autor: Muckátko :o)
Tom se dnes k snídani došoural až jako třetí. Seta nikde nepotkal a Bill nejspíš ještě spal, nebo právě vstával. Přibližoval se ke kuchyni, ze které slyšel tichý smích a tlumený rozhovor. Nakoukl dovnitř, aby pro všechny případy něco nevhodně nepřerušil, ale poté s úsměvem vešel do místnosti, kde u linky stála Simone v Gordonově objetí, které mu ochotně vracela, a po tom, co se zasmála něčemu, co jí její manžel pošeptal do ucha, se od něj nechala dlouze políbit, omotávajíc mu paže kolem krku.
„Uhm dobré ráno,“ pozdravil Tom a oba si s úsměvem prohlížel. Simone se od Gordona odtáhla, ale nijak z Gordonovy blízkosti nepospíchala. Nechtěla, aby to vypadalo, že je Tom při něčem přistihl, nebo že se styděli za to, že se na chvíli oddali drobnému mazlení.
„Dobré ráno, Tome, vyspal ses dobře?“ zeptala se Simone a pomalu se vyprošťovala z Gordonova sevření, který si nemohl odpustit ještě jeden rychlý polibek a letmou pusu na tvář své ženy.
„Ano děkuji,“ přikývl a oči mu zářily, když ty dva sledoval.
„Co tak koukáš?“ popíchl jej Gordon, když mířil za ním ke stolu, aby se po sladkém líbání zakousl do chutné snídaně.
„Jen je hezké, že se máte tak rádi a chováte se k sobě tak hezky,“ pověděl na rovinu. Všichni ostatní by zamulali něco neurčitého a utekli rychle pohledem, ale Tom na rovinu vysvětlil, proč si Simoniny a Gordonovy něžnosti tak okatě prohlížel, aniž by se cítil pohoršen nebo v rozpacích.
„Děkujeme,“ usmála se Simone.
„Pamatuj si, že lásky, hezkého chování a drobných pozorností není nikdy dost a potěší to vždycky. Za jakékoli situace,“ poučil jej Gordon otcovsky a poplácal jej po rameni. „City by se nikdy neměly schovávat nebo ignorovat,“ dodal ještě a zakousl se do chleba.
„Já se dneska divím, co to z tebe leze za citáty. Za chvilku to budeš chtít někomu nechat vytesat na náhrobní kámen,“ poškádlila jej Simone a připojila se k nim.
„Jen jsem se dnes cítil obzvláště romanticky,“ pokrčil rameny Gordon.
„Tak toho bych si měla vážit, protože se to nestává tak často,“ zasmála se Simone a Tom se připojil drobným úsměvem.
Přišel si, jako by mezi Billovými rodiči najednou viděl docela jiný vztah a chování než doteď. Nikdy se mu nepodařilo je vidět v takovém okamžiku, ale po tom, co viděl před chvílí, mohl říct, že mezi nimi opravdu byla láska. Hlazení, polibky, úsměvy, spokojenost. Tom si bezděčně vybavil Billova slova a pokoušel se je spojit s tím, čeho byl před chvílí svědkem. A zapadalo to. Alespoň v tomto případě.
Dál už snídaně probíhala bez výrazné konverzace, protože se každý věnoval své porci. Tom byl proto s jídlem hotov jako první, a tak vstal od stolu a sklidil veškeré špinavé nádobí i po Billových rodičích, za což mu Simone poděkovala. Obcházel stůl s úmyslem se vrátit do pokoje, když se mezi futry objevil právě probuzený Bill, oblečený ještě do svého obvyklého spacího úboru. Zamumlal něco neurčitého na pozdrav a šouravými kroky mířil ke stolu. Tomovu pohledu se snažil vyhnout, ale nakonec skončil tak, že se málem zastavil naražením do jeho těla, když se najednou objevil před ním. Tom se zadíval do Billových očí, ve kterých se ještě stále zračil ospalý opar. Jeho tvář byla uvolněná, vlasy rozcuchané, pohyby jeho těla vláčné.
Bill zvedl bradu k Tomovu obličeji, aby se zeptal, proč mu zatarasil cestu, ovšem stalo se něco nepochopitelného, překvapivého, šokujícího, bezprostředního a především nádherného. Tom zvedl obě dlaně, přiložil je po obou stranách Billova obličeje, aby mu nikam neutekl a s nakloněnou hlavou Billa uprostřed kuchyně něžně políbil, poslouchaje vzadu v hlavě Gordonova slova, že city by se neměly ignorovat ani schovávat a že lásky, hezkého chování a drobných pozorností není nikdy dost.
Proto si vybavil péči, kterou Bill věnoval jeho rtům předtím, a všechno mu stejnou mincí náležitě oplatil, nedbaje na zaskočené publikum, které zamrzlo v čase. Chléb na půl cesty do pootevřených úst, šálek s kávou přiložený ke rtům v nedokončeném pohybu.
Tom polaskal Billovy rty, pro sebe se usmál a líbl Billa na čelo, než se od něj odtáhl a pohladil jej po obou tvářích, na kterých spočívaly jeho prsty.
„Dobré ráno,“ zašeptal Tom nalomeným hlasem a oněmělého Billa obešel, aniž by se otáčel. Bill zalapal po dechu a olízl si rty. Stočil omámený pohled do země a na chvíli vnímal třes svého těla a šimrání v jeho břichu a byl si jistý, že hladem to rozhodně nebylo.
„Bille?“ oslovila jej Simone, která viděla, jak je z celé situace Bill mimo. Její syn k ní zpomaleně stočil pohled a díval se spíše skrz ni než na ni.
„Huh?“ zamumlal a pokoušel se vystoupit z té mlhy, která se kolem něj najednou vytvořila.
„Co to bylo?“ zeptala se rovnou. Bill zamrkal a během vteřiny se vzpamatoval.
„Já to vysvětlím… on Tom totiž… on…“
„U-uh!“ zavrtěla Simone rychle hlavou, aby zabránila dalším snahám jejího syna situaci vysvětlit svým způsobem. „Ne-ne, Bille, jsem si jistá, že v tomhle okamžiku je v tom Tom nevinně, takže začni od sebe, tak jak to opravdu je.“
„Fajn dobře. Je to moje vina. Já… já ho tak trochu neplánovaně políbil a on mi to pak vrátil a pak… no a teď…“
„Proč jsi to udělal?“
„Já nevím,“ rozhněval se Bill. „Prostě se to stalo. Omluvil jsem se mu, aby se to už nestalo, protože jsem věděl, že je to špatné, ale prostě to nejde úplně podle plánu.“
„Bille, to…“
„Já vím. Uvědomuju si, že jsem udělal blbost a že to bylo sobecké, když Tom ani neví, jestli se mu líbí kluci nebo holky, ale prostě jsem to nemohl ovládnout, zabte mě za to,“ dopadl Bill na židli a schoval obličej do dlaní. „Včera jsem mu řekl, že se to už nebude opakovat, takže vážně nevím, proč to udělal.“
„No viděl nás dva, když přišel k snídani a já jsem mu tak trochu řekl, že city by se neměly schovávat ani ignorovat,“ přiznal Gordon.
„Proč jsi mu to proboha říkal?“
„Bylo to myšleno všeobecně. Nevěděl jsem, že se mezi vámi něco stalo. Kdybych věděl, že ho ta slova nakopnou k takovým činům, tak mlčím.“
„Bille, měl by sis s Tomem promluvit,“ navrhla Simone.
„To jsem udělal. Včera, ale teď?“ vydechl a snažil se zapomenout na ten pocit, kdy byly Tomovy rty přitisknuté na jeho a nebyl to Bill, kdo je spojil.
„Víte co, už ani nemám hlad,“ řekl Bill a od stolu se znovu odsunul. Během mžiku z kuchyně zmizel. Naprosto jistým krokem zamířil přímo do Tomova pokoje, protože tohle si museli vyjasnit. Tom ho neměl líbat a už vůbec ne uprostřed kuchyně před rodiči. Bill neměl problém se ukazovat s jinými kluky na veřejnosti, ale dělat takové věci před rodiči, to opravdu ne. Rázně zaťukal na Tomův pokoj a natáhl se po klice jako obvykle, aby mohl vejít, ale klika jej předběhla a zhoupla se sama, čímž se dveře otevřely. Bill zeširoka otevřel ústa, aby spustil bez zdržování tu svoji hned mezi dveřmi a objasnil Tomovi pár věcí, které si opravdu nepřeje, ale jeho verva přišla vniveč, když se podíval do Tomova obličeje. Tom se za dveřmi objevil se svým laskavým úsměvem, který patřil jen Billovi, aniž by si to uvědomoval, a díval se na něj s tak velkým citem v očích, že to Billa donutilo rty sevřít a nevypustit z nich nic, čeho by mohl později litovat, protože pořád musel mít na paměti, že Tom je v tomhle všem nový a neví, jak to chodí. Neví, co je v pořádku a co někoho může uvést do rozpaků nebo rovnou ztrapnit.
„Ahoj,“ pozdravil jej Tom a úsměv rozšířil.
„Můžu dál?“ naznačil Bill klidným hlasem a zkrotle se dožadoval vstupu do pokoje. Tom velmi rád dveře otevřel dokořán a ochotně ustoupil stranou, aby pustil muže k sobě. Pokoj uzavřel a přešel k Billovi, který zůstal stát uprostřed pokoje nejspíš čekaje, co Tom řekne. Namísto slov se Tom postavil k Billovu boku a nesměle natáhl dlaň k Billově ruce a stiskl ji ve své.
„Tome, já myslím, že je tu další věc, o které bychom si měli promluvit, takže…“ nechal vyznít do prázdna a vyvlíkl svoji dlaň z Tomovy. Bez vyzvání se posadil na okraj matrace a počkal, dokud se k němu druhý muž se zachmuřenou tváří nepřipojí.
„Udělal jsem něco špatně?“ napadlo Toma téměř okamžitě.
„Jo… nebo ne… totiž… asi takhle. Co se stalo s naší domluvou, že se nebudeme líbat?“
„Nevím, že bychom se na něčem domluvili. Řekl jsi jen, že už mě nepolíbíš. Nikdy jsi neřekl, že nesmím políbit já tebe,“ hájil se Tom.
„Uuuuh!“ zasténal Bill. „To je zatracená pravda,“ přiznal neochotně.
„Tak, co je špatně?“ Bill zavrčel a vymrštil se do stoje. Musel pochodovat, aby mu to lépe myslelo a aby dokázal stvořit smysluplné věty, které by alespoň trochu nastínily, co se Tomovi snažil říct.
„Podívej, když zapomenu na to, že jsem to myslel tak, že bychom se už neměli líbat navzájem – to znamená ani já tebe, ani ty mě, problém je v tom, že když už jsi to udělal, neměl jsi to dělat před mými rodiči.“
„Proč ne? Oni to dělali přede mnou.“
„To je něco jiného. Koukni. Pro děti rodičů je to v pořádku vidět, když se jejich máma a táta objímají a líbají a ukazují, že se mají rádi, protože je to pro ně vzor, jak by se měli později sami chovat, ale když vidí rodiče své děti, jak se s někým líbají, je to většinou pro obě strany dost trapné a nepříjemné, protože rodiče mají svoje potomky pořád za ty malé děti, které si hrají s hračkami a potřebují chránit. Nikdy jim nedojde a úplně nepřijmout fakt, že ty děti dospěly, dovedou se o sebe postarat sami a začínají hledat partnery, se kterými by sdíleli to, co spolu sdílí ti rodiče. Prostě existuje takové nepsané pravidlo, že rodiče by neměli své syny a dcery přistihnout při něčem intimním, ať už jde o hlazení, objímání, polibky, nebo něco dalšího, takže tě prosím, abys to před mými rodiči nedělal. Můžeme se na tom domluvit?“ Tom jednoduše přikývl.
„A když budeme sami, tak to můžu dělat?“ zeptal se s nadějí v hlase.
„Ne. Ani tak ne,“ zavrtěl Bill hlavou.
„A kdy tedy můžu?“
„Nemůžeš. Prostě to nemůžeme dělat.“
„Proč?“
„Protože…uuuhhh,“ projel si Bill prsty své vlasy. Každé další Tomovo ‚proč‘ dělalo těžší a těžší najít správnou a uspokojující odpověď.
„Dívej, řekl jsem ti, že to v první řadě dělám hlavně kvůli tobě. Že chci, abys měl možnost poznat lidi a nezůstal trčet jen se mnou, protože nechci, abych byl tvůj první a zároveň jediný, což by se dalo označit za hezkou věc, kterou pro tebe chci udělat, ale na druhé straně to dělám i kvůli sobě. Pár vztahů už jsem zažil, takže mám představu, jak to chodí. My tady spolu ještě určitě nějakou dobu pobudeme, než se všechno vyřídí s domem a tak a do té doby se může stát spousta věcí, které mě přirozeně přinutí se do tebe zamilovat, a když se já do někoho zamiluju, pak to opravdu bolí, když ten člověk odejde a opustí mě, což se v našem případě může stát. Můžeme dělat všechny ty věci a slibovat si, že se nikdy neopustíme, ale pak se dostaneš mezi lidi, poznáš je a třeba si uvědomíš, jak jsi mohl být tak hloupý a zůstávat se mnou, když je tam venku spousta lepších lidí. S lepšími povahami, vlastnostmi, vzhledem, cokoli. Nechci si dávat falešné naději, abych pak zůstal sám. Nedával jsem si je, ani když jsem byl s jinými muži, kteří prošli mnoha vztahy a věděli, o čem to všechno je. V tvém případě se k tomu nemůžu upínat už vůbec, protože ty za sebou nemáš žádný vztah. Nemáš za sebou dokonce ani žádný kontakt se svými vrstevníky, což ti ani nevyčítám, ani se ti za to nesměju, protože si naopak opravdu myslím, že je krásné, jak jsi tím vším okolo nezkažený, a část mě si přeje, abys takový zůstal pořád, protože i když ty jsi v jádru dobrý, lidi okolo umí být zlí a nakonec z tebe vytesají něco, co v tobě předtím nebylo, ale muselo se to vytvořit, aby ses dokázal bránit. Chápeš alespoň trošku, co se ti tu snažím říct?“ podíval se na Toma po vyčerpávajícím monologu, který odhalil veškeré jeho bubáky. Byl opravdu rád, když Tom pokýval hlavou v souhlasu.
„Ale co když se přestaneme líbat a objímat, já se dostanu tam ven, poznám lidi a zjistím, že je mi stejně pořád nejlépe s tebou? Já… nebudu se tě dotýkat, pokud si to nepřeješ, ale co když se i pak nakonec vrátím k tobě, protože s nikým jiným to nebude takové jako s tebou? Nebude to škoda, že přijdeme o ten čas teď, abychom zjistili, že to, co mělo být už teď, se stejně stane jen později?“
Bill měl sto chutí dupnout nohou do podlahy, a pak se stejnou nohou pokusit nakopnout do zadku, protože Tom opět trefil hlavičku hřebíku. Zase měl pravdu a zase to udělal pro Billa těžší najít ty správné argumenty, což pro něj nikdy nebyl problém. On v argumentování nikdy neprohrál. Gordon ani jeho máma proti němu neměli nikdy šanci a teď se ukazuje, že Tom mu začíná šlapat na paty, ne-li se stavět před Billa.
„Přiznávám, že i to se může stát, ale já jsem realista a vím, že nejsem perfektní a že tam venku je spousta lepších lidí, které by sis oblíbil a šance, že se budeš stejně cítit teď jako potom, je pro mě v tuhle chvíli příliš malá,“ přiznal sklesle. „Já bych nás to nechal udělat. Věřím, že bys mi neublížil. Problém je, že nevěřím sobě. Nevěřím tomu, že by část mě dokázala být lhostejná k tomu, jak hezky se ke mně chováš, aby si nechala otevřená zadní vrátka, kdybys mě pak opustil,“ sklonil hlavu. Tom vstal a postavil se před Billa.
„Mrzí mě to, Bille,“ zašeptal. Najednou viděl bezvýchodnost téhle situace a boj, který Bill sváděl uvnitř sám se sebou.
„Ne, Tome,“ vyhrkl Bill rychle a podíval se Tomovi do obličeje. „Ty za nic nemůžeš. Neomlouvej se. To já jsem to celé pokazil. Kdybych tě tak drze nepolíbil, nestáli bychom tady.“
„A co kdybychom se poradili s tvými rodiči? Třeba by nám řekli, co si o tom myslí a pomohli by nám,“ navrhl Tom bezelstně. Bill se zoufale zasmál.
„Tome, nikdy se neptej rodičů, co máš dělat se svým vztahem. Šance, že ti poradí něco, co ti opravdu pomůže, je skoro nulová,“ uchechtl se.
„Tak co budeme dělat?“ Bill si schoval obličej do dlaní a tlumeně vykvikl.
„Já jsem takovej idiot! Vždycky všechno pokazím!“ zakňučel a sjel dlaněmi níž, aby se mohl podívat Tomovi do očí. „Promiň mi to.“ Tom zavrtěl hlavou a vtáhl si Billa do objetí i s jeho rukama uvězněnýma mezi jejich těly, jak se Bill stále držel za obličej.
„Neomlouvej se. Tohle je život. To, co jsem chtěl vždycky poznat. Různé situace ze života, které potřebují nějaká řešení. Nezlobím se,“ pohladil Billa po dlouhých zádech.
„Jsem si jistý, že je tu spousta jiných a příjemnějších situací ze života, které jsi mohl poznat a já tě navezu zrovna do tohohle,“ povzdychl si Bill, ale přesto pustil svůj obličej. Začal rukama sjíždět od své hlavy po jejich tělech dolů, čímž horní stranou předloktí hladil Tomův hrudník. Jakmile vysvobodil své ruce, okamžitě zaznamenal nahnutí Tomova těla, aby se dostal blíže, a na oplátku objal Toma kolem pasu.
„Nemusíme se tím trápit, hm?“ navrhl Tom. Bill si položil bradu na Tomovo rameno a byl si jistý, že jakmile začne mluvit, bude vypadat směšně, jak bude jeho brada zabořená v Tomově tričku a on se bude snažit násilně otevírat svoji pusu, zatímco se jeho čelisti budou tlačit k sobě.
„Jde o to, že i když se budeme snažit chovat normálně, pořád to nad námi bude viset. Taková věc, když se stane, je těžké na ni zapomenout nebo ji jen tak vymazat z hlavy nebo… ze srdce,“ stočil pohled do rohu místnosti a sevřel Tomovo tělo o malinko více.
Možná že už bylo pozdě pokoušet se vracet na začátek.
Možná, že něco z toho, co se mezi nimi stalo, se už do jejich srdcí zakouslo. Nebo alespoň do toho Billova.
Netvrdil, že už je to uvnitř bez možnosti najít cestu ven, ale Billovo zahojené, uzdravené a zacelené srdce se zdálo být opět narušeno.
Třeba byť jen na povrchu, ale už tam byl otvor, kudy mohlo všechno dovnitř.
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 13
Už když jsem četla tu Gordonovu řeč směrem k Tomovi, tak jsem tušila, že z toho budou nějaké následky. A musím říct, že když jsem se dočetla k tomu, jak Tom Billa v té kuchyni políbil a všichni přihlížející šokovaně zamrzli, tak se mi chtělo příšerně smát 😀
Ta rozmluva potom v Tomově pokoji byla vlastně docela smutná. Je mi Billa líto, chápu, že se bojí zklamání, ale myslím, že to zbytečně řeší a komplikuje až moc. Takhle jim ubližuje oběma… Doufám, že teď nenastane nějaké dlouhodobější temně období, kdy se budou jeden druhému vyhýbat…
Upřímně jsem tu Tomovu reakci čekala, jakmile to Gordon vypustil z pusy, ale nenapadlo mě, jak to bude ve skutečnosti smutné 🙁 Je mi líto Toma, který je celý zmatený, ale daleko víc je mi líto Billa, který chápe tu celou situaci daleko lépe než Tom a uvědomuje si její těžkost 🙁 Navíc Tom je tak roztomilý, když tvrdí, že bude chtít Billa i potom, umačkala bych ho :3
Billovi rodiče taky chápu, protože to dělá celou situaci těžší a složitější :\
Moc děkuji za krásný díl 🙂 Nemůžu se dočkat dalšího pokračování :3 Jsem opravdu zvědavá, jak se nám to bude vyvíjet 😉
Bože, tohle je tak zapeklitá situace! Na jednu stranu je to roztomilé, ale na druhou stranu… Tom je v tomhle tak nevinný a Bill se tak snaží. Hotový srdcelam.
Díky, těším se na pokračování.
Tom je tak uzasne sladky! Bezprostredni clovicek s dobrym srdcem. On ma Billa hodne rad, ale jak vidno, Bill ma nejake neprijemne strasaky z minulosti. Ale ten polibek pred rodici byl skvely 😀 uplne si umim zive predstavit jak jeho rodice cumi jak puci s otevrenou pusou. Ovsem zlobit se kvuli tomu na uprimneho Tomiho nejde. Doufam, ze Billovi brzy dojde, ze odhaneni Toma je spatne…
Dekuji moc za dil 🙂
Sice má Gordon pravdu, ale Tom to vzal až moc do slova, ale on je tak nezkušený…je to nevinné a milé…a taky chápu Billův strach ze zklamání, ale skutečně to až moc komplikuje…Tom předložil správné argumenty, ochudí se o něco, co stejně má přijít, protože oni jsou pro sebe stvořeni. I díky Romovi se Bill zdá lepší. A obdivuji Billa, že je ochoten se ovládat a změnit se kvůli Tomovi a nechce jen využít jeho nevědomosti, a to by klidně mohl…díky za díl a honem další dílek.
Občas mám pocit, že je Tom každým dílem roztomilejší a roztomilejší! ♥ Nějak se té jeho nevinnosti a čisté lásky nemůžu nabažit! 🙂
Gordona mám strašně ráda! :-)Jeho moudra jsou pokaždé báječné a strašně se mi líbila slova, která pronášel v dnešním dílu, protože má obrovskou pravdu! Tušila jsem, že se Tomovi hluboce vryjí do srdce a bude dle toho konat, ale v životě by mě nenapadlo, že to udělá hned, co Bill sejde dolů a ještě před rodiči. 😀 Nenapadlo mě to proto, že to beru stejně jako Bill, ale Tom, který v téhle oblasti nemá žádné zkušenosti a vůbec netuší, jak to chodí a co se sluší a patří, tak tomu to nepřišlo vůbec trapné ani hloupé. Jako musím říct, že když jsem si tu pasáž četla, šíleně jsem se chechtala. 😀 😀 Směju se vlastně ještě teď, protože to bylo perfektně napsané a já jsem to opět přesně viděla před mýma očima a prostě to bylo komické, že jsem si ani tu krásnou stránku nedokázala užít. Jen jsem viděla zaraženou Simone s Gordonem a celá romantika se totálně vypařila. Nemluvě o překvapené Billovi a Tomovi, který si myslel, jak neudělal něco nádherného. Což on sice udělal, ale zrovna v nevhodnou chvíli. Stejně je to strašné zlatíčko! ♥ Úplně jsem měla v tu chvíli chuť jej umačkat láskou! 🙂
A pak jak ještě otevřel Billovi dveře od pokoje s nádherným úsměvem a neviností v očích. ♥ Vůbec se nedivím, že v tu chvíli Billovi došla slova a uvědomil si, že Tom za své chování prostě nemůže. Zbytek dílu, přizná se, už pro mě byl ale bolestivý. Ačkoli chápu oba kluky, tak je mi strašně líto, do jaké situace se dostali, a že se teď jen oba dva trápí. Je to smutné. Ale jak říkám, ne že bych je nechápala. S Billovými slovy souhlasím, být na jeho místě, pravděpodobně bych to cítila stejně, jen bych to neuměla tak hezky všechno vysvětlit. A Tomův názor a pozice je také jasná. Stejně je mám ale oba dva za jejich stanoviska strašně ráda. U Toma jsem ráda, že se bije za to, jak moc má Billa rád a jak skvěle se s ním cítí a Bill si mě zase získal tím, že chce dát Tomovi čas a další možnosti. Ale na stranu druhou je přesně za tyhle věci také ráda nemám a to proto, že se jen trápí a pak trápí také mě. 😀 Takže je to takový začarovaný kruh.
Budu prostě doufat, že ani jednomu to odolávání nijak nepůjde a Bill nakonec povolí a oddá se Tomovu kouzlu. 🙂
Obrovské DÍKY za úžasný díl! ♥♥♥
Díky za Gordona. Bylo mi jasné, že jeho moudra se u Toma uchytí. On je vážně tak roztomile čistý a nezkažený, že by mu měli v této povídce všichni závidět. Je sice pravda,že dokáže všechny šokovat, ale to jen proto, že nezná přetvářku. Billa obdivuji za to, že se všemi svými silami pokouší dát Tomovi volnost, ač to už začíná bolet. Neví, zda bych byla na jeho místě tak nesobecká. Takže doufám, že Tomm najde v sobě dost odvahy, aby Billa přesvědčil a Bill zase, aby uvěřil. Díky za dnešní díl a doufám, že čas do příštího rychle uteče.
Tom je tak sladký! 🙂 Už pri tej Gordonovej reči bolo jasné, že sa niečo stane a keďže je Tom v tejto oblasti absolútne neskúsený, tak Billa bez problémov pobozkal.
Ale potom ten rozhovor v izbe bol celkom smutný. Billa chápem, že sa snaží byť rozumný, dať Tomovi voľnosť a zároveň chrániť seba pred bolesťou. Na druhej strane som však rada, že aj keď musí byť Tom z toho všetkého určite zmätený, tak sa bije za svoje city k Billovi.
Som zvedavá, čo sa bude diať ďalej, ale dúfam, že Tom v úsilí nepoľaví a nakoniec Bill podľahne. 🙂
Ďakujem za časť.
Krásna kapitola.
Gordon to krásne nedomyslel a Tom si všetko nové čo sa dozvie svedomito ukladá do tých svojich zásuviek aby to vytiahol keď sa mu zdá, že je na to správny čas:) bolo to strašne krásne. Aj to ako tvrdil, že Bill povedal, že ho nepobozká ale Tom to nesľúbil tak sa nič nestalo predsa:) Bill sa v tom krásne namáča. Myslím, že už je v tom až po uši a všetky bezpečnostné opatrenia môže kľudne hodiť za hlavu.
Veľmi pekne ďakujem za opäť krásnu kapitolu.
I já jsem okamžitě tušila, že to, co Gordon řekl Tomovi, jej motivuje k tomu, aby něco udělal.. To, že po těch slovech Tom Billa políbí, jsem čekala, ale stejně jsem se usmívala a culila, když jsem to četla, protože mně to přišlo strašně krásné.. Jak říkal Bill, že se mu líbí, jak je Tom čistý a nezkažený, to samé se na Tomovi líbí i mně a byla bych taky moc ráda, kdyby takový Tom zůstal, ale je jasné, že se to nestane a že Tom musí poznat reálný svět se všemi dobrými i špatnými vlastnostmi, situacemi a lidmi.. To špatné není příjemné, ale já jsem toho názoru, že i špatné věci tvoří člověka a že i v nich dokáže člověk najít poučení a to mnohem líp než z těch dobrých věcí.. Ale zpátky ke klukům.. Jak už jsem, myslím, psala u komentáře u minulého dílu, chápu oba dva.. Billovy obavy jsou pochopitelné a rozumné, ale přece jen, je to už asi nejspíš u obou láska a důležité je to, co se děje tady a teď.. Ať si Bill klidně nějaké ty obavy uchová, bylo by divné, kdyby žádné neměl, ale byla bych moc ráda, kdyby dal Tomovi šanci, rozhodně si ji zaslouží.. Je totiž docela dost dobře možné, že díky jeho obavám mu proklouzne mezi prsty jeho největší životní láska.. Děkuju moc za nádherný díl a moc se těším na další.. 🙂