autor: Zarlina
Jsi okay?
Tom měl ten den nějaké vážné problémy, když přišlo na udržení očí na silnici a měl ještě větší problémy zůstat vzhůru. Měl pravdu, když si myslel, že se nedočká žádného spánku, protože se nedočkal, místo toho celé ráno ležel a zíral na Billa, přičemž se zaměřoval na každou maličkost jeho krásných rysů.
Tom nebyl nikdy zamilovaný, neměl nikdy dokonce ani skutečný vztah. Spal s více lidmi, než si vůbec pamatoval, ale nikdy mu na nikom z nich nezáleželo. Byla tam jedna dívka, se kterou se jednou snažil chodit, ale vzdali to po několika týdnech a poté se už neobtěžoval zkusit to znovu.
Nepotřeboval nikoho ve svém životě, ani v něm nikoho nechtěl. Vždycky si vedl dobře sám a nikdy neviděl důvod si stěžovat.
Pak náhle vstoupil do jeho života Bill a nyní na něj nemohl přestat myslet. Byl v jeho mysli každou bdělou hodinu, a dokonce i ve snu ho černovlasý chlapec odmítl nechat na pokoji. Vždy tam byl a Tom si nebyl tak jistý, že se mu to líbilo.
Jistě, díky tomu klukovi se usmíval a tak a cítil se lépe než kdy jindy v posledních letech, ale Bill bude brzy pryč, a on si nebyl jistý, jak se bude cítit potom. Osaměle, s největší pravděpodobností, ale doufal, že ho nebude postrádat až tak moc.
Koneckonců, sotva se znali.
„Jsi dneska potichu,“ konstatoval Tom. „Jsi okay?“
Bill přikývl, ale neodpověděl a ani se na Toma nepodíval, místo toho stále zíral z okna a jeho obličej byl ještě bledší, než obvykle.
„Jsi si jistý?“ Zeptal se Tom tiše. „Nevypadáš dobře.“
„Jo,“ zamumlal Bill, a na chvíli se na něj podíval, než obrátil pohled ke svým rukám, které nervózně trhaly ubrousek od oběda na kusy.
Tom se zamračil, ne příliš přesvědčen a trochu zpomalil kamion s pocitem, jako by jel příliš rychle na to, aby se soustředil na silnici i na mladíka vedle sebe.
„Je to o tom, co se stalo dnes ráno?“ Zeptal se opatrně a podíval se na teenagera, který tiše zavrtěl hlavou a udržoval svůj pohled sklopený. „Tak co se děje?“
„Nic,“ zamumlal Bill a Tom si zhluboka povzdechl a rozhodl se pro změnu tématu.
„Můžu se na něco zeptat?“
Bill se na něj konečně podíval a pomalu přikývl.
„Ti kluci… kteří tě vyděsili, když jsi byl mladší,“ řekl Tom pomalu v naději, že tohle téma Billa nenaštve. „Byli důvodem, proč ses učil doma?“
„Oh,“ Bill lehce zamrkal a vypadal, jako by si nebyl jistý, co odpovědět. „Uhm… No… částečně, myslím.“
„Co tím myslíš?“ Tom se cítil zmateně, byl si docela jistý, že to byl ten důvod. Pokud on by byl rodič a slyšel by, že se něco takového stalo jeho dítěti, pravděpodobně by ho chtěl ochránit jakýmkoliv možným způsobem a domácí vzdělávání mohlo být ten jediný způsob, nebo ne?
„No, bylo za tím několik důvodů,“ řekl Bill pomalu. „Já jsem byl, jak už jsem říkal, velmi odlišný od ostatních lidí. Neměl jsem žádné přátele, moje známky byly strašné a vůbec nic se mi nedařilo…“
Mladík se kousl do rtu a Tom se snažil, aby nebyl netrpělivý a počkal na zbytek příběhu, ale bylo to těžké, když byl tak zvědavý na Billovu minulost.
„Měl jsem nějaké hádky s učiteli,“ pokračoval Bill tichým hlasem. „A ostatní děti mě neměly rády… a pak se stalo tohle a mí rodiče se rozhodli, že už to stačilo. Způsobil jsem ve škole tolik problémů, že si nemysleli, že by byl dobrý nápad, abych tam dál byl.“
„Počkej, ty jsi byl ten důvod, proč se rozhodli tě vzdělávat doma?“ Tom nemohl uvěřit svým uším, Bill nevypadal jako typ člověka, který by způsoboval potíže.
Ale na druhou stranu, ten kluk stopoval do New Yorku, zřejmě bez vědomí jeho rodičů, takže co mohl Tom vědět?
„Jaké jiné důvody by tady mohly být?“ Bill se zamračil a znovu odvrátil pohled. „Pokud bych se jen trochu více snažil být jako všichni ostatní, nemuseli by se celou dobu obávat, že způsobím nějaké potíže.“
Tom zavrtěl hlavou, ale nevěděl, co odpovědět. Nevěděl nic o Billovi nebo o jeho minulosti, nemohl mu říct, že nemá pravdu. Možná, že byl jako osina v zadku, když byl dítě, už dokázal, že není nejchytřejší tím, jak stopoval cizí lidi a spal vedle obrovského kamionu, a dokonce si myslel, že zvládne celou cestu do New Yorku bez peněz, tak možná, že byl tak zatraceně otravný, že jej škola nemohla zvládnout.
Nebylo to nemožné, i když tomu Tom nechtěl věřit.
Dál jeli v tichosti a Tom dál házel pohledy na Billa, který měl rty ustaraně zkroucené a pohled v jeho očích způsoboval, že Toma zajímalo, co se děje v jeho mysli a o čem tak tvrdě přemýšlí.
„Bille, jsi si jistý, že jsi okay?“
Bill se stisknutými rty přikývl a Tom si jen povzdychl a přemýšlel, proč jen mu ten hloupý kluk prostě neřekne pravdu.
„Nelži mi,“ řekl tiše. „Vidím, že o něco jde.“
„Ne… Opravdu, to nic není.“
„Nevěříš mi,“ Tom si povzdechl a cítil se trochu ublíženě, i když věděl, že by neměl. Mladík ve skutečnosti neměl žádný důvod, proč by mu měl věřit, ale Tom si to i přesto přál.
„Ne, tak to není…“ řekl Bill tiše. „Jen prostě…“ trochu se kousl do rtu a pak se podíval na Toma. „Je to hloupé, opravdu.“
„To nech posoudit mě,“ řekl Tom trpělivě.
Bill vzdychl, pak pohlédl na Toma s rozšířenýma očima. „Co si myslíš, že se se mnou stane? V New Yorku?“
Tom na něj překvapeně pohlédl. Začínal si Bill konečně uvědomovat, jak stupidní ten nápad byl? Nebo je jen zvědavý? Svraštil obočí, zatímco přemýšlel o tom, co by měl odpovědět. Nechtěl jej vyděsit ještě více, ale taky mu nechtěl dávat falešné naděje. Pak si povzdechl, nebude tomu klukovi lhát.
„Upřímně… Nevypadá to pro tebe moc dobře, kluku,“ řekl pomalu. „Jistě, pokud tvůj známý bude nakonec milý chlápek, pak to může jít dobře… ale mám trochu obavy o jeho motiv… Nebyli jste v kontaktu moc dlouho, že? Proč by cizí člověk chtěl pomoct klukovi, jako jsi ty? Prostě jen tak?“
„No… Třeba tys to udělal?“ Řekl Bill opatrně, jako by se snažil najít nějakou naději v celé té situaci.
„No,“ řekl Tom pomalu. „Já jsem od tebe něco
chtěl, když jsem tě poprvé viděl, víš,“ řekl upřímně. „Ale ne všichni jsou milí lidé, Bille. Nemůžeš prostě předpokládat, že ostatní se k tobě budou chovat s úctou a podobné sračky. Jak víš, tak jsem tě nechal spát první noc venku a byl jsem na tebe docela drsný.“
Nebyl si jistý, kam míří svým blábolením, nechtěl Billa vyděsit, ale taky nechtěl, aby jel na místo, jako je New York, s falešným očekáváním.
„Lidé využívají ty, kteří jsou slabší než oni, Bille, a ty… No, pokud potkáš špatnou osobu, budeš ideální cíl. Je mi líto, ale tak to prostě je.“
Bill pomalu přikývl a znovu obrátil svůj pohled k oknu, kde se díval ven do deště.
„Děkuju ti.“
„Za co?“ zeptal se Tom, nevěděl, proč by mu někdo vůbec měl být vděčný za to, co právě řekl. On se cítil hrozně a přál si, aby mohl vzít svá slova zpět.
„Že jsi byl ke mně upřímný,“ odpověděl Bill tiše. „Lidé nikdy nejsou. Děkuju ti.“
autor: Zarlina
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 14
Pomalu, pomaličku, se mezi nimi tvoří pouto důvěry. Doufám, že Bill opravdu ví, kam a za kým vlastně jede. Pořád je tu otázka – proč. Bože, leze to z něho jako z chlupaté deky. Obdivuji Tomovu trpělivost. 😀
Díky, těším se na pokračování.
Jo, konečně to Tom trefil! Je vidět, že se pomaloučku dostává k Billovi blíž. Důvěra je velmi křehké pouto, které ti dva snad konečně našli. Přeji oběma, ať ho rozvíjejí dál!
Konečne sa Tomovi darí trochu preniknúť do Billovho života.. Ale z toho Billa to fakt lezie ako z chlpatej deky. Vyzerá to však, že začína trochu rozmýšľať nad tým, čo vlastne robí a kam sa vydal.
Dúfam, že sa ich vzťah bude rozvíjať aj naďalej a Tomovi prajem veľa trpezlivosti 😀
Přijde mi, že Bill má na sebe velmi zkreslený pohled a zřejmě nemá ani sebevědomí…on v té situaci nemohl být ten špatný…a že byl jiný?! No a co?! V tomhle rodiče měli stát za ním, ale zřejmě tomu tak nebylo…že by proto utíkal?! Nabízí se spousta otázek a pořád přibývají, ale nepřichází žádné odpovědi. A Tom má naprostou pravdu, taky mám o Billa strach, co se stane až bude v NY…je to těžké si to přiznat, ale Bill je snadná kořist…a jet takovou dálku za skoro cizím člověkem?! Bill je blázen, ale zřejmě k tomu měl nějaké důvody a asi byly vážné, když je ochotný tohle všechno podstoupit, protože si nemyslím, že by Bill byl vyloženě hloupí…spíš nezkušený a hlavně nezkažený okolním světem. A Tom by neměl přemýšlet o tom, že ještě někdy Billa opustí…nemůže ho nechat v NY samotného!! Když ten jeho znamý ho pak postaví k tyči v nějakým klubu, a nebo něco podobného!! Tolik zla a špatných věcí v Billově životě už asi nezvládnu…Tome, musíš ho zachránut a naučit ho konečně žít!! Jinak, jsem ráda, že mezi nimi začíná vznikat to křehké pouto důvěry. Díky za překlad.
Dnešní díl se mi moc líbil (haha, vlastně se mi líbí všechny 😀 ale tenhle se mi líbil fakt moc :))) je super, že mez inimi pomalu padá bariéra nedůvěry – a i když nevzniklo z toho nočního extempore nic dobrýho, jsem ráda, že zase tak negatvině to ty dva nepoznamenalo…
A vlastně je strašně krásný, jak pomaličku se mezi Billem a Tomem všechno rodí 🙂
Díky za překlad a těším se na pokračování 🙂
Pomalu se Bill Tomovi svěřuje doufám že jej do NY nepusti jinak to Bill psychicky nezvládne.
Bože, ja už potrebujem vedieť viac, z Billa to lezie pomaly ako bodliak z chlpatej deky. Šaliem z neho, mám o neho strach. Som veľmi rada, že sa spýtal na New York a som rada, že mu Tom neklamal. Som zvedavá čo Billy vymyslí, aby si ochránil tú naivnú hlavičku. To je tak napínavé. Ďakujem za kapitolu a prosím si ešte viac, oveľa viac. Teším sa až bude poviedka celá a prečítam si ju jedným ťahom:)
A já jsem stejně jako Bill ráda, že byl Tom v tomhle upřímný. Třeba by Bill mohl přehodnotit svou situaci a raději zůstat s Tomem? 😀 Co? 😀 No, toho se pravděpodobně asi nedočkám, protože očekávám, že bude Billovi hloupé s Tomem zůstávat a ´využívat´ jej dýl, než bude nutno. Každopádně si myslím, že by to byl ten nejlepší nápad. 🙂
A stejně obdivuju Tomovu trpělivost. Já nevím, jestli bych byla tak v klidu jako on, kdyby mi Bill nikdy nechtěl nic říct a vždycky jen něco lehce nastínil a pak od daného tématu zase utekl. Začínám vidět, že původní nesympatie k Tomovi nebyly moc oprávněné. 🙂
Moc děkuji za překlad a budu se těšit zase v neděli! 🙂
Dlouho jsem tu nebyla, a Hitchhiker je první příběh, který jsem tu opět začala číst. A přiznám se, že jsem všechny díly přečetla jedním dechem 🙂 Teď jsem jen napnutá, co bude dál… jakou minulost Bill skrývá. Moc díky za překlad.
Ahoj,
tohle je fakt úžasnej blog 🙂
Jestli můžu poradit, tak koukněte sem http://jdem.cz/br2pj5 .
Super obchod, naposled jsem vyhrála boty 😀