Die Umerziehung 32.

Cítil se úplně vyčerpaně. Jen co došli domů, hned v předsíni odložil na komodu klíče i kabelku a zutý zamířil do kuchyně. Ačkoliv Swartová vyhověla jejich žádosti, měl pocit, jako by z něj vysála veškerou energii, neměl vůbec radost. Proč vůbec šťourala do jejich vztahu? Ne, že by snad chtěli rozhlašovat světu, že jsou spolu, ale pokud ano, byla to jen jejich věc a nikdo neměl žádné právo o tom rozhodovat. S povzdechem se opřel o linku, dávaje vařit vodu. Potřeboval čaj.

Zavřel oči a vydechl, kolem pasu se mu omotaly silné paže. „Proč mám pocit, že zase přemýšlíš?“ Bushido Billovi přejel rty přes krk.

„Možná…“

Bushido protočil očima, ale trpělivě se nadechl a zezadu se na něj přitiskl. „Tak přestaň. Víš, do jakých rozměrů se to dostalo minule. A za to nám to co?“ mírně mu skousl ušní lalůček.

„Nestojí,“ zaklonil Bill s úsměvem hlavu.

„Zato mám ale něco, co stojí,“ Bushido se klínem otřel o jeho zadeček, zatímco si chvatně rozepínal opasek. „Protože já taky přemýšlím. Víš, v té soudní budově,“ hrubě ho natiskl na linku, „jsi mi něco dovolil. A to něco mě hodně nalákalo,“ pevně ho chytil za zápěstí. Rychle mu je svázal opaskem za zády dřív, než by se stačil vysmeknout.

„Teď už mě ale nebudeš mít šanci svléknout,“ Bill se pobaveně ohlédnul na svázané ruce.

„Mám pocit, že už jsem ti jednou vyprávěl o mé síle. Možná je na čase ti jí ukázat,“ odfrkl Anis. Na těle mu nevyrašila jediná kapička potu, když Billův saténový top trhal na kousky tak dlouho, než Billův trup zůstal odhalený. Bill s otevřenou pusou zíral na kusy látky na lince. Měl vztek, ale neměl odvahu Bushidovi vynadat. Sotva by asi dokázal ocenit, že ten top stál stovky eur, a že to byl prvotřídní satén. „Pořád myslíš, že tě nesvléknu?“

„Asi to zvládneš bez problémů…“

„Bez problémů toho zvládnu mnohem víc,“ rukama mu zajel pod kalhoty. Bill sebou trochu trhnul, nebyl zvyklý na podobně hrubé zacházení, takže byl celkem nervózní, když mu Anis kalhoty neomaleně sundával. Skutečnost, že se kvůli svázaným rukám nemohl nijak bránit, mu moc nepřidávala.

Zato Bushido byl v sedmém nebi. Jakmile před ním chlapec stál úplně nahý, předklonil ho a poodstoupil, užívaje si pohled na tu skvostnou siluetu. Okamžitě si ten pohled zamiloval. Dřív, než by si to stačil rozmyslet, vytáhl telefon a chlapce si vyfotil. Bill se na něj okamžitě vyděšeně otočil. „Anisi!“

„Neřekl jsem ti, že se můžeš otočit,“ odsekl Bushido. Plácl ho přes zadek, ale chvatně se sám svlékl, jen aby se o něj mohl opřít v konejšivém objetí. „Nemohl jsem si to odpustit,“ vydechl chlapci do ucha. „Vypadáš tak božsky! Ten tvůj zadeček…“ pevně mu sevřel boky. Otřel se o něj tak silně, až to bolelo. Nemohlo to ale bolet víc, než samotné vzrušení.

Zalovil v poličce s přísadami na vaření, které stejně nikdy nikdo nepoužíval, a kam si schoval pohotovostní lahvičku s lubrikantem. Už nikdy se nechtěl uchýlit k prasárnám s olejem a už vůbec se mu nechtělo znovu se trmácet přes půlku domu s bolestivou erekcí jen proto, že jim došel olej a lubrikant je v ložnici. Po tomhle zážitku si raději udělal tajné zásoby všude v bytě. Do dlaně si vtisknul notnou dávku gelu, než v chlapcově těle nechal zmizet první prst.

Bill se prohnul v zádech. Nečekal, že Anis to udělá – kromě toho, že mu držel sklopenou hlavu, se ho jinak nedotýkal. Proto zalapal po dechu a tiše zakňučel, ale neprotestoval. Zvláštním zvráceným způsobem se mu Bushidovo chování líbilo, imponovala mu jeho mužnost, síla, kterou mu demonstroval. Nechal se popadnout pod bradou, díky čemuž mu Bushido zaklonil hlavu, zatímco do jeho těla pronikal už dvěma prsty.

„Tak tohle se ti líbí?“ zavrčel muž z těsné blízkosti do chlapcova ucha. „Když si tě beru jako nějakou děvku?“

Bill souhlasně zakňoural dřív, než si to stačil rozmyslet. Toužebně zacloumal opaskem, chtěl mít volné ruce a dotknout se buď sám sebe, nebo donutit Bushida, aby se kromě jeho vstupu věnoval i jeho klínu. „Tak už ho do mě sakra vraž!“ zakřičel zoufale, když ho Bushido dál schválně mučil. Klidně by se tím mohl živit, bastard jeden.

„Chceš, abych ti ho tam vrazil?“ přitiskl se Anis na chlapce, zrychluje pohyby ruky. „Abych do tebe tvrdě přirážel, otíral se ti o prostatu tak, až bys kňučel slastí?“ vytáhl prsty. „Chceš, abych tě šukal tak tvrdě, že tě zítra bude bolet zadek tak moc, až se nepostavíš?“ Bill se zadkem toužebně otíral o Anisův klín, ale Anis ho rázně namáčknul na linku, absolutně mu znemožnil jakýkoliv pohyb. Bill začínal být šílený touhou. Anisovy oplzlé řečičky ho přiváděly k šílenství a on netoužil po ničem jiném, než aby si ho skutečně vzal jako nějakou lacinou děvku z ulice. Byl tak moc zaměstnaný uvažováním nad tím, kdy už se ho Anis konečně dotkne, až málem hlavou prorazil poličku a hlasitě vykřikl, když do něj Anis v nestřežené chvíli zajel až po kořen.

Zalykal se slastí. Anis mu nedal jedinou příležitost k navyknutí si, rovnou do něj začal zběsile přirážet. Bill se modlil, aby se teď mezi dveřmi neukázal Tom. Ne snad, že by se obával o jeho duševní zdraví, jak by mnozí předpokládali, ale protože se bál, že by Anis mohl přestat. Hlasitě zasténal, když mu Anis za vlasy zvrátil hlavu, jen aby ho mohl políbit. Tvrdě, vášnivě, na první pohled bez citů. Stejně jako jeho přírazy.

Byl tolik pohlcen svými city, až málem zapomněl, jaké to je, když nad vámi někdo absolutně převezme moc a celého vás pohltí. Zapomněl, jaké je někomu se odevzdat ve všech směrech, dovolit, aby s ním bylo zacházeno jako s hadrovou panenkou. Užíval si způsob, jakým se ho Bushido dotýkal, když se zbytečně nebál, že by mu mohl ublížit. Byl to ideální způsob. Cítil, že v místech, kde měl kolem zápěstí uvázaný opasek, se mu tvořily modřiny z příliš pevného utažení, ale vůbec mu to nevadilo. Naopak.

„Anisi!“ vykřikl. Anis se začal do jeho prostaty trefovat pod tím nejlepším možným úhlem. Už nevydrží dlouho. Ucítil prsty na vlastním penisu, které mu cestu do nebe dvojnásobně zrychlily. Rozklepaly se mu nohy a z hrdla utíkalo jen tiché slastné kňučení. Bushido ho kolem kořen pevně stisknul právě ve chvíli, kdy Bill pokropil linku dávkou svého semene. Celé tělo mu stahoval bouřlivý orgasmus, dokonce mu z očí vyhrkly slzy. Tak moc byl potopený ve své slasti, že si ani neuvědomil, že se kolem Anisova penisu stahuje. Uvědomil si to až ve chvíli, kdy ho Bushido sevře, v ocelově pevném objetí, zatímco s divokými přírazy plnil vlastním spermatem mladíkovo tělo.

Bill zoufale zatoužil po možnosti uvolnění. Prosebně se rukama o Bushida otřel, začínal si plně uvědomovat nepohodlí. Nejenže ho opasek na zápěstích řezal, ale do ramenou dostával silnou křeč. Jen co mu Bushido ruce uvolnil, hned se vyčerpaně opřel o linku. Nebyl schopný žádného pohybu, dokonce ani dojít do obýváku vzdáleného jen pár metrů.

„Mám tě někam odnést?“ Bushido přitiskl rty na bledé rameno, jeho starostlivost byla zpátky.

Bill se usmál. „Do postele, prosím,“ vydechl.

*

Leželi v posteli. Bushido se hlavou opíral o chlapcovo břicho, díky čemuž se mu Bill mohl probírat vlasy. Bill tak rozmazloval jak Pumbiho, který mu slastně chrápal do ucha, tak Bushida spokojeně odfukujícího na jeho břiše. Bolely ho záda i zadeček a zápěstí ho nepříjemně štípala, ale už dlouho se necítil tak spokojeně jako právě v tu chvíli. Krátce se zasmál, když se Pumbi se zafuněním převalil k Bushidovi a olíznul mu celý obličej.

„Kdyby ten pes nebyl tak roztomilý, nejspíš bys ode mě už nikdy nedostal pusu,“ usmíval se.

Bushido pobaveně odfrknul. „Prosím tebe, i kdybych hlavou padnul do kopy hnoje, tak bys mě líbal jako o život.“

„Pořád mě nepřestává fascinovat, jak moc sám sobě věříš,“ Bill mu se smíchem odhrnul malou vlnku vlasů z čela. „To bych chtěl taky umět.“

Bushido odložil psa na polštář a lehl si na bok, aby na chlapce viděl. Dlaní ho pohladil po hrudníku, než mu ji položil na krk. „Jsi hloupý. Zrovna ty jsi jeden z mála lidí, u kterých jsem si stoprocentně jistý, že jejich důvěra v sebe sama je naprosto oprávněná, fakt. A v prvních týdnech našeho soužití jsi mi krásně ukazoval, že na to máš, že si sám sebe dokážeš vážit. Občas jsi teda nevěděl, jak za sebe bojovat, používal jsi špatný způsoby, ale v zásadě jsi nedělal nic špatně. Měl bys za sebou takhle stát pokaždé.“

Bill se pousmál. „Je trochu děsivé, jak moc dokážeš člověku zamotat hlavu pár slovy.“

„Zamotal jsem ti hlavu?“

„A ne jen dneska,“ odfrkl chlapec. „Ty, Anisi,“ nakrčil nos. „Pamatuješ, jak jsi mě jednou utěšoval po té noční můře? Řekl jsi mi Habibi. Co to znamená?“

Viděl, jak se Anis zavrtěl, očividně se mu do vysvětlování moc nechtělo. Nakonec se ale vytáhnul k chlapci nahoru, zakrývaje jeho tělo svým a chytil mu obličej do dlaní. Dlouho se na něj jen díval, než se konečně sklonil k jeho uchu. „Je to arabské pojmenování pro spoustu vztahů. Ale já si vybírám jediný, pro mě ten nejhlubší,“ pohladil ho po tváři. „Má lásko,“ zašeptal mu do ucha.

Bill si skousnul ret, muže si k sobě přitiskl. „To se mi zamlouvá,“ zamumlal. „Líbí se mi být tvoje láska.“

„To by mělo, protože jsi první po spoustě let,“ přetočil se Bushido na záda. Chlapce si okamžitě přitáhnul k sobě a oba je přikryl peřinou. „Před tebou jsem takhle oslovil jen Selinu.“

Bill k němu překvapeně vzhlédl. Nechtěl vědět, jak je možné, že tak nikdy neřekl nikomu jinému. Jedna otázka mu ale v hlavě přeci jen pobíhala. „Kdo je Selina?“

Než Bushido začal mluvit, zhluboka se nadechl. Poté se dal do vyprávění, prsty se jemně probíraje chlapcovými vlasy. „Moje první láska. Selinu jsem poznal ještě jako mladej kluk. Nevěděl jsem, co je to láska, takže mě to samozřejmě hodně vzalo. Byli jsme spolu skoro pořád, nešlo se od sebe odtrhnout. Už od začátku to ale mířilo přímo do záhuby. Selina pocházela ze zbohatlické rodiny. Potrpěli si na zásady, dobré vychování a vzhled. No a teď si vezmi, že k takové rodině nakráčím já,“ odfrkl jízlivě. „Náctiletý přidrzlý parchant z chudé rodiny, muslim přivydělávající si prodejem drog. Bylo předem jasné, že nemám šanci tam přežít.“

„Ale Selina tě milovala?“

„Jako blázen,“ pousmál se něžně. „Zezačátku jsme proti nim bojovali spolu, dokonce jsme si to rozdali na jejich perským koberci uprostřed obýváku, zatímco nahoře spali,“ krátce se zasmál. „Ale znáš to. V tu dobu to byla mladá, vzpurná, pubertální nevybouřená holka, která měla na očích nasazený růžový brýle. Měla mě za dokonalého. Jenže pak si je sundala a já už najednou nebyl tak perfektní, jak jsem se původně zdál být. Dospěla a najednou viděla, že nezapadám do jejích plánů na spořádanou budoucnost v bohaté rodině. Nechtěl jsem jít na vysokou, nechtěl jsem pracovat v jejich rodinné firmě, nikdy jsem nepřišel na chuť jejím rodičům a oni mně. Hodně jsme se hádali a pak… Jednou řekla něco, co neměla.“

„Co?“

„Že jsem stejný jako můj otec.“ Bill k němu mlčky vzhlédl. „Uhodil jsem jí. A už nikdy jí neviděl. Teď prý má dvě děti a bydlí někde v Hamburku.“

„Anisi,“ povzdechl Bill.

„Ne, tady není prostor pro obhajobu, Bille. Udělal jsem příšernou věc a patří mi, že mě opustila. Teď se má mnohem líp než se mnou. Jenom mě mrzí, že jsem na ní tu ruku vůbec kdy vztáhnul. To si nikdy neodpustím, stejně jako když jsem ublížil tobě.“

Bill se k němu pevněji přitiskl. „Měl by sis to odpustit. Rozhodně bys to neměl zapomenout, protože oba dva moc dobře víme, že ses zachoval špatně a chybu skutečně udělal. Ale já ti to odpustil, takže ty už si to můžeš odpustit taky, Anisi. Není důvod, aby ses tím nechal užírat. Zapracuj na tom, aby se to znovu neopakovalo.“

Bushido s povzdechem přejel prsty po chlapcových zápěstích, na kterých zářily modřiny. „Už nikdy ti nesmím znovu ublížit, Bille. Nechci znovu zažít pocit, kdy se mě budeš bát.“

„Tak to nedovol,“ pokrčil Bill rameny, než k němu s úsměvem vzhlédnul. „Já už se tě ale nebojím, anisi.“

„Jen ještě nekřič,“ pohladil ho po čelisti. „Všechno se může změnit. Nevíš, co se může stát.“

Bill zabručel a naklonil se nad Bushida, aby ho mohl políbit. „Mám tě rád. Věřím ti. Nic víc pro mě není důležité, tak na to mysli pokaždé, když budeš mít pochyby.“

Bushido chlapce s úsměvem objal kolem pasu a polibek prohloubil, raději polykaje poznámku o tom, že si chlapce vůbec nezaslouží. Věděl to, ale rozhodl se být sobecký a prostě si to užívat, dokud mohl. Protože moc dobře věděl, že přijde čas, kdy si to uvědomí i Bill a opustí ho.

autor: Saline A.