autor: Saline A.
15. října 2007, Magdeburg
„Omlouvám se,“ Bill se opřel hlavou o Anisovo rameno, když se přetočil a nechal se obejmout kolem ramen. Byli zatím stejně vysocí, ale sklonil se víc než ochotně, aby našel oporu. „Vím, že jsem se zachoval jako pitomec. Nevím, proč jsem utekl. Nebo vím. Bojím se, Anisi. Víš, jaký je ředitel. A spolužáci,“ s povzdechem mezi prsty sevřel jeho košili. „Všimli si, že jsme často spolu. Dnes na mě měli nějaké poznámky, proto jsem nebyl na druhé hodině,“ přiznal tiše.
Anis se zamračil. „Co se stalo?“
„Agnes… Když jsem od tebe vyběhl, byla zrovna za mnou. Nahlas se zamýšlela nad tím, komu všemu… Koho jsem musel obšťastnit, abych měl tak dobré výsledky a přitom i úlevy. Bylo to tak ponižující! Navíc u nás na vesnici se povídá, že jsi můj milenec a vydržuješ si mě. A já…“
„Já vím,“ s povzdechem Anis pohladil chlapce po vlasech. Vypadal v jeho náruči tak zranitelně, až měl chuť zvednout ho do náruče a někam odnést. „Vesnice, ve které žijí převážně staří lidé, se často neumí smířit s faktem, že se vídá muž s mužem, natož když je jeden z nich snědý a viditelně starší než ten druhý. Hádám, že kdyby věděli, že jsem tvůj učitel, půlka by dostala infarkt a druhá by se začala modlit.“
„Ne, to by se začali všichni,“ pousmál se Bill. „Ale tady nejde jen o mě, Anisi. Co ty? Dostal jsi tu práci a rovnou se ti připletu do cesty já. Kdyby to někdo zjistil, mohli by tě vyhodit. I kdyby jen kvůli tomu, že jsme se přátelsky stýkali. To ti vůbec nevadí? Vypadáš hrozně klidně.“
„To proto, že klidný jsem,“ pokrčil rameny s jemným úsměvem. „Kromě toho, že by mě vyhodili, mi nic udělat nemůžou, Bille. Jsi dospělý, takže i kdyby mě třeba chtěli žalovat, tak nemají důvod – zákonům to nijak neodporuje. A kdyby mě vyhodili? Bez problémů bych si našel práci jinde.“
„Skoro se až stydím, že to tolik řeším, když ty jsi úplně v klidu…“
„To je v pořádku,“ Anis ho políbil do vlasů. „Jsi student v maturitním ročníku, je pochopitelné, že je to pro tebe hodně emotivní, a že řešíš, co si o tobě druzí říkají. Umí být krutí a ublížit, ale časem se naučíš to víceméně ignorovat. A navíc, ani se nenaděješ a bude tu maturita, konec roku. A budeš mít od všeho pokoj.“
Bill se blaženě usmál. Anis přiložil dlaň na jeho tvář a jemně ho pohladil palcem. „Bože, jsem tak rád, že jsem poslechl Toma a vrátil se. Udělal bych takovou chybu, kdyby ne!“
„Objevil by se někdo jiný…“
„Jasně,“ s protočením očí se chlapec odtáhl a vrátil se k rovnání knih. Už toho moc nezbývalo. „Třeba zase nějaký pitomec, který by mě podváděl na každým kroku,“ odfrkl posměšně. Očividně se ho to stále dotýkalo.
„Jak to vlastně mezi tebou a Alexandrem bylo?“ přidal se k němu Anis.
„Já vlastně ani nevím, teď když se ohlédnu zpátky. Poznali jsme se na nějaké párty našeho společného přítele z jeho školy. Oba jsme byli trochu opilí, když jsme se dali do řeči, ale rozuměli jsme si skvěle. Během noci došlo k pár polibkům, ale jinak nic. Pak jsme si začali psát a tajně se vídat. Nebyl připravený říct o nás svým přátelům. Měl jsem ho rád, tak jsem s tím samozřejmě souhlasil, abych o něj nepřišel. Bylo to mezi námi hodně… nesmělé, hlavně z mé strany. První přítel, byl jsem ze všeho vyděšený a styděl se. Věřil jsem ale, že mě má rád a moje odmítání sexu chápe, že je mi věrný. Samozřejmě jsem tušení míval, ale vždycky jsem si ho v hlavě nějak omluvil. Jenže pak přišly moje narozeniny,“ s povzdechem si prohrábnul vlasy. „Místo, aby byl se mnou, byl raději s jednou ču… krávou. Slyšel jsem jí v telefonu, než jsem šel na bar a potkal tebe,“ s mírným úsměvem na něj krátce pohlédl. „To mi hrozně pomohlo, protože zatímco můj vztah s Alexem mířil ke zkáze, ty jsi byl vedle mě a neustále nějak zaměstnával mou mysl. Rozptýlilo to ten nejhorší pocit zrady. A pak byl ten večírek u Patricka. Myslel jsem si, že se uvidíme a všechno nějak vyřešíme. Jenže on mi místo toho dal kopačky. Takže jsem na krku skončil zase tobě,“ zasmál se. „Očividně jsi byl vždycky ve správný čas na správném místě.“
„Abych byl upřímný, tak jsem si přesně tohle řekl už ve chvíli, kdy jsem tě viděl na fotce u tvého profilu. Okamžitě jsem propadl tvému úsměvu.“
Bill nejprve založil poslední knihu, než došel těch pár kroků k Anisovi a nesměle položil ruce na jeho hrudník. „Já věděl, že jsem v maléru ve chvíli, kdy jsem ti zblízka pohlédl do očí,“ s úsměvem k němu vzhlédl.
Anisovy oči zářily radostí. Jednou rukou chlapce objal kolem boků, zatímco prsty druhé ruky přejel po plných rtech. „Jsme ztracení,“ zašeptal.
„Beznadějně,“ vydechl Bill souhlasně, když Anisova dlaň pomalu putovala na jeho krk. Cítil, jak se mu zrychluje tep, v puse měl sucho. Zcela automatiky se přibližovali, aniž by to jeden z nich plánoval.
Bylo to jako exploze. Jen co se jejich rty zlehka otřely, jako by je najednou přitahovaly magnety. Okamžitě se na sebe přitiskli a polibek zoufale prohloubili. Jako milenci odsouzení na smrt se k sobě tiskli, opření o knihovnu, která se nebezpečně kymácela. Bylo jim to jedno. Jazyky se proplétaly v divokém tanci, zatímco mezi těly by jim neprošel ani vlas. Byli beznadějně ztraceni.
15. října 2007, Loitsche
Potácel se domů jako ve snách. Nohy měl vláčné a na rtech přitroublý úsměv. Pořád cítil Anisovy rty na svých z dlouhého loučení v zákrutě za domem, kam chlapce Anis odvezl i přes jeho protesty. Nechtěl riskovat, že by se mu něco stalo. Jenže díky tomu se mu návrat domů protáhl o další půlhodinu. Nemohli se od sebe odtrhnout.
Omámeně pozdravil rodiče, načež zamířil rovnou do svého pokoje. Sotva se dotkl hlavou polštáře, vpadl dovnitř Tom. Při pohledu na mladšího bratra se rozesmál. „Žhavá líbačka?“ Bill přikývl. „Dovezl tě domů?“ Bill znovu přikývl. „Proto jsi přišel pozdě,“ se smíchem skočil vedle něj. „A co?“
„Bože můj, Tome…“ Billovi unikl ze rtů sten. Přejel si dlaní po čele, připadal si jako v horečce. „Bylo to jako exploze! Myslel jsem, že to bude jen nevinný polibek, ale tohle… Jen jsme se dotkli, nemohli jsme se odtrhnout, okamžitě jsem chtěl víc. Bože, jako kdybych celý život čekal jen na něj,“ zavřel oči s blaženým úsměvem. „Kam se na něj hrabe Alex.“
„Proč mám pocit, že jsi s ním pár hodin a už jsi kompletně pohlcený láskou?“ Tom se spokojeně usmíval. Ještě nikdy neviděl Billa takhle šťastného.
Bill si nejistě skousl ret, když na něj pohlédl, ale oči ho okamžitě prozradily. „Zatím jsem nebyl šťastnější, Tomi.“ Když to vyslovil, věděl, že je to pravda. Opravdu se cítil nejlépe za minimálně půl roku, rok dozadu. Vlastně… možná takhle šťastný opravdu nebyl nikdy. Měl chuť vrhnout se k telefonu a začít Anisovi psát, najednou mu šíleně chyběl.
„Vidíš? Já jsem ti to říkal. Vykašli se na všechny kolem a mysli jen na sebe a bude ti skvěle. Nikomu nic do toho, co děláš, není. Řeči měli a mít budou, vždycky si něco najdou, hlavně Agnes. Ale důležité je, abys byl sám se sebou spokojený hlavně ty.“
„Já vím,“ Bill se k Tomovi přisunul. „Víš, ale trochu se bojím. Všichni si myslí, že se mi muži líbí, ale zatím jsem to ještě nepotvrdil oficiálně, pořád jim zůstával prostor pro pochybnosti. Co když to, i přes naši opatrnost, nějak vypluje na povrch a oni… to neskousnou? Díky tobě a našim jsem s tím naprosto v pohodě, ale co když ostatní nebudou?“
„Tak je všechny zmlátím,“ Tom mladšího bratra objal kolem ramen. „Jakmile by někdo řekl jediný křivý slovo, tak mi ho nahlásíš a já je všechny zbiju. Jednoduchý způsob jak zajistit, aby věděli, že na mýho brášku kecy mít prostě nebudou.“
„A nějaké míň drastické řešení nemáš?“ vzhlédnul k němu Bill, ale už se zase usmíval. „Bože, Andreas se zblázní, až mu to řeknu.“
„Hele, když teď chodíš s učitelem,“ zamyslel se Tom. „Nemůže mi ve škole zajistit místo, kam bych mohl během oběda chodit s holkama? Leze do peněz, když pořád musíme jezdit do města.“
„Proboha Tome, ty jsi čuně! Nemůžu uvěřit, že my dva jsme dvojčata! Jsem si jistý, že tě Jörg musel upustit na hlavu, ještě když jsi byl mimino, protože tohle jinak není možný.“
„Vlastně si spíš myslím, že museli pouštět při každém koupání na hlavičku tebe, protože jinak nechápu, jak je možné, že jsi v celé rodině jediný beznadějný romantik. A ještě k tomu gay!“ se smíchem Billovi počechral vlasy.
„Super, díky! Konečně vím, proč jsem gay!“
Tom vylezl z postele, stále se šťastně smál. „Na to ses mě ale přece mohl zeptat už dávno. Hej, letím, ještě se mnou chtěla mluvit Sabrina. Tak ráno,“ mávnul na něj, načež zamířil k sobě do pokoje.
Bill pouze zavrtěl hlavou a s úsměvem protočil očima. Tom byl vždycky pošuk, který přesně věděl, kdy co říct a jak ho povzbudit. Líně se zvedl a zamířil do sprchy, do níž se těšil už posledních několik hodin.
Zatímco na sebe nechal dopadat kapky horké vody, jako by znovu cítil Anisovy ruce na svém těle. Cítil jeho velké dlaně klouzající mu po pase a bocích, které toužebně sevře, než sjedou na zadeček a přitisknou si ho k sobě ještě těsněji. Rty a jazyk nepřestávající plenit jeho ústa. Srdce se mu rozbušilo, vzrušení pomalu putovalo do jeho slabin. Bože, Anis s ním dokázal dělat divy dokonce i ve chvíli, kdy byl desítky kilometrů daleko. Když s ním dokázal udělat tohle, aniž by se ho dotknul… Co dokáže, až se ho skutečně dotkne?
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 16
Na to se skutecne tesim, co s nim udela ve chvili, kdy se ho dotkne 😀 tohle byla kraaaasna kapitolka. Anis je prototyp romantickeho gentlemana… Bill se u toho polibku urcite musel vznaset :))) ackoliv on si ho Bu jiste pevne drzel 😀 a Tom? On je fakt prase xD ojede zarucene vsechno, co ma kozy a pristupny rozkrok 😀 ale braska je to jak se patri 🙂
Dekuji za dilek :*
[1]: Haha, už brzy! Jen se těš, bude to bouřlivééé!
Ano máš pravdu, v tomto díle je Anis neskutečně milující partner a ukáže nám to ještě mnohokrát, zamilujeme se do něj my samy, uvidíš! 🙂
Tom je čuně nejvyššího kalibru a i tohle nám bude hodněkrát dokázáno, nedivila bych se, kdyby mu Bill několikrát vpadl přímo do akce. 😀 A nebo Tom s někým k Billovi… 😉
Děkuji za komentář! ♥
Tohle byla tak příjemná záležitost. Děsně to mezi nimi jiskří. Líbí se mi, že na něho Anis nijak netlačí. Přece jenom, Bill není Tom. 😀
Díky, těším se na pokračování.
[3]: Co si budeme povídat, Bill je frigidní panic. 😀 Ne, dělám si srandu, u Anise konečně zjišťuje, že mu v žilách koluje nesmírná touha, a počkejte, až vypukne! Bude z něj nový Bill 😉
Děkuji za komentář!♥
Povídka je tak kouzelná doufám že se nic zlého nestane a Tom je bráška jak má být.
Tenhle celý díl byl na totální rozplynutí!!! 🙂
No a Tom…..je prostě Tom 😀
wuuuuaaaa *-* finally, finally,, finally! Boha tohle bylo kouzelné! <3 až moc:3 teď se těším na další díl snad ještě víc než doteď 😀 a Tom? no sakra :'D co jeho hned nenapadne 😀 ale sedí mi to k němu ani nevim pořádně proč 😀 honem dalšíííí <3