Die Umerziehung 40.

„Dobré ráno,“ s širokým úsměvem Bushido zezadu objal Billa dělajícího kávu a políbil ho na tvář. „Vyspal ses dobře?“

Bill překvapeně pozvedl obočí nad Bushidovou vřelostí, ale něžně ho pohladil po paži a přitulil se k němu. „Fantasticky, ale překvapilo mě, když jsem se vzbudil a tys tam nebyl. Kam jsi mi utekl?“

„Proběhnout se a pro snídani,“ kývnul hlavou k menší krabici, kde bylo Billovo nejoblíbenější pečivo a ovoce. „Andy ještě spí?“

„Jo, je jako mrtvola,“ Bill se s krátkým zasmáním v Bushidově objetí přetočil a líně ho políbil. „Proč?“

„Jen tak… Doufám, že dnes přes oběd nic nemáš? Pozval jsem kluky od tebe, Toma i Davida. Něco uvařím.“

„K čemu taková sešlost?“

„Rád bych s váma něco prodiskutoval,“ Bushido jemně promnul chlapcovy boky a znovu ho políbil, než se s úsměvem odtáhl. „Ale teď se jdi nasnídat, pečivo je ještě teplé. Já si zatím skočím do sprchy.“

*

„Včera večer jsi dlouho mluvil s Anisem. Víš, proč je dneska tahle sešlost?“ Bill pochybovačně pohlédl na Andrease. Bushido mezitím vesele konverzoval se všemi členy „obědové party“ poté, co spořádali perfektní jídlo. Bushido byl samý vtípek, ale zatím stále držel důvod setkání pod pokličkou.

„Myslím, že minimálně tuším,“ přikývl Andreas s širokým úsměvem. „Ale určitě se ti to bude líbit.“

Bill se zamračil ještě víc. Určitě by Andrease podrobil důkladnému výslechu, Anis jim ale pokynul k připojení se k nim. Bill ho počastoval podezřívavým přimhouřením očí, ale nic neřekl a poslušně se posadil vedle rozverného Toma.

„Hej Bu, potíš se, jak kdybys chtěl požádat Billa o ruku,“ zachechtal se Georg.

Bill se pobaveně ušklíbl, ale vykulil oči, když se Bushido nervózně zasmál. „Ne, ne, Bille, klid!“ vyhrkl, sotva si všiml Billova výrazu. Viditelně se uvolnil, Bill po něm hodil kuličku hroznového vína. „Něco s váma ale prodiskutovat chci,“ opřel se zády o linku a založil si ruce na hrudi. „Nevím, jestli už se to k vám doneslo nebo ne, ale můj bývalý manažer bez našeho vědomí zařídil odpuštění zbytku trestu. Vzhledem k tomu ale, že jsme s Billem spolu, zrovna nadšení jsme nebyli. Tak jsme si řekli, že se teda odstěhuju, ale mně to nedalo, a po včerejším rozhovoru tady s Andreasem už přesně vím, co mám dělat. Bille, je to teda otázka mířená hlavně na tebe, ale respektuju, že do toho máte co mluvit všichni. Protože já nechci odcházet. Chci zůstat s tebou a je mi úplně jedno, že to svět zjistí. Nestydím se za tebe ani za to, že s tebou chci být.“

Bill prudce vyfoukl zadržovaný vzduch a zamrkal. Pustil Tomovu ruku, kterou nevědomky křečovitě svíral. Zmateně nakrčil obočí. „Takže… chceš říct, že chceš náš vztah oznámit veřejnosti? To můžeme?“ divoce se otočil na Davida.

David se mračil. Na první pohled bylo jasné, že se mu Bushidův plán nezamlouvá. Bylo sice jasné, že jako každý manažer ví, jak moc velká reklama by to byla pro oba dva, ale v danou chvíli nade vším převažovala spíše otcovská role. S Billem prošel celou pubertou, viděl, jak na něj uměl mediální humbuk působit. S přibývajícími roky se to samozřejmě zlepšilo, Bill se s médii naučil pracovat, zvykl si na ně. Ale nikdo z nich netušil, co nastane, pokud se opravdu přiznají. „Teoreticky můžete.“

„Tak v čem je problém?“ odtušil Gustav.

„V tom, že nikdo z vás si neuvědomuje, co nastane. Přišlo vám to, co je venku, jako šílenství?“ mávnul rukou směrem k ulici, kde momentálně vyzvídalo několik desítek novinářů. „Je to nic oproti tomu, co by bylo po přiznání. Bylo by to peklo. Nehnuli by se na krok, sežrali by vás zaživa. A myslíte, že by šlo jen o vás dva?“ pohlédl na Billa s Bushidem. „Ne, sneslo by se to na vás všechny. Na rodinu, nejbližší přátele. Nikdo by neměl klid.“

Bill sklopil hlavu. Miloval všechny svoje přátele. Nemohl jim tohle způsobit. „Chápu…“

„Nevím jak vy, ale já to klidně podstoupím,“ ozval se Georg rozhodně. Bill prudce vzhlédl, když se ozvali i jeho další přátelé a Tom ho pevně chytil za ruku. „Všichni to pro vás uděláme,“ přitakal Tom.

„Fakt byste do toho kvůli nám šli?“ překvapeně vydechl Bushido.

„Ale jenom pokud slíbíte, že to neposerete,“ ušklíbl se Andreas pobaveně. Bill se krátce dojatě zasmál a z Tomova objetí se usmál na Anise. „Hádám, že můžeš začít vybalovat.“

David si povzdechl. „Bille, pokud je tohle konečné rozhodnutí, mluvit vám do toho už samozřejmě nebudu. Možná byste ale mohli mluvit o stěhování do lepšího zázemí. Bydlet v domě s dalšími lidmi během podobného šílenství není zrovna dobré. Navíc jde už i o vaše soukromí.“

„Svůj dům jsem oficiálně nabídl k prodeji. Kupoval bych si případně něco menšího.“

„Tvůj krásný dům?“ vydechl Bill překvapeně. Bushido pokrčil rameny.

„Můžete jít ke mně. Billovi jsem už několikrát říkal, že tam má přichystaný „apartmán“. A když něco, alespoň budu poblíž,“ usmál se Tom.

David přitakal. „To by bylo ideální, i co se ochranky týče. Byli byste na jednom místě, takže se dá líp pokrýt váš pohyb,“ mumlal si pod vousy, zatímco něco studoval v telefonu. „Fajn. V pondělí brzo ráno uspořádáme tiskovku. Chci, aby tam byla celá kapela, aby bylo vidět, že jste tým. Od vás dvou chci, abyste se psychicky připravili, protože můžou padat otázky hodně na tělo. Můžou být kruté, tak s tím počítejte. Dokud nebude po tiskovce, nikomu ani slovo, jasné? Chci absolutní mediální klid z vaší strany.“

„Jo, to nebude problém, kromě pár hodin ve studiu mám volný program, takže můžeme zatím stěhovat k Tomovi. Přinejhorším zatím můžeme tvrdit, že Bill pak nechce zůstat sám,“ souhlasně přitakal Anis.

David něco sám pro sebe prohlásil, než se rozhodně zvedl. „Okay, tak já jdu teda všechno zařídit, ať to máme v pondělí tip ťop. Kdyby byl jakýkoliv problém, hned volejte. Hlavně si to teď proboha už nerozmýšlejte, nebo zešedivím.“

„Šediny jsou sexy,“ Bill k němu s úsměvem došel a pevně ho objal. „Děkuju, Davide. Za všechno.“

*

Seděli na zemi v obýváku uprostřed hromady krabic. Myšlenka na stěhování je nadchnula natolik, že se do toho pustili hned, jak svojí velectěnou návštěvu vyprovodili domů. Díky Billovým zásobám krabic pro všechny případy dokázali sbalit celý pokoj a stále měli ještě dost na další pokoje. Jenže sotva se Bill zastavil a rozhlédl sbaleným pokojem, nedokázal pokračovat. Sednul si mezi krabice a mlčky sledoval Pumbu, jak v každé z nich hledá nějakou novou hračku.

„Je to zvláštní, víš?“ zamumlal tiše s pohledem upřeným na Pumbim, který konečně našel nějakou hloupost k rozkousání. „Nikdy jsem nečekal, že si skutečně najdu někoho, s kým bych se mohl stěhovat do jednoho domu. Ať už jsem věřil v cokoliv, vždycky jsem si myslel, že budu bydlet s Tomem, obklopený psy.“

„Už spolu nějakou domu žijeme,“ připomněl mu Anis. Pousmál se, když si Bill lehl na záda a na hrudník si posadil Pumbu.

„Jo, já vím. Jenže to nebylo naše svobodné rozhodnutí, víš? Bylo to kvůli rozsudku. Teď jsme se rozhodli jako pár. Je to úplně jiné jádro věci,“ s úsměvem k němu otočil hlavu. „Když jsme se poznali, byl jsem zatrpklý. Ztratil jsem víru, že si ještě někdy můžu najít muže, se kterým bych mohl žít. Byl jsem zbavený iluzí a snů. Tys mi je, i přes prapodivné způsoby, vrátil. Děkuju.“

Bushido se nad chlapce naklonil a něžně položil Pumbu stranou, než pohladil Billa po tváři. „Když jsem já poznal tebe, bral jsem tě jako kořist. Dlouho jsi pro mě nebyl nic jiného než kus masa, objekt na sex. Ani za nic jsem si nechtěl připustit, že by nade mnou mohla převzít moc takováhle princezna,“ tiše se zasmál. „Ale teď už vím, že nejsi princezna. Jsi zatracená královna.“

Bill se krátce pobaveně zasmál, ale Bushida objal kolem krku a líně ho políbil. „Ještě, že tu není Andreas. Aspoň hodinu by se smál tomu, jak jsme přeslazení.“

„Je s Tomem?“

„Jo,“ líně se Bill pod Bushidovým tělem protáhl. „Šli na lov kočiček.“

Bushido pohledem přelétl přes celé Billovo tělo. Úzký proužek odhalené pokožky na břiše ho nenechal chladným. Okamžitě mu bříško a boky promnul, než se sklonil a kůži polaskal rty. Bill sladce vzdychnul. Žaludek se mu zkroutil. „Myslím, že až bude muset jeden z nás dvou na turné, tak asi zešílím,“ zamručel Bushido. Dlaní promnul chlapcův zvětšující se rozkrok, když zvedl hlavu a usmál se. „Po tomhle se mi bude stýskat.“

„Mhm!“

Bill se znovu prohnul v zádech, Anis už po jeho penisu přejížděl dlaní bez jakékoliv bariéry z oblečení a byl mučivě pomalý, zoufale dobrý. Bill tiše zakňučel. Anis palcem přitlačil na Billův žalud, než se sklonil a lehce ho vsál mezi rty. Polaskal ho jazykem, prsty zkoumal jeho varlata a vstup. „Miluju vidět tě tak zoufalého, jak prosíš o víc,“ zamumlal. Bill chtěl něco odvětit, ale než to stihl, Anis ho prudce přetočil na břicho a vyzvedl na všechny čtyři. Slastně přivřel oči, když omotal prsty kolem jeho laního krku. „Zbožňuju, když jsi bezmocný.“

„Anisi!“ Bill se pod ním zachvěl. Cítil, že Anis si stáhl tepláky tak akorát, aby měl dostatek prostoru, když ucítil dva vlhké prsty v sobě. Trhnul sebou, nebylo to zrovna příjemné oproti minule – přirážel do něj téměř nasucho. Na stranu druhou ho jeho jednání neuvěřitelně vzrušovalo. To, jak ho držel pod krkem, jak ho prsty tvrdě roztahoval…

Vykřikl. V nestřežené chvíli Bushido prsty nahradil svým penisem. Byl sice potřený hojnou dávkou gelu, ale vzhledem k jeho velikosti ho kostrč stejně zabolela, když Bushido přirazil až po kořen. Cítil slzy v koutcích očí. „Drž,“ zavrčel Bushido. Násilně mu zvrátil hlavu a dravě ho políbil, zatímco začal přirážet. Jeho přírazy byly krátké, rychle jdoucí za sebou. Vždy z Billa téměř vystoupil, jen aby mohl prudce přirazit až po kořen. Bill cítil, že jeho slzné kanálky povolily a slzy mu tekly po tvářích, hlava se mu mírně motala, ale poslušně držel. Bylo to zvrácené a on si to okamžitě zamiloval, což potvrzovala i jeho bolestivá erekce. Ze rtů mu uniklo prosebné zakňučení na znamení, že by s ní měl něco Anis udělat. A on udělal. Jeho tempo se náhle změnilo v naprosto zběsilé. Nebýt toho, že chlapce držel pod krkem a kolem boků, Bill už by se dávno zhroutil. Nohy se mu klepaly, jako by je měl z rosolu.

Převalila se přes něj první vlna slasti, kterou krátce poté následovaly i druhá a třetí. U třetí vlny už se jeho bolavé svaly kolem Anisova penisu neochvějně sevřely, zatímco Bill prožíval jeden ze svých nejsilnějších orgasmů, zoufale lapaje po dechu. V Anisově sevření vyčerpaně ochabl, proto mu Bushido dovolil položit se na podlahu. Popadl ho za zadeček a divoce do něj přirážel tak dlouho, dokud s hrdelním výkřikem uvnitř Billova těla nevyvrcholil.

Chvíli setrval v neměnné pozici, užívaje si každou vteřinu doznívajícího orgasmu, než dopadl na bok vedle Billa. Prsty mu odhrnul vlasy z tváře a usmál se. „Všechno v pořádku? Nebolí tě nic?“

„Hrozně tě miluju,“ zakňoural Bill. Bushido se rozesmál.

autor: Saline A.