Lost to be found 48. (1/3)

Baterie v přímotopu se vybily krátce na to, co kluci vyčerpáním usnuli kolem čtvrt na dvě ráno. Stejně tak zhasla i více jak polovina svíček, které Bill předešlý večer rozmístil po místnosti. Většina z nich byla už ze dvou třetin ohořelá, proto nemohly vydržet. Teplo, které se v pokoji vytvořilo, se bez udržování po několika hodinách rozptýlilo, smíchalo s chladem, až nakonec zmizelo definitivně, a jediné, co oba mladé muže drželo v relativním teple, byla plyšová deka, tlustá přikrývka a tělesné teplo, kterému však moc nenapomáhal fakt, že jeden z mužů spal kompletně nahý. Dalo by se očekávat, že vtíravý chlad vytrhne ze spánku právě toho, jehož tělo nepokrýval ani jediný kus oblečení, ale opak byl pravdou. O trochu víc oblečený Bill tiše zasténal a podvědomě třel holá chodidla o matraci. Vydechl proti horké kůži pod sebou a pomalu zamrkal. Cítil, jak se jeho řasy otírají o cokoli, o co opíral pravou polovinu svého obličeje. Hned na to, co se jeho mozek probudil, zjistil, že ta věc pod jeho hlavou není nic jiného než Tomova hladká záda, která k němu vysílala teplo. Tomovu vůni by teď už poznal všude. S blaženým úsměvem několikrát mazlivě otřel svoji tvář o lopatku, která jej mírně tlačila do lícní kosti.

Tom ležel na břiše, obličejem stočený na druhou stranu od Billa, proto se ten bdělejší z nich posunul téměř celým hrudníkem na Tomova záda a položil dlaň na mužovo rameno. Při bližším zkoumání zjistil, že si v noci prohodili pozice a Bill byl ten, kdo ležel u zdi, zatímco se Tom rozvaloval na břiše uprostřed matrace. Bill měl dostatek místa na spaní jen proto, že zčásti spal na Tomovi, protože jinak by se mačkal mezi Tomovým tělem a studenou zdí, jen aby měl jeho krásný přítel dostatek pohodlí, protože bůh věděl, že to Tom potřeboval jako sůl, když se v jeho těle zmítal emocionální boj, který mu nedopřával chvilku klidu, natož tak kvalitní spánek.

Bill neměl nejmenší tušení, kolik mohlo být hodin, protože hodiny tu nebyly a mobil nechal ležet ve svém pokoji. Bylo zvláštní, jak na něm byl doma závislý a neodešel by bez něj málem ani z pokoje a tady se jej sotva dotknul. Vůbec mu nevadilo, že leží zapomenutý někde v jeho pokoji, možná už dokonce vybitý, čímž se najednou ocitl naprosto odříznutý od světa. Nic z toho mu nevadilo. Tom přežil bez jakékoli elektronické vymoženosti přes dvacet let a stejně z něj vyrostl úžasný chytrý mladý muž. Třeba mu právě Tomova nezávislost na elektronice pomůže a Bill bude schopný se alespoň na nějakou dobu umět odpoutat od všech moderních vynálezů. Stejně jako se Tom učí od něj, on se bude učit od Toma.

Právě vzpomínka na to, co bude Toma učit dnes večer, zažehla v jeho v žaludku pořádný plamen, který v milisekundě olízl celé jeho nitro. Nabuzený myšlenkami na okamžiky, které mají oba před sebou, zvedl hlavu, která do teď odpočívala mezi Tomovými lopatkami, a přitiskl se svými rty na jeden z vystouplých krčních obratlů. Jeho ústa se rozevřela, vydechla na to místečko horký vzduch a teprve pak se znovu spojila k sobě ve vzrušivém polibku. Stejným způsobem pokračoval po celé délce Tomovy páteře, dokud jeho rty nedoputovaly opravdu nízko a nevtiskly vlhký polibek kousek nad kostrč. Spící muž se vrtěl, už když se Bill dostal do poloviny zad, vydal vrnivý zvuk, když doputoval na bedra a poslední polibek byl pro Toma zároveň poslední kapkou k plnému probuzení.

Hnědovlasý muž hluboce zamručel, když pomalu zamrkal do nového dne, narovnal své tělo do přirozené pozice a vytahuje ruce z ramen a nohy z kyčlí, protáhl celé své tělo a těžce vydechl.

„Dobré ráno,“ ozvalo se tlumeně do polštáře a teprve pak Tom otočil krk a podíval se vedle sebe. Viděl však jen Billovu paži, protože jeho hruď se stále snášela nad jeho zády a navlhčené růžové polštářky líbaly jeho nahá ramena.

„Dobré ránko,“ zašveholil mu Bill do ucha a přes rameno se mu vrhl na ústa, která hluboce políbil. Poslepu se pokládal na záda zpět na matraci vedle Toma, nechávaje jej přesunout svoji hruď nad sebe, zatímco on sáhl za Toma a znovu je přikryl až ke krku. Doufal v alespoň krátké mazlení takhle po ránu, ale Tom se zdál být po včerejším zážitku unavený, protože Billovi zvládl oplatit sladký polibek a pak se z poloviny položil na tělo pod sebou, schovávaje obličej do krku druhého muže.

„Jak ses vyspal?“ zeptal se Bill a hladil pravou dlaní stranu Tomovy hlavy.

„Mmm, ještě bych spal, ale jinak dobře. Ani jednou jsem se neprobudil,“ podotkl spokojeně.

„To jsem moc rád,“ usmál se Bill. „Možná bychom měli vstát. Nevím sice, kolik je hodin, ale měli bychom jít na snídani a po včerejšku nejspíš i do sprchy,“ zaculil se. Ani jeden z nich nebyl ulepený, protože Tomův vrchol skončil v Billových ústech a ten Billův zase na jeho tričku na spaní, ale přece jen se starší z nich mírně zapotil, a jelikož se včera večer nesprchovali ani jeden, určitě jim to přijde k duhu. „Můžeme se po snídani ještě chvíli natáhnout, když budeš chtít, hm?“

„Ua uaaaa,“ zívl Tom naplno. „Dobře,“ odsouhlasil nakonec a pustil mladíka ze svého sevření, pokládaje se vedle na matraci. Bill se na posteli dostal na všechny čtyři, překračuje unavené tělo, nezapomínaje se cestou sklonit pro sladké otření rtů, dokud chodidly nedopadl na podlahu. Hbitě se převlékl do oblečení, ze kterého se před spaním svlékl, zatímco Tom nejspíš znovu klimbal.

„Tomi, vstávej,“ zatahal Bill hravě za peřinu, aby ji nahoře stáhl z Tomova obličeje. Držel v ruce Tomovo oblečení a ze země sbíral jeho pyžamo, které z něj v noci tak nadšeně stáhl.

„Uch. Podáš mi prosím něco na sebe?“ posadil se Tom a protřel si oči pěstmi.

„Tady to je,“ ukázal mu kupku svršků, která byla ale stále příliš daleko.

„Uhm?“ natáhl muž ruku a čekal, že mu Bill oblečení na postel alespoň hodí, když už se mu nechce jít až k němu.

„Pojď si pro něj,“ naklonil Bill laškovně hlavu k rameni a naplno si užíval Tomovy rozpaky.

„Bude mi zima, když vylezu ven,“ zkusil Tom.

„To není ten pravý důvod,“ zavrtěl Bill hlavou.

„J-je,“ oponoval Tom.

„Ne ne,“ stál si Bill za svým. „Nechceš se mi ukázat nahý,“ pověděl hravě.

„Proč bys mě chtěl vidět? Díval ses včera,“ sklonil Tom, promlouvaje k Billovi mírně ublíženým hlasem, že jej mladík před ním tak trápí.

„A díval bych se každou minutu, kdybys mi to dovolil, protože jsi nádherný muž a já se tě nemůžu nabažit,“ přiznal Bill. Bez obalu Tomovi říkal, co si myslí a co cítí.

„Prosím?“ kuňkl Tom. Bill se mírně uchechtl a přešel ke straně postele, na které Tom seděl.

„No dobře, ty moje stydlivko,“ položil mu oblečení na přikrytý klín a sklonil se pro polibek. „Nebudu koukat,“ slíbil a opravdu se otočil k Tomovi zády, předstíraje zájem o přímotop a sklízení svíček. Ne že by Tom Billovi nevěřil, ale stejně se oblékl celý schovaný pod přikrývkou. Plně oděný vyklouzl ven a jal se jak skládat deku, tak stlát postel.

„Zjistíme, jaká je situace, a pak naplánujeme další kroky,“ rozumoval Bill, když se zadním vchodem kradli do východního křídla. „Odneseme ty věci ke mně do pokoje a já mrknu při té příležitosti, kolik je hodin,“ a s tím zamířili rovnou k Billovi. „Mmm, bude půl osmé,“ zkontroloval čas na displeji svého mobilu, který nehlásal ani žádné zmeškané hovory ani žádné přijaté zprávy. Nikdo po něm zřejmě nijak zvlášť netoužil.

„Tak si můžeme dát sprchu a pak jít přichystat snídani?“ navrhl Tom.

„To zní jako plán,“ odsouhlasil Bill a přiskočil ke skříni, ve které popadl čisté oblečení. Tom pochopil, že by se měl také odebrat k sobě, proto se otočil a vyšel z pokoje. Na chodbě však ucítil za svými zády druhé tělo a Billův horký dech se téměř odrážel od zadní strany jeho krku.

„Kam- co-?“ otočil se Tom na muže za sebou, kterému na rtech pohrával malý úsměv.

„Chci jít s tebou,“ vysvětlil dětsky nadšeně. „Prosím, prosím, pěkně prosím?“ přidal kouzelná slůvka, když viděl Tomův výraz, který skoro křičel jasné ne.

„Bille, já bych raději…“ Byl přerušen.

„Budu hodný kluk. Slibuju,“ zvedl Bill dva vztyčené prsty v náznaku přísahy. I když se Tom cítil nepohodlně, nemohl Billovi odolat, proto nakonec nejistě přikývl.

Mladší z nich nakonec opravdu dostál svému slovu. Tom jej nepřistihl při žádném drzém okukování ani osahávání, proto se trochu uklidnil. Uvolnil se, teprve až byli oba ve sprchovém koutu obalení párou, která se uvnitř tvořila a oblékala jejich nahá těla do mlhavého roucha. Víc než umytí zad spojené s jemnou uvolňující masáží si Bill nedovolil. Dokonce se ani nesnažil pro své vlastní potěšení nahlédnout přes některé z Tomových ramen dolů do jeho klína. Člověk by řekl, že si téhle části těla v noci musel užít do sytosti. Opak byl ale pravdou. Tomova nevinnost, kterou si stále i přes všechny intimnosti, kterými spolu prošli, zachovával, byla příliš velký lákadlem, které Billa neustále pokoušelo a především vzrušovalo. Líbilo se mu dívat se a dotýkat se něčeho, co ještě nikdo jiný neměl šanci mít, ale rozhodl se respektovat Tomovy prosby a zbytečně mu celou situaci neztěžovat. Momentálně spolu nesdíleli nic sexuálního a Tom se asi necítil dost pohodlně na to, aby se Billovi ukazoval nahý jen tak během dne.

Bill opláchl z Tomových zad veškeré mydlinky a hlazení zakončil drobným polibkem, který umístil mezi Tomovy lopatky. Jeho rty se okamžitě namočily díky vodě, která stružkami stékala přes Tomova široká ramena dolů.

„Mám tě moc rád,“ pověděl mu ještě zamilovaně a jen krátce sevřel protější tělo v nemotorném objetí. Neočekával žádnou reakci, proto se rozhodl dokončit své mytí, ale Tom se rozhodl jinak. Nohy nechávaje přišpendlené ke dnu sprchového koutu se trupem otočil k Billovi a podíval se mu do tváře. Bill se na něj podíval s tak samozřejmým úsměvem, že Toma najednou pohltil pocit, jako by fakt, že se sprchuje nahý se stejně nahým jiným mužem, byla ta nejpřirozenější a nejnormálnější věc, za kterou nebylo třeba se stydět. Začínal pomalu chápat Billovy myšlenkové pochody a celou tu mileneckou věc, aniž by mu jeho samozvaný učitel musel něco složitě vysvětlovat.

„Bille?“ oslovil muže opatrně.

„Ano?“ zeptal se oslovený zvědavě. Z Tomových očí přímo sálalo, že má něco za lubem.

„Zavři prosím oči,“ požádal. Bill povytáhl jedno obočí.

„Co mi chceš provést? Mám se bát?“ zeptal se hravě s lehkostí.

„Ne, nemusíš se bát,“ ujišťoval jej Tom.

„Tak dobře, budu ti věřit, ale žádné lechtání,“ varoval Bill.

„Slibuju,“ pousmál se Tom vřele. Nikdy by Billovi neudělal nic naschvál.

„Tak jo,“ vydechl Bill, uvolnil tělo a zavřel oči. Lhal by, kdyby řekl, že neměl nutkání víčka rozlepovat co pět vteřin, aby viděl, co Tom chystá, ale překonal se a zůstával klidně stát.

Dlouho se nic nedělo, tudíž mu bylo jasné, že se Tom dívá na jeho nahé mokré tělo. Jen tak tak zadržel pobavený smích. Doslova cítil, jak po něm Tomovy oči kloužou odshora dolů, vracejíce se do stejného – nejspíš výchozího bodu, a sice do jeho klína. Nebyl si jistý, co tím Tom sleduje, ale namluvil si, že když Tom uvidí, že se před ním Bill nestydí a nesnaží se před jeho zkoumavým pohledem utéct tím, že si dlaně přitiskne na své mužství, možná od něj tuhle skutečnost odkouká a bude se snažit tohle Billovo chování napodobit.

V jeden okamžik se Tomova hruď mírně otřela o tu Billovu, z čeho Bill usoudil, že druhý muž udělal pár drobných krůčků směrem k němu, snižuje tak zorný úhel, díky čemuž už neměl vizuální přístup k intimním partiím krátkovlasého muže.

„Neotvírej prosím oči, já jen…“ odmlčel se na chvíli, „Bille?“ oslovil jej znovu opatrně.

„Copak?“

„Já… víš… podíval jsem se a… uhm… mohl bych se tě teď dotknout?“ Ta slova projela Billovou páteří jako elektrický výboj.

„Nemusíš se ptát, Tomi, můžeš dělat, cokoli chceš,“ dal mu jasný neomezený přístup ke svému tělu. Nečekal, že by mu Tom jen tak sáhl do klína. Spíše počítal s tím, že jeho dlaně se přitisknou k jeho ramenům, možná pažím, nebo ještě výš – k jeho tvářím nebo krku, ale Tom zvolil jeho štíhlé boky. Palci masíroval hrany jen nepatrně vystouplých pánevních kostí, zatímco prsty sjížděl na místa, kde bok pomalu přecházel v zadeček. Když nezaznamenal žádný protest nebo odstrčení, přiložil dlaně na kůži po stranách Billova břicha a sjel s nimi na podbřišek. Pod svou levou dlaň skryl vytetovanou hvězdu a pravou umístil na stejné místo na opačné straně těla. Postupně začal opatrně sjíždět rukama do Billových slabin, šimraje jeho pokožku konečky prstů. Jakmile dorazil tam, kam zhruba chtěl, vrátil levou dlaň na Billův bok, nervózně si skousl spodní ret a pohladil Billův klidný penis od kořene až k jeho špičce. Zaznamenal lehké napnutí Billova těla.

„Špatné?“ tušil nejhorší. Bill vehementně vrtěl hlavou ve znamení opaku.

„Právě naopak. Moc příjemné,“ vydechl Bill. Dobrovolně se zády opřel o chladné sklo sprchového koutu a zaklonil hlavu, tisknouc ke sklu i vrcholek hlavy. Rozhodl se udělat vše proto, aby se nevzrušil, protože bylo jasné, že to, co mu Tom projevuje, je zvědavost. Ne chuť na jakýkoli druh sexuálního styku. Tom mu to ale příliš neulehčoval. Přejížděl prsty jeho penis v průzkumném hlazení ze všech možných i nemožných stran a směrů a několikrát se odvážil sjet i níž k varlatům. Chvíli trvalo, než Tom přišel na to, že by Billův klín mohl zkušebně sevřít v dlani, jako mu to dělal druhý muž minulou noc. Billa stála tahle péče veškerou sílu. Jeho čelo bylo nakrčené, oči pevně stisknuté, dolní ret skousnutý, prsty zarýval do skla za sebou, ze všeho nejvíc se snažil nevypustit žádné nadšené zasténání a už vůbec ne pomalu roztahovat nohy od sebe, aby Tom mohl prsty zajet do míst, o kterých ještě neměl nejmenší tušení, že by mohly oběma přinést neuvěřitelnou slast. Cítil, že ještě pár pohlazení nebo stisknutí jeho penisu a boj prohraje, ale Tomova dlaň z jeho rozkroku stihla zmizet dřív, než klín stimulaci začal podléhat. Ruce, které svíraly Billovy boky, proklouzly za jeho záda a Tomovy paže se omotaly kolem beder druhého muže, vtahujíce jeho mírně rozechvělé tělo do objetí.

„Děkuji, že jsi mě nechal,“ poděkoval Tom vděčně.

„Uhu,“ přikývl Bill a za stále zavřenými víčky nechal svoji fantazii žít vlastním životem.

„Už můžeš otevřít oči,“ pousmál se Tom, když se od Billa odklonil.

„Jojo,“ přikývl Bill, ale stejně mu chvíli trvalo, než se na Toma podíval. Nahlas by to nepřiznal, ale za jeho zavřenými víčky Tom právě dokončil honění jeho penisu, dobrovolně si klekal před Billa na kolena a ochotně otevíral ústa dokořán, aby mohl Billa uspokojit pusou.

„V pořádku?“ zeptal se Tom starostlivě.

„Ooohhh víc než to,“ vyhrkl Bill a mírně se začervenal. Trochu se za sebe styděl. Představovat si Tomovu andělskou tvář v tak nemravné situaci, jeho měkké rty při tak nemravné činnosti. Ne. Tyhle představy musí okamžitě pustit z hlavy, jinak jeho penis ani nebude potřebovat nějaké hlazení. Živé obrazy v Billově hlavě udělají veškerou práci.

„Cítíš se se mnou pohodlněji?“ dovolil si Bill v několika tazích pohladit Tomovu paži.

„Víc než předtím,“ přiznal.

„To jsem rád,“ usmál se Bill a lípl drobnou pusinku do koutku Tomových rtů. „Tak pojď. Vylezeme odsud a půjdeme spáchat něco k jídlu,“ rozhodl Bill, vypnul vodu a otevřel dveře od sprchy. Natáhl se po připravených ručnících a jeden z nich podal Tomovi.

Po osušení se oba navlékli do domácího čistého oblečení a ruku v ruce se vydali do kuchyně pro něco k snědku.

*

Tom chvíli po snídani znovu zmizel ve svém starém pokoji, zatímco Bill se odebral do toho svého. Pečlivě za sebou zavřel dveře a nejdřív zamířil do koupelny. Postavil se k poličce, na které stály všemožné kosmetické přípravky. Přejížděl očima po jednotlivých etiketách a zvažoval, která z lahviček nebo tub poslouží danému účelu nejlépe. Nakonec sáhl po jedné z nich, ačkoli mohl stejně tak popadnout další dvě, které v jeho hodnocení dopadly zhruba stejně. Hodil tubu na postel a vyštrachal ze všech koutů pokoje svoje tašky a v neposlední řadě pak také svoji peněženku. Tu vzal do rukou jako první. Otevřel ji a prsty zamířil rovnou do tajné kapsy, ve které schovával svoje gumové pomocníky a zásoby poctivě doplňoval. Pro všechny případy. S nakrčeným nosem zjistil, že v jeho skrýši se nalézá pouze jeden balíček, což bylo žalostně málo. Položil zabalený kondom stranou a otočil se ke svým taškám. I v těch měl vždy kapsu, ve které schovával právě tyhle věci. Byl příliš líný své zásoby neustále přendávat z jedné tašky do druhé podle toho, kterou zrovna potřeboval. Stačilo, že musel pořád přehazovat peněženku, mobil, klíče a další věci, které musel mít vždy bezpodmínečně s sebou. Tašku po tašce pečlivě prohledával všechny své úkryty a znovunalezené poklady odkládal na hromádku na ustlanou postel, odhazuje už prohledané tašky na podlahu, aby jej nemátly. Ve výsledku zůstal stát nad postelí. Celková bilance činila pět kondomů. Různé vůně, různé barvy, různé vlastnosti. Bill zíral do svých dlaní a přepočítával. Dva budou potřebovat určitě. O tom žádná. Ty nesmí přijít k žádnému úrazu. Jeden dá raději stranou pro jistotu, no a se zbylýma dvěma by mohl Tom trénovat. Dva pokusy, jak je nasadit správně, třetí, kdyby náhodou a čtvrtý už by zůstal zkušenému Billovi s obratnějšími prsty, které byly pro tuto činnost vycvičenější.

Billovo na první pohled úsměvné dumání znamenalo ale ve skutečnosti velmi závažný problém, který potřeboval řešení. V diskusi sám se sebou Bill přeslechl klepání na dveře i jejich následné otevření.

„Bille, prosím tě, mohl bys…“

„Co je, co je?“ vyskočil Bill leknutím málem dva metry do vzduchu. Nepříjemný pocit, že byl při něčem přistižen, jej zasáhl tak silně, že mu jeden balíček s kondomem upadl na zem k nohám. Rychle schovávaje dlaň plnou prezervativů za záda a přišlapávaje chodidlem zbylý inkriminovaný balíček, se zadíval právě příchozí Simone do obličeje, hledaje jakýkoli náznak toho, že stihla zaznamenat, co Billovi upadlo z rukou.

„Co tu provádíš?“ zamračila se podezíravě.

„Nic,“ odpověděl její syn.

„Co máš v té ruce za zády?“ ukázala na skrytou paži.

„Nic,“ zaznělo opět. Bill věděl, že ho jeho matka nenechá na pokoji, proto propašoval dlaň za gumu tepláků i spodního prádla a nechal kondomy spadnout dovnitř. Nohavičky boxerek byly naštěstí elastické a plně kopírovaly obvod jeho stehen, takže tudy nemohlo nic propadnout. Do spodního prádla mu máma snad nepoleze, nebo ano?

„Když nic, tak proč máš ruku za zády?“

„Protože jsem se… škrábal. Na zádech,“ dodal rychle, aby to nevyznělo divně. „Vidíš? Nic nemám. Jen jsem tě neslyšel klepat, tak jsem se lekl, když jsi promluvila,“ kamufloval rychle. Simone se tvářila nedůvěřivě a Bill mohl skoro jasně slyšet všechna kolečka v její hlavě, jak šrotují dokola.

„No dobrá tedy,“ připustila nakonec neochotně.

„A co že jsi to chtěla?“ vrátil se Bill k primárnímu důvodu její návštěvy v jeho pokoji.

„Stěhujeme zítra Seta k jeho známému, tak jsem tě chtěla poprosit, jestli bys za ním nezašel a nezeptal se, jestli nepotřebuje pomoct s balením, nebo něco podobného.“

„Uhm jasně. Stavím se tam,“ pokýval hlavou. „Ještě něco?“ zeptal se, když se jeho máma stále nehnula z místa.

„Co máš za lubem, Bille?“ nedala se odbýt.

„Uklidit tady ty tašky a jít se podívat za Setem, jestli nepotřebuje pomoct s balením?“

„Jen aby!“ odfrkla si Simone nedůvěřivě. „Já teda jdu,“ oznámila svůj odchod.

„Ahoj,“ rozloučil se Bill a zůstával stát na místě bez jediného pohybu.

„Billeeee,“ oslovila jej Simone varovně.

„Mami!“ zakoulel Bill očima, předváděje své mámě ‚Teď už to vážně přeháníš‘ výraz.

Simone se ještě několikrát porozhlédla po pokoji, sjela očima svého syna od hlavy až k patě a teprve pak odešla z pokoje, odolávajíc nutkání pár sekund počkat, a pak nečekaně znovu otevřít a vpadnout dovnitř.

Bill si úlevně vydechl, vyfukuje přitom vzduch z nafouklých tváří a sklonil se k podlaze pro kondom. Vylovil zbývající 4, které se mu ve spodním prádle přelepily na pravou hýždi, a společně s tubou krému vše prozatím schoval pod polštář. Ještě nevěděl, ve kterém křídle bude Tom chtít na dnešní noc zůstat.

Teď ale muselo vše počkat.

Na listu věcí, které musí Bill udělat, teď stál Set a případná pomoc při balení.

autor: Muckátko :o*