autor: ophelia_seven
Uzavřený kruh ANEB jak se učí dýchat opět spolu
Začalo to polibkem… a skončilo kouřením.
Bill pohnul boky vzhůru z postele a Tom nad ním zasténal.
„Zatraceně,“ zaklel Tom. Nech toho.“ Podíval se dolů na rozpustilý úšklebek na bratrově tváři směřující zpět na něj. Měl oheň v břiše, který se mu nedařilo zkrotit od chvíle, kdy mu Bill dole věnoval ten sugestivní pohled, a tak k sobě vášnivě přitiskl jejich rty. Oba chtěli, aby se to stalo, ale Tom chtěl, aby to trvalo dlouho a oběma bylo jasné, že to tak nebude, pokud bude Bill stále dělat to, co dělá. Tom na to prostě chtěl jít pomalu a Bill se bavil tím, že jej přiváděl k šílenství. Bill jej přinutil počkat, dokud neskončí se školou, takže Toma napadlo, že by mohl vydržet ještě pár minut navíc.
„Ty už seš tak nažhavený,“ rozesmál se Bill a přejel dlaněmi přes bratrova záda.
„Přestaň si se mnou zahrávat,“ zabručel Tom proti kůži na Billově krku.
„Ale já chci, abys mě ošukal,“ našpulil Bill rty a uznale si povzdechl, když jej Tomovy zuby poškrábaly na citlivém místě za uchem.
Tom se odtáhl, zazíral dlouze dolů na svého bratra a přerývaně se nadechl. S Billem říkajícím takovéhle věci nebyl žádný způsob, jak by to Tom mohl chvíli vydržet, a on to, kurva, chtěl vydržet. „Chystám se na to. Jen zatraceně zpomal.“
„Jsi nervózní?“ Zeptal se Bill náhle, když si všiml obav v bratrových očích. Myslel si, že je to roztomilé, zejména způsob, jakým Tom rychle odvrátil pohled a zavrtěl hlavou.
„Ne.“
„Awwww,“ zavrkal Bill a přejel čtyřmi prsty po Tomově tváři. „Jsi nervózní.“
„Nejsem,“ popřel to Tom, ale zkroucení jeho žaludku napovídalo něco jiného. To by ale Billovi neřekl. Nebál se ničeho jako takového, kromě, no, nepředvedení dobrého výkonu pro jedinou osobu, na které kdy opravdu záleželo.
„To je okay,“ vydechl Bill povzbudivě s porozuměním. „Bude to tak dobré, Tomi.“
„Já vím,“ zamumlal Tom a sklopil hlavu zpátky k bratrovu krku, takže Bill už dál nemohl číst v jeho tváři. Někdy stálo za hovno být schopni se tahle vzájemně číst. „Ale máma je v práci… máme celý den.“ Jejich matka se nedávno vrátila po nehodě do práce a Bill měl čerstvě po škole, což jim dávalo dostatečné množství času o samotě, se kterým si ani jeden z nich nebyl tak docela jistý, co dělat.
Bill se pod Tomem ušklíbl a otočil hlavu na stranu, aby měl jeho bratr lepší přístup. „Nevydržíme celý den,“ rozesmál se zadýchaně a svíjel se. Proti tomuto faktu Tom nemohl nic namítnout. Místo toho, aby se o to vůbec pokusil, ponořil ruku pod Billovo tričko a usmál se, jak jeho bratr pod tím dotekem zapředl. „Musíme si sehnat svůj vlastní byt, abychom tohle mohli dělat pořád.“
„Hmm,“ zamručel Tom souhlasně. Převážně se snažil nesoustředit na způsob, jakým jej bratrova erekce tlačila do stehna a naprosto ho přiváděla k šílenství. „Uděláme to. Velmi brzy.“
„Počkej, vydrž,“ vydechl Bill a zatlačil do Tomovy hrudi, aby se posadil, což ochotně udělal, šťastný, že si může vzít přestávku od intenzity, která hrozila, že jej zcela pohltí. Bill rychle následoval bratrovy pohyby, takže oba seděli – Bill se nakláněl kupředu a Tom se opíral vzadu o paty. Bill si přetáhl tričko přes hlavu a Tom zasténal, když se pak natáhl pro lem jeho trička a začal za něj tahat. Tom zvedl ruce a poslušně nechal své dvojče, aby mu tričko svléklo. „Kalhoty taky,“ trval na svém Bill, zatímco pracoval na knoflíku vlastních džín.
„Bille, jen…“ Prosil Tom, chtěl na to jít pomalu, aby to trvalo, ale Bill neposlouchal.
„Kalhoty,“ dožadoval se. „Stejně se brzo uděláš,“ popíchl jej a Tom zrudl. „Prostě proto, že jsem tak dobrý,“ Bill se zazubil, když si všiml nepohodlí svého bratra. „Nebudeš schopný ani vidět rovně.“
Tom zavrčel, jak sebou jeho penis škubl a roztřesenými prsty rychle zašmátral ke knoflíku od džín, které si stáhl přes boky spolu s boxerkami. Byl tak tvrdý, až to bolelo, a připravený. A stačil mu jeden pohled, aby věděl, že Bill taky. Tomovi se zadrhl dech v plicích a on bojoval, aby jej vypustil. Všechno, co s Billem zatím dělal, bylo z druhé ruky. Byl schopný prostě pracovat zpaměti, a dokonce i o čtyři roky později si stále vše pamatoval. Ale tohle bylo nové, neprozkoumané území, a on se cítil, jako by tápal tmou. Nebylo to dokonce jen to, že to bylo jeho poprvé s Billem; bylo to jeho poprvé s jakýmkoliv klukem, a ačkoliv znal technické detaily, v žádném případě nemohl vědět všechno.
Takže, možná byl nervóznější, než byl ochoten přiznat.
„Vypadáš tak dobře, Tomi,“ zapředl Bill a znovu si lehl, zatímco Tom odkopl kalhoty úplně pryč. Natáhl ruku a pokynul Tomovi, aby se vrátil do své pozice nad ním, ale Tom se musel zhluboka nadechnout, aby se nejdříve uklidnil.
„Přestaň říkat takové sračky.“
„Proč?“ Zeptal se Bill nevinně, s hlavou skloněnou na stranu a spodním rtem vtáhnutým mezi zuby. Dlaň měl položenou na břiše a prstem si kreslil kruhy kolem pupíku. Tom musel zavřít oči, aby znovu našel svůj dech.
„Jsi děvka, víš to?“ Rozesmál se Tom bez dechu a přestěhoval se zpět nad svého bratra. Zasyčel, když do sebe jejich erekce narazily, vůbec poprvé.
„Mmm,“ souhlasil Bill s potěšením. „Líbí se ti to.“
„Neřekl jsem, že ne,“ povzdechl si Tom a klesl svými ústy na bratrova pro intenzivnější polibek. Když se odtáhl, zadíval se na něj sarkasticky. „Jen toho nezneužívej, okay?“
Bill se usmál, ukázal tak ústa plná rovných, bílých zubů v nevinném úšklebku. „Můžeme to udělat teď?“
Tom se rozesmál a sklopil hlavu, aby ztlumil ten zvuk v bratrově krku. Nemohl uvěřit, že se tohle děje, nemohl uvěřit, jak nenucený o tomhle Bill je. „Ach můj bože,“ zasténal a cítil, jak se mu rozhořel obličej.
„Co je?“ Zeptal se Bill, když se Tom vzchopil a zvedl hlavu vzhůru. „Já jsem nahý, ty jsi nahý. Já jsem nadržený,“ vysvětloval Bill, sáhl rukou mezi ně a natáhl se pro bratrův penis, „ty jsi nadržený.“
Tom zavrčel nad tím nečekaným dotekem a přirazil boky proti bratrově ruce. „Definitivně jsi děvka. Ježíši.“
„Prostě to udělej,“ řekl Bill a slepě se natáhl pro lahev uloženou pod jedním z polštářů, aby ji podal Tomovi. „Bude to tak dobré, přísahám, a pak to můžeme udělat znovu, později.“ Tom zíral na lahev, dlaně měl náhle zpocené a srdce se mu rozbušilo. Ruce se mu nejistě třásly, což se zoufale snažil skrýt, ale byly tady věci, které nikdy nebyl schopný před bratrem skrýt. „Ty nevíš, že?“ Zeptal se Bill a vzal lahev od svého bratra, když jej udeřilo to uvědomění.
Tom zvedl oči až k Billovi a bojoval s nutkáním lhát. „Ne,“ přiznal. „Holky jsou jednoduché, ale ty jsi…“
„Ach bože,“ Bill se přikrčil a zakryl si rukama obličej s lahvičkou bezpečně zastrčenou mezi palcem a hranou ruky. Když tvář odkryl, Tom si všiml jeho znechuceně nakrčeného nosu. „Nové pravidlo: nemluv v posteli o holkách.“
„Promiň,“ zasmál se Tom nervózně. „Beru na vědomí.“
„Okay, zaprvé,“ řekl Bill, otevřel víčko lubrikantu a popadl Toma za pravou ruku. „Dáš si trochu na prsty, takhle.“ Předváděl Bill a vytlačil dostatečné množství na Tomův ukazováček a prostředníček. „A pak ty prsty použiješ, abys-„
„Oh, to ne,“ řekl Tom s rozšířenýma očima.
Bill dopáleně zahučel. „Chceš tam strčit svého ptáka? Není v tom žádný rozdíl.“ Tom zaváhal, pohlédl na své prsty a poté ostýchavě na místo, kam je měl dát. Bill čekal trpělivě, tak dlouho, jak jen to šlo, než zavrčel a nadzvedl své boky na posteli. „Prostě to udělej.“
Tom opatrně přitiskl prsty tam, kam jej Bill naváděl, a zhluboka se nadechl, jak Bill kolem něj stisknul. Bill se rozesmál. „Upřímně, Tome. Člověk by si myslel, žes ještě nikdy předtím neměl sex.“
Tom na něj zazíral a snažil se soustředit na své prsty. „Odpověděl bych na to, ale řekl jsi mi, abych v posteli nemluvil o holkách.“
„No, já jsem lepší než holka,“ odpověděl Bill, ale Tom dokázal říct, že ho jen zkoušel a doufal, že Tom bude souhlasit. A být člověkem ve své pozici, kdo byl, aby nesouhlasil?
„Lepší než jakákoliv holka, kterou jsem kdy znal,“ odpověděl, čímž způsobil, že se Billovy oči rozzářily a jeho úsměv rozšířil.
„Ohni prsty,“ instruoval jej Bill a zavřel oči.
„Cože?“
„Chci ti něco ukázat,“ zapředl Bill a vzhlédl ke svému bratrovi se ztěžklými víčky. „Ohni prsty. Nahoru.“
„Hm,“ zamumlal Tom, ale udělal, co mu bylo řečeno, a Bill zaťal svaly a celé jeho tělo sebou škublo, jak neočekával, že najde to přesné místo tak rychle. „Ježíši,“ okomentoval to Tom tiše s rozšířenýma očima. „Co to sakra bylo?“
„To,“ řekl Bill pevně, „bylo tak zatraceně dobré. Přidej další prst.“
„Co?“ Zeptal se Tom, jeho slovo bylo delší a protáhlejší, než bylo doopravdy nutné.
„No tak, prostě to udělej,“ prosil Bill a srdce se mu rozbušilo rychleji, jak se blížil k okamžiku, kdy bude pro Toma připravený. „Nemusíš mě moc roztahovat, díky Andymu, ale-„
„Další pravidlo,“ řekl Tom rychle a přidal další prst do Billova těla, aby jej přinutil přestat mluvit. „Nemluvit v posteli o Andym.“
„Beru na vědomí,“ zamumlal Bill a stiskl svaly kolem Tomových prstů. Tom bez varování opět ohnul prsty směrem vzhůru, aby viděl, co se bude dít, a Bill sebou trhnul a ze rtů mu uniklo zasténání. „Ježíši,“ vydechl, „učíš se rychle.“
„Jsi dobrý učitel,“ rozesmál se Tom a sledoval spíš svého bratra než to, co dělají jeho prsty.
„Hýbej prsty,“ požádal Bill a svíjel se na přikrývce.
„Co?“
„Udělej s nimi něco,“ dodal Bill a Tom je okamžitě stočil zpátky nahoru jako už dvakrát předtím, a Billovo celé tělo sebou škublo. „Něco jiného než tohle, kurva,“ stěžoval si Bill. „Uděláš mě.“
„A kdo je teď rozžhavený?“ Zeptal se Tom se zvednutým obočím a nově nalezenou sebedůvěrou z toho, co se právě naučil, že svému bratrovi dokáže udělat. Pohnul očima zpátky dolů, jak Bill cosi nesouvisle zamumlal, a snažil se přijít na to, co dělat se svými prsty. Zatočil s nimi a roztáhl je a Bill najednou souhlasně zabroukal a přitlačil proti jeho ruce. Pokračoval v opečovávání, až se Bill natáhl a odtáhl jeho ruku pryč.
„Teď,“ řekl Bill, znovu otevřel lahvičku lubrikantu a popadl Toma za ruku. Vstříkl mu trochu do dlaně a pohlédl na něj s očekáváním. „Jsi na řadě.“
„Cože?“ Tomovi do žaludku klesla cihla paniky, jak mu Billova slova kroužila v hlavě spolu s cvaknutím víčka lubrikantu. On nemohl – v žádném případě. On-
Bill přehnaně sjel pohledem dolů k Tomově erekci a ostře na ni zíral. „Udělej sebe a pak můžeš udělat mě,“ zazubil se se záludným pohledem na tváři.
„Děvko,“ rozesmál se Tom sám pro sebe, ale nedokázal setřít úlevný úsměv z tváře.
„Miluješ mě,“ zazpíval Bill vesele a sledoval, jak Tom sám sebe potírá lubrikantem. Tom souhlasně zamručel, ale soustředil se na svůj úkol. Bill se na něj zářivě usmál, když Tom konečně vzhlédl, jakmile byl hotový. „Myslím, že na tuhle část už přijdeš sám?“
„Já, ehm – jo,“ zakoktal se Tom a přesunul se nad svého bratra. Zhluboka se nadechl a kousl se do spodního rtu, než zvedl oči k bratrovým. „Jsi si jistý, že jsi na tohle připravený?“ Oba věděli, že to bylo ono; nebylo cesty zpět. Pokud by to udělali, byli by v tom navždy.
„Jsem připravený už čtyři zatracené roky,“ vydechl Bill a nadšeně přikyvoval. „Prostě to udělej, Tomi, prosím,“ prosil.
A tak to udělal, pomalu zatlačil dovnitř. Byl naprosto nehybný, vznášel se nad svým dvojčetem a snažil se popadnout dech. Nebylo to jako nic, co kdy cítil a pokud si myslel, že předtím měl blízko k vyvrcholení, tak teď byl na pokraji. Bill jej povzbudivě stiskl a Tom se zhroutil kupředu. „Nedělej to,“ zasyčel.
„Bože Tome,“ rozesmál se Bill jemně a přejel prsty po bratrově napjaté tváři. „Hodně panic?“
„Jdi do prdele,“ zamračil se Tom rozhořčeně. „Nemáš ponětí, jak kurva dobré to je,“ stěžoval si, ale Bill to vzal jako kompliment.
„Jo, okay,“ vzdal to Bill a trpělivě přejížděl špičkou prstu od Tomova ucha k bradě, zatímco se jeho bratr snažil najít kontrolu. „Jen… až budeš připravený, udělej to tvrdě.“
„Okay,“ zavrčel Tom varovně, než pomalu – ne dost rychle pro Billa – přirazil boky kupředu a pak se stáhl zpět. Bylo to tak zatraceně těsné, tak teplé, tak, tak – ohromující. „Mohl bys mě alespoň přestat tisknout?“ Prosil Tom zadýchaně a Bill se hlasitě rozesmál.
„Já tě netisknu,“ popřel to. „Tohle je stisknutí.“ Poté napjal svaly jako důkaz a Tom zalapal po dechu a téměř se neudržel na napjatých pažích. „Prostě jsi tak velký,“ řekl Bill a testoval reakce, které mohl dostat od svého bratra.
Tom nad ním zavrčel a znovu přirazil, a znovu, a znovu, a znovu, až našel stálý rytmus, ke kterému se Bill připojil a uznale zapředl. I v jeho nezkušenosti s muži Tom vypadal, že přesně ví, jak se pohybovat, jak zatlačit a kdy se odtáhnout zpět. A zvuky, které přitom vydával, přiváděly Billa k šílenství.
„Ty jsi v tomhle tak dobrý,“ vydechl Bill, přejel rukama přes Tomova ramena a zaryl mu nehty do kůže jen natolik, aby mu ukázal, co s ním dělá.
Tom zavrčel a přirazil trochu silněji. Bill vycházel svými boky vstříc proti jeho dychtivým výpadům. Tom lapal po dechu, ale udržoval tempo, o kterém zjistil, že se Billovi líbí. „Přál bych si,“ přirazil kupředu. „Abychom tohle mohli dělat,“ řekl a poodtáhl se, „dřív,“ dokončil s dalším přírazem, tvrdším, než byly ty předchozí a Bill se ztěžka nadechl.
„Já ne,“ zavrtěl hlavou Bill, nehty zryl hlouběji do bratrovy kůže a věděl, že Tom, bude mít později po celém rameni otisky ve tvaru půlměsíce. Ta myšlenka Billa naplnila pýchou a Tom se na něj tázavě podíval. „Takhle je to perfektní.“
„Jo,“ souhlasil Tom a na okamžik položil hlavu na Billovo rameno, jak se snažil popadnout dech. Nemohl uvěřit, jak to bylo jiné oproti tomu s holkou. Bill byl o tolik žhavější, těsnější, více v souladu s každým jeho pohybem. Možná, že to prostě bylo o moc lepší, protože ho opravdu miloval, protože na to čekal tak dlouho. „Ale mohli jsme to dělat už roky.“
„Mmm,“ zamumlal Bill souhlasně, zvedl své boky z postele a Tom se otřásl. Bill mohl pod rukama cítit, jak se chvěje. „Ale opravdu to nemůžeš skutečně ocenit, pokud jsi to nikdy neměl.“
„Ty jsi mě vždycky měl,“ řekl Tom vážně s mírně pootevřenými rty, jak se snažil popadnout dech a udržet tempo ve stejnou dobu.
Bill se rozzářil a bez varování kolem Toma stiskl svaly. Tom zavrčel, ruce se mu roztřásly a už déle nemohl. Zatlačil silněji, hlouběji a vypustil vše, co měl, do svého bratra, zatímco jej Bill pobaveně sledoval. Usoudil, že se bude muset naučit brát na Toma ohledy, dokud nevydrží déle, protože neměl v úmyslu, aby to skončilo tak rychle.
„Tome…“ Usmíval se Bill a zadržoval smích, jak ucítil Tomův nos tisknoucí se k jeho krku, protože věděl, že to jeho bratr nechce slyšet.
„Omlouvám se,“ zamumlal Tom a odtáhl svou tvář jen natolik, že Bill mohl vidět rozpaky v jeho rysech. „Ty – to – ugh,“ zasténal a zabořil tvář zpět do Billova krku a ten přitiskl ruce k zadní části jeho hlavy.
„Musíš mě dokončit,“ zašeptal chraplavě do Tomova ucha. Strčil svými boky vzhůru tak, že Tom mohl cítit, jak tvrdý stále je.
„Jo?“ Ušklíbl se Tom a opět se odtáhl, aby se na Billa zamyšleně podíval. Bill přikývl a přitiskl palce na Tomovu tvář, aby otřel několik kapek potu.
„Prosím,“ usmál se Bill sladce a kousl se do spodního rtu, jak se přes něj přelila vlna čehosi. Než nad tím mohl přemýšlet nebo to zastavit, Bill řekl Tomovi tu jedinou věc, kterou mu říkal znovu a znovu ve své hlavě za poslední čtyři roky. „Zatraceně tě miluju.“
Tom v odpovědi přitiskl svá ústa na jeho a pak se odtáhl se zvědavýma očima. „Zkusme to znovu, ano?“
Bill nedostal šanci odpovědět, než se Tom přesunul dolů po jeho těle, až byla jeho tvář na úrovni Billova penisu. Billovi se rozšířily oči, když si uvědomil, co se to děje. Rukou si překryl obličej, aby ztlumil výkřik, když jej obklopila Tomova ústa, ale Tom se natáhl, aby ji odsunul pryč. Tom nemusel říct nic; Bill to pochopil dokonale.
Taky tě zatraceně miluju.
KONECautor: ophelia_seven
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Moc děkuju vám všem, které jste komentovaly a to i přesto, že vás tato povídka očividně dost frustrovala 😀 Ale happyendu jste se dočkaly, tak snad jste mi odpustily, že jsem si vybrala k překladu zrovna tuhle 🙂
A příští týden se uvidíme zase u něčeho nového! 🙂
to jsou ale troubove, oba dva. Billan takova diva ze bych mu casto dala pesti. a Tom? co to bylo s tim hranim si na dospelaka, ale slo mu to, pecoval o svoje mimino pekne.
Simone to tezce nezvladla, ale… jsme jenom lidi. jeste ze jim poudeji dala volnost a pestala to hrotit.
🙂 dodatecne diky za preklad Zuzu. 🙂
Je fakt, že některé okamžiky byly velmi frustrující, ale na konec se vyplatilo čekat. Díky.
Moc děkuju, že jsi nám tuto povídku přeložila. Byla opravdu skvělá. 🙂 jen mě trochu mrzí, že nevíme, co bylo v těch dopisech 🙁 Ale přesto, bylo potěšení si tuto povídku přečíst. Proto ještě jednou děkuju, jak autorce, tak naší milované zuzu za překlad.
Wow, je škoda, že už to končí. Tahle povídka mě bavila a za happyend jsem strašně ráda. Občas to bylo sice dost na palici, ale konec to vše vynahradil. Děkuji za překlad i betaread.:)
Príchod konca ma ani neprekvapil, len ma mrzí, že sme nezistili, čo bolo v tých dopisoch. Som však rada, že chalani celú tú búrku prestáli a nakoniec k sebe znovu našli cestu 🙂
Ďakujem za skvelý preklad väčšinou dosť iritujúcej poviedky 😀 Ale hlavne, že nakoniec bol happyend. Vďaka, Zuzu a teším sa na ďalšie tvoje výbery.
to už je konec :O Bill je fakt číslo 😀 super povídka,super nervy drásající povídka 😀 u žádnýho dílu jsem se fakt nenudila a tak to má být 🙂 díky moc za skvělý překlad :))))
Máš pravdu, že občas jsem z nich obou doslova šílela. 🙂 Ale ten fakt, že jsem u povídky vydržela až do vítězného konce, svědčí o tom, že to stálo za to.
Moc děkuji za překlad. Jsi úžasná.
Krásna povídka občas jsem měla chuť je přerazit ale dobře to skončilo a moc dík za překlad.
Ackoliv byli vetsinou dvojcata na zabiti, byla tahle povidka opravdu dobra. Rozhodne si ji musim precist znovu a poradne, nektere dily mi utekly. Ach jo, prace cloveka vysaje od veskere energie 🙁
Dekuji za preklad, mila Zuzu 🙂 jsi proste poklad v twincestnim svete ^^
Přiznám se, že mě kluci neuvěřitelně štvali skoro po celou dobu povídky, teda hlavně Bill! 😀 Ale musím říct, že za tenhle krásný díl a happy end to nakonec stálo! ♥
Samozřejmě do teď nemůžu pochopit některé Billovy myšlenkové pochody a jeho činy, které dělal. Nejednou jsem byla děsně naštvaný a zoufalá a měla jsem chuť Billa nějak nakopnout tím správným směrem. Jenže na stranu druhou chápu, že se tak trápil a nevěděl co by, protože se skutečně dostali do dosti prekérní situace a chápu, že obnovování dvojčecího pouta po 4 letech není jednoduché. Kluci vyspěli, změnili se a oba dva byli v nitru ublížení ze ztráty milované osoby. Především Bill to neměl v hlavě po dlouhou dobu uspořádané a i když v hloubi duše věděl, že nikoho nemiluje tak moc, jako Toma, bylo to až moc hluboko v něm a na povrch se dostávaly jen jeho zmatené pocity.
S příchodem Toma bylo všechno strašně jiné, ale postupem času šlo vidět, jak Tom na Billa dobře působí. Ačkoli nevědomky, šlo vidět, jak má díl od dílu Bill v hlavě alespoň o kousínek jasněji a šlo nádherně vidět, jak se Bill mění v lepšího člověka. A lásky na závěr povídky jsem se také dočkala, takže si nemám nač stěžovat! ♥ Je pravda, že jsem se u téhle povídky řádně natrápila, ale taky šlo o dost závažné téma, které napáchalo mnoho škody, takže chápu, že hned všechno neohlo být jen růžové.
Závěrečný díl byl skutečně poutavý a nejvíc se mi asi líbil nervózní Tom! 😀 V tomhle příběhu vždycky vystupoval jako ten sebevědomý, který přesně ví, co chce a který to věděl po celou dobu a najednou jej dokázalo něco vykolejit. A bylo to hlavně to, aby se Billovi líbil a vyhověl mu v posteli. Roztomilé! ♥ Toma jsem si v téhle povídce neskutečně oblíbila! 🙂
Zuzu, strašně moc děkuji za překlad téhle báječné povídky! Možná někdy nešlo vidět, že ji mám ráda, protože mě Bill neuvěřitelně štval, ale na každý díl jsem se vždycky těšila a hlavně jsem doufala, že s každým novým dílem bude všechno veselejší a ono nikdy nic nebylo dle ých představ. 😀 To už je ale můj problém a ne problém tvůj, či autorčin.
Jednoduše jsem si tuhle povídku užila a moc z ni děkuji! ♥♥♥
Krásný konec krásné povídky 🙂 ja jsem si tenhle příběh zamilovala. Ano, sice byl někdy hodně na nervy:D ale v tom bylo zároveň jeho kouzlo a taky originalita:) nemůže být všechno pořád růžový a myslím, že tahle povídka byla svým dějem hodně reálná.
Mockrát děkuju za její super překlad a jsem zvědavá, co si pro nás připravíš příště 🙂
Škoda, že je koniec taký rýchly, na to ako pomaly sa zbližovali, to prišlo podľa mňa strašne rýchlo. Chcela som si s nimi ešte prečítať tie dopisy, ktoré Tom nikdy neposlal. Alebo aspoň tie ktoré poslal a Billov denník, aspoň niekoľko stránok. Ale som rada, že to skončilo tak ako skončilo. Veľmi pekne ďakujem za preklad. Aj túto poviedku si uložím, a raz si ju ešte prečítam celú jedným ťahom, možno to potom nebude také dlhé zbližovanie, ale táto asi nebude z tých ktoré môžem čitať dokola stále a stále. Táto je dosť boľavá a dosť smutná a Bill ma totálne štval. Teraz mu odpúšťam, lebo nakoniec niekde v tom svojom chaose našiel zdravý rozum, ale občas bol fakt na zabitie.
Pre mňa táto poviedka vôbec nebola frustrujúca a ani ma neničila – bola perfektná. Tie Billove výbuchy, neistota, nešťastné nálady a všetko len kvôli láske… mne sa to zdalo také pekné 🙂 aww. Keď sa Tom objavil u nich doma, hovorila som si :no tak ak sa títo dvaja zblížia… a stalo sa 🙂 ja som taká spokojná s týmto koncom. Nevadia mi ani tie listy – bolo velké gesto, že ich Tom Billovi dal- Bill aj tak určite vedel aj bez čítania že v nich bola bolesť , utrpenie atď . To, čo povedala ich mama, že rozdelenie na 4 roky môže byť najmenší trest – tak to bolo úžasné, pravdivé … . A vôbec som nebola prekvapená, že popis Casi bol úplne celý Bill :D. Veľmi som si čítanie tejto poviedky užila a mrzí ma, že už je koniec . Nie je druhá rada?
Zuzu ďakujem, že si si vybrala túto poviedku – mne sa tak páči,že určite musím ísť dať komentár aj na THF ♥♥♥
Ach jo, je mi líto, že už je konec. Rozhodně by si kluci zasloužili ještě pár pohádkových dílů, jak jsou konečně spolu ☺️ A taky mě moc zajímá, co je v těch dopisech! Jejich sbližování nebylo zdlouhavé, bylo naplno prožité a realisticky vykreslené. Po dlouhé době jsem narazila na povídku, kde jsou kluci dvojčaty a moc se mi líbila. Děkuji překladatelce za skvělý výběr a překlad. Děkuji ❤️
To byla moc zajímavá povídka, která v průběhu vzbuzovala spoustu emocí. Musím říct, že trvalo celkem pár dílů než jsem se opravdu začetla a začalo mě to zajímat. Nakonec jsem ale byla mile překvapená tou reálností příběhu. Díky za překlad!