autor: elvisfan
Bill ležel na gauči zabalen v dece zírající, ale ne skutečně sledující televizi. Najednou se před ním zjevily Gustavovy nohy a vzápětí i jeho obličej.
„Gusi!“ zakňučel. „Nevidím na televizi!“
Gustav se ohlédl přes rameno a poté nad svým spolubydlícím jen zakroutil hlavou.
„Kdybych si myslel, že tě Návrh skutečně zajímá, uhnul bych.“ Cuknul dekou, uhýbaje se několika plácnutím od svého nyní mrzutého nejlepšího přítele. „Vstávej. Jdeme ven.“
„Nechci jít ven!“ Bill trucovitě našpulil rty. „Je mi dobře tady.“
„Bille, dal jsem ti celý týden, aby ses tady válel a smutnil za Tomem,“ vysvětloval Gustav trpělivě. „Jsem opravdu rád, že jste do toho praštili a jste teď spolu a tyhle věci, ale nenechám tě tady sedět a zoufale čekat na telefonát.“
Gustav vstal a natáhl ruku. Bill na ni chvíli zíral, poté ji přijal a postavil se.
„Tak vidíš!“ usmál se povzbudivě Gustav. „Teď se běž převléknout, naplácej na sebe nějaký make up, za půl hodinu máme sraz s Andym.“
„Promiň?“ zeptal se Bill, když zamířil do svého pokoje. „Naplácej na sebe make up? Jako kdybys mě neznal, Gustave.“
///
Tom se smál, jak jen to šlo, zatímco na balkóně žongloval s telefonem, cigaretou a zapalovačem.
„Jo,“ souhlasil. „Myslím, že Andreas nebude hodně dlouho pít. Pokud vůbec.“
„Že jo?“ zvolal Bill. „Díky Bohu, že se nic nestalo s mým autem.“
„Jen doufej, že se nic nestalo ani s tvým obývákem.“
„Hm.“ Bill se ohlédl na dveře svého pokoje, představuje si, co všechno jej čeká na druhé straně. „Možná bych ho měl jít zkontrolovat.“
„Je hezké slyšet, že jsi znovu šťastný,“ poznamenal Tom. „Zněl jsi tak trochu… smutně od chvíle, co ses vrátil domů.“
„Jen mi chybíš,“ povzdechl si Bill choulící se pod dekou na své posteli. „A neříkám to proto, aby ses cítil špatně, a vím, že pravděpodobně zním jako ufňukanec a zoufalec…“
„Vůbec ne,“ usmál se Tom. „Je hezké cítit se žádaný. A Bůh ví, že mi taky chybíš.“ Potáhl si z cigarety a odpočíval s rukou na koleni. „Uvidíme se tak brzo, jak jen to bude možné,“ slíbil. „Jen nenuť Gustava, aby tě tu a tam musel vytáhnout z bytu.“
„Možná tě někdy přepnu do hlasové schránky,“ chichotal se Bill. „Budeš moct přemýšlet, co asi dělám.“
„Je dobré mít ve vztahu i trošku tajemna,“ souhlasil Tom. Zaslechl Billův povzdech a vzápětí nějaké šustění. „Co vyvádíš?“
„Snažím se probudit,“ odpověděl Bill, mnul si oči hřbetem ruky.
„Takže pořád v posteli, co?“
„Jsem dvě hodiny za tebou a krom toho je neděle. Kromě úkolů nemám nic na práci.“ Bill zvědavě pozdvihl obočí, když Tom neodpovídal. „Co sis myslel?“
„Abych byl upřímný, přemýšlím o určitém tetování na určitém kousku tvého těla,“ přiznal Tom.
„Dostal jsem ho k osmnáctým narozeninám.“
Tom neodpovídal.
„Bradavku jsem si nechal propíchnout minulé Vánoce.“
Tom zasténal a Bill jej slyšet mumlat si pro sebe. „Na tohle teď není čas.“
„Problém?“ zeptal se Bill.
„Vůbec,“ ujistil jej Tom. Podíval se do místnosti a zjistil, že Georg konečně vyšel ze sprchy. „Ačkoli bych už asi měl jít.“
„Trénink?“
Bill se usmál a nemohl odolat.
„Možná ti to zvednu.“
///
„Uvědomuješ si, že jsi blázen, že jo?“ zeptal se Georg.
„Vím, že si to myslíš,“ odpověděl Tom.
Tom přemístil těch několik věcí, které bude během následujících čtyřiadvaceti hodin potřebovat, z kufru do batohu, dívaje se z jednoho do druhého a kontroluje, jestli na nic nezapomněl.
„A uvědomuješ si, že budeš za méně než čtyřiadvacet hodin zase zpět, jo?“
„Přesně tak.“
„Nekončí semestr tak za tři týdny?“ zeptal se Georg s vědomím, že se dostává pod kůži svého přítele. „Mohl bys počkat a pozvat ho, aby s tebou strávil celé léto.“
„Sakra Geo!“ Tom se rozzlobeně otočil. „Nechovej se jako čurák. Rozbitá světla znamenají, že se dnes nekoná žádná soutěž, což znamená, že mám volno až do zítra odpoledne, což znamená, že jedu za Billem.“
Georg konečně vykouzlil náznak úsměvu a Tom po něm hodil prázdnou láhev a nazval jej čurákem.
„Wow,“ smál se Georg. „Nemůžeš vydržet ani pár týdnů.“
„Už jsem čekal měsíc,“ Tom pokrčil rameny. Vytáhl zip na svém batohu a otočil se na svého přítele. „Dávej pozor na mé věci,“ přikázal. „Jestli něco zmizí, vytáhnu to z tvého zadku.“
„Ano můj drahý,“ Georg vstal a mužně se objali. „Šťastnou cestu. Vrzni si. A až se zítra vrátíš, přivez s sebou i svůj mozek.“
„Nedělám to snad vždycky?“
///
Po více jak čtyřech hodinách ležel Tom v Billově posteli. Mladší chlapec ležel polovinou těla na něm, dlouhou paži měl omotanou kolem něj a nehty škrábal jeho bok. Prsty měl vpletené v Billových vlasech a usmíval se, jak se Billova hlava pohybovala souběžně s jeho dýcháním. Rozhlédl se po částech Billova pokoje, na něž viděl, zastavoval se očima na svém plakátu visícím nad postelí. Právě se rozhodl, že je divné vidět samého sebe na něčí zdi, když se Bill nečekaně otočil k němu a usmál se, aniž by něco řekl.
„Co znamená ten úsměv?“ zeptal se Tom tiše.
„Jsi tady,“ odpověděl Bill. „A jsem kvůli tomu opravdu moc šťastný.“ Umístil drobný polibek na Tomovo břicho. „Myslel jsem, že tomu bude úsměv odpovídat.“
„Takže se ti líbí tvé překvapení?“
„To je bezpečný předpoklad.“
Tom se usmál, když se Bill začal kolem něj trochu kroutit, aby změnil pozici, poté se posunul, a obdařil jej hlubokým polibkem.
„Bylo to skvělé překvapení,“ pokračoval Bill s hlavou na Tomově rameni. „Což z tebe dělá toho nejlepšího přítele, jakého jsem kdy měl.“
„Jakého jsi kdy měl, co?“ ušklíbl se Tom, hravě štípaje přítele do boku.
„Jo.“
„Co ti ostatní přede mnou?“
„No, od čtrnácti jsem měl tři přítele,“ vysvětloval Bill. „Dva z nich mě podvedli.“
„A třetí?“
„Řekl, že potkal někoho jiného, což… okay, fajn, bolelo to. Ale alespoň mě nepodvedl.“ Bill se na vteřinku zamyslel, poté pokrčil rameny. „Ne že bych to neznal. Nepřišel jsem na to, dokud jsme se s mým prvním nerozešli, ale toho druhého jsem načapal přímo.“ Zvedl hlavu a pohlédl na Toma. „To bylo ošklivé překvapení.“ Políbil Tomovo rameno a položil na něj hlavu. „Takže jo, problémů s důvěrou mám opravdu hojně.“
„O tom bych mohl vyprávět,“ přikývl Tom. „Byl jsem podveden dvakrát a u obou případů jsem je načapal. Ten druhý, poctivý chlap jménem Jackson, trval na tom, že se to nepočítá, protože se jen muchlovali.“
„Nikdy jsem tohle nechápal,“ odpověděl Bill, znovu zvedaje hlavu. „Není to sex, ale pořád je to podvádění. Jinak by páry mohly jen tak jít a líbat se, s kým by chtěly, aniž by to byl problém.“
„Takhle to vidím i já.“
Mlčeli, zpod dveří obýváku k nim proplouval zvuk televize. Tom Billa převalil na sebe, jemně jej líbaje předtím, než se mu zahleděl hluboko do očí.
„Nikdy bych ti to neudělal,“ slíbil a hladil zbloudilý světlý pramen na Billově čele. „Neudělal a neudělám.“
„Neudělal a neudělám,“ souhlasil Bill.
Opětoval Tomův polibek, zachichotal se, když se s ním Tom převrátil. Tom ponořil svůj jazyk do jeho úst a jemnými doteky jej nutil sténat. Bill pokrčil nohu v koleni, pokoušeje se jí Toma uvěznit v sevření. Našpulil pusu, když se Tom odkulil pryč a vstal.
„Jsi příliš daleko,“ řekl. Zasmál se, když byl Tomem vytažen na nohy. „Předpokládám, že je čas vylézt z postele, co?“
„Oblékni se,“ instruoval jej Tom, zatímco si natahoval kalhoty. „Vyrazíme někam na pizzu nebo tak něco.“
„I Gustav?“
„Jasně. Taky Andy, pokud bude chtít.“
„Vycházet s přáteli,“ poznamenal Bill kývnutím hlavy. „Moudrý tah, pane Kaulitzi.“
„Snažím se.“
///
O dvanáct hodin později stáli přede dveřmi Billova bytu a snažili se zůstat tiše a neprobudit Gustava v nekřesťanskou hodinu – šest ráno. Tom se smál, když jej Bill nechtěl nechat odejít.
„Méně než měsíc a jsi volný,“ připomněl mu Tom.
„Nikdy bych nepomyslel na to, že budu tak znepokojený závěrečnými zkouškami jako teď,“ uvažoval Bill. „Myslím, že bych měl i rodinu chvíli těšit svou přítomností.“
„Zavolej mi, kdyby to nevlastní bráška zase přehnal, a něco vymyslíme.“
„Budeš mi chybět,“ zamračil se Bill. „Už zase to dělám.“
„To je v pořádku.“ Tom se usmál a naklonil se pro polibek. „Zavolám ti ve vteřině, co přistaneme. Teď běž ještě spát.“
„Půjdu,“ souhlasil Bill. „Ačkoli netuším, jak se budu celý den soustředit.“
„Snaž se, jak to jen půjde,“ usmál se Tom.
Ještě jednou se políbili, dle Billova názoru příliš stroze, a Tom byl pryč.
autor: elvisfan
překlad: B-kay
betaread: J. :o)
original
Skvělý dílek!! Ale očekávám, že zachvilku jim nebude stačit, že se navštěvují jen, když Tom má čas. Díky za překlad.
Kvůli téhle povídky se pokaždé nemůžu dočkat středy. Krásně napsané. Doufám že se to mezi nima nepokazí, protože takovýhle pěkný vztah by chtěl každý. Děkuji za překlad.
Krásně zamilovaný blázní.
Krásna časť. Tom pripravil Billovi perfektné prekvapenie, len ma trochu mrzí, že nám autorka nedopriala aj tú scénu, keď sa Tom pred Billom zjavil 😀
Ďakujem za preklad.
Dva zamilovaní blázni, to je prostě úžasné. Doufám, že jim to bude klapat.
Děkuji za překlad a těším se na další kousek.
Tahle povídka je báječná! Opravdu vždycky mi vykouzlí úsměv na rtech, který většinou po celou dobu povídky neskončí.
Tom Billovi připravil krásné překvápko, je hezké, že to nemohl vydržet a jel Billa navštívit. Jen se trochu bojím toho, jak dlouho tohle vydrží. Já si nejsem jistá, jak dlouho by mě takový vztah na dálku bavil. Snad jsou kluci trpělivější, než já. 🙂
Moc děkuji za parádní překlad a ž se těším na další pokrčování! 🙂
Tom je strašne zlatý, potešilo ma, že sa vybral za Billom aj keď len na krátku dobu. Myslím, že takto by to malo byť keď po niekom túžime a milujeme ho. Som zamilovaná do tejto poviedky je krásna. A veľmi sa teším na každučkú kapitolu. (ospravedlňujem sa za to, že čítam neskoro a komentujem nepravidelne, ale mám teraz toho tak veľa, že vôbec nič nestíham, aj teraz už idem za chvíľu do práce a vrátim sa až okolo jedenástej v noci)