autor: Zarlina
Cokoliv?
Bylo pozdě odpoledne, když se Bill konečně rozhodl přestat trucovat a vstát z postele. Ležel na zádech už hodiny, nadával na Toma a sám sebe litoval. Věděl, že to ničemu nepomůže, ale cítil se díky tomu trochu lépe, a když nakonec znovu vstal, byl v klidnější náladě. Nebyl z nastalé situace šťastný, ale nemohl s tím nic dělat a jen tam tak ležet by stejně ničemu nepomohlo.
Rozhlédl se po svém pokoji, o který se opravdu nestaral, když se tam poprvé dostal, ale po bližším pohledu si uvědomil, jak hezký byl. Byl obrovský. Bylo to spíš jako hotelové apartmá v pětihvězdičkovém hotelu, než pokoj pro hosty, a s povzdechem musel přiznat, že to na něj udělalo dojem.
Postel, kterou už vyzkoušel, byla opravdu velká a neuvěřitelně pohodlná. Bylo to jako ležet na obláčku nebo tak něco, a Bill si byl jistý, že bez ohledu na to, jak moc nerad spal daleko od domova, bylo zatraceně nemožné se na téhle posteli dobře nevyspat.
Na jednom konci místnosti byl velký krb, o kterém si Bill byl jistý, že nikdy nebyl použitý, také tam byla televize, asi sto různých DVD, videohry a police plná různých knih.
Ještě si neprohlédl koupelnu, ale byl si celkem jistý, že bude stejně úžasná jako samotný pokoj. Podle toho, co už viděl z celého domu, nic jiného ani nečekal a bylo zřejmé, že Tom nenechal nic, aby to bylo jiné než dokonalé.
Pokud by v tom pokoji bylo i jídlo, Bill by ho pravděpodobně po celý týden neopustil. Bohužel, musel jíst, a jediný pohled na hodiny mu pověděl, že je téměř čas na večeři.
Tom mu řekl, že může jíst s nimi, nebo kdekoliv jinde v domě. Pokud by si chtěl vzít jídlo do svého pokoje, měl to povoleno, ale stále tam musel jít, aby si ho vzal. Mohl také něco jíst později, pokud by tomu dával přednost, a měl dovoleno si vzít z kuchyně cokoliv, co chtěl.
Když jste se na to podívali takhle, Tom se zdál být docela milý chlapík, ale Bill mu nezapomene, že jej přinutil přijet s ním, a teď ho nenechal jet domů, takže nezáleželo na tom, jak milý byl, když jste byli na jeho dobré straně, Bill ho neměl rád.
Znovu si povzdechl a pak zamířil ke dveřím a vyšel z pokoje, jen aby se zamračil, jakmile vstoupil do dlouhé chodby. Absolutně neměl tušení, kde by mohla být jídelna. Pamatoval si, že kolem ní procházeli, ale nemohl si vzpomenout, kde to bylo. A tak se se zavrtěním hlavy rozešel směrem, o kterém si myslel, že z něj dříve přišel, a mumlal si pro sebe tiché nadávky, zatímco se snažil vzpomenout, kde má odbočit.
Pitomí bohatí lidé a jejich nechutně velké domy.
Trvalo mu to několik minut, ale nakonec se mu podařilo najít tu správnou místnost a s malým zaváháním pomalu vstoupil dovnitř, zatímco přemýšlel, jestli je opravdu vítán, aby se k nim připojil u večeře. Tom to možná řekl, jen aby byl milý, s očekáváním, že Bill nebude chtít být nikde blízko něj ani u jídla.
Tom a jeho dcera seděli u jednoho konce dlouhého stolu. Tom trpělivě naslouchal tomu, co dívka říkala, zatímco jí pomáhal krájet jídlo, a kdyby Bill necítil takovou nenávist k tomu, že je tady místo toho, aby byl doma, tak by mu ta scénka před ním pravděpodobně přišla sladká. To dítě bylo, i když Bill neměl děti rád, docela roztomilé, a Tom jí naslouchal s tak milujícím výrazem ve tváři, že bylo pro Billa těžké zůstat naštvaný.
Bude se prostě muset dívat jinam.
Tom k dívce zpátky přisunul její talíř a uchechtl se, když se dychtivě pustila do jídla. Poté zvedl hlavu a k Billovu překvapení se na něj vřele usmál.
„Nemyslel jsem si, že tě tady uvidím,“ řekl, ale neznělo to naštvaně nebo zklamaně, že se Bill ukázal. „Už se cítíš lépe?“
„Ani ne,“ Bill se zamračil a udělal krok dál do místnosti, ale pak zaváhal, jak nevěděl, co má dělat.
„Možná, že trocha jídla ti pomůže,“ Tom se pousmál a kývl směrem k židli na opačné straně, kde sám seděl. „Máme rýži a kuře na kari, ale pokud to nemáš rád, můžu ti z kuchyně vzít něco jiného.“
„To je v pořádku.“ Bill pomalu přešel ke stolu a cítil se hrozně nepohodlně, když se usadil a nandal si trochu jídla. Tak nějak sám sebe nenáviděl za to, jak se mu začaly sbíhat sliny, když ucítil tu úžasnou vůni. Umíral hlady, a i když to nechtěl přiznat, vypadalo to zatraceně dobře.
Překvapilo ho, že už tam pro něj byl talíř. Tom řekl, že nečekal, že by se k nim připojil, ale přesto se ujistil, aby pro něj bylo prostřeno, kdyby se ukázal. To Billa trochu zmátlo, a zároveň měl trochu obavy, jak neměl absolutně žádnou představu, o co možná druhému muži ve skutečnosti jde. Byly chvíle, kdy se Tom zdál být tou nejmilejší osobou, jakou Bill kdy potkal, a pak tady byly chvíle, kdy dělal věci, které ukazovaly, že mohl udělat prakticky cokoliv, co chtěl. Včetně únosu a přinucení Billa zůstat na jeho pozemku po celý týden.
Samozřejmě by se Bill mohl pokusit se tam odsud dostat, ale jeli poměrně dlouho, než se dostali k těm několika domům v oblasti, kde Tom měl svůj prázdninový dům, a jelikož si byl zatraceně jistý, že lidé žijící v ostatních domech byli rapperovi přátelé, nedočkal by se od nich žádné pomoci.
Uvízl tam, a i když se Tom občas zdál být milý a všechno, pořád byl ten, kdo měl kontrolu nad celou situací a Bill neměl vůbec žádnou představu, co by se mohlo stát, kdyby se nevzdal a nesmazal ty fotky, které tak pečlivě střežil.
Bill jedl v tichosti, neměl nic, co by mohl říct a dívka se zdála být dost dobrá v tom, aby konverzaci udržela sama. Tom přikyvoval a odpovídal téměř na vše, co řekla, ale občas jí musel připomínat, aby jedla a víc než jednou jí řekl, aby se na minutu nebo dvě pokusila mlčet. Ale nikdy to netrvalo dlouho. Jen o pár vteřin později měla něco nového, co potřebovala říct, a úplně na slova svého otce zapomněla.
„Kdo jsi?“ Řekla náhle a Bill překvapeně zamrkal, když si uvědomil, že mluví k němu.
„Ehm,“ polkl kousek kuřete a vrhl rychlý pohled na Toma, než se podíval zpátky na ni. „Já jsem Bill.“
„Proč jsi tady?“
„Ehm…“ Znovu se podíval na Toma a nevěděl, co na to odpovědět. Možná byl na toho chlapa naštvaný, ale cítil, že říct „tvůj otec mě unesl“, nebylo to správné, pokud se chtěl někdy znovu vrátit domů.
„Obchod, miláčku,“ odpověděl Tom s úsměvem své dceři.
„Říkal jsi, že to není kamarád,“ dívka našpulila rty. „Tohle je naše místo, tati.“
„Není to ani nepřítel,“ řekl Tom jemně a pak se podíval na Billa. „Jsem si jistý, že je to dobrý člověk, když ho poznáš.“
Bill se zamračil a vrátil se zpátky k zírání na své jídlo. Ne, nebyl dobrý člověk. Alespoň ne k Tomovi. Opravdu nechtěl být ani ten špatný, ale tohle byla jeho práce a on se nehodlal vzdát těch nejúžasnějších fotografií, které se mu kdy podařilo pořídit, jen aby se mu více zalíbil.
„Už jsi dojedla?“ Zeptal se Tom své dcery, a když přikývla, poslal ji si hrát a o chvíli později byli u stolu o samotě.
„Dobře, Bille,“ řekl Tom a Bill vzhlédl, aby se setkal s jeho vážným pohledem. „Mám pro tebe nabídku.“
„Opravdu?“ Řekl Bill s předstíraným sebevědomím.
„Jo, no, je to spíš návrh, řekl bych.“ Tom se na něj díval a vůbec poprvé si Bill nemyslel, že se zdá být velmi jistý tím, co dělá. „A opravdu nenávidím, co se právě chystám říct, ale…“ Zhluboka si povzdechl a zavrtěl hlavou. „Udělal bych cokoliv, abych ji ochránil od mého života.“
„Dobře,“ řekl Bill, nyní zvědavý. Tom vypadal tak vážně, a jestli si myslel, že to Billa přinutí ty fotky smazat, muselo to být něco dobrého. „Ven s tím.“
Tom si znovu povzdechl, tvrdě se kousal do rtu a pak sám pro sebe přikývl, jako by udělal konečně rozhodnutí o tom, co chce říct.
„Během tohoto týdne tě nechám pořídit fotografie, ze kterých bude každý prakticky šílet,“ řekl pomalu. „Však víš, ty věci, který fanynky chtějí vidět, já nevím… mě v bazénu, napůl nahého, cokoliv. Čehokoliv co budeš chtít, kromě mé dcery.“
„Pořád ne lepší, než ty, co už mám,“ řekl Bill, i když to bylo zatraceně lákavé. Nikdo ještě neviděl rappera v ničem jiném, než v jeho normálním oblečení, stačila by jedna jediná fotka, kde je bez trička, a jeho fandom, ostatní časopisy a prakticky i všichni ostatní by se zbláznili.
„Ještě jsem neskončil,“ řekl Tom se zamračením, „nechám tě taky zeptat se mě na všechny ty věci, které jste o mně chtěli vědět prakticky od chvíle, kdy mě lidé začali poznávat. Budeš první, kdo bude znát můj věk, moje zájmy mimo hudbu, cokoliv chceš.“
„Cokoliv?“ Tentokrát Bill nedokázal skrýt své překvapení. Tohle byla nabídka, u které si nebyl jistý, jestli by ji mohl odmítnout. Nikdo o slavném rapperovi nic nevěděl, a pokud by mohl získat informace, které všichni chtěli, neměl by pouze jeden článek k napsání. Mohl by to roztáhnout a zveřejňovat různé informace v průběhu času. Prodávalo by se to jako blázen.
„No, skoro,“ řekl Tom pomalu. „Nikdy ti neřeknu své pravé jméno,“ spatřil Billovo zamračení a rychle dodal. „Pro dobro mé rodiny, Bille. Ne pro mé vlastní.“
Bill přikývl.
„A nic o mé dceři, samozřejmě. Celá pointa je v tom, abych se ujistil, že se o ní nikdo nedozví.“
„Ale cokoliv jiného?“ Bill měl rozhodně zájem.
„Cokoliv jiného,“ potvrdil Tom. „Plus jakékoliv fotky, které budeš chtít. Pokud na nich nebude ona.“
Bill zamyšleně přikývl. Byla to zatraceně hezká nabídka, ale na druhou stranu… nebylo to tak dobré jako ty fotky, které měl. Bylo to skvělé, ale…
„Jak mám vědět, že mě nepodvedeš?“ Zeptal se a snažil se získat nějaký čas. „Řekněme, že ty fotky smažu,“ pokračoval. „A pak co? Mohl bys jednoduše porušit svou část dohody a já bych zase neměl nic.“
„Věděl jsem, že to řekneš,“ odpověděl Tom s malým kývnutím. „Takže si je můžeš nechat až do konce týdne. Pokud do té doby nezískáš to, co chceš… no, pak tady není nic, co s tím můžu udělat.“
„Ale pořád o tobě budu mít informace, které nikdo jiný nemá.“
„Rozhodl jsem se ti věřit,“ řekl Tom a věnoval mu malý úsměv. „Je to riskantní a pravděpodobně jsem idiot, když to dělám, ale budu doufat, že jsi slušný člověk, a nakonec si vybereš ty fotky, které už máš, anebo ty, které pořídíš během týdne, plus informace.“
Bill se na něj podíval. Takže Tom věděl, že by to mohlo skončit tím, že odsud odejde s fotkami jeho dcery, informacemi, které nikdo jiný neměl i novými fotkami? A byl natolik hloupý, aby mu věřil, že si vybere?
Takový idiot.
Bill musel zadržet úsměv, když pomyslel na to, kolik toho pro svou šéfovou bude mít na konci tohoto týdne. V žádném případě se nechystal vymazat žádné fotky, ale to Tom nemusel vědět. Koneckonců, už byly uloženy na několika místech v jeho laptopu, snadno mohl předstírat, že je maže a poté je stejně zveřejnit.
Bylo to perfektní.
„Okay,“ řekl a věnoval Tomovi falešný úsměv. „Pokud mi během týdne dáš to, co budu chtít, smažu je.“
Tom si úlevně vydechl a věnoval Billovi široký úsměv.
„Nebudeš zklamaný,“ řekl. „Děkuju ti.“
autor: Zarlina
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 17
Jako chápu, že je to Billova práce…ale vážně bude taková mrcha?!! To snad ne. Dobrej díl, ale zajímá mě, co bude dál. Díky za překlad.
A dle očekávání přišla dohoda, na kterou jsme se všichni těšili. V tuhle chvíli Billovi dost závidím. Ten asi uvidí věcí. 😀 Nebudu tady rozvíjet další své hypotézy, ale už se moc moc těším na další díly. Vyvíjí se přesně tím správným směrem. Když jsem to dočetla nadšením jsem zatleskala. 😀 Úplně se z toho tetelím radostí. Nádhera. :)Jako jo, Bill je trochu hajzlík, ale jsem si jistá, že si to všechno ještě rozmyslí.
Děkuji Zuzu za dokonalý překlad a nemůžu se dočkat dalšího dílu. Tahle povídka mě fakt chytla. Je skoro tak dobrá jako Art imitates life, se kterou jsme se museli nedávno rozloučit. A to byla moje sdrcovka.
Tak přece jenom někoho z nich napadlo, že by se ty nepohodlné fotky daly vyměnit za jiné exkluzivní informace? 😀
Původně jsem si myslela, že s tím přijde Bill, aby z toho co zjistil, aspoň něco vytřískal, ale od Toma je to možná o něco lepší, protože to znamená, že Billovi opravdu nemá v plánu ublížit. Pořád si sice myslím, že to tím únosem přepísknul, ale pokud to udělal jen proto, aby získal čas s ním ty fotky vyhandlovat za něco jiného, tak je to určitě lepší, než kdyby ho chtěl držet zavřeného do konce života, nebo odkráglovat a zakopat někde na zahradě 🙂 Tohle je dobré řešení pro oba: Bill bude mít svůj článek a Tom ochrání soukromí své dcery.
Teď už si Billouš může oddechnout, užívat si v Tomově luxusním bejváku, šmejdit, vyptávat se, fotit a domů se vrátit s bombastickou reportáží, za kterou určitě sklidí pochvalu. Akorát že zas taková idylka to asi nebude, když se ten hajzlík chystá Toma podrazit. No, zatím je na něj asi ještě naštvanej, ale počítám, že časem si to rozmyslí…
Díky za překlad
No jak vidím, tak Bill je taky pěkný hajzlík. Pokud on nebude ctít dohodu, pak nemůže Tomovi vyčítat, když ji nebude ctít ani on. Takže teď jsem zvědavá, kdo na koho vyzraje.
Díky, těším se na pokračování.
To že chce Toma podrazit není fer ale doufám že to neudělá.
Super pokračování 🙂
No, tak to nás asi čeká moc hezký "týden" 😀 Klidně bych si to s Billem vyměnila, co si budeme povídat… Nemůžu se dočkat pokračování!
Zuzu, moc děkujeme za překlad! 🙂
Tak teď mě Bill tedy neuvěřitelně zklamal! Myslela jsem, že je to férový člověk, ale jak je vidět, tak zas tolik asi ne. Moc doufám, že si to v průběhu ještě všechno rozmyslí, protože mu podle mě dal Tom naprosto báječnou nabídku. V nic podobného jsem ani nedoufala, spíš jsem si myslela, že Tom bude chtít ty fotky násilím.. 😀 Ale to, že je ochotný obětovat informace o sobě, které nikdy nechtěl říct, jen aby ochránil dceru, je vážně sladké! Toma si za tohle skutečně vážím, protože dokázal, že on férový a hodný je.
Jestli Bill nepřehodnotí svůj názor, tak u mě opravdu skončil. Teď mám ještě pořád tu naději, že na to nakonec nebude mít žaludek, ale upřímně je mi špatně už i z toho, že na to Bill jen pomyslel. Vím, je to jeho práce, ale Tom mu dal skvělou protinabídku a teprve teď se ukáže, jaký je Bill charakter. Tohle jsem si opravdu o Billovi nemyslela. Vím, že už dopředu vidím všechno černě, ale mě jednoduše nenapadlo, že by byl Bill taková mrcha.
Tak se nechám překvapit a rozhodně se už těším na ten jejich společný týden! 🙂
Moc děkuji za báječný překlad, Zuzu! 🙂
Nepáči sa mi ako Bill rozmýšľa nad tým, že od Toma získa všetko a podrazí ho tak strašne hnusne a aj tú malú. Verím, že to nakoniec neurobí ale aj za tú myšlienku, že to zvažuje sa naňho hnevám:(
Ďakujem aj za túto super kapitolu.