autor: blame_my_dirty_mind
Tento příběh se odehrává v dávné minulosti, jakožto je napsán ve hvězdách, které jsou miliony let staré, i tak se ale odehrává ještě dál od budoucnosti, tak daleko v čase a v prostoru, který si ani nedovedete představit. V čase, kde Vesmír byl tak ohromný a nekonečný, že nikoho ani nepřekvapilo, když se objevila jiná nová inteligentní forma života; a v prostoru, kde zvířecí druhy měly humanoidní podoby, uměly mluvit a chodit po dvou, po tom, co prodělaly miliony let evoluce, stejně tak jako lidé, kteří se vyvinuli z opice.
Ale i s vysoce vyspělou technologií, která se od nich očekávala vzhledem k souvislostem s ubíháním času, inteligence nepřekročila vrozenou averzi mezi druhy, stejně jako netoleranci k jejich rozdílným charakterům. Ale před nimi byly stále nevyřčené nekonečné a devastující války založené na jejich rozdílných motivech. Už ale nebojovaly o moc nebo o teritorium na jedné planetě, bojovaly mezi vícerem planet.
A i když existují některé druhy, které se naučily žít v harmonii tak, že mezi sebou podepsaly mírové federace, vzhledem k bojům, kde instinkt přemáhá logiku, mír je nepravděpodobný nebo ho nikdy není doopravdy dosaženo.
Nejlepším příkladem je tomu případ kočkovitých a psovitých šelem, které jsou nejvíce utlumené instinkty svých předků. Není mezi nimi jen teritoriální spor, ale i soutěž mezi druhy jako takovými. Ať už je to ve jménu dobývání nebo obrany, kontroly nebo nadvlády, je to boj, který bude trvat po celou věčnost.
Události v tomto příběhu se začínají dít, když vznikne pomluva, věc, která není neznámá ani v budoucnosti, ale nikdy nic nezpůsobilo větší napětí mezi Psovitými. Byla to tahle pomluva, co je donutilo jít do akce a vyslat své dva nejlepší špiony na nebezpečnou misi s cílem dostat informaci, kterou potřebovali.
Trvalo spoustu měsíců, než přišli s plánem, jak dostat své lodě co nejblíž nepřátelské flotile, studovali možné slabé a stinné stránky, dokud už dál nemohli vyčkávat, dokonce i když si tak nemohli být jisti pozitivním výsledkem. Čas byl až moc cenný a s rostoucím podezřením se museli připravit na cokoliv, čemu měli v budoucnu čelit.
Náročná práce se ale vyplácela, jelikož Psovití špioni zvládli plán s úspěchem, málem se dostali až do kontaktu se samotnou flotilou Kočkovitých, právě teď byli poblíž Katze, domovské planety Kočkovitých. Zručně se vyhnuli spuštění alarmu a povedlo se jim dostat přes strážné zdi, aniž by si jich někdo povšiml. Ale jejich tajná mise byla jen napůl hotova, pořád ještě museli získat důkaz ohledně ‚stroje zkázy‘, superzbraně, kterou jejich nepřátelé vymysleli a teď ji nejspíše střežili uvnitř velitelské lodi; pokud by se přístroj prokázal jako smrtelný, mohl by jim dodat sílu a šanci, i když jen zázrakem, stát se dominantní rasou.
Když se lodě špionů Psovitých v tichosti dostaly na druhou stranu za jeden ze tří měsíců planety Katze, rychle si nastavili monitory a jednotky kontrolující drony. Špionské mikro drony se dostaly až na velitelskou loď Kočkovitých a následovaly kabely s elektřinou, aby se dostaly do velína. Rušící detekční systém jim bránil ve vstupu do sítě lodi a dělil je od informací, které potřebovali, a tak namísto toho se jak mouchy na zdi jednoduše zaměřily očima na monitory a čekaly.
„Nic nevidím,“ řekl jeden z Psovitých špionů po dlouhé chvíli zírání na monitory. „Ty?“
„Nic,“ odpověděl druhý špeh. Mračil se a sledoval monitor. „Počkej…“ všiml si, že se kamera přemístila do oddělené části lodě, kam se nedalo dostat bez autorizační karty. „Poslední monitor napravo.“
„Myslíš, že to je ono?“
„Je to zakázané, takže tam se chceme dostat.“
„Kopíruji diagram lodi.“
Nově získaný layout lodi jim pomohl najít zakázanou oblast, ale brzy zjistili, že tam není žádná elektrika nebo ventilační šachty, přes které by se mohli dostat do místnosti. Zdi byly pevné a bezchybné, stejně tak jako posuvné dveře, které zůstávaly zavřené.
„Slepá ulička? Jak se tam sakra dostaneme?“ zabručel špion.
„Počkáme, dokud neotevřou dveře,“ odpověděl jednoduše jeho partner, protože to byla jejich jediná možnost.
Oba dva špioni se soustředili na dveře, doufali, že se otevřou a odhalí, co se za nimi skrývá. Jejich přání byla zanedlouho vyslyšena, ale když se dveře otevřely, na to, co viděli, nebyli připraveni.
Z místnosti vypochodoval zástup Kočkovitých vojáků, doprovázeli nikoho jiného než nepolapitelného Krále Kočkovitých, vypadal opravdu impozantně se svou vznešenou garderobou a vlajícím pláštěm.
„To je Kočičí Král,“ zalapal po dechu špion.
„Přesně ten,“ zamručel jeho partner.
„Možná bychom ze špionské mise měli udělat atentátní misi, vzhledem k příležitosti.“
„Pššt. A jak bys to chtěl asi udělat? Tyhle drony nejde použít na nic jiného než na špehování, to snad víš.“
„No jo, ale jen se nad tím zamysli, Andrazi, kdybychom ho teď zabili, byli bychom hrdinové.“
Andraz protočil oči, ale nechtěl se dál hádat. „Navrhuji, abychom nejdřív dodělali tuhle misi, jestli chceme, aby nás někdo nazýval hrdiny,“ odvětil sardonicky.
Andrazův partner si odfrkl. „Vidíš něco?“ přiblížil si čočku svého dronu do místnosti, odkud vyšla stráž.
„Myslím, že vidím Královskou ratolest,“ odpověděl Andraz, když si všiml Kočkovitého, který následoval krále. Měl na sobě spíš uniformu než královskou róbu, ale jeho hrdá chůze a diktátorský výraz křičela královská rodina. Andraze ovšem zaujal jeho nepřehlédnutelný vzhled. „Královská rodina má pouze mužského dědice, že?“
„Ano.“
Andraz si dronem přiblížil princův obličej. „Sakra, je hezčí než kdejaká čuba.“
„Tohle je ale čičina, Andrazi; sakra, je to kocour, co to říkáš?“
„Podívej se,“ řekl Andraz. „Na pravé straně krále.“ Jeho partner udělal, jak mu bylo řečeno, otáčel dronem, aby našel prince. Andraz si odfrkl, když slyšel, jak jeho parťák zadržel dech.
„Kdo mohl tušit, že bude vypadat takhle?“ vydechl s obdivem.
„Myslím si, že to neví nikdo. Ty a já jsme nejspíš první, kdo ho kdy viděl,“ odpověděl Andraz.
Oba dva se dívali na Královskou interakci. Všimli si, že princ odstrčil jednoho ze stráží a že v jeho tváři byla zlost. Snažil se odejít, ale Král ho zastavil tím, že ho chytil za paži. Princ se na něj zamračil, vytrhl se mu rukou a odpochodoval pryč.
„Vypadá to, že mezi Králem a princem je zlá krev,“ poznamenal Andraz.
„No nekecej.“
Andraz následoval odcházejícího prince, snažil se přijít na to, proč se stavěl proti svému otci. „Zajímalo by mě, o co jde.“
„Eh, je to prostě spratek, co jiného?“ navrhl jeho partner. „Všichni usmrkanci jsou takoví. Všechno vědí líp než jejich rodiče.“
„Nevím, myslím, že je v tom něco jiného,“ zabručel nespokojeně Andraz, kterého překonala zvědavost.
„Přestaň sledovat tu číču a soustřeď se na dveře,“ zabručel soustředěně partner. Když všechna stráž vypochodovala, měl jasnější výhled na to, co bylo v místnosti za dveřmi. „Co to kurva je?“ zamumlal a navigoval svého drona do místnosti, aby měl lepší výhled. Nadskočil, když mu dron rozdrtily dveře.
„Kurva, stihls to?“ zeptal se okamžitě Andraze. Andraz měl oči vykulené a on tak ucítil strach v žaludku. „Tak stihl?“
Andraz stihl udělat fotografii právě včas. Polkl. „Jo.“
„Myslíš, že je to ono?“ zeptal se jeho partner nedočkavě.
Andraz zíral na monitor, nemrkal, byl zmatený tím, co viděl. „Rozhodně ano,“ odpověděl znepokojeně.
„Sakra.“
autor: blame_my_dirty_mind
překlad: LilKatie
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 17
Obvykle tyhle fantasy/sci-fi povíkdy moc nemusím, ale tohle vypadá víc než dobře. Předpokládám že princ je náš milovaný Bill a druhý špion je Tom. Jsem zvědavá na další vývoj. Nemůžu si pomoct, ale při čtené se mi v hlavě promítají scény z Hvězdných válek. 😀
Těším se na další díl. Díky za překad..
Bill ja teda kočičí princ:) to sa mu skvelo hodí a pán špión už má svoje slobodné dni zrejme zrátané. Zdá sa, že už teraz si všimol toho princa viac ako mal:)
Som strašne zvedavá na pokračovanie. Ďakujem za preklad.
Pobavil mě název planety Katze. Kdyby se obyvatelé měli jmenovat podle svých planet, tak my jsme Zemáci. 😀
Taky jsem zvědavá, jaký spor má Kočičí prince se svým otcem. Už se těším, co bude dál. Díky za překlad.
Zajímalo by mě co tak vykolejilo Andraze.
To vypadá dobře. Andraz je podle mě Andreas, ten druhý je možná Tom a princ bude Bill. Když ne král, tak princ 😀 Hodí se to na něj. Líbí se mi věta "Sakra, je hezčí než kdejaká čuba." 😀 *palec nahoru*
Jůů, tak tohle se mi začíná líbit víc a víc! Fantasy a sci-fi, to je moje, takže mám pocit, že u téhle povídky si rozhodně přijdu na své! 🙂
Rozhodně souhlasím s holkama nade mnou, taky mám pocit, že kočičí princ bude Bill, Andraz by klidně mohl být Andy a Tom bude jeho parťák! 😛
Jsem moc zvědavá, kam nás tahle povídka zavede. 🙂