autor: elvisfan
Bill slyšel hlasy vycházející z ložnice dokonce i přes svůj iPod, který byl momentálně na nejvyšší hlasitosti. Intenzivně zíral na svůj úkol z chemie, když se otevřely dveře.
„Jak myslíš, Natálie,“ řekl Tom, když vyšel z jejich pokoje. „Dej mi vědět, až budeš mít zase jeden z těch svých skvělých nápadů.“ Tom za sebou zavřel dveře silněji, než bylo nezbytně nutné a o vteřinu později se objevil ve dveřích obýváku opřený o futra se založenýma rukama. Bill si úzkostlivě žvýkal svůj spodní ret, zatímco se na Toma díval. Cítil, jak z Toma nepohodlí vyzařuje ve vlnách. Oba otočili hlavy, když se o několik minut později z ložnice vynořila Natálie. Neřekla nic, jen zvedla kabelku a klíče ze stolku u dveří.
„Kam jdeš?“ Zeptal se Tom.
„Ven,“ bylo vše, co řekla, než vyšla ze dveří. Billova hlava se pomalu otočila zpátky k Tomovi a znovu ho viděl, jak vrtí hlavou a tře si zátylek.
„Tome…“ Bill se odmlčel, zavřel knihu a položil ji stranou. Doufal, že Tom nebude naštvaný, že opět strká nos tam, kam nemá. „Můžeš mě poslat do prdele, jestli chceš, ale… je tady něco, o čem… by sis chtěl promluvit?“
„Stejná sračka, jiný den, v podstatě,“ Tom pokrčil rameny. „Hádka s Natálií, spaní na gauči, protože… kolem ní prostě nechci být.“ Vydechl a opřel se hlavou o zeď. „Cítíš se na to, aby sis se mnou dal trochu nikotinu?“
„Jasně.“
Popadli cigarety a zapalovače, vyšli na zadní terasu a posadili se do svých obvyklých křesel. Zapálili si, potáhli a vydechli současně.
„Moje žena si myslí, že by byl skvělý nápad, kdybychom měli dítě.“
Bill zíral, byl zaskočený a zcela nepřipravený na Tomovo náhlé oznámení.
„A… co si o tom myslíš ty?“ Zeptal se.
„Myslím si, že je blázen.“ Tom si povzdechl a zavrtěl hlavou nad naprostou absurditou celé situace. „Nechápej mě špatně. Nevadilo by mi mít děti v případě, že bychom se byli schopni o ně postarat. A to nemluvím o tom je nechutně rozmazlovat. Myslím tím plínky a mlíko a takové věci, které jsou opravdu nezbytné. Ale my už takhle s penězi jen sotva vyjdeme, a ona chce, abychom měli dítě. Jako by snad dítě mohlo všechno spravit.“
Bill se přemýšlivě kousl do rtu a sbíral odvahu říct víc.
„Tome, můžu se tě na něco zeptat? Nebo možná… vyjádřit svůj postřeh?“
„Klidně vyjadřuj.“
„Ty… se nezdáš být moc šťastný člověk. Není to jen kvůli problémům s penězi. Chci říct… ty a Natálie… hodně se v poslední době hádáte.“
Tom se na židli předklonil, lokty si zapřel o kolena a rozhlédl se po zahradě. Zhluboka si potáhl ze své cigarety a vyfoukl dlouhý šedý oblak kouře.
„Nejsem šťastný už dlouhou dobu, Bille,“ přiznal nakonec. „A čím víc o tom přemýšlím, tím víc vím, že jsem si ji nikdy neměl vzít.“
„Tak proč sis ji vzal?“
Billovi se rozšířily oči. Ta slova vypustil z úst dřív, než vůbec věděl, že přicházejí. Podíval se na Toma a ulevilo se mu, že to nevypadalo, jako by mu ta otázka vadila.
„Protože byla těhotná.“ Tom střelil pohledem po Billovi, aby zachytil případnou reakci. „Tenkrát se to zdálo být jako ta správná věc.“
„Takže beru, že to bylo… neplánované?“ Hádal Bill.
„Naprosto. Jeden vadný kondom a naše životy to navždy změnilo,“ Tom se smutně zasmál. „Asi měsíc před koncem školy mi Natálie řekla, že je těhotná. Už byla u doktora, byla ve druhém měsíci a čekala dítě. Prostě to jen tak vyhrkla. Ona vyšilovala, já jsem vyšiloval, naši rodiče nebyli moc nadšení… ale věděl jsem, co musím udělat.“ Tom se odmlčel na dost dlouho, aby rozdrtil cigaretu v malém černém popelníku, který byl vždy přítomen na stole. „Můj otec byl alkoholik, který si nikdy neudržel práci déle než několik měsíců, a opustil mě a moji mámu, když mi bylo třináct. V žádném případě jsem se nechystal opustit své dítě. Takže jsme se vzali měsíc po maturitě.“
„Víš, já si toho z vaší svatby opravdu moc nepamatuju,“ uvědomil si Bill.
„Sakra, ani já ne,“ zasmál se Tom. „Všechno bylo tak nějak zamlžené. Je tu někde fotoalbum, pokud by sis někdy chtěl osvěžit paměť.“
„Takže co se stalo?“
„Potratila asi měsíc před termínem.“ Tom zíral na konec Billovy cigarety a díval se, jak ji uhasil. „Natálie byla… zničená. V depresi. Několik týdnů sotva vylezla z postele. Nakonec byla v pořádku… ale pak, jak bych mohl opustit ženu, která právě přišla o dítě? O moje dítě, mého syna. Nemohl jsem to udělat.“ Tom zhluboka vzdychl a sáhl po další cigaretě. „A já se cítil jako v pasti. V pasti a bezmocný.“
„Bezmocný jak?“ Zeptal se Bill.
„Nebylo tam nic, co bych pro ni mohl udělat. Vím, že jsem to nemohl nijak spravit, ale nechtěla se mnou ani mluvit. Někdy jsem měl pocit, že se i vyhýbá tomu, aby se na mě podívala. Nakonec jsem se prostě přestal snažit.“
„Ale už je to pět let,“ poukázal Bill. „Museli jste se přes to nějak dostat.“
„Neptej se mě jak. Jednoho dne jsem se vrátil z práce domů a ona byla venku z postele, na sobě měla něco jiného než pyžamo, a připravovala večeři. Bylo to, jako by někdo otočil vypínačem a ona byla zase jako její staré já. Ale nikdy jsme nemluvili o tom, co se stalo. Ona by o tom nemluvila. Pravděpodobně to nebyl dobrý nápad, ale co jsem měl dělat? Vést konverzaci sám se sebou?“
Bill si byl docela jistý, že to byla řečnická otázka, takže zůstal zticha. Tom mlčel tak dlouho, že si Bill nebyl jistý, jestli se chystá říct ještě něco dalšího.
„Už lituješ, že ses vůbec zeptal, jestli si nechci o něčem promluvit?“
Tom se sesunul na svém křesle a hlavu opřel vzad. Otočil se na stranu, aby se podíval na Billa, na tváři měl evidentní malý úšklebek.
„Vůbec ne,“ ujistil ho Bill, se svým vlastním úsměvem. „Nejspíš bys explodoval, kdybys to ze sebe všechno nedostal.“
„Eh, Georg je taky dobrý posluchač. Jen by byl rád, kdybych občas změnil téma hovoru. Ale hádám, že mám tendenci se opakovat.“
„Miluješ ji?“ Zeptal se Bill tiše.
„Ne tak, jak bych měl,“ odpověděl mu Tom, aniž by nad tím musel přemýšlet. „Pořád mi na ní záleží, ale… nejsem do ní zamilovaný už dlouhou dobu. Někdy to je, jako by byla spíš moje spolubydlící než manželka.“
„Kamarádka s výhodama?“ Zavtipkoval Bill.
„S jakýma výhodama?“ Odfrkl si Tom. „Neměli jsme sex už… sakra, já už ani nevím, jak dlouho. Měsíce. To vím.“
„No, nemusíš se kvůli tomu cítit špatně. Já jsem nikdy… neměl…“ Bill zavřel oči, zatímco jeho mozek zpracovával, co to právě řekl. „To je jedno.“ Sebral odvahu, aby pohlédl na Toma a zamračil se nad úšklebkem na jeho tváři. „Chceš se mi vysmát, co? Bill, ten 17tiletý panic?“
„Nevysmívám se ti,“ sliboval mu Tom, nicméně se stále usmíval. „Sakra, právě jsem přiznal, že každou noc spím vedle ženy a stejně z toho nic nemám. Kdo jsem, abych soudil?“
Oba se rozesmáli na úkor sebe samých.
„Když už jsme k sobě tak otevření a upřímní,“ odvážil se Tom, jakmile jejich smích utichl. „Můžu se zeptat, proč jsi nikdy…?“
„No, ne kvůli nedostatku příležitostí,“ vysvětloval Bill. Zvedl si nohy na křeslo a objal svá kolena. „Chci říct, že jsem chodil s několika kluky v Chicagu, dokonce si myslím, že jsem jednoho z nich miloval. Jen… nikdy to nebyl ten správný pocit,“ pokrčil rameny. „Já nevím. Prostě chci, aby to byl ten Pan Pravý a ne jen Pan Pravý Pro Tuto Chvíli, víš?“
„Já jsem potkal Pana Pravého Pro Tuto Chvíli v osmé třídě,“ přiznal Tom. „Potom tam bylo několik Slečen Pravých Pro Tuto Chvíli, a potom ten Pan Pravý, kterého jsem vídal, když jsem potkal Natálii.“
„Takže jsi to myslel vážně, s tím… jak se jmenoval?“
„David,“ odpověděl Tom. „Nevídal jsem se s nikým jiným, jestli se ptáš na tohle. Chodili jsme spolu asi šest měsíců, což pro mě v tu dobu byl rekord. Pak jednou v noci Geo uspořádal párty, jen tak pro legraci, a někdo tam přivedl novou holku ze školy.“
„A to byla Natálie?“
„To byla Natálie.“ Tom vstal a sáhl si do zadní kapsy, aby vytáhl peněženku. Podal ji Billovi a vyskočil na boční stranu terasy. Podívej se za můj řidičák,“ přikázal.
Bill poslech a vytáhl odrbanou fotku dívky, která byla definitivně mladší verze Natálie. Za ní, s rukama kolem jejího pasu, stál dospívající chlapec s dlouhými, špinavými blond dredy a známým piercingem ve rtu.
„Oh, to je ono!“ Bill se zazubil. „Pamatuju si, že jsi měl tenkrát dredy!“
„Tohle bylo docela krátce poté, co jsme spolu začali chodit,“ Tom se usmál nazpět. „Dal jsem si zatraceně záležet na tom, aby nás na té párty někdo představil. Už se tenkrát vídala s jedním klukem, kterého jsem znal, a já jsem se vídal s Davidem, a tak jsme usoudili, že budeme přátelé. Nakonec mě napadlo, že tam byly dny, kdy jsem s ní mluvil častěji, než jsem mluvil s Davidem. Dokonce víc než s Georgem. Sakra, byl jsem do ní blázen. A opravdu jsem už nechtěl, abychom byli jen přátelé.“
„Takže jsi to s Davidem skončil?“ Zeptal se Bill a podal mu peněženku zpátky.
„A ona se rozešla se svým klukem,“ přikývl Tom. „A to bylo všechno. Od té doby jsme spolu.“
„A už jsi o Davidovi nikdy znovu neslyšel?“ Zeptal se Bill.
„Pořád jsme se vídali ve škole, ale nemluvili jsme spolu. Pak po maturitě odešel na školu někam pryč. Asi před rokem našel na Facebooku Gea a požádal ho, aby mi dal jeho e-mailovou adresu.“
„Co se stalo?“
„Poslali jsme si pár mejlů a jeden večer jsme se sešli. Dali jsme si večeři, povídali jsme si… a každá buňka v mém těle s ním chtěla jít domů, když mě o to požádal. Místo toho jsem se s ním rozloučil a od té doby už jsme se znovu nekontaktovali.“
Tom beze slova sledoval, jak si Bill zapálil další cigaretu, a mohl prakticky slyšet, jak mozek mladšího chlapce vykřikuje další otázku, o které si nebyl jistý, jestli by se na ni měl zeptat.
„Přemýšlíš, jestli jsem někdy něčeho litoval?“ Hádal. „Jako třeba toho, že jsem mu dal kopačky kvůli Natálii?“
„A litoval?“
Tom se naklonil a vzal Billovu cigaretu, aby si ji přiložil ke rtům a dlouze z ní potáhl.
„Více než jednou,“ přiznal. „Nevím, jestli bych s ním pořád ještě byl, ale doufám, že bych alespoň byl s někým, s kým bych byl šťastný.“
autor: elvisfan
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Tom evidentně nemá problém s tím, jakého pohlaví je jeho aktuální partner. 🙂 Tím se to aspoň usnadňuje, Bill ho nebude muset složitě přesvědčovat o změně orientace. 😀
Teď až víme, proč je Toms Natálií a proč jim to moc neklape. Po ztrátě dítěte se úplně odcizili a už to nedokázali vrátit zpátky. To se bohužel stává a nové dítě tomu nepomůže. Možná na chvíli, ale pak se agónie jenom prohloubí a bude to ještě horší.
Jsem zvědavá, jak dlouho jim bude trvat, než to definitivně ukončí.
Tohle není je dost smutný příběh. Chtělo by se to rozhlédnout po trochu štěstí a Tom nemusí jít ani moc daleko. Jeho štěstí stojí hned vedle. Jen trochu chtít.
Miluju ty jejich kuřácké chvilky plné upřímnosti. Dneska jsme se rozhodně dozvěděly spoustu zajímavých věcí. Konečně je jasné, proč se ti dva tak hrozně hádají. Nedivím se, pokud si museli projít něčím takovým. A Natálie je totální blázen, když si myslí, že dítě něco vyřeší. Tím se problémy akorá víc vyhrotí. Jen ať se sbalí a jde. Aspoň se všem uleví.
Velmi potěšující je, že je Tom bisexuál. Byl to alespoň bude mít jednodušší. Nebude ho muset převádět na svoji stranu. 😀
Tahle povídka je dokonalá, nejlepší by bylo kdyby tady byla denně. 😀 Už jsem si říkala, že počkám až tady budou všechny díly a pak si ji přečtu najednou, ale byl to bláhový nápad. To bych nikdy v životě nevydržela. 😀 Doslova se už třesu nedočkavostí na další díl.
Děkuji Zuzu, že sis vybrala pro překlad zrovna tuhle dokonalost.
Šmárja.. místo Byl tam má být Bill.. 😀 Jsem moula. 😀
Tak víme proč jim to neklape jen jsem zvědava kdy se ty dva šmoulové dají dohromady.
Tak dnes sme mali chvíľku úprimnosti a zistili sme, ako sa Tom s Natáliou vlastne dali dokopy. Ani sa nečudujem, že ten ich vzťah skončil tak, ako skončil.
Ale páči sa mi, ako už nemajú problém spolu komunikovať a tie ich spoločné chvíle sú najlepšie 🙂
Ďakujem za preklad.
Další díl a já zase nadšeně čtu všechny řádky téhle povídky a i když nám Tom řekl dost smutný příběh o jeho životě s Natálií, stejně sedím a telelím se blahem! Jsem jednoduše nadšená z toho, že spolu kluci takhle vychází. Tahle upřímnost je to nejlepší, co je mohlo potkat, protože věřím, že je to k sobě určitě připoutá zase o kousek více. 🙂 A hlavně – Tom se na Billa ani jednou nenaštval, to je to nejlepší! 😛 😀
Pořád přemýšlím, kdy to mezi Tomem a Natálií konečně skončí. Ani jeden, ani druhý už nejsou šťastný pěknou dobu, pořád se jen hádají a dle toho, co jsme se od Toma dozvěděli, už to takhle přetrvává sakra dlouho. A Natálie to teď chce spravovat dítětem. :-/ Díky Bohu, že alespoň Tom má nějaký rozum! Jsem celkem zvědavá, jestli to nakonec všechno rozsekne Bill a nebo se Natálie s Tomem rozejdou ještě před tím, že si Tom začne s Billem. 😛
Takhle povídka je úplně nejlepší! ♥
Tisíceré díky, Zuzu! ♥♥
Tak dnešním dílem se hodně vysvětlilo co se týče vztahu Toma a Nat. Je to dost smutné, co je potkalo. Bohužel se to stává a i když chápu Nat, že se snaží zachránit totálně zpackané manželství, které kdo ví, jestli by vůbec kdy vzniklo, nebýt toho dítěte, tak novým dítětem se to určitě nestmelí.
Sám Tom přiznává, že šťastnější, nebo vlastně šťastný by byl v úplně jiném vztahu s někým jiným. Jeho ex už je sice pasé, aaaaale 😉 to je jenom dobře, protože takhle má Bill jednoduchou cestu – milovat Toma a udělat ho šťastným.
Miluju to, jak se to mezi kluky krásně srovnalo. Řekla bych, že to nebude trvat dlouho a Tom by se mohl k něčemu odhodlat a jsem si jistá, že Bill určitě nebude až tak proti 😉
Dokonalost tahle povídka a kdyby byla každý den a měla aspoň padesát dílků, byla bych taky mega šťastná a spokojená 😀 moc děkuju zuzu za překlad:)
Tak teraz mi je ľúto aj Natálie aj Toma, snáď si aj ona nájde niekoho, pri kom bude môcť začať nový život a Tom už niekoho s kým začne má, už sa teším na zbližovanie:)
Veľmi pekne ďakujem za skvelý preklad.