autor: elvisfan
Zvuková zkouška byla u konce a Tom nečinně přihlížel, jak tři čtvrtiny kapely odešly z pódia. Billa neviděl, ale slyšel zvuk příjemné hudby, takže vyšel nahoru po schodech, které vedly k pódiu. Bill seděl u klavíru, u kterého Emmie seděla každý večer během prvního přídavku, jeho prsty tančily po klávesách, ale měl vzdálený pohled v očích.
Tom byl téměř vedle něj, než si ho Bill všiml, a na tváři se mu objevil malý úsměv, když se k němu Tom posadil.“
„Jsi v tom dost dobrý.“
„No, hraju od třinácti, Tome.“
„Ale až teď se skutečně zdá, že si to užíváš.“
Tom se usmál, když si vzpomněl, jak Bill nesnášel, když přišel domů ze školy a okamžitě byl posazen na hodinu k matčinu klavíru, aby cvičil, jeho matka ho přitom poslouchala z kuchyně. Díval se na Billovy ruce a snažil se rozpoznat, jakou melodii hraje, ale na nic nepřišel.
„Co je to za píseň?“ Zeptal se.
„Zatím žádná,“ Bill pokrčil rameny. „Jen něco, co mám v hlavě.“
Bill hrál ještě pár minut a pak spustil ruce z kláves. Podíval se směrem k tašce ležící na reproduktoru na druhém konci pódia a pak zatřepotal řasami na svého bodyguarda.
„Tome?“
„Co bys potřeboval, abych pro tebe udělal, Bille?“
„Mohl bys mi přinést tašku? Dal bych si cigaretu.“
Tom nad tou žádostí obrátil oči v sloup, ale stejně vstal.
„A jak má to, že ti přinesu tašku, něco společného s tvou bezpečností?“
„Přestaň si stěžovat. Dám ti taky jednu.“
„Ach, okay, když se chystáš tu dohodu osladit něčím takovým.“ Tom zvedl tašku a jeho oči se rozšířily nad váhou v jeho ruce. „Sakra, Bille, kolik věcí tam máš?“
„Nevím. Nechce se mi to moc často třídit.“
„Vsadím se, že polovinu toho bordelu ani nepotřebuješ.“ Tom položil tašku na horní stranu klavíru a začal se v ní prohrabávat, odehnal přitom Billovy ruce, když se ho snažil zastavit. „Mobil, jo, ten je důležitý. Lesk na rty, jako by se ti jich všude neválely stovky. Zmačkaný kapesník, životně důležitý fix, peněženka, klíče. A zjevně máš více přívěsků na klíče než samotných… „
Bill se podíval z Toma na přívěšek na klíče v jeho ruce a jeho oči se rozšířily, když uviděl známý záblesk stříbra. Byl to stříbrný mikrofon ve tvaru přívěsku s Billovým jménem vyrytým na boku. Tom mu ho dal na jejich prvního Valentýna.
„Ty ho pořád máš?“ Zeptal se Tom a zvedl ruku.
„No a? Líbí se mi.“ Pokrčil rameny Bill a zíral na klávesy. Cítil na sobě Tomův spalující pohled. „Ty sis… nechal něco z toho, co jsem ti dal?“ Ohlédl se na muže před sebou a srdce mu pokleslo, když Tom zavrtěl hlavou. Vyskočil a začal cpát všechny věci zpátky do tašky. „Takže hádám, že jsem prostě jen sentimentální idiot, co?“
Snažil se odkráčet, ale Tom ho chytil za ruku, aby ho zastavil.
„Bille…“
„Tome, prosím, nech mě jít.“
Tom ho pustil a Bill zamířil rovnou k nejbližší koupelně, a značně se mu ulevilo, když jej Tom nenásledoval. Opřel se zády o zeď, zavřel oči a snažil se přijít na to, proč je tak rozrušený.
***
Bylo to něco málo přes dva měsíce, co pracoval jako bodyguard Billyho Future, a Tom si byl docela jistý, že je sváděn. Nebo alespoň docela jistý, že se o to Bill snažil.
Jeho první stopa byla ten večer, kdy se Bill přišel poflakovat do jeho pokoje pouze v těch nejmenších boxerkách, jaké kdy vůbec viděl, za kterým pak následoval večer, kdy za ním Bill přišel do pokoje pouze v ručníku a žádal jej o půjčení šampónu. Tom moc dobře věděl, že by Bill nikdy nedovolil, aby mu došlo něco tak zásadního jako šampón, ale přesto se pouze zdvořile usmál a podal mu svou lahvičku Redken for Men.
Byli v Indianapolis, když to Bill zkusil znovu. Po příjezdu do hotelu Bill odhodil svou tašku a zamířil k minibaru.
„Dej si se mnou drink, Tome.“
„To je žádost nebo rozkaz?“
Bill naklonil hlavu a sladce se usmál. „Žádost.“
„Jistě.“ Tom se posadil napříč přes postel a uvelebil se. „Jaké jsou naše… možnosti? Ehm, Bille?“
„Hm?“
Bill vytáhl z minibaru vše, co obsahovalo alkohol, spolu se všemi sodovkami a upustil to na postel mezi nimi.
„Uvědomuješ si, že jsme si mohli přinést sodovky dole z automatu a utratit jen asi polovinu.“
„Jsem si docela jistý, že si to můžu dovolit, Tome. Pusť tam film.“
„Jaký film?“ Tom vzal dálkový ovladač a začal přepínat programy.
„To je jedno. Prostě něco vy… oh! Pařba ve Vegas! Nech to tam.“
„Nechávám.“
Na konci filmu byl Bill velká chichotající se hromádka a Tom se nedokázal zbavit praštěného úsměvu na tváři.
„Vidíš, Tome?“ Bill se natáhl a plácl Toma po koleni. „Ty víš, jak se bavit!“
Tom se místo odpovědi pouze usmál a bezdůvodně vyprskl smíchy. „Potřebuju cigaretu.“
Vstal, ale Bill ho stáhl zpátky na postel.
„Zůstaň,“ přikázal mu a zamířil do koupelny. O chvilku později se vrátil se sklenicí vody. „Prozatímní popelník.“
„Nekuřácký pokoj, Bille.“
„Jako by mě to zajímalo.“
Bill zapálil dvě cigarety a jednu podal objektu svého zájmu. Kouřili a v tichosti pokračovali v pití. Tom si všiml, jak se na něj Bill neustále dívá, a tak vykouřil svou Marlboro Light až k filtru tak rychle, jak jen to dokázal.
„Jdu spát,“ oznámil.
Vstal z postele, jen trochu nejistý na svých nohou, a ucítil Billovu ruku ve své.
„Tomi?“
„Jo?“
Ohlédl se na muže na posteli a okamžitě toho zalitoval.
„Polib mě.“
„Dobrou noc, Bille.“
Odtáhl svou ruku pryč, ale Bill byl pevně odhodlaný. Vstal, vklouzl rukama kolem Tomova těla a díval se na něj lačným pohledem.
„Polib mě,“ zopakoval.
„To není dobrý nápad.“
„Proč ne?“
Tom zatnul zuby s odhodláním, o kterém ani netušil, že ho má, a odstranil Billovy ruce ze svého pasu. Zvedl ruku a přejel konečky prstů po Billově tváři.
„Protože by to neskončilo jen polibkem.“
***
„Uvědomuješ si, že chtíč je jedním ze sedmi smrtelných hříchů, viď?“
„Gustave, o čem to mluvíš?“
Bill listoval posledním číslem časopisu GQ a na okamžik si dělal starosti o zdravý rozum svého nejlepšího přítele.
„Před několika týdny jsi ho sotva mohl vystát, a teď nad ním slintáš. Což, pokud mi dovolíš ti připomenout, můj zapomětlivý příteli, je to, jak to mezi vámi vůbec všechno začalo. Byl jsi zblázněný do Toma, který sotva věděl, že existuješ, až jsi jednoho dne úplně přišel o rozum, přišel jsi k němu a začal jsi s ním mluvit.
„Ano a ten víkend jsme šli na rande a měli jsme se úžasně a zamilovali jsme se a byli jsme spolu dva roky…“
„Až do?“
Bill si povzdechl, položil se zpátky na postel a obrátil se ke zdi, která oddělovala jeho pokoj od Tomova. Krátce zauvažoval, co druhý muž právě asi dělá.
„Dokud jsem ho neuviděl s někým jiným,“ řekl nakonec.
„Už jednou ti zlomil srdce, Bille.“
„Mé srdce už v tom není zapojené, Gussie.“
„To říkáš ty.“
„A já… mám potřeby.“
„Tak si ho vyhoň! Najdi si nějakého ochotného a schopného fanouška. Bille, vyspat se s Tomem za předpokladu, že by k tomu byl vůbec svolný, není dobrý nápad!“
„Proč by neměl být svolný? Mluvím jen o sexu. Jednou. Všichni si užívají sex, a Tom si to se mnou vždycky užíval.“
„Bille, prostě… prostě ne, okay? Přemýšlej o tom, co by se stalo, kdybyste si tím prošli. Dokázal by ses vrátit k tomu, aby byl Tom jen tvůj bodyguard a nic víc?“ Gustav čekal na odpověď, ale žádná nepřišla. Zatraceně doufal, že to znamenalo, že mu promluvil do duše. „Podívej, už dneska budete v Chicagu. Kde sakra právě teď vlastně jste?“
„V nějakém hotelu v Indianapolis, to je všechno, co vím.
„Dobře, až se sem dostanete, můžu tě vytáhnout a půjdeme něco dělat, abys kolem Toma nějakou chvíli nebyl. Možná, že odloučení bude…“
„Nemůžu bez něj nikam, Gustave,“ připomněl Bill svému příteli.
„Ne, pokud ví, že někam jdeš, tak nemůžeš.“
***
„Už jste tady?“
„Myslím, že máme ještě hodinu nebo tak nějak. Chybím ti, Georgu?“ Tom se zazubil.
„Ale jdi do prdele. Neviděl jsem svého nejlepšího přítele celý rok. Tak mi odpusť, že se těším, až uvidím tvůj idiotský zadek. Tak kam chceš jít jako první?“
„To záleží.“
„Na čem?“
„Na Billovi.“
„Říkal jsi, že máte volno až do zítřejší zvukové zkoušky.“
„A když Bill bude ochoten zůstat do té doby ve svém pokoji…“
„Ale no tak, pravděpodobně bude chtít jen vidět svou rodinu.“
„A já budu muset jít s ním.“
„Tome, v zatraceném Springfieldu v Illinois se mu nic nestane.“
„Nechci to riskovat, Georgu. Fanoušci vědí, odkud je, vědí, že tady tenhle víkend bude a já ho nespustím z očí. „
***
Když to odpoledne dorazili do hotelu Peninsula, Bill Toma ujistil, že bude jen trochu odpočívat ve svém pokoji, možná si trochu pospí, a vydechl úlevou, když Tom konečně odešel do svého pokoje.
Bill čekal přesně třicet minut, dal každému šanci dostat se do svého pokoje a nyní by se nikdo neměl toulat po chodbách. Uhladil si vlasy, přikryl je kloboukem a oblékl si ty nejnudnější džíny a tričko, které vlastnil. Do kapes si nastrkal klíč od pokoje, kreditní kartu a nějaké peníze, posadil se na postel a čekal, až se ozve Gustav. O sedm minut okusování nehtů později mu telefon zavibroval v ruce.
jsem tady
už jdu
Strčil hlavu do chodby, aby se ujistil, že je čistý vzduch, a běžel ke schodišti, které jej zavedlo o šest podlaží dolů a do chodby, kde byly umístěny konferenční místnosti. Dorazil k zadním dveřím, kterými přišel před necelou hodinou. Zhluboka se nadechl a doufal, že se nikdo, na kom by záleželo, nerozhodne jít z nějakého důvodu zpátky ven, když otevřel dveře a okamžitě si všiml Gustavova auta. Rozběhl se za ním a skočil dovnitř.
„Tak jak je, rocková hvězdo?“ Blonďák se usmál a nastartoval.
„Jen jeď, Gussie!“
Cestou přes Superior Street Gustav rychle najel znovu na dálnici a zamířil zpátky domů.
autor: elvisfan
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Ó jé, Tom bude tak vyděšený, a pak pěkně naštvaný. A to je přesně ono! Kdyby Billa informovali, co se děje, určitě by takovou blbinu neudělal. Hlavně aby se mu nic nestalo.
Teď už Toma trápí zase úplně jiným způsobem. To jeho svádění musí být pro Toma dost těžká zkouška.
Díky za překlad a těším se na pokračování.
Doufám že se Billovi nic nestane Bill pěkně dusí Toma jak dlouho mu bude odolávat.
Jo, to se dalo čekat, že to Bill nevydrží a začne to na Toma zkoušet. Přece jen v něm zůstaly nějaké city z dávných dob. A pokud navíc Tom zmužněl, naprosto chápu, že tomu nemůže odolat. Naštěstí (nebo bohužel) je Tom profesionál. Líbí se mi jak se o Billa stará nad rámec svých povinností.
Ani si nechci představovat co nás čeká v dalším díle, až Tom zjistí, že Bill zdrhnul. Možná nějaká velká hádka a následné usmířování. 😀 No, nebudu předbíhat. 😀
Moc dekuju za překlad.
Fuu, tak za toto Billovo číslo bude Tom pekne naštvaný! A práve preto, by mali Billovi konečne povedať pravdu o tom, čo mu hrozí, aby nerobil takéto blbosti!
Ale je zaujímavé čítať, ako sa Tom Billovi znovu dostáva pod kožu a Bill mu nemôže odolať. Našťastie zatiaľ Tom odoláva, pretože si myslím, že skôr, ako sa do niečoho vrhnú (či už by to mal byť vzťah alebo "len sex" ako to nazval Bill), mali by si najskôr vyjasniť veci z minulosti.
Ďakujem za preklad.
Obdivujem Tomove odhodlanie zostať len Billovím bodygárdom, dúfam, že sa tomu pakovi nič nestane keď utiekol bez ochranky. Myslím, že to nie je dobrý nápad… ďakujem strašne moc za preklad.
Jen doufám, že se nic nestane! Ono to zrovna k něčemu svádí, když Bill nikomu neřekne kam jde.. 😀
Děkuji za překlad! 🙂