autor: Gaja
Bill vedl holicí strojek po délce svého krku, aby tím odstranil poslední kousek strniště, které mu během dne vyrostlo. Zkontroloval svůj odraz v zamlženém zrcadle, aby se ujistil, že mu žádné místo neuniklo, a přejel palcem přes několik míst, která obvykle přehlédl, jen aby je našel hladká. Věnoval sám sobě spokojené přikývnutí, upravil si ručník kolem pasu a posbíral své vlasové přípravky, aby si vlasy vyfoukal do hladka a do rovna a zafixoval je lakem až poté, co bude oblečen. Nemělo smysl je mít perfektní, jen aby si je o vteřinu později opět zničil.
V ložnici Bill prudce otevřel svůj šatník a pohlédl na dlouhé řady oblečení po obou stranách místnosti, zatímco si žvýkal spodní ret. Džíny nebo kalhoty? Tričko s krátkým rukávem nebo s dlouhým? Kožená bunda? Bill přešel ke zdi s kalhotami a nechal své prsty přejíždět po nesčetném množství střihů a stylů, všechny pečlivě visící na věšácích. Vezme černou, to už bylo dané, ale co? Jeho mysl se stále vracela k džínům, možná úzkým, ale ne příliš úzkým, pomyslel si a vytáhl jedny lehce vybledlé, aby si je prohlédl. Nebo snad ty s dírou na koleni, aby mohl ukázat malý, příležitostný kousek kůže.
Nebo, pomyslel si a přesunul se k další skupince kalhot, kůže. Promnul v dlani měkkou černou kůži a nechal svou mysl bloudit, sledoval, jak další pár rukou tahá za šňůrky, které držely krajkový poklopec zapnutý, a dech se mu zadrhl v hrdle, jak krev z jeho mozku uprchla. Rozhodně kůže.
S kalhotami hozenými přes jednu paži se Bill otočil, rozhodl se pro černé tílko, to, které drželo na jeho těle jako druhá kůže, a černou košili na knoflíky, kterých prošel asi půl tuctu, než si nakonec vybral tu, o níž si myslel, že bude fungovat nejlépe. Kdyby to nebylo zbytečné, dodal by k outfitu i bundu, jen jednu další vrstvu, která by potřebovala být pomalu sundána. Ale Bill do toho sám opravdu nechtěl vkládat příliš mnoho úsilí. To by tak trochu všechno zmařilo. Bill se soukal do kalhot, když ho náhle napadlo, že už to byly měsíce, ne-li snad celý rok od chvíle, kdy se přistihl, že má tolik potíží si vybrat co na sebe. Většinu času, když mu zavolali z agentury, si dal sprchu a vytáhl ze šatníku něco dokonalého během dvou minut, než si dokončil vlasy a make-up a mohl vyjít ze dveří. Bylo to snadné, bylo to rychlé a nebylo v tom žádné úsilí, aby se ujistil, že vypadá dokonale s tím, co má. Ale dnes to bylo jiné, jako by tentokrát cítil potřebu dát do toho nějaké to úsilí.
Ten důvod mu zcela nedošel, dokud si nenanášel první tah očních linek. Byl na dnešní noc natěšený. Upřímně, skutečně se na svůj úkol těšil, a to samo o sobě jej přinutilo se zastavit. Dělal tuto práci už příliš dlouho, byl už s příliš mnoho lidmi, aby si dokonce jen pomyslel, že by z celé té věci mohl být ještě nadšený. Ale měl si to uvědomit dřív, pomyslel si, když dokončil své oční linky. Zaplašil tu myšlenku už víc než několikrát za měsíc a půl od chvíle, kdy mu to agentura zavolala. Bill měl vždycky poslední slovo v tom, které klienty vezme a které ne, měl možnost odmítnout opakující se zákazníky, které nechtěl vzít, nebo nové zákazníky, kteří mu podle popisu neseděli. Když mu volali ohledně dnešního večera, Bill se nad souhlasem k rezervaci ani nepozastavil a od té doby se musel vypořádávat s tím, že se mu to vynořovalo v mysli v těch nejnevhodnějších chvílích. Opravdu to nebylo k jeho ostatním klientům fér, aby měl svou mysl někde jinde, zatímco byli až po koule hluboko uvnitř něj, nebo na nich on odváděl ústní práci, a i přesto to tam bylo, ta tři malá slovíčka z jeho objednávky, která mu probíhala hlavou.
Oprávněně to pro něj nebylo ani vzdáleně nic nového, byl už ošukán více lidmi, než pravděpodobně kdy skutečně znal, ani to nebylo květnaté nebo fajnové, ale pokaždé, když na to pomyslel, rozklepala se mu kolena a on musel z hlavy odstranit veškeré myšlenky, aby opět získal znovu svou vyrovnanost.
Celá ta věc mu přišla děsivá. Jakákoliv emocionální reakce na klienta byla důvodem k tomu, aby zrušil a odmítl jakékoliv další pokusy o opětovnou rezervaci, a Bill to věděl, ale to jej nepřinutilo to nechtít. Byl si jistý, že to je jen pomíjivý rozmar. Jakmile vykoná svou práci a bude to mít za sebou, celý ten zájem bude dávno pryč. Už se mu to jednou dřív stalo, když začínal, a přesně takhle to tenkrát pokračovalo. Měl toho muže plnou hlavu, dokud neměli sex, po kterém se Bill stal zcela lhostejným. Kdyby nic jiného, bylo to to nejlepší, protože pak by se Bill nemusel vypořádávat se žádným dalším třepetáním v žaludku.
Bill si nanášel stíny na oční víčka a už se na celou tu věc snažil vůbec nemyslet. Brzy bude po všem a on bude moct dál pokračovat ve svém životě.
***
Díky tomu, že mu oblékání trvalo déle, než předpokládal, Bill měl sotva čas na přípravu svého pokoje, než uslyšel zaklepání na dveře a překvapeně upustil knihu, kterou držel v ruce. S hlubokým nádechem si řekl, aby se uklidnil a přestal se chovat jako nějaký nervózní teenager před školním plesem. Pohlédl na hodiny a čekal, až se minutová ručička překulí přes celou hodinu, než otevřel dveře, a zatímco nasadil úsměv, přetočil se mu žaludek. „Tome.“
„Ahoj,“ řekl Tom a věnoval Billovi jeden ze svých malých, plachých úsměvů, které Billa nutily chtít jej k sobě zoufale přitulit.
„Chceš jít dál?“ Zeptal se Bill a ukročil stranou, aby uvolnil vstup do pokoje.
Tom na okamžik sklopil oči a přikývl. „Jo, ehm, jo,“ řekl tiše, vešel dovnitř a nechal Billa, aby za ním zavřel dveře. Po dlouhou dobu tam oba jen tak stáli a dívali se jeden na druhého, dokud si Tom nepřejel rukou přes copánky, očividně nedávno upravované. „Dneska vypadáš hezky.“
Bill bojoval, aby se nezazubil, a místo toho se jen slabě pousmál, přišoural se k Tomovi blíž a přiložil mu ruku na hruď. „Díky.“ S mírným nakloněním hlavy do strany Bill čekal, až Tom vzdálenost mezi nimi uzavře a spojí jejich rty se stejnou delikátní nesmělostí jako posledně, jež Billa zanechávala rozpolceného mezi chtěním, aby to trvalo věčně, a spolknutím Toma od hlavy až k patě. Ale bylo to celé na Tomovi a Bill jej nechal, jakmile se jeho jazyk dotkl jeho rtů a on ochutnal slabou mátovou příchuť, která si zahrávala s jeho pamětí od chvíle, kdy se poprvé políbili.
Tom si Billa přitáhl k hrudi a táhl jej směrem dozadu, kde se otočil a položil jej na postel. Nohy mu visely přes okraj postele, zatímco k Tomovi vzhlédl s širokýma, temně namalovanýma očima, a ruce měl zkroucené v přední části jeho trička. Tom vyšplhal na postel za ním, znovu Billa políbil a jemně přejížděl rukou tam a zpátky po Billově boku a povytáhl přitom i látku Billovy košile. „Můžu?“ Zeptal se Tom a dotkl se vrchního knoflíku Billovy košile, zatímco se Bill snažil přesvědčit své ruce, aby Toma nechaly být.
Bill zalapal po dechu, přikývl a nechal své ruce klesnout na postel, lehce se otřásl, jakmile Tom rozepnul první knoflík. Tom se tvářil tak vážně, zatímco rozepínal jeden knoflík po druhém, a Bill se nedokázal přinutit, aby jej při tom nesledoval. Aby nesledoval to, jak si přitom špičkou jazyka pohrává se svým piercingem. Bill na okamžik zalitoval výběru své košile, protože mu odepírala všechny ty Tomovy polibky, po kterých tak prahnul. Jedna jeho část chtěla Toma přetočit na záda a vsát jeho jazyk jako bonbón a přirážet proti němu, dokud by oba nevyvrcholili, protože pak by nemusel přestávat.
Po rozepnutí posledního knoflíku Tom jemně shrnul látku z Billových ramen, mladý muž ochotně spolupracoval, a přejel dlaněmi po hladké kůži na Billových pažích, na okamžik se přitom zastavil a přejel palcem přes jedno z Billových tetování. Nějak nečekal, že spatří inkoust, jelikož posledně toho z Billovy kůže příliš neviděl, ale pomyslel si, že se to k němu hodí, ta ostře černá barva proti jemné, bledé pokožce. Bylo to krásné, stejně jako vše ostatní na Billovi.
„A?“ Zeptal se Tom znovu, zvedl lem Billova tílka, zatímco na něj Bill zíral. Bylo to už dávno, co se někdo Billa opravdu zeptal, jestli s něčím souhlasí, cena, kterou zaplatili za jeho společnost, už předem automaticky všechno odsouhlasila, a Bill zjistil, že se mu to líbí. Mírně se posadil, znovu přikývl a vzdychl, když Tomovy prsty vyjely po jeho bocích, sundaly tílko a znovu se vrátily na jeho tělo.
Bill mohl stěží udělat něco víc, než jen sledovat, jak Tom přejíždí dlaněmi po jeho kůži, po obrysu Billových žeber a dolů, přes jeho kyčelní kosti, a zalapal po dechu, když se zastavily podél okraje jeho kalhot. Tom se nad tou reakcí lehce pousmál, vyjel zpátky nahoru a palcem zavadil o jednu z Billových bradavek, tvrdě ji dráždil, než se sklonil a jemně ji políbil. Bill nedokázal zadržet slabé zakňučení, jak Tom přejel jazykem po jeho kůži, na pažích mu z toho doteku naskákala husí kůže. Každý dotek Tomových rtů jej nutil sténat a svíjet se, konce Tomových copánků jej lehce šimraly po celém těle a on z toho pomalu začínal šílet. Chtěl znovu Tomovy rty na těch svých. Chtěl Toma taky bez trička. Chtěl už Toma v sobě, aby jej mohl sledovat, jak se udělá.
„Ach!“ Bill nad tou myšlenkou zalapal po dechu a jeho boky sebou škubly proti Tomovu tělu.
„Příliš moc?“ Zeptal se Tom a odtáhl se, jen aby měl opět Billovy ruce zamotané ve svém tričku, dřív, než Bill vůbec mohl o své reakci přemýšlet.
„Příliš moc oblečení,“ zašeptal Bill, stěží schopen najít svůj hlas. „Ty nechceš, abych se tě dotkl?“
Tomovy prsty se proti Billovým bokům na vteřinu napjaly, zatímco se díval dolů do Billových očí. „Chci.“
Bill se usmál a tahal nahoru Tomovo tričko. „Můžu?“
Tom otupěle přikývl a během chvilky našel sám sebe na zádech a bez trička. Bill se rozkročil přes Tomovy boky a lehce se o něj rozkrokem otřel, spíše pro své vlastní potěšení než pro Tomovo, z úst mu unikl malý sten. „Řekni mi, co mám udělat,“ zašeptal Bill a palci kroužil kolem Tomových bradavek.
„Znovu mě polib,“ řekl Tom a vyjel dlaněmi po Billových zádech. „Prosím.“
Se zakňučením jej Bill poslechl a znovu kmitl jazykem skrz sladkou příchuť Tomových rtů, jeho boky přirážely proti Tomovým téměř líně. Potřeboval, aby se ho dotýkal, tak moc, až to téměř bolelo, jeho penis byl uvězněný proti jeho kůži pod tlakem jeho těsných kožených kalhot. Chtěl, aby mu Tom řekl, aby se posadil a otočil se a prostě si ho vzal, protože on sám neměl dovoleno pohánět věci k sexu. Všechno to bylo na Tomovi, jak to bude pokračovat, a Tom se zdál být více než spokojený s přejížděním dlaněmi po Billově kůži, zatímco se donekonečna líbali. Bill nedokázal pochopit, jak to Tom mohl vydržet, jeho erekce se bezostyšně otírala o Billa pokaždé, když se pohnul. Musel to chtít stejně tak moc jako Bill – zaškrtl políčko, které říkalo, že to chce – a pravděpodobně ještě víc s ohledem na cenu, kterou byl ochoten zaplatit, aby to dostal.
Bill byl už jen jeden trapný příraz boků od toho, aby poslal do prdele veškerou firemní politiku a Toma celého svléknul, když kolem něj Tom omotal paže a přetočil je, takže Bill zůstal překvapeně ležet. Tom se posadil na paty, s Billovýma nohama stále kolem sebe zatahal za tkaničku na Billových kalhotách, která se rozvázala, a Bill najednou zapomněl, jak dýchat. „Je to v pohodě?“ Zeptal se Tom jemně s pohledem upřeným na Billa, zatímco za kalhoty jen lehce zatahal směrem dolů.
„Jen pokud si ty svoje sundáš taky,“ řekl Bill, zahákl nohy kolem Tomova pasu a zvedl zadek, aby to Tomovi ulehčil.
Tom se usmál a sklouzl z postele, zatímco Billovi stahoval kalhoty. „Tak nějak jsem přemýšlel o tom, že bych to udělal, jo,“ řekl a sundal Billovi boty, aby mohl kalhoty úplně stáhnout, a zastavil se a vtiskl Billovi pusu na koleno, než vstal a sundal si vlastní boty. Bill si byl napůl jistý, že Tom mírně zčervenal, zatímco si rozepínal pásek, gravitace stáhla jeho kalhoty na zem s žuchnutím a zanechala jej na okamžik pouze v tmavých, kostkovaných boxerkách, než i ty byly odstraněny.
Bill se posadil, natáhl se a přejel dlaněmi přes Tomovy boky, stále si pamatoval ten pocit jeho penisu proti svému jazyku, i po tak dlouhé době. Téměř ho chtěl vykouřit ještě jednou a silně by nad tím uvažoval, kdyby měli víc času. „Takže…“ začal Bill a vzhlédl k Tomovi.
„Takže,“ zopakoval Tom a šťouchl Billa jemně zpátky dolů, „musíme, ehm, tě připravit.“
„My?“ Zeptal se Bill s nejasným zábleskem zklamání. Těšil se na to, až bude mít v sobě jeho prsty, jeho dlouhé, štíhlé prsty.
„No, tak trochu potřebuju, abys do toho byl zapojený,“ řekl Tom a přejel nosem přes okraj Billova ucha. „A lubrikant, ale já ne…“
Bill se zpod Toma vykroutil a natáhl se pro svou tašku, aby z ní vyhrabal potřebné vybavení. Stranou upustil kondom a podal Tomovi zcela novou tubu lubrikantu, kterou koupil po cestě, protože ta poloprázdná, kterou měl v tašce, jej nutila se cítit, že vypadá jako děvka, což samo o sobě bylo dost hloupé. „Víš co…?“
Tom Billa přerušil polibkem. „Mám představu, co dělám, neboj,“ řekl jemně a prsty pohladil Billův obličej. „Jsi takhle v pohodě? Pokud se potřebuješ otočit nebo tak něco, tak klidně můžeš.“
„Jak mě chceš ty?“ Zeptal se Bill a opřel se do Tomovy dlaně, užíval si to teplo na své tváři.
„Chci tě jakkoliv, jak se budeš cítit pohodlně,“ odpověděl Tom a dostalo se mu dlouhé odmlky od Billa, který se snažil přijít s odpovědí na další prohlášení, se kterým nebyl příliš obeznámen. „Ačkoliv já bych rád viděl tvou tvář, jestli můžu, ale pokud to takhle u tebe nefunguje, pak je to v pořádku.“
Bill se pousmál. „Ne, to je naprosto v pořádku. Taky bych tě chtěl vidět.“
Tom zvedl obočí. „Opravdu?“
„Opravdu,“ odpověděl Bill upřímně a zvedl se na kolena. „Ale nikam se nedostaneš, pokud o tom budeme dál jen diskutovat.“
„Pravda,“ souhlasil Tom a s očima upřenýma na Billa pomalu vklouzl rukou dolů po jeho stehně a konečky prstů přejel přes Billův vstup. Bill zalapal po dechu a přirazil boky směrem k Tomově zvědavé ruce. Tom jej škádlil a jen lehce jej hladil, zatímco Bill měl problémy s dýcháním a držel sám sebe, aby neprosil o víc.
Bill téměř vydechl úlevou, když konečně uslyšel kliknutí víčka od lahvičky lubrikantu. Jen o chvíli později ucítil, jak Tom nanesl chladivou látku i na něj, jen tolik, aby mohl začít pronikat dovnitř. Nejdřív to byla jen špička prstu, opatrně tlačící proti přirozenému odporu, než začala pomalu klouzat hlouběji. Bill sledoval, jak Tomova tvář nabrala výraz pečlivé koncentrace, zuby měl skousnuté kolem svého kroužku ve rtu, zatímco čekal, až si na něj Bill zvykne. Trochu více lubrikantu a další prst, následující až za moc dlouho na Billův vkus, do něj pronikl hlouběji a zkroutil se tak akorát, že Bill ze sebe vydal překvapený výkřik rozkoše, který Toma přinutil se zazubit a opět pohnout prsty.
Bill se zasténáním musel přiznat, že to opravdu vypadá, že Tom má nějakou představu o tom, co dělá.
Tom mírně upravil svou pozici, prolíbal si cestičku přes Billovu klíční kost a dolů po jeho hrudi a přidal další prst, jakmile si myslel, že je Bill připravený. Bill proti němu s kňučením přirážel, chtěl víc. Chtěl Toma. Popadl jeden Tomův copánek, lehce zatahal a ukradl si jeho rty, zatímco se odtáhl od Tomových prstů. Už skončil s předehrou, ať už byla jakkoliv příjemná, a chtěl, aby to Tom věděl, ačkoliv to nemohl říct skutečně nahlas. Bill ovinul nohy kolem Tomova pasu a nechal Tomův penis třít se o jeho vstup, potřeboval jej v sobě tak rychle, jak jen ho Tom dokázal vzít do ruky a nasměrovat dovnitř.
„Počkej chvíli,“ řekl Tom, odvrátil tvář od Billových polibků a popadl téměř zapomenutý kondom, aby jej otevřel a nasadil ještě dříve, než si Bill dokázal vypracovat slušné zamračení nad Tomovým odtáhnutím. „Připravený?“
Bill přikývl a omotal paže kolem Tomova krku. „Neuvěřitelně připravený.“
Tom políbil Billa na čelo a nanesl na sebe vrstvu lubrikantu, než se nasměroval do správné polohy a opatrně zatlačil dovnitř. Šel na to pomalu, pomaleji, než na co byl Bill připravený s ohledem na celou tu předchozí řádnou přípravu, vnikl do Billa tak hluboko, jak jen to šlo a potěšeně vydechl, než se začal pohybovat.
Bill se k Tomovi přitiskl, držel si jej těsně u svého těla, zatímco Tom do něj přirážel, dokonce i to s sebou neslo něhu, která se zdála být součástí všeho, co s ním Tom prováděl. Billovi to připomnělo dávné letní noci pod hvězdami a jeho první rozpačité zážitky s dalšími kluky, kterým se opravdu líbil a kteří to tak moc chtěli udělat dobré, i přestože neměli ani ponětí, co to dělají, a to stačilo k tomu, aby se Bill málem rozbrečel, i když ve skutečnosti nevěděl proč. Zabořil obličej do Tomova krku a vtiskl mu tam polibek, chtěl se Toma dotýkat, dokud v něm Tomovy stálé přírazy nevyvolaly potřebu být dotýkán. Sotva se mu podařilo vklouznout rukou mezi jejich těla, Tom jej popadl za zápěstí, přitiskl mu ho zpátky nad hlavu a sám jej uchopil, hladil jej spolu se svým vlastním tempem.
Bill sténal a dovolil Tomovi, aby kompletně převzal kontrolu, soustředil se pouze na to, aby si to co nejvíce užil, dokud mohl. Vše na Tomovi bylo tak dobré, dobré natolik, že Bill ani nechtěl vyvrcholit, ačkoliv cítil, že se jeho vlastní orgasmus blíží a on se zoufale snažil vymyslet cokoliv, co mohl, aby ho jen o trochu více oddálil. Ale bylo to k ničemu, Bill vykřikl do Tomova ramena a vyvrcholil na jeho prsty. Tom jej po celou dobu držel, prsty měl volně obtočené kolem Billova povadlého penisu, zatímco vykonal posledních pár přírazů, které potřeboval k vlastnímu vyvrcholení.
„Budeš mě muset pustit,“ řekl Tom tiše, políbil Billa na bradu a tvář a do koutku jeho rtů. Bill neochotně odmotal nohy z Tomova pasu a nechal druhého muže vyklouznout. „Hned jsem zpátky, okay?“
Bill přikývl a sledoval, jak Tom zmizel do koupelny, stejně jako mnoho dalších před ním. Náhle se vzpamatoval, sklouzl z postele a vytáhl si z tašky dětské vlhčené ubrousky, aby se očistil, zatímco Tom byl pryč, a otřel tak veškeré přetrvávající stopy toho, co se stalo.
Poté, co se Tom vrátil, se ještě nějakou dobu líbali, pomalu, líně, kůže na kůži, delikátní postkoitální polibky, než se nakonec od sebe odtrhli a znovu se oblékli. Bill nechal Toma mít ještě jeden poslední polibek, než jej poslal ze dveří, zavřel je za ním a otočil se, aby zkontroloval hodiny.
„Kurva,“ zaklel Bill, když uviděl těch extra 15 minut po celé hodině, které červeně zářily. Dal Tomovi plnou bonusovou čtvrthodinu a ani si toho nevšiml. Byl až příliš zachycen vírem okamžiku, zachycen v Tomovi, aby se obtěžoval tomu věnovat pozornost.
Bill s povzdechem vytáhl svůj mobilní telefon, protože věděl, co musí udělat. Vytočil číslo agentury a čekal, než sekretářka odpoví, neztrácel čas a okamžitě přešel k věci. „Nedovolte Tomovi, aby si mě znovu zarezervoval.“
autor: Gaja
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 19
Billovo rozhodnutí je logické, do téhle práce city nepatří. Ale co bude teď ? Jak Tom zareaguje, až bude chtít Billa zase vidět a dozví se, že má smůlu ? Přijde za ním ? Anebo se Billovi bude stýskat a změní názor ?
Díky za překlad, jsem moc zvědavá na pokračovaní
Bylo to krásné, ach jo. Vůbec se nedivím, že Bill chce dalšímu setkání zabránit, protože je tu velké riziko, že se zamiluje (jestli už se nestalo). Ale protože je to teprve třetí kapitola, tak předpokládám, že Tom si nějakou skulinku najde. 😀
Díky za překlad a těším se na pokračování.
To jsem zvědavá co udělá Tom aby se z Billem mohl setkat.
Obdivujem Billovu vôľu ukončiť to, keď to bolo tak prekrásne… Tom to ale dúfam nevzdá.
Veľmi pekne ďakujem za kapitolu.
No tak tenhle díl byl rozhodně lepší než ten předchozí. Ten byl vážně příšerný. Sice výborně napsaný ale představa Billa s nějakým chlápkem je hrozná. Takhle s Tomem, to je mnohem lepší. Je na nic, že se Bill nakonec rozhodl to úplně ukončit. Ale v tomhle byznysu není na lásku prostor. Jsem moc zvědavá na pokračování.
Moc děkuji za překlad
Takže Bill už s Tomom sex mal, ale aj tak mu to nepomohlo 😀
Jeho záverečné rozhodnutie úplne chápem, do takejto práce city nepatria. Som si však istá, že Tom si predsa len nájde spôsob, ako s k Billovi dostať.
A tiež dúfam, že teraz už začne byť poviedka viac dejová, lebo na takýchto kapitolách nie je veľmi čo komentovať 😀
Ďakujem za preklad.
Bille, prooč? 🙁
Samozřejmě chápu, že Billa tohle všechno vyděsilo. S Tomem se cítil neuvěřitelně dobře a pravděpodobně k němu začal možná chovat nějaké city. Vím, že sem žádné city nepatří a Bill nechce týrat především sám sebe, ale…spíše mě to přívadí k otázce, jak a kdy se ti dva setkají znova?!
Tenhle díl byl vážně moc hezký. Nechci se vracet ke čtení toho, jak tohle Bill dělá s někým jiným! 🙁
Moc děkuji za překlad!