autor: Gaja
Bill zapálil poslední z pěti svíček, které mu bylo umožněno mít s sebou, a stál mezi dvěma zrcadly v místnosti, aby se ujistil, že jsou řádně uspořádány. Ve skutečnosti to nebylo nic moc, ale odraz jednoho zrcadla ve druhém a naopak roztáhl ubohou hrst blikajících světel do desítek malých zářících bodů, což vyvolávalo dojem, že jich je víc. Rád by si přinesl více svíček pro ten správný efekt, ale hotel se na hořlaviny netvářil moc přívětivě, takže se musel spokojit s tím, co měl. Na stůl za sebou uložil svou obvyklou sbírku knih a časopisů, které vyměnil za prostírání, a láhev šumivé hroznové šťávy – to nejbližší alkoholu, k čemu mu bylo umožněno se v práci dostat – a pár vysokých sklenic na víno, které nechal doručit pokojovou službou, když dorazil.
Tohle byla upřímně jedna z jeho nejméně oblíbených příprav, ne kvůli tomu, pro koho to bylo, ale protože prostě nebyl vybavený tak, aby to udělal správně. Gretchen byla jedním z Billových absolutně nejoblíbenějších zákazníků; byla rozkošná, ne o moc starší než on, a tak sladká, jak jen mohla být, ale on z ní byl stále trochu smutný. Po její první návštěvě Bill dumal nad tím, proč se musela obtěžovat s tím, co jí nabízel, když se zdálo, že je ten typ člověka, na kterého se lidé vrhají ze všech stran. Jak se ukázalo, to byl přesně důvod, proč se obtěžovala s ním. O několik návštěv později se Bill poflakoval doma, přepínal kanály, aby se pokusil najít něco, na co se bude dívat, když s překvapením spatřil její tvář. Zarazil se a sledoval, jak se usmívá při své cestě davem a rozdává autogramy, zatímco ji její bezpečnostní tým postrkoval k čekajícímu autu a dav lidí se za nimi pomalu uzavíral. Díky tomu, jak reportáž pokračovala, mu všechno bylo náhle jasnější. Obrátila se na něj, protože někomu, komu zaplatila, mohla důvěřovat. Obrátila se na něj, protože byla osamělá, uvězněna v moři lidí, kteří se jen chtěli dostat dost blízko, aby ji nakonec mohli využít.
Bill nikdy nedal najevo, že vlastně ví, kdo je tam venku ve světě, prostě jen zdvojnásobil své úsilí, aby se ujistil, že dostane všechno, pro co si přišla, i kdyby to byl jen smutný malý hotelový piknik obklopený několika blikajícími svíčkami.
Uslyšel zaklepání na dveře, show začíná. Po otevření dveří Bill Gretchen věnoval měkký úsměv, o kterém věděl, že ho chce. „Ahoj.“
„Ahoj,“ řekla Gretchen s úsměvem, vstoupila dovnitř a nechala Billa, aby za ní zavřel dveře a vzal jí kabát, který přehodil přes opěradlo židle.
Bill ji usadil do koženého křesla, sedl si naproti ní a přejel si rukou po vlasech, aby se ujistil, že jsou na svém místě. „Dala by sis skleničku vína?“
Gretchen mu věnovala další úsměv. „Moc ráda.“
Bill přikývl s vlastním úsměvem, odkroutil vršek láhve, u které si celý svět přál, aby dostala aspoň slušný korek, a nalil dvě sklenky. Přiťukli si, než se poprvé napili. Od té chvíle se konverzace přesouvala na různá témata: počasí, filmy, které viděli, oblečení, všechno kromě hudby. Při každé návštěvě postupovali stejně. Ona dorazila, otevřeli si „víno“, a pak mluvili o ničem závažném, dokud alespoň i druhá sklenice nebyla prázdná. Nic nechvátalo do hlavního bodu, který by si Bill ve skutečnosti spíše užil.
Bill odložil prázdnou sklenici na stůl, na okamžik s ní točil mezi prsty a číhal na Gretchen, až se k němu se svou skleničkou připojí, než na ni pohlédl skrz řasy. S kousnutím se do spodního rtu Bill sklouzl k okraji svého křesla a natáhl ruku, aby jí zvedl bradu, než se naklonil a věnoval jí plachý, jemný polibek, něco, co mohla přerušit nebo prohloubit podle svého rozmaru. Gretchen k němu naklonila svou tvář a prohloubila polibek do pomalého, líného líbání, ze kterého se Billovi zachvělo srdce, a na zlomek okamžiku to byl málem on, kdo se odtáhnul.
Krůček po krůčku se z pomalých polibků stávaly žhavější, jazyky tančily jeden přes druhý a ruce se natahovaly pro více doteků, zatímco ze sebe Gretchen vydávala známé tiché naříkání. Po rozdělení Gretchen zamířila kolem stolu a rozkročmo se posadila na Billův klín, kde se opět sesynchronizovali a Billovy ruce si našly cestu pod zadní stranu jejího trička, zatímco ty její se vloupaly pod přední stranu toho jeho. Její ústa chutnala jako hrozny se slabou příchutí vanilkového lesku na rty a Billovi se to docela líbilo. Bylo to mnohem lepší než spousta dalších věcí, které to mohly být.
Zatímco omotal jednu ruku kolem jejích ramen a druhou pod zadkem, Bill je oba zvedl a přešel pár kroků mezi křeslem a postelí, na kterou ji položil a roztáhl se nad ní, zatímco ji slíbával cestičku po straně krku až ke klíční kosti. „Můžu?“ Zeptal se tiše a posunul látku trička nahoru jen natolik, aby obnažil malý proužek kůže, přes který přejížděl prsty.
Gretchen přikývla, podívala se na něj rozšířenýma hnědýma očima a prohnula se, jak bylo potřeba, aby jí mohl zbavit trička, než si stáhl i své vlastní. Jemně přejížděla prsty po jeho kůži, přes jeho paže a ramena, sotva se dotýkajíc konečky prstů jeho bradavek, což stačilo, aby ztvrdly. Přesunula se ještě níž a zatahala za knoflík na jeho džínách, než je jediným obratným tahem rozepnula.
Bill jí to oplatil cestujícími polibky dolů po jejím břiše, zatímco s sebou dolů stahoval její kalhoty a následně i boty a ponožky, a poté se prolíbal opět vzhůru, kde znovu vyhledal její ústa. Se spojenými rty jí Bill nechal, aby mu stáhla kalhoty, které si už dál skopnul dolů sám a otřel se o ní přes několik frustrujících zbývajících vrstev látek mezi nimi.
„Já…“ Začal Bill, ale jeho slova byla okamžitě potlačena jejími rty, když do polibku kývla a zvedla boky, aby jí mohl plně svléknout a přitisknout se proti teplu jejího těla, zatímco proti němu přirazila.
„Ty, um…“ Řekla Gretchen, přejela prsty přes okraj jeho boxerek a vzhlédla k němu, vyjádřila tak svůj požadavek beze slov. Bill jí vyhověl a mezi nimi už nadále nebylo nic, jen kůže a toužebný chtíč. Bill byl tak tvrdý, až jej to bolelo, jak měl tak blízko k tomu, co potřeboval, a jen čekal na jediné slovo, aby mohl popadnout kondom a jít na to.
„Hm, Bille,“ povzdechla si pod ním a přitiskla se proti němu, až zasténal. „Chci tě.“
Bill v duchu poděkoval bohu, přikývl a znovu ji políbil, vyštrachal kondom z nočního stolku a nasadil si ho tak rychle, jak mu to jen ruce dovolily. Přitiskl se dolů mezi její stehna, Bill vzal sám sebe do ruky a pomalu zatlačil, otřásl se nad teplým stiskem kolem svého penisu, jak se ponořil hlouběji. Byl to dobrý pocit, tak dobrý, že Bill věděl, že se brzy ztrapní, jestli nebude věnovat pozornost tomu, co dělá, držel se v nepříjemném středním pásmu užívání si sám sebe a dělal všechno, co mohl, aby se ujistil, že se to opravdu, opravdu nestane. Pokaždé, když cítil, že je blízko, pomyslel na něco nevábného, jako na vodovodní trubky, nebo na hlad ve světě, na horory, nebo na Toma s rukou na koleni té blonďaté děvky. Na Toma dělajícího přesně tohle s tou zpola oblečenou čubkou.
Na Toma dělajícího přesně tohle s ním.
Bill vyvrcholil s napůl překvapeným výkřikem, v duchu vykřikoval obscénnosti, zatímco naposledy přirazil, a doufal, že se mu podařilo vydržet dostatečně dlouho, aby měla Gretchen pocit, že dostala to, co potřebovala. Vyčerpaný a víc než jen trochu podrážděný sám sebou se Bill odtáhl a Gretchen ze sebe vydala potěšený, lehce kňouravý sten, když se odvalil.
„To bylo opravdu pěkné,“ řekla s povzdechem a natáhl se, aby ho pohladila po paži. „Díky, Bille.“
„Není zač,“ řekl Bill, věnoval jí úsměv a odeslal do světa další kousek díků. V tichosti se oba zvedli, aby se znovu oblékli a Gretchen dala Billovi přátelské objetí, než odešla z místnosti, téměř celých pět minut před koncem její hodiny. Bill zavřel dveře, sfoukl všechny svíčky a natáhl se na postel, zatímco se díval se na hodiny, kde pomalu ubíhalo to, o čem si myslel, že bylo dost času se dostat dolů do haly a do výtahu, než zabořil obličej do polštáře a frustrovaně zařval.
autor: Gaja
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 23
Takže prdlačky, že je z toho venku! Tom se mu zaryl pod kůži mnohem víc, než se zdálo. Bill bude muset vymyslet nějakou jinou strategii. 😀
Díky za překlad, těším se na další.
Tak Bill je pěkně v hají a co Tom.
Bill sa snaží ale akosi mu tá profesionalita niekam uniká:) a ja sa teším na to keď už pochopí, že NAOZAJ potrebuje Toma.
Ďakujem za preklad…
Takže dovolená byla na nic a vidět Toma s někým jiným taky moc nepomohlo. Bill v tom furt lítá až po uši. Asi by to nebyl až takový problém, kdyby mu myšlenky na Toma nebránili soustředit se na klienty…
Stejně je vtipné, jak málo Billovi stačí, aby byl takhle v háji. Viděli se snad všehovšudy třikrát, ne ? Je to u Toma taky takhle vyhrocené ?
Díky za překlad
Tak Billova dovolenka bola očividne zbytočná – aj tak si Toma z hlavy nevyhnal a po tom, čo ho videla v bare s tou ženou, sa mu Tom usadil pod kožou ešte viac 😀
Som zvedavá, čo ďalšie Bill vymyslí, aby na Toma zabudol.
Ďakujem za preklad.
Jojo, Bille. Toma prostě z hlavy jen tak nedostaneš! 😀 Já jsem docela zvědavá kdy se ti dva zase potkají! 😉
Jinak Gretchen byla jedna z mála, která mi zas až tak nevadila! 😀
Moc děkuji za překlad. 🙂