autor: elvisfan
„Tři dny? Opravdu?“
„Jo, od té doby, co jsme se zapsali do toho hotelu v Bostonu. To je nejdelší pauza od chvíle, kdy celé to drama začalo. Možná, že to náš známý vzdal.“
„Omluv mě, že nesdílím tvůj optimismus,“ odpověděl Tom pochybovačně, ani zdaleka si tím nebyl tak jistý, jako se zdál být jeho šéf. „Jen doufám, že to, co se stalo ve Philadelphii, bylo to nejhorší.“
„Viděl Billy všechno?“
„Každou stránku.“ Tom přesunul svůj mobil ke druhému uchu, když vyhlédl z okna na ubíhající krajinu. „Je jako já, nechápe, jak jej můžou tak moc milovat a poté říkat, že si nezaslouží nic z toho, co má, a následně ho zase milovat. Ne že by snad něco z toho dávalo smysl, samozřejmě. Co se týče výhružek, tak ty se snaží ignorovat, ale můžu říct, že ho dostávají. Ale roztrhal všechny fotky. Říkal, že ho děsí.“
„Pochopitelné. Ale podívej se na to takhle. Turné brzo skončí a ty ho můžeš vzít někam pryč. Na nějaký opuštěný ostrov nebo tak něco,“ dodal David se smíchem.
„Oh, jasně, jsem si jistý, že Bill by miloval zůstat zaseklý někde, kde by celý den mohl jen zírat do písku. Jo, to by prošlo opravdu dobře.“ Tom se ohlédl, když se dveře oddělující přední a zadní část vozu otevřely a vynořil se ospale vypadající Bill. „Okay šéfe, Šípková Růženka se objevila.“ Tom popadl Billův prostředníček, který se zjevil před jeho obličejem.
„Okay Tome, uvidíme se v Torontu.“
Tom zavěsil a spatřil Billa, jak zírá na televizi.
„Prokletý ostrov?“ Zeptal se zpěvák a obrátil své zírání Tomovým směrem. „Ty se díváš na Prokletý ostrov?“
„Jo.“
„Blbče.“ Bill se posadil a zavrtal se mezi opěradlo úzké pohovky a tělo zmíněného blbce. „Usnul jsem.“
„Říkal jsi, že si jdeš zdřímnout,“ připomněl mu Tom a přemýšlel, jak se Billovi proboha dařilo vtěsnat se i do těch nejmenších prostor.
„Doufal jsem, že se ke mně přidáš.“
„A řekl jsi, že chceš, abych se k tobě přidal?“
„Tyhle věci bys měl vědět, Tomi.“ Bill zívl a ovinul paži kolem Tomova břicha. „Nové pravidlo. Pokud jsem ve vodorovné poloze, chci tě mít u sebe.“
„Ano, pane Trümpere, pane.“
„To si strč někam.“
„Mluvíš o mém zadku opravdu často, Bille.“ Tom přejel rukou nahoru a dolů po Billově levé paži. „A co třeba teď?“
„Ten okamžik je pryč. Už nemám náladu. Pojďme ten film pustit od začátku.“
***
O dvě hodiny později seděl Bill na protější pohovce a díval se z okna na Davida a kompletní bezpečnostní tým, zatímco se snažili přijít na to, co udělat s davem fanoušků přítomným přímo před jejich hotelem. Hotelový personál na něco takového očividně nebyl připraven a jediná cesta do hotelu byla nyní skrz dav. Zaslechl, jak David zakřičel a zagestikuloval rukama a jako zázrakem se dav rozevřel, aby vytvořil úzkou uličku jak pro kapelu, tak i pro její doprovod.
Působivé, pomyslel si Bill, když Tom vešel zpátky do autobusu.
„David Jost, tvůrce zázraků,“ rozesmál se.
„Myslím, že dokonce i on byl překvapený, že to fungovalo,“ zazubil se Tom. „Zbytek kapely půjde první, pak se Steve vrátí ven a doprovodíme tě dovnitř.“
„Jsem teď natolik speciální, abych potřeboval dva bodyguardy?“
„Ne,“ Tom se ušklíbl a cvrnkl Billa do nosu. „Tenhle dav je jen prostě extra šílený, to je všechno. A je mi jedno, jak moc se cítíš být přátelský, nebudeš se zastavovat na autogramy.“
„Ano, drahý.“ Bill se kousl do rtu a usmál nad zazíráním, které po něm Tom střelil. „Promiň, ty jsi teď v režimu bodyguarda, že?“
„Pevně zakořeněn v režimu bodyguarda. Budu hned za tebou. Jen pokračuj v chůzi, ano?“
„Tomi, už jsem dříve procházel davem.“
„Bille, prostě mě poslechni, okay? Tohle nejsou zrovna ideální podmínky.“
Steve se vrátil a zaklepal na stěnu autobusu. Hlasitost řevu vzrostla, jakmile Bill vystoupil z autobusu s Tomem v patách. Bill se usmál, zamával a přijal zelenou dárkovou tašku od ohromené dospívající fanynky. Byl několik kroků od hlavního vchodu, když ucítil ruku na rameni. Usoudil, že je to Tom a otočil se, jen aby byl následně vtažen do davu. Jen sotva zaregistroval, jak jej něco škráblo do paže a už byl stahován k zemi. Myšlenka na zavolání Tomova jména právě vstoupila do jeho mysli, když druhý muž už stál nad ním a skláněl se k němu, aby jej zvedl zpátky na nohy. Steve byl hned za nimi a odstrkoval lidi okolo, aby se oba mohli zvednout. Jakmile Bill stál, Tom jej popadl za paži a běžel s ním na druhou stranu skleněných dveří.
Tam se Tom zastavil uprostřed haly a prudce se otočil.
„Jsi v pořádku?“ Zeptal se horečnatě a očima hledal na Billově těle jakékoliv zranění.
„Jsem v pohodě, ale někdo mě škrábl na ruce.“ Podíval se na své předloktí a spatřil tři souběžné čáry. „Nehty, hádám.“
„Nevypadá to, že by byla porušená kůže.“ Tom přejel špičkou prstu přes značky. „Ale jinak jsi v pořádku?“
„Jo, jen trochu vyděšený. Jsem rád, žes mi hlídal záda.“ Pokusil se o úsměv v reakci na ustaraný výraz na Tomově tváři. Bill uslyšel bušení na sklo a spatřil fanoušky, jak na ně pokukují skrz skleněná okna. Otrávený tím vyrušením, rychle stáhnul svou ruku zpět. „Bodyguard, Tomi.“
„Jistě.“
Zamířili k výtahům, Tomova ruka byla umístěna mezi lopatkami na Billových zádech, a nastoupili do výtahu spolu se Stevem. Jak se dalo očekávat, všichni na ně čekali na chodbě, jakmile se dveře otevřely.
„Myslel jsem, že jste, lidi, přímo za námi,“ řekl Ethan. „Kámo! Jsi v pohodě? Co se ti stalo s rukou?“
„Nějaká holka vystrčila drápky, hádám,“ odpověděl Bill nonšalantně.
„A nabroušené do špičky, podle toho, jak to vypadá.“ Emmie ho chytla za ruku a prohlížela si ji. „Ach, no, žádná porušená kůže.“ Vtiskla na škrábance velkou pusu. „Tak, už je to lepší.“
„Zatraceně, Emmie,“ rozesmál se Scott. „Užívej si zatím to, že jsi novomanželka, než si začneš nacvičovat mateřství.“
„Prosím tě!“ Emmie si odfrkla po cestě do svého pokoje. „Vám třem dělám matku už skoro pět let. To je všechna praxe, kterou potřebuju.“
David přišel a podal Tomovi jejich klíče od pokoje.
„Jsi v pořádku, Billy?“ Zeptal se.
„Je mi fajn,“ odpověděl Bill s nuceným úsměvem. „Je to jen škrábnutí, nic, o co by se nepostarala pokojová služba a minibar.“
„No, moc to, kluci, nepřehánějte. Odjíždíme zítra v poledne a před zvukovou zkouškou bude ještě setkání s fanoušky a nějaké focení.“
„Chápu, Davide.“
Bill popadl klíč z Tomovy ruky a vešel do svého pokoje, kde upustil tašku a poté na postel i sám sebe.
„Jídlo, Tomi,“ oznámil a promnul si čelo. Cítil, jak se postel prohnula a otevřel oči, jen aby spatřil, jak se nad ním Tom vznáší. „Je mi fajn,“ zopakoval už asi po milionté.
„Jsi si jistý?“
„Tomi, tohle jsem já, zatímco se snažím nevyšilovat, okay? Uvolňuji tě od pravidla vodorovné polohy, takže mě prostě můžeš nechat na pokoji.“
Tom zvedl svou tašku a bez dalšího slova odešel, vděčný, že mu David i nadále dával klíče od pokoje hned vedle toho Billova.
***
Bylo téměř jedenáct, než se ozvalo zaklepání na dveře Tomova pokoje, které byly odemčené, v naději, že se to klepání ozve.
„Je otevřeno,“ vykřikl.
Bill vešel dovnitř a opřel se zády o dveře. Chvíli se na sebe dívali, dokud Tom nenatáhl ruku. Bill rychle přešel místnost a přijal ji, než si lehl na postel vedle Toma.
„Byl jsem naštvaný a vylil jsem si to na tobě,“ řekl a položil hlavu na nahou hruď svého přítele.
„Existují milejší způsoby, jak mi říct, že chceš být o samotě,“ odpověděl Tom, jakmile ztlumil televizi.
„Každý se mě pořád ptal, jestli jsem v pořádku a já už jsem z toho byl unavený. Jsem v pohodě.“
„Zlato, neříkej, že jsi v pohodě, když nejsi.“
„Prošel jsem si všemi těmi dopisy a fotkami a celým tím dramatem a tak, a pak se mě snaží rozcupovat nějaké bláznivé fanynky a můj přítel nemůže ukázat příliš velkou starostlivost, protože fanoušci se dívají, a pak David svolá schůzku a oznámí, že tahle noční můra jménem turné se právě o něco prodloužila, protože nám bylo nabídnuto vystoupit na Rock in Rio, které se jen tak náhodou koná jen pár dní poté, co mělo turné skončit.“ Odmlčel se a zadíval se na své prsty, kterými kreslil kruhy na Tomovu hladkou kůži. „Jsem jen vystresovaný a vyděšený a… jsem připravený na to, až bude po všem.“ Žalostně k Tomovi vzhlédl. „Chci, abychom někam odjeli, až bude turné u konce. Jen ty a já a… tvoje vlasy!“ Bill zavrávoral a nakonec se posadil na okraj postele. Zvedl pramen Tomových nově zapletených vlasů. „Kdy jsi…“
„Jen před pár hodinami. Natálie měla nějaký volný čas. Líbí?“
„Asi jo,“ odpověděl Bill s našpulenými rty, než se zpátky položil.
„Říkal jsem ti, aby sis moc nezvykal na to, že jsou moje vlasy…“
„Rozpuštěné a zvlněné a sexy?“
„Takže teď už nejsem sexy?“ Ušklíbl se Tom a stiskl Billův bok.
„Myslím, že jsi pořád tak trochu sexy.“
„Tak trochu, jo?“
„Hm.“
Chvíli mlčeli a pak si Tom vzpomněl, co přivedlo Billa do jeho pokoje na prvním místě.
„Bille, ty víš, že se mnou můžeš mluvit, když máš strach nebo jsi ve stresu nebo cokoliv jiného, že?“
„Já vím. Já vím, ale… sakra, ty jsi pravděpodobně vystresovaný taky. A pak, musel ses dnes vrhnout do davu fanynek, abys mě vytáhl.“
„Takže jsem dvě osoby naráz. Tvůj bodyguard je tady, aby se pro tebe vrhal do haldy fanynek, a tvůj přítel je tady, abys s ním mluvil o tom, jaký na hovno a bláznivý den jsi měl… a aby doufal, že tě tvůj bodyguard už nikdy nebude muset vytahovat z haldy fanynek. Ale vždycky se mnou můžeš mluvit, ať už jsi měl právě ten nejlepší den svého života, nebo ten nejhorší. „
„A já se budu snažit nevylívat si na tobě svůj vztek… pokud ty nebudeš ten důvod, proč jsem naštvaný.“
autor: elvisfan
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Chudák Bill už aby toho šílence našli ještě že má Toma jinak by se musel zbláznit.
Keď sa to tak vezme, tak ten šialenec – nech je to ktokoľvek – má veľmi ľahkú šancu sa k Billovi dostať. Ved ani ten škrabanec nemusí byť náhoda… Ďakujem za časť.
Zatím je klid, tak jsem zvědavá, kdy ten maniak zase vytáhne drápky. Taky mě napadlo, že ten škrábanec mohl mít souvislost. Ale na druhou stranu, takhle paranoidně se asi cítí všichni z týmu, za vším hledají souvislost, i když to třeba byla jen náhoda.
Díky za překlad a těším se na pokračování.
ja som si myslela, že Billa tým škrabnutím nejako zdrogujú alebo nedajbože nakazia… dúfam, že sa to skončí pekne, lebo sa zbláznim ak náhodou nie. Milujem túto poviedku. Ďakujem za preklad.
Mně by docela zajímalo, zda byl škrábanec jen náhoda, a nebo ne? Snad toho člověka dopadnou, ať má Bill klid v duši! 🙂
Jinak Tom je perfektní! I jako bodyguard, i jako přítel!
Moc děkuji za překlad!