autor: Gaja
„Myslím, že mě prostě jen chceš předvést svým přátelům,“ řekl Bill, upravoval si oční stíny a usmál se na Toma v odraze zrcadla. „Aby každý žárlil.“
Tom opřený o dveře koupelny mu úsměv vrátil. „Možná trošku,“ přiznal, přišel za Billem a omotal mu ruce kolem pasu, bradu si opřel o jeho rameno. „Z větší části prostě chci, abys tam byl. Koneckonců, narozeniny mám jen jednou do roka a chci je strávit s tebou. Moje ne-až-tak-nečekaná překvapivá párty mi vážně překazila plány.“
„Hm, a co jsi plánoval?“ Zeptal se Bill, naklonil hlavu, aby se opřel o Tomovu a položil ruce na jeho.
„Myslel jsem, že bychom mohli zůstat tady a užít si trochu času pro sebe,“ řekl Tom a políbil Billa přes tričko na rameno. „Na nějakou dobu jen ty a já.“
Bill si spokojeně povzdechl a otočil se v Tomově náruči čelem k němu. „To zní jako zábava. Pojďme udělat raději tohle.“
„Moc rád, ale oni to očividně plánovali minimálně celý týden. Všichni by byli zklamaní, kdybych se neukázal. Navíc, je to můj klub. Musím tam být alespoň dost dlouho na to, abych odemkl dveře a oni to mohli připravit.“
„Pořád nemůžu uvěřit, že ti tví přátelé pořádají překvapivou narozeninovou oslavu ve tvém vlastním klubu,“ řekl Bill a zavrtěl hlavou.
Tom pokrčil rameny. „Zřejmě to bylo levnější.“
„A věděli, že poskytneš drinky zdarma.“
„A drinky zdarma a levnější místo znamená více dortu.“
„Dort je dobrá věc,“ řekl Bil zamyšleně, pak se usmál a naklonil se, aby dal Tomovi pusu. „Takže, vypadám dobře?“
„Jsi nádherný,“ řekl Tom upřímně a natáhl ruku, aby Billa pohladil po tváři, jen aby mu byla zachycena.
„Rozmažeš mi to,“ řekl Bill jemně a políbil Toma do dlaně. „Pak budu muset začít znovu od začátku a ty opravdu přijdeš pozdě na pomoc s přípravou své vlastní překvapivé narozeninové párty.“
„To by byla tragédie,“ řekl Tom s úsměvem, omotal dlaň kolem Billova krku a přitáhl si jej pro další polibek.
***
Jakmile bylo vše řečeno a uděláno, Tom přece jen přišel trochu pozdě, a jakmile se s Billem dostal na místo, malá skupinka lidí už čekala před klubem s plnýma rukama dekorací a občerstvení, které bylo potřeba nachystat. Po odemknutí klubu je Tom pustil dovnitř a sem tam s několika lidmi prohodil pár slov, zatímco Bill postával bokem, usmíval se a skenoval všechny tváře v naději, že nikoho nepozná. Od té doby, co jej Tom pozval na svou narozeninovou párty, se Bill toho dne napůl děsil. Chtěl s Tomem trávit čas, a to zejména ve svém vlastním osobním volnu, ale v koutku mysli se nedokázal zbavit myšlenky, že někdo jej pro Toma zpočátku zarezervoval a že ten někdo Toma znal alespoň trochu důvěrně. To znamenalo, že toho večera pravděpodobně bude na párty a že nejspíš ví vše o agentuře a navíc i o Billovi. Ta poslední věc, kterou Bill chtěl, byla trávit párty svého přítele tím, že bude klábosit s někým, koho pravděpodobně vykouřil, přinejmenším. Ta ohromující úroveň trapnosti, která z toho mohla vzejít, zvláště v kombinaci s otevřeným barem, mohla skončit pěkně ostudně.
Nebo si mohl dělat zbytečné starosti, a dokonce i kdyby ta osoba, která Tomovi jeho původní rezervaci věnovala, zde byla, mohla ta rezervace být jen náhoda založená na ničem jiném, než snaze dát Tomovi něco, co se mu bude líbit. Ta osoba mohla být na prsaté blondýnky, což Bill rozhodně nebyl. Nebo mohla být na statnější muže. Vážně tam nebyl žádný způsob, jak si mohl být jistý, jelikož vše, co z té rezervace dostal, byl Tom, což bylo docela hezké, to musel připustit.
Bill v prvním okamžiku nikoho nepoznal, zatímco je Tom vpouštěl dovnitř a byl odehnán se jít přibližně na hodinu někam zabavit, než bude všechno připravené, s přísným rozkazem, aby alespoň předstíral, že je překvapený, jakmile se vrátí. Tom po cestě ven popadl Billa a společně se vydali do stejné kavárny, kde jim Jarret domluvil schůzku, aby se posadili do malého boxu a ukrátili tam svůj čas.
„Takže,“ zeptal se Tom a lehce Billa šťouchl do paže, „máš pro mě dárek?“
Bill si odfrkl a předstíral uražení nad pouhou myšlenkou, že by snad neměl. „Samozřejmě, že ano. Jen ho nedostaneš, dokud nebude po oslavě.“
Tom nadzvedl obočí. „Oh, vážně? Je to něco, co musím otevřít v soukromí?“
„Ano,“ odpověděl Bill s úsměvem a odplácl Tomovu ruku, která zatahala za lem jeho trička. „Je to něco speciálního, jen pro tebe,“ pokračoval Bill a snažil se nevnímat krátký pokles Tomova pohledu. Tom obvykle odváděl dobrou práci ve vypořádávání se s Billovým výběrem zaměstnání, což bylo něco, co Bill velmi oceňoval, ale občas tam byly malé momenty, kdy Bill dokázal říct, že mu to vadilo. Přiložil dlaň na Tomovu tvář, pohladil jej palcem a věnoval mu malý úsměv. „Doufám, že se ti to bude líbit.“
„Jak by ne, když je to od tebe?“ Zeptal se Tom s úšklebkem, Bill nakrčil nos a praštil jej do ramene.
„No tak, já to myslím vážně. Mohl by sis myslet, že je to hloupé nebo laciné nebo nevhodné nebo asi milion dalších věcí, které nejsou dobré. Ale aspoň dnes dostaneš jedno překvapení, na které se můžeš těšit, takže to má nějakou výhodu.“
„To je pravda. Samozřejmě teď ale budu chtít zmizet z večírku dřív, abych zjistil, co to je, víš.“
Bill se usmál. „Jako bys snad doteď nechtěl.“
Tom odvedl dobrou práci v předstírání, že je překvapený, když se všichni vynořili zpoza stolů s balónky a frkačkami a hromadně oslavenci přáli vše nejlepší. Bill se připojil k davu, jak byl přitulen blíže k Tomovu boku, zatímco jeden z Tomových přátel přinesl dort a po celém povrchu vysázel desítky svíček, očividně mnohem víc, než bylo pravdivé. Tom Billovi věnoval další jednostranné objetí, než jej nechal zamíchat se do davu, zatímco on sám byl odvlečen, aby mu bylo zazpíváno a on se mohl pokusit sfouknout svíčky dřív, než spustí požární hlásič.
Stejně tak moc, jako by se Billovi líbilo zůstat Tomovi blíž, stále byl trochu váhavý stát se středem pozornosti, dokud nedostal šanci si všechny skutečně prohlédnout. S nasazeným milým úsměvem se Bill vydal na cestu davem, potřásal si rukou s různými Tomovými spolupracovníky a vždy s nimi prohodil pár slov, zatímco se pomalu blížil k baru pro drink.
„Ach můj bože, Billy!“ zazvonil jasný hlas Billovi do ucha a vedle hlavy se mu objevil chumel kudrnatých červených vlasů, jak si jej Angela přitáhla do objetí. „Co tady děláš? Pozval tě Jarret? Nevěděla jsem, že můžeme pozvat i další lidi.“
„Ahoj, Angel,“ řekl Bill a sklonil hlavu, aby jí vtiskl pusu na vrchol hlavy. „Nečekal jsem, že tě tady uvidím, ale hádám, že tady musíš být s Jarretem, co?“ řekl a ze zvyku se tak vyhýbal její otázce.
„Jo. Zná se s oslavencem, očividně…“ Angela se odmlčela, v očích jí zajiskřilo uvědomění, když pohlédla na Billa a praštila ho do ramene. „Ty jsi tady s oslavencem! Řekl jsi mi, že celá ta věc nevyšla. Ach Billy, ty jsi ale pěkný lhář, že?“ Se zazubením Angela Billa píchla prstem do břicha. „Takže, který z nich to je? Prošvihla jsem celé to velké ´překvapení´, protože jsem čekala na drink.“
Bill si povzdechl, uši mu lehce zrůžověly. „Tom. Je to ten u dortu, který se snaží nepřivést sám sebe do bezvědomí,“ řekl a ukázal napříč místností k místu, kde se Tom stále ještě pokoušel sfouknout všechny svíčky, přičemž si přidržoval tričko u těla, aby sám sebe náhodně nezapálil.
Angela se přidržela Billovy paže a postavila se na špičky, aby přehlédla přes dav lidí až ke stolu s dortem, a zalapala po dechu. „Ooh, je to fešák, co? Řekla a dopadla zpátky na celá chodidla. Ty šťastný bastarde. Proč jsi nám o tom neřekl? Jak dlouho jste vy dva spolu? Jaký je v posteli?“
„Ach bože, Angelo,“ řekl Bill a nakrčil obočí. „Napadlo tě někdy, že to je možná důvod, proč jsem nic neřekl? Můj celý sexuální život nepotřebuje být veřejný.“
„Pfff,“ odfrkla si Angela a odmítavě mávla rukou, „jako bys snad nějaký sexuální život měl. No tak, Billy. Řekni mi to.“
Bill si přejel rukou po vlasech, jen lehce přelakovaných, jelikož věděl, že Tomovi se líbí, když je má volně, a pokrčil rameny. „No, já nevím. Zrovna teď je to v takové zkušební době, uvidíme, jak to bude fungovat a tak, takže jsem nechtěl, abys byla celá nadšená pro případ, že by to nakonec nevyšlo,“ řekl, čímž jí dal vědět téměř celou pravdu. „Jsme spolu něco málo přes měsíc a půl.“
„Měsíc a půl se už vůbec nepočítá jako zkušební doba,“ řekla Angela, usrkla si ze svého nápoje a věnovala Billovi vědoucný pohled. Rozhodně jste pár. Bože, to je rozkošné.“
Bill se usmál, pohlédl napříč místnosti na Toma, který se právě uprostřed své vlastní konverzace zazubil, a srdce se mu při tom pohledu rozbušilo o něco rychleji. „Jo, možná jsme pár.“
Angela se přitulila k Billovu boku a vzhlédla k němu. „Takže?“
„Takže co?“
„Neodpověděl jsi na tu sex otázku, puritáne.“
Bill si povzdechl, stále přitom sledoval Toma. „Je tak dobrý,“ řekl zasněně a nepřítomně omotal ruku kolem Angeliných ramen.
Angela zavrkala. „Awww, můj Billy je zamilovaný! To je tak…“
„Hej, co to děláš, snažíš se vyjet po mé holce?“ Zvolal Jarret, přišel blíž, aby si Angelu ukradl pro sebe a políbil ji. „Čau Bille, co tady děláš?“
„Bill je zamilovaný do oslavence!“ Odpověděla Angela šťastně.
„Takže mu chceš nabourat jeho večírek?“ Zeptal se Jarret, Angela ho následně loktem šťouchla do boku.
„Ne, ty tupče, chodí spolu. Zdá se, že ta tvá malá bouda nakonec přece jen fungovala.“
Jarret pohlédl z Angely na Billa a na oplátku se mu dostalo pokrčení rameny. „Je to milý kluk,“ řekl Bill jednoduše. „A pravděpodobně bych se měl vrátit zpátky ke svému, ehm, rande, než si začne myslet, že jsem se na něho vykašlal.“
Bill popadl z baru svůj drink a vplul zpátky do davu dřív, než jeho přátelé dostali šanci si stěžovat. Angelina slova mu v uších zněla hlasitěji, než se mu líbilo. Opravdu ještě nepřemýšlel o svém vztahu s Tomem na hlubší citové úrovni, speciálně ne takhle hluboko. Věděl, že se mu líbí s Tomem trávit čas, objímání se, společná ospalá pozdní rána, pozdní večery s propletenými zpocenými těly, tohle všechno. Teď stráví zbytek večera přemýšlením nad tím, co to všechno znamená.
Nebo by se mohl opít a zapomenout, že se celá ta konverzace s Angelou vůbec stala, pomyslel si, přičemž se napil ze svého nápoje.
„Bille?“ Zvolal za ním jiný hlas a Bill ztuhl, jak mu čísi ruka dopadla na rameno.
S otočením Bill nasadil přátelský úsměv a uzavřel řeč svého těla, když pohlédl na blonďatého muže. „Benjamine.“
„No do prdele. Myslel jsem, že večírky neděláš,“ řekl Benjamin s úšklebkem a přistoupil blíž k Billovi, který na oplátku couvnul.
„Nedělám,“ řekl Bill, v koutcích rtů mu hrálo zamračení.
„Tak co tady děláš? Někdo vysolil balík, aby sis zase pohrál s Tomem? Bůh ví, že ten kluk to potřebuje. Je jak tělo bez duše už celé měsíce,“ řekl Benjamin a napil se ze svého piva. „Ale neznamená to, že bys měl být zpátky v tom svém hotýlku a pracovat tou tvou pusou tak dobře, jak to umíš jen ty?“ Benjamin se s úšklebkem natáhl a přejel palcem přes Billův spodní ret se snahou zatlačit dovnitř, když Bill naklonil hlavu pryč. „Co, teď si hraješ na stydlivku, jo?“
To bylo přesně to, čeho se Bill bál. Benjamin nebyl pravidelný zákazník, ale Bill se s ním v minulosti setkal minimálně dvakrát. Vykouřil ho, dal mu chvilku na oddych, a pak to udělal znovu, na oplátku za to dostal poplácání po hlavě a bolavou čelist. Bylo více než pravděpodobné, že právě Benjamin byl ten, kdo Billa Tomovi původně koupil, což bylo něco, za co by mu Bill málem poděkoval, kdyby už dopředu nevěděl, co by to mělo za následek.
„Nejsem tady pracovně.“
„Ach, ale vsadím se, že bys mohl být,“ řekl Benjamin, znovu postoupil a zatlačil Billa proti zdi. „Kolik chceš za malou dvacetiminutovku? Nikdo ani nedostane šanci tě postrádat a můžeš to mít celé v hotovosti. Jen si pomysli, nebudeš muset platit žádného prostředníka ani nic takového.“
Bill se nazlobeně zamračil. „Dnes večer nejsem k dispozici, a rozhodně nejsem nikdy k dispozici pro žádný vedlejšák,“ řekl a zkřížil si ruce na prsou. „A právě za tohle pro tebe nebudu už nikdy znovu k dispozici.“
Benjamin se ostře zamračil. „Aw, ale tohle není fér…“
„Já myslím, že je to naprosto fér, protože jsi blbec. Takže se můžeš buď, kurva, stáhnout a předstírat, žes mě tu nikdy neviděl, nebo stačí jeden telefonní hovor, řeknu agentuře, žes mě obtěžoval v mém volném čase, a můžeš si vychutnat odmítnutí od každého, kdo tam pracuje,“ řekl Bill s přimhouřenýma očima. „Jsem si jistý, že tak skvělý chlápek jako ty by si mohl jednoduše najít holku nebo kluka, který by si ochotně nechal strčit tvého ptáka až do krku.“
Benjamin zůstal civět s otevřenou pusou a obočí se mu dramaticky zkroutilo k sobě, když Bill vytáhl telefon a vyfotil si ho.
„Objev se dnes večer kdekoliv blízko mě a já tohle pošlu jako důkaz,“ řekl Bill jasně, zaklapl telefon a rozešel se směrem k Tomovi, nechávaje tak Benjamina za sebou. „Ahoj.“ Zašeptal Bill tiše a omotal se kolem Tomových ramen se záměrem zůstat co nejblíže Tomovi po zbytek noci, anebo dokud se mu nervový adrenalin neodplaví ze systému, nejlépe to, co přijde jako poslední.
„Ahoj, krasavče,“ odpověděl Tom s úsměvem umazaným od polevy, kterou Bill pohotově slíbal. „Dáš si dort? Zbývá ho ještě asi 15 kilo.“
„Dort by byl skvělý,“ řekl Bill se zazubením a našel ve svých rukou talíř téměř v okamžiku, kdy tu větu dokončil. „Bavíš se?“
„Teď už ano,“ řekl Tom láskyplně, omotal paži kolem Billova pasu a přitáhl si jej blíž.
Bylo už pozdě, když Tom s Billem doklopýtali do Tomova bytu poté, co párty skončila, s rozhodnutím, že úklid, který byl potřeba, se mohl provést ráno, nebo ještě lépe později odpoledne následujícího dne. Bill po celou jízdu taxíkem zpět zíval, opíral se o Toma a přemýšlel, jak úžasná bude měkká postel poté, co strávil tolik času na nohou.
„Takže,“ řekl Tom a zamkl za nimi dveře, zatímco si Bill stahoval boty a nechal je ležet tam, kde dopadly. „Měl jsi pro mě nějaký dárek?“
„Už jsem si začínal myslet, žes zapomněl,“ řekl Bill s mátožným úsměvem a pokynul Tomovi, aby se posadil na gauč. Poté se Bill přikrčil u své tašky a prohraboval se v ní, dokud nenašel malou čtvercovou krabičku, kterou podal Tomovi, než se posadil vedle něj.
„Ach, takže to je skutečný dárek. Já jsem myslel, že…“
„Mě si můžeš rozbalit později,“ řekl Bill a položil si hlavu na Tomovo rameno. „Otevři to.“
S polovičním pokrčením ramen Tom stáhl stříbrnou stuhu a otevřel malou černou krabičku. „Jsou to hodinky.“
„Jsou to hodinky,“ řekl Bill, vzal krabičku z Tomových rukou a hodinky z ní vytáhl. Poté se přesunul obkročmo na Tomův klín, vzal ho za ruku a zapnul mu hodinky kolem zápěstí. „Taky je to čas,“ řekl tiše a omotal ruce kolem Tomova krku. „Pro příští měsíc jsem celý tvůj. Nikdo jiný nemá právo mě mít kromě tebe, a můžeš mě mít, kdykoliv chceš, i když je to jen na kávu a koblihy nebo pro pomoc zabalit ti a přestěhovat tě do nového domu. Jsem tvůj.“ Se skloněním hlavy Bill Toma hluboce políbil, přičemž se mu do hlavy opět vkrádala Angelina slova. „Jsem jenom a jenom tvůj.“
autor: Gaja
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 15
Ale ale, žeby si Bill vzal mesiac volno? Lebo ak áno, tak dúfam, že sa mu nezačne cniet po práci a nájde si niečo lepšie! :-p
Billovi se začíná soukromí protínat s jeho profesí. Zatím problém zažehnal, ale obávám se, že to nebude na dlouho. Obávám se, že Benjamin nebude z těch diskrétních…
Měsíc jenom pro Toma, to je krásné. Ale bude ho pak Tom chtít znovu pustit do práce?
Děkuji za překlad a těším se na pokračování.
Měsíc bez "práce", který bude Bill trávit výhradně s Tomem, to rozhodně zní jako skvělý dárek. A už by to tak mohlo zůstat, ne ? 🙂
Ale ten klient na Tomově oslavě… A zdaleka nejde jen o něj. Je to šílená představa, že Bill nikdy neví v jaké situaci znovu někoho z nich potká …
Díky za překlad
No to jsou teda super kamarádi. Pořádat tajnou oslavu přímo v Tomově klubu a s jeho vědomím. I když myslím, že mu to Bill pěkně vynahradil. Celý měsíc jen pro něj? To se mu pak bude asi špatně vracet do práce, když si zvykne, že je jen Tomův.
Úplně jsem trnula jestli tam Billa někdo pozná a řekne všem co dělá. Pravděpodobně by z toho nebyli nadšení ani Billovi kamarádi.
Moc dekuju za překlad Zuzu
No o takovou oslavu bych určitě nestala a Bill pěkně zpražil toho blbečka.
Ten darček pre Toma má sladko-horkú príchuť. Je krásne, že je na mesiac len jeho ale… Ďakujem za kapitolu
Když jsem zjistila, že jde Bill na Tomovu narozeninovou párty, hned mě nepadlo, že by tam mohl Bill potkat nějakého svého zákazníka. A taky že ano. Benjamin je nechutný a já se spíš bála, že tam stropí nějakou scénu a všem tam veřejně vykecá, co Bill dělá za práci. Měla jsem strach až do té doby, než se kluci přepravovali k Tomovi domů. Já jen doufám, že se něco takového nestane později.
Jinak mě těší, že si Bill vzal tak dlouho volno. A mohlo by se mu to zalíbit natolik, že by se už ani nemusel vracet! 😉
Moc děkuji za skvělý překlad! 🙂