autor: AshesPashes
Od toho jsou přátelé
„Okay, takže, řekni mi ještě jednou, proč je Andy v LA. Byl tady před dvěma týdny,“ řekl Tom, zatímco vmanévroval auto na parkovací místo mezi sloupem a místem pro handicapované.
„Volal a říkal, že mu chybí počasí v LA. V Německu pršelo a on začínal zapomínat, jak vlastně slunce vypadá. Však víš, jak je bledý. Tenhle výlet vážně potřebuje.“
Tom se rozesmál a se zavrtěním hlavy vystoupil z auta. Vkráčeli na letiště, aby počkali na Andrease.
„Víš, včera večer jsem si to opravdu užil. Netrávili jsme takhle spolu čas už nějakou dobu,“ řekl Tom během čekání.
„Já taky.“
Dvojčata opět ztichla, dokud Bill nepromluvil. „Jaký byl včera tvůj oběd s Riou?“
„Bylo to fajn. Co Nick?“
„Je v pohodě, chystáme se něco podniknout v sobotu.“
„Už se s ním konečně setkám?“ Zeptal se Tom a lehce přitom šťouchl do Billova ramene.
„Pravděpodobně ne, jelikož máš celý den naplánovaný s Riou.“
„Ach, jo, zapomněl jsem na to. Asi bych měl zvednout telefon a potvrdit všechny naše rezervace.“
Bill se lehce zasmál. „Tom Kaulitz, vždy takový romantik. Tohle je nejdéle, cos s někým opravdu chodil.“
„Já vím, musí to být nějaký rekord.“ Tom se usmál tím povýšeným úšklebkem, kdy se zvedl jen jeden koutek jeho úst.
„Takže hádám, že to znamená, že je to s ní docela vážné, co?“ Snažil se Bill zeptat nonšalantně.
„Asi jo.“ Tom pokrčil rameny.
„Ty víš, že jsem šťastný, když ty jsi šťastný, Tome. Jsi šťastný?“
Tom byl nějakou dobu zticha a dřív, než mohl odpovědět, Andy přibíhal směrem k nim a mával na ně. Dokázal říct, že to jsou oni, dokonce i když byli ´v přestrojení.´
„Čaute, kluci,“ křikl Andy těsně předtím, než se k nim dostal.
„Rád tě vidím, člověče,“ řekl Tom a věnoval Andymu jednostranné objetí.
„Hej vy dva. Jsem připravený pro nějakou tu zábavu na slunci.“
„Bože, to bylo tak otřepané. Doufám, že tě nikdo neslyšel, nebo nás ztrapníš,“ popichoval ho Bill, zatímco se přesunuli k výdejně zavazadel.
„Od toho jsou přátelé, Billíku,“ řekl Andy s drzým úšklebkem.
***
Bill se rozhlédl po luxusním obchodu s nábytkem, posadil se na další pohovku a zamračil se.
„Myslíš, že Tomovi by se tahle sestava líbila?“ Zeptal se Andyho, který se svalil na pohovku vedle něj.
„Já nevím, proč mu nezavoláš a nezeptáš se ho?“ Zeptal se Andreas suše.
„To by bylo v rozporu s účelem neříkat mu to, nebo ne? Proč nemůžu najít nic, co by se mi líbilo?“ Zavrčel Bill.
„Tohle je dneska už třetí obchod a ty máš pořád prázdné ruce. Musel jsi vidět něco, co se ti líbilo.“
Bill byl zticha, zatímco dál seděl na gauči a zíral na malou kytici květin naaranžovanou na ladícím konferenčním stolku.
„Myslíš, že by si toho Tom všiml, kdyby přišel domů a celý obývací pokoj by chyběl?“
„Ne, to si nemyslím. Chci říct, že tam přece vůbec nesleduje televizi, ani nesedí na gauči nebo tak něco,“ prohlásil Andreas s kamennou tváří.
„Budu prostě bydlet ve své ložnici a s nezařízeným obývacím pokojem.“ Bill se zvedl z pohovky a naposledy se rozhlédl po obchodě v naději, že mu něco padne do oka, než se vydal ke dveřím.
Andreas sledoval, jak se jeho nejlepší přítel plahočí z obchodu. Kdokoliv, kdo Billa Kaulitze neznal, by nespatřil tu změnu v jeho chování, ale Andreas dokázal vidět známky deprese, do které se jeho přítel rychle potápěl, podepsané na celém jeho těle. Andreas šel vedle Billa mlčky, jen jako stálá přítomnost pro svého přítele. V dálce před nimi spatřil zelenou markýzu Starbucks a sevřel Billův loket, aby jej odtáhl do kavárny.
Andy byl rád za řídké osazenstvo rozptýlené po kavárně. Nasměroval Billa na plyšovou pohovku a šel jim objednat nápoje. Bill se mdle usmál na ledové latté, o kterém Andy věděl, že ho má rád.
Andy se posadil vedle něj, na několik okamžiků zticha, než nakousl téma, které chtěl prodiskutovat už před několika dny, kdy mu Bill volal, ale usoudil, že bylo daleko vhodnější si o tom promluvit osobně.
„Bille, já vidím, jak moc tě tohle bolí, já nechápu, proč to Tomovi prostě neřekneš.“
Bill si povzdechl. „Protože se mě bude snažit zastavit. Nemůžu ho nutit, aby kvůli mně zastavil svůj život. Kdyby mě požádal, abych zůstal, nebyl bych schopný mu říct ne. On už tohle nechce a já to musím respektovat a dát mu k tomu prostor.“
„Musí existovat jednodušší způsob, Bille. Prostě si s ním promluv. Je to Tom, o kom tady mluvíme.“ Andy se otočil směrem k Billovi, který měl hlavu opřenou o opěradlo pohovky, oči zavřené.
Billovy oči dál zůstaly zavřené, když odpověděl. „Nedokázal mi to ani říct sám, Andy. Neřekl mi to, protože by nesnesl, kdyby mi ublížil. Přeju si, aby mi to řekl on sám. Nejsem na něj naštvaný, že to přede mnou tajil, chápu, proč to udělal, jsem naštvaný, protože já musím tohle tajit před ním a to nenávidím. Nenávidím se mu dívat do očí a přitom mu lhát.“ Bill položil na stůl svůj nápoj, kterého se sotva dotkl. Bylo mu špatně. On a Tom sdíleli všechno a on před svým dvojčetem držel velké tajemství.
Andy mu položil ruku na rameno v uklidňujícím gestu. Nevěděl, co jiného by měl svému příteli říct. Řekl už všechno, co jej jen napadlo, aby jej přiměl říct Tomovi pravdu, a případně zmírnil trochu z té viny, kterou jeho přítel cítil.
Bill vstal a zarachotil ledem ve svém kelímku. „Raději bychom měli zamířit do dalšího obchodu, potřebuju mít všechno doručeno zítra, jinak budeme sedět na podlaze.“
Aniž by čekal na odpověď, Bill se rozešel směrem k východu a vyšel ven do jasného Los Angelského slunce a směrem k dalšímu obchodu s nábytkem.
autor: AshesPashes
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 22
Tohle je tak strašně depresivní. Asi to není moc reálné, ale upínám svoje naděje k Andymu a doufám, že do toho nějak zasáhne a že klukům pomůže…
Díky za překlad
Jestli jsem kdy nenáviděla ženské pletichaření víc než teď, kousnu se do palce!
Zatracená Ria, takhle nepěkně si pohrát zrovna s Billem. To důvěřivé něco – co si teď obarvilo hlavu na růžovo (nemůžu se přestat smát, když se na to podívám – pardon) – potřebuje Toma jako kyslík a ona mu to tak bezostyšně odpírá pro své vlastní dobro. Andyho přístup se mi líbí, třeba bude mít na Billa nějaký vliv. Taky by se mi líbilo, kdyby se Tom velmi brzy dovtípil, že za to všechno může ta můra.
Díky za překlad 🙂
Upřímně? Já bych nejraději třískla Billa něčím po hlavě. Kdyby nebyl pako a s Tomem si promluvil, vůbec tahle situace nemusela vzniknout. A kdyby Tom věděl jaká je Ria mrcha hezky by mazala pryč.
Díky za překlad Zuzu
Tom samozřejmě zjistí, že Bill se stěhuje. Jak mu to zdůvodní? Když mu řekne pravdu, Tom to okamžitě zastaví a bude po ptákách. 😀
Snad se ta agónie nebude dál protahovat. Doufám, že Tom brzy přijde na to, co se vlastně děje. Nemyslím, že by jeden bez druhého dlouho vydrželi.
Děkuji za překlad a těším se na pokračování.
Už aby se to Tom dozvěděl doufám že mu Andy řekne že se Bill stěhuje a proč a ta mrcha půjde z cesty moc dík za překlad.
Teraz som prečítala naraz tri časti, ako som sa tomu doteraz vyhýbala. Toto je tak smutne a depresívne, až ma to desí. A nevyzerá to, že by sa to malo skoro skončiť. Dúfam, že Ria bude nakoniec poriadne potrestaná za to zlo, ktoré sposobila.
Ten Bill je na pecku, aby se mu rozsvítilo! Ale ta Ria, to je…..
Dúfam, že Andy si všimne kto za tým všetkým trápením naozaj stojí a pomôže:(
No, ja osm už poviedku dočítala celú v origináli lebo mi to fakt nedalo ale budem komentovať ďalej 🙂 je to celé brutálne urobené a Ria je fakt ženská na zabitie…
Čím dál smutnější! 🙁