autor: Saline A.
Byl už pozdní večer a Luise, vyčerpaná návalem emocí během jediného dne, se i přes svůj původní odpor nechala doprovodit do postele. Kdyby to bylo na ní, nejspíš by zůstala celý večer v obývacím pokoji a snažila se udržovat konverzaci, jen aby nemusela své chlapce opustit, po krátkém přemlouvání se jim to ale povedlo a ona se odebrala ke spánku.
Bill využil času, který Bushido strávil s Luise, zatímco usínala, k informování Toma o jeho dnešní absenci doma, a hned na to obsadil koupelnu. Potřeboval trochu času, aby se dal dohromady na plánované překvapení pro Bushida.
S dechem roztřeseným z nervozity si prohrábnul vlasy, aby jim dodal žádoucí objem, a naklonil se k zrcadlu. Drobnými tahy upravil líčení a hned na to se ohlédl k drobné tašce, kterou si přivezl s sebou. Zčervenal jen při myšlence na to, co všechno skrývala. Zhluboka se nadechl a se zavřenýma očima se začal svlékat, dodávaje si tak alespoň trochu podpory pro své následující jednání.
„Mamka akorát usnula, promiň za to zpoždění,“ Bushido vydechl, jakmile zaslechl otevírání dveří a odhodil tričko stranou. „Potřebovala mi říct, jak moc mě má ráda,“ otočil se s úsměvem. Jakmile se otočil, zalapal po dechu. Bill postávající mezi dveřmi v bílé košili přešlápl, nejistě si skousl ret. Nevinnost z něj křičela stejně hlasitě jako sexappeal, měl sto chutí popadnout ho a okamžitě ochutnat jeho tělo. „Ty máš… rtěnku?“
Billova ruka okamžitě vystřelila vzhůru, prsty opatrně přiložil ke rtům. „Je to moc? Promiň, myslel jsem, že…“
„Mlč, proboha,“ Bushido rázně zavrtěl hlavou a dvěma kroky překonal vzdálenost mezi nimi, přitiskl rty na chlapcovy v tvrdém polibku. Když mu Bill říkal o jeho překvapení, dokázal si představit spoustu věcí, ani ve snu by ho ale nenapadlo, že ho chlapec odrovná právě takovou jednoduchostí. „Ježíši!“ oči se mu rozšířily, jen co dlaní přejel přes Billovo stehno. Ani si předtím nevšiml, že by měl podvazky, ale jakmile si to uvědomil, nevěřícně o krok couvnul a chlapce, i s lehce rozmazanou rtěnkou, si znovu prohlédl.
Cítil, jak mu vzrušení roste přímo enormní rychlostí. Bill naživo stojící před ním nakopal zadek všem představám, které za poslední měsíce prošly jeho hlavou. A takových představ nebylo zrovna málo.
„Doufám, že víš, že teď už se nedokážu držet zpátky,“ Bushido pohledem opustil chlapcovo tělo a vzhlédl k jeho očím orámovaným černými linkami. Temný pohled mu téměř podlomil nohy, když kývnul.
„Já ani nechci, aby ses držel zpátky,“ vydechl Bill. Ledabylým pohybem si rozepnul jeden z knoflíčků, zatímco pomalým krokem zamířil k posteli. Posadil se přímo doprostřed a s úsměvem naklonil hlavu. „Přidáš se?“
Bushido se zhluboka nadechl. Musel si připomínat, že chlapec před ním byl i přes jeho neuvěřitelně smyslný pohled a vystupování stále nevinný, a měl by s ním tak i zacházet. Nijak proto nespěchal, když přešel k posteli a kleknul si kousek před Billa, jen tak daleko, aby mu mohl snadno rozepnout košili. Kousek bílé látky dopadl do peřin, odhaluje tak Billovo štíhlé tělo ozdobené podvazky a krajkovými kalhotkami. Ztěžka polknul. „Nevěděl jsem, že jsi na takový typ věcí,“ vzhlédl od chlapcových štíhlých nohou, kterých se nepřestával dotýkat.
„Já taky ne,“ pousmál se Bill. Původní plachost se znovu ozvala, tváře se mu zbarvily ruměncem a Bushida si žádostivě přitáhl k sobě. „Ale doufal jsem, že by se to mohlo líbit tobě.“
„Zbožňuju to,“ přitakal Bushido okamžitě, „ale mnohem víc budu zbožňovat, až ti to svléknu,“ vydechl. Jen krátce přitiskl rty na Billovy v líném polibku, než chlapce položil do peřin a s polibky zamířil po jeho těle níž.
Koutkem očí zahlédl Billovu siluetu, když se prohnul v zádech, zatímco jazykem laskal jeho tetování hvězdy a prsty šikovně svlékal podvazky. Jakmile byly dole, dlaněmi přejel po celé linii jeho nohou. U stehen se na okamžik zastavil, než stiskem přinutil chlapce nohy roztáhnout tak akorát, aby se mezi ně mohl vtěsnat. Lokty se zapřel vedle jeho hlavy, s úsměvem na něj pohlédl. „Uvědomuješ si vůbec, jak neuvěřitelně sexy vypadáš?“ Bill se skousnutým rtem zavrtěl hlavou. „No, takhle ještě asi o tisíc procent víc,“ tiše se Bushido zasmál. „Nemůžu uvěřit, že jsem zvládl odolávat ti tak dlouho. Na druhou stranu ale pohled na tebe takhle… Skoro si až říkám, jestli bych neměl čekat ještě dýl, už jen pro ten moment překvapení.“
„Pokud chceš, samozřejmě se můžu obléknout a můžeme ještě počkat,“ zazubil se Bill. Bylo mu naprosto jasné, jak Bushido zareaguje – přimhouřil oči a asi desetinu sekundy o tom uvažoval, hned na to se ale naklonil a políbil Billa s takovou vášní, až chlapec zapomněl dýchat. „No, beru to tedy jako stopku čekání,“ zamumlal, zatímco se snažil popadnout dech po Bushidově náhlém náletu. „Co kdyby sis… sundal kalhoty?“ zavrtěl se nepohodlně. „Ta džínovina není zrovna příjemná.“
Bushidovy rty ozdobil poloviční úšklebek, hned na to ale kalhoty hbitě odhodil kamsi do prostoru.
„Lepší?“ zahučel, sotva se znovu natěsnal mezi Billova stehna.
„Možná… bych zlikvidoval i tohle,“ Bill si nervózně zatahal za kalhotky, které hned na to opatrně sundal a hodil stranou. Ležel tak před Bushidem úplně nahý.
Bylo to nejspíš poprvé, co Bushido nevnímal jen krásu těla před sebou, ale i energii, která z něj vyzařovala. „Miluju tě.“ Bill s vykulenýma očima odvrátil pohled od Bushidova hrudníku a vzhlédl k jeho očím. Bushido se usmál. „Miluju tě, maličký.“
Bill se téměř okamžitě uvolnil, cítil se, jako kdyby měl ve vteřině roztát. Zapřel se o loket a druhou rukou si muže k sobě přitáhl, aby ho mohl něžně políbit. „Taky tě miluju,“ zašeptal.
Bushido se čelem opřel o chlapcovo, pevně ho objal kolem pasu. Okamžik v této pozici setrval, než se mlčky natáhl pro svoje spodní prádlo a nechal ho zmizet na podlaze. Zatímco polibky laskal Billovy rty, klínem se zlehka otíral o jeho. Nechtěl na nic spěchat, nejraději by ten okamžik protáhl třeba na týdny jen pro ten pocit uspokojení, který cítil, ačkoliv nedošlo k žádnému tělesnému splynutí. Skutečně to bylo i jeho poprvé…
„Teď se nelekni,“ zašeptal, když se ozvalo tiché cvaknutí. Bill mlčky přikývl a psychicky se připravoval na Bushidovy prsty pokryté vrstvou studeného gelu. Tiše lapl po dechu, sotva první prst zmizel v jeho těle. Děkoval sám sobě za vlastní prozíravost, kdy nechtěl, aby došlo k nějakým problémům, a proto se posledních pár dní důkladně připravoval na to, co mělo přijít. Věděl, že to pravděpodobně nebude stačit, ale chtěl, aby to alespoň pomohlo.
S pocitem sebe zadostiučinění se lehce prohnul v zádech, vybízeje tak svého přítele k další fázi. Oba čekali příliš dlouho na to, aby se nechával zdržovat příliš pečlivou přípravou. „Bushido,“ vydechl, krátce se sám přirazil na jeho prsty. „Můžeš… zrychlit,“ pousmál se. „Připravil jsem se na tebe.“
„Opravdu?“ Bushidovo obočí vylétlo vzhůru, zatímco Bill přikývl.
„Nechtěl jsem, abys musel čekat ještě déle,“ pousmál se. „Takže teď mě můžeš jen… trochu roztáhnout a…“
Bushido klouby prstů přejel po Billově lícní kosti, s úsměvem se sklonil a políbil ho na rty. Rozpaky, se kterými s ním Bill mluvil, byly naprosto rozkošné a on by lhal, kdyby řekl, že ho v rozkroku bolestně nepne. S kývnutím přidal další prst k roztahování jeho těla, zatímco polibky laskal jeho rty i krk. Přestože jeho vlastní vzrušení začínalo být téměř bolestivé, nedokázal se nabažit pocitu při přípravě mladíkova těla, pohledu do jeho očí a vášnivých polibků, jak i jeho vzrušení se zvyšovalo.
„Anisi!“ vyhrkl Bill, slastně se prohýbaje v zádech. Bushido okamžitě pochopil a chvatně si nasadil ochranu, hned na to opatrně pronikaje do úzkého Billova těla.
Téměř se mu zamotala hlava z pocitu, který zaplavil jeho útroby. Rukama se musel zapřít vedle Billovy hlavy, aby si dodal oporu, zatímco pomalu pronikal do mladíkova těla, dokud nebyl až na doraz. Tiše zavrčel, bylo to lepší než cokoliv, co kdy zažil. Bill omotal ruce kolem Bushidových zad, aby alespoň nějak mohl odbourat své napětí způsobené počátečním tlakem. Bylo to pro něj přesně tak nepříjemné, jak od toho očekával, ale už jen kvůli výrazu v Bushidově tváři věděl, že se vyplatí přetrpět počátek. Všichni slibovali, že se to zlepší. A zlepšilo.
Po několika vteřinách, nebo možná minutách, které Bill nedokázal počítat, se v něm Bushido pohnul. A Bill zasténal slastí. Pocit, který byl původně nepříjemný, byl nyní tak dobrý, až si začínal myslet, že se mu prvotní nepříjemnost jen zdála. „Můžeš,“ zaprosil Bill zastřeným hlasem.
Bushidovi stačil jediný pohled do Billových očí k tomu, aby okamžitě nasadil tempo potřebné k jejich uspokojení. Už brzy našli společnou rychlost, díky které se pohybovali ve vzájemném souladu. Jejich těla proti sobě klouzala, polibky se mísily s tichými steny a vzdechy.
Bohužel pro oba, od chvíle, kdy Bushido naposledy vykonával podobnou činnost, uplynula příliš dlouhá doba na to, aby snad vydržel déle než pár minut. Jeho vyvrcholení přišlo až moc brzy, i přes úpěnlivou snahu oddálit konec. Aby ale ani Bill nepřišel o svou chvíli potěšení, prsty omotal kolem jeho penisu a přesnými pohyby ho dovedl k vrcholu.
„Cítíš se dobře?“ Bushido konečky prstů přejel po linii Billovy páteře, s úsměvem vtisknul polibek na jeho nahé rameno.
„Utahaný,“ odvětil mladík, opláceje muži něžný úsměv. Natáhl ruku, aby mohl Bushida pohladit po vlasech. „Ale neskonale šťastný.“
Bushido se nosem otřel o chlapcovu tvář, tělem se k němu přitiskl a objal ho kolem boků. „Děkuju, že jsi dnes večer byl s námi. Moc to pro mě znamená, stejně jako to, že jsi tu zůstal na noc. A ne kvůli sexu.“
„Já vím,“ přitakal Bill. „A děkovat nemusíš. Kdykoliv budeš chtít, potřebovat… Jsem tu pro tebe, Anisi,“ zašeptal.
„Byl bych nejradši, kdyby ses nemusel vracet domů a zůstal tu se mnou…“
S povzdechem se přetočil na záda a přitiskl muže k sobě, jemně ho hladil po zádech a ve vlasech. „Já vím, že se bojíš být sám, Bu,“ zamumlal tiše, „ale samota je v tuhle chvíli to, co také potřebuješ. Potřebuješ si zvyknout na to, že jsi svobodný, že tě nikdo nebrzdí, a že nejdůležitější osobou ve tvém životě jsi ty sám, ne nikdo jiný,“ políbil ho něžně na spánek. „Myslím, že nebude problém, abych tu s tebou pár prvních nocí zůstal, než si navykneš na pocit svobody. Pak ale budu muset na pár dní odejít, aby sis zvykl i na to, že někdy budeš sám…“
„Problém je ale v tom, že já opravdu nechci být sám,“ vydechl Bushido nejistě. „Ztratil jsem tolik času být s těmi, které miluju, kvůli vlastní hlouposti a teď nechci přijít o jedinou minutu s vámi…“
Bill mu za bradu zvedl hlavu, hleděl do smutných očí a nedokázal odmítnout, přestože rozum mu říkal, co by udělat měl. „Vymyslíme způsob, aby to fungovalo,“ přislíbil.
autor: Saline A.
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 25
Dovedu si živě představit, jak byl Bushido z Billa u vytržení. Podvazky? 😀 Ten chlapec se teda nezdá.
Děkuji za pěkný dílek a těším se na pokračování.
Tak sliboval překvapení a teda… to bylo překvápko! Bože, Bill v sexy podvazkách a kalhotkách? To néééé 😀 😀 😀 😀 teda, možná by byl sexy, pro Anise, ale já si to nějak nedokážu představit. A to jeho "připravil jsem se na tebe". No vyrazil mi dech, chlapec 🙂
A mimochodem, opravdu miluji, když mu Bill říká Anisi <3
Děkuji za super díl a doufám, že Bu už nebude muset být sám. Nikdo by neměl být sám 🙂
Uhhh nádhera *_*
Krásna kapitolka doufám že ty dva to spolu zvládnou.
Já věřím, že to dají, skvělý pokračování****