autor: HollyWoodFix
Druhý den ráno byli Bill a Tom probuzeni hlasitým zaklepáním na dveře. Tom měl sotva dost času, aby otevřel oči a uvědomil si, co se děje, než do dveří vrazila jeho matka. Všiml si, že má klíč od pokoje… samozřejmě, že ho měla. V duchu si poznamenal, aby příště zavřel na řetízek.
Simone vešla dovnitř a spatřila svého syna a Billa společně na malé francouzské posteli. Spali poměrně blízko u sebe a žádný z nich neměl tričko. Měla tu slušnost se odvrátit, aby jim dala trochu soukromí, zatímco se probouzeli. Očekávala, že najde jednoho z nich spát na malé pohovce, která byla také v místnosti.
Stále byla přesvědčená, že zná svého syna lépe, než aby jí uniklo něco tak velkého, jako že je gay, a k tomu ve vztahu se svým nejlepším kamarádem. A byla odhodlaná jej při té lži přistihnout. Možná zakryli stopy změnou spacího uspořádání, ale to nic nedokazovalo.
„Snídaně už bude končit, měli byste si pospíšit, pokud něco chcete,“ prohlásila Simone před tím, než rychle vyšla ven.
„Mohla nám zavolat a říct nám to,“ zasténal Tom a přetáhl si přikrývku přes hlavu.
„Jo, ale viděl jsi ten pohled na její tváři!“ Bill se rozesmál. „To bylo naprosto k nezaplacení!“
Tom se zasmál, souhlasil. Všiml si, jak se velikost očí jeho matky zdvojnásobila, když vešla dovnitř.
„Tak pojď, milenče! Já chci snídani!“ Řekl Bill vesele. Tom nikdy nevěděl, jak je možné, že má v sobě po ránu vždy tolik energie. Ale ať už to bylo čímkoliv, bylo to nakažlivé, a Tom si nemohl pomoct a okamžitě byl díky tomu v lepší náladě.
Ten den byl dlouhý a nudný. Nebylo nic, co by mohli dělat kromě čekání v hotelu. Nebylo jim dokonce dovoleno jít ani na další prohlídku města, protože měl přijet krejčí, aby udělal finální úpravy Georgova obleku i obleků svědků, a nikdo nevěděl, kdy dorazí.
Tom řekl Billovi, že on může jít, jestli chce, ale mladší muž odmítl a řekl, že prohlídka města o samotě by nebyla taková zábava. I když Tom nenáviděl, že se Bill nudil, zároveň se mu ulevilo. Stejně tak se mu nelíbila představa, jak se Bill někde potuluje sám, a taky by mu chyběla jeho společnost.
„No nevypadáš ty švihácky,“ zavrkal Bill, když se mu Tom přišel ukázat v obleku, „kdybych tě neznal, skoro bych tě považoval za gentlemana.“
„O čem to mluvíš, já jsem gentleman.“ Tom nafoukl hruď, aby dělal ten nejlepší dojem honosného, prvotřídního jedince.
„Ty dredy mě zmátly,“ rozesmál se Bill, jak Tom pokračoval ve svém předvádění.
„Dobře, pane, udělal byste mi tu obrovskou čest a věnoval mi tento tanec?“
„S potěšením,“ Bill se uklonil a sám nasadil nadutý přízvuk. Položil jednu ruku na Tomův pas a druhou na jeho rameno, Tom jej napodobil. Ještě nikdy předtím netančil s jiným mužem, pokud jste nepočítali tancování s Billem v klubu, takže si nebyl jistý, co má dělat.
Bill udělal první krok a Tom následoval jeho příkladu. Začali krokovat a otáčet se podle vzorku ve tvaru krabice.
„Jsi překvapivě dobrý,“ řekl Bill s náznakem šoku v hlase. Jediným důvodem, proč věděl, jak tancovat, byl ten, že jeho matka trvala na tom, že mu bude dávat lekce, se slovy, že každý by měl znát základy společenského tance.
„Když máš někoho, kdo tě dobře vede,“ řekl Tom sotva šeptem, a Bill zčervenal. „To, a moje matka mě přinutila k několika lekcím před pár týdny, protože nechtěla, abych ze sebe na téhle svatbě udělal osla jako na svatbě svého bratra.“
„No jo, když jsi zlomil nějaké ubohé dívce nohu.“
„To nebyla moje vina!“ Bránil se Tom, Bill se jen smál.
Oba společně prostě dál pokračovali v tanci s rozhodnutím, že potřebují cvičit, pokud chtějí později vypadat přesvědčivě.
O několik hodin později se chystal začátek zkušební večeře.
„Už jsi připravený?“ Vykřikl Tom z místa, kde seděl na posteli a zavazoval si společenskou obuv. Nevěděl, proč se museli takhle navlíkat, když to byla jen zkušební večeře, ale nehodlal se o tom se svou matkou dohadovat.
„Jsem připravený,“ řekl Bill a vyšel z hotelové koupelny. Tom se musel kousnout do jazyka, aby zadržel zalapání po dechu. Bill vypadal úžasně. Tom miloval jeho obvyklý extravagantní vzhled, ale právě teď byl jeho vzhled zcela zmírněn. Měl na sobě oblek a kravatu, jeho vlasy byly sčesány dozadu a na tváři neměl žádný make-up. Tom by ho snad ani nepoznal, kdyby nebylo těch známých hnědých očí, které na něj zíraly nazpět. „Tak? Vypadám blbě, že?“
Bill si začal dělat starosti, když Tom nic neříkal, rychle se opět zkontroloval v zrcadle. Možná to bylo všechno až příliš moc a měl by si přece jen dát trochu makeupu.
„Ne Bille, vypadáš… úžasně.“ Tom zčervenal, jakmile to vyslovil. Složil Billovi poklonu už mnohokrát, tak proč se to nyní zdálo být tak osobní, to nevěděl.
„Díky,“ Bill zčervenal, „a ty taky vypadáš dost dobře.“ Tom opravdu vypadal dobře, upravený a v obleku. Ne, že by Bill nemiloval jeho obvyklý hip-hopem prosycený styl.
„Připravený spustit naše představení?“ Zeptal se Tom po několika okamžicích poněkud rozpačitého ticha. Natáhl ke svému nejlepšímu příteli ruku.
„Samozřejmě.“ Bill se zazubil, popadl jeho ruku, a společně se vydali dolů do sálu ruku v ruce. Obdrželi od lidí několik podivných pohledů. Někteří byli v šoku, někteří byli zmatení, a Tom by přísahal, že dokonce viděl i pár opovrhujících, ale dělal, co mohl, aby je ignoroval.
Zkušební večeře byla celkem nudná a všichni si prostě prošli tím, čím budou procházet i v neděli. Tom nevěděl, proč přesně to bylo nezbytné, ale opět, nikdy by se o této skutečnosti se svou matkou nedohadoval. Předpokládal, že jim to dávalo příležitost setkat se s Georgovou rodinou a vidět i některé členy své rodiny, které neviděl už opravdu dlouhou dobu.
„Tady je jeden z mých nejoblíbenějších vnuků!“ Řekla Tomova babička a věnovala mu velké objetí. Tom se na tu malou ženu, která mu dosahovala sotva k hrudi, usmál. Jeho prarodiče z otcovy strany žili v Rakousku a jen málokdy dostali šanci vidět svého syna a jeho rodinu.
„Moc rád tě vidím, babi,“ Tom se na ni srdečně usmál. Když vzhlédl, spatřil Billa stát rozpačitě stranou, a tak se rozhodl jej popadnout za ruku a přitáhnout si ho k sobě. „Babi, chci tě s někým seznámit. Tohle je můj přítel Bill.“
Starší žena se při pohledu na oba chlapce a jejich propletené prsty napjala.
„Ach… nevěděla jsem, že jsi,“ zamumlala a rozpačitě se odmlčela, její výraz potemněl, jak odmítala pohlédnout zpět na svého zmateného vnuka. „Už musím jít.“
A s tím starší žena rychle odkráčela a zanechala za sebou ublíženého a zmateného Toma. Jeho babička byla vždy sladká, milující žena, a on se domníval, že nebude mít problém s myšlenkou na to, že je s Billem.
„Je mi to líto, Tome,“ řekl Bill soucitně. Věděl, jaké to je, když se lidé, které jste milovali, k vám otočili zády, když zjistili, že jste jiný. Prostě jen nenáviděl, že Tom si to musel zažít. V průběhu večera dostali několik znechucených pohledů, ale všechny byly od členů Georgovy širší rodiny, takže to Toma nijak neobtěžovalo. Ale Tomova babička byla prvním členem jeho rodiny, který ukázal, že s tím nesouhlasil.
„Pokud bys chtěl s tím předstíráním kdykoliv přestat, tak to pochopím,“ řekl Bill a konejšivě položil ruku na Tomovo rameno. Nenáviděl, když viděl svého nejlepšího přítele tak očividně raněného.
„Hádám, že tohle je pocit, který někdy musíš cítit i ty,“ řekl Tom sotva šeptem. Pokud by u něj Bill nestál tak blízko, zřejmě by ho neslyšel.
„Někdy, ale myslím, že už jsem si na to zvykl. Ale ty by sis na tohle neměl zvykat, Tomi. Neměl bys riskovat ztrátu své rodiny kvůli něčemu, co není skutečné,“ řekl Bill a doufal, že Toma přesvědčí, aby na celé to divadlo změnil názor. Nenáviděl vidět ho tak ublíženého.
„Ty by ses takhle taky neměl cítit… A ty jsi skutečný, Bille, a pokud se ke mně nějaký člen rodiny chce otočit zády kvůli tobě, pak ať je libo.“
Tom si Billa nečekaně vtáhl do pevného objetí. Bill v náruči svého nejlepšího přítele tál, byl dojatý tím, jak moc se Tom skutečně staral. I když se stále ještě cítil provinile, že možná ubližuje jak Tomovi, tak i jeho vztahům s jeho rodinou.
„Miluju tě, Bille,“ řekl Tom upřímně, díky čemuž Billovi poskočilo srdce.
„Taky tě miluju, Tomi,“ odpověděl Bill, s ničím jiným než upřímností v hlase. Žaludek se mu zatřepotal, když ucítil Tomovu ruku na svých zádech, kde mu třela uklidňující kruhy. V té chvíli se ten dotek zdál být mnohem intimnější než v minulosti, a Bill si musel připomínat, že bez ohledu na to, jak moc se milovali, jejich láska byla jen striktně platonická a oni byli striktně jen přátelé.
„Už jste téměř připraveni to vzdát?“ Promluvila Simone a vyrušila je tak z jejich vlastního, soukromého světa. Tom přerušil objetí, ale nechal jednu paži bezpečně kolem Billova pasu, stále potřeboval komfort, který mu mohl poskytnout pouze jeho nejlepší přítel.
„Co tím myslíš?“ Zeptal se Tom na okamžik upřímně zmatený. Ale rychle mu to došlo, když uviděl matčiny překřížené paže a její podrážděný pohled.
„Za prvé jsi své babičce málem přivodil infarkt… nemluvě o všech těch pohledech, které dostáváte. Já vím, žes mi chtěl něco dokázat a udělat z toho takovou malou podívanou, ale nemyslíš si, že už jste zašli trochu příliš daleko?“
„Mami…“ povzdechl si Tom. Stejně jako občas dohadování se svou matkou miloval, tak v danou chvíli na něj rozhodně neměl náladu.
„Ne, Tome, tohle už je směšné! Tohle je svatební víkend tvé sestry a všechny pohledy by měly být na ní a na Georgovi, ne na tom, jak se tu procházíš ruku v ruce s jiným mužem!“ Zasyčela Simone, než se otočila a odcházela, aniž by jim dala šanci odpovědět.
„Nemá pravdu, že ne?“ Zeptal se Tom váhavě po několika okamžicích ticha.
„Pravdu v čem? Že jsme zašli příliš daleko?“
„Ne, v tom, že ubíráme pozornost mé sestře a Georgovi?“ Tom tu možnost nikdy dříve nevzal v úvahu, a najednou se kvůli tomu cítil trochu provinile. Snažil se vyhrát válku se svou matkou a téměř úplně zapomněl, o čem celý ten víkend vlastně je.
„To nevím, nikdy jsem o tom nepřemýšlel,“ odpověděl Bill upřímně. Obvykle přitahoval pohledy kdekoliv, kam jen šel, speciálně když byl oblečený jako obvykle, takže si opravdu nevšímal pohledů, které toho večera dostávali. „Můžeme trochu ubrat, jestli chceš.“
„Jo… možná,“ odpověděl Tom a spustil ruku z Billova pasu. Téměř okamžitě ten kontakt postrádal, chyběl mu komfort, který dotek druhého muže přinášel.
Rozpačitě tam vedle sebe stáli, nejistí, co dělat, a ani jeden z nich si nevšiml spokojeného výrazu, který se objevil na Simonině tváři na druhé straně místnosti.
autor: HollyWoodFix
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 21
Čekala jsem, kdy to přijde a Simone opravdu nezklamala. Ona je prostě marná, nic jí nedojde a Toma na pokoji nenechá. Ale vyčítat klukům, že na sebe strhávají veškerou pozornost, to byla podpásovka. Oni nemůžou za to, že Tomovi příbuzní jsou homofobní pitomci, kterým při pohledu na ně lezou oči z důlků…
Díky za překlad
Simone mně už začíná pěkně lézt na nervy! To, jak klukům nedá pokoj, je šílené. Já se docela divím, že už Tom nevybuchl, protože ona je sleduje jak ostříž a ještě má hloupé průpovídky. A ona sama je rozhodně z těch, kteří věnují více pozornosti Billovi s Tomem než nevěstě a ženichovi, a to záměrně. Navíc je to všechno docela její cbyba, protože kdyby Toma pořád nenutila k tomu, aby si s ebou vzal někoho na svatbu, mohl tam být Tom sám.
Nechci se ale jen rozohňovat, protože naopak Tom s Billem jsou rozkošní. Neuvěřitelně moc. ♥ To jejich obětí bylo nádherné, šlo vidět, jak z toho Tom čerpá sílu a čišela z toho vzájemná láska. Byl to skutečně nádherný moment, a to více mě naštvalo, že to Simone tak zkazila.
Moc se těším na další díly! Děkuji za překlad! ♥♥♥
Mrzí ma, keď ľuďom vadí láska. Nechápem to a je mi to ľúto. Simone ma poriadne naštvala. Ako mohla synovi takto ublížiť:( Bill a Tom sú spolu tak úžasní, je hlúpa keď im to šťastie neverí a nepraje.
Simone je opravdu mrcha. Jak není podle jejího, tak je to špatně. Souhlasím s tím, že přehnanou pozornost jim věnuje především ona sama. To s babičkou se dalo očekávat. Starší lidé dost často už nedokážou vyjít ze zavedené šablony. Celý život jim hustili do hlavy, že tohle je špatné, takže není divu. Ale třeba se to ještě spraví, až to babi trochu vydýchá. Naopak Simone by měla dostat lopatou, a pak rovnou přihrnout hlínou. Doufám, že to celé nezkazila.
Díky za překlad. Těším se na pokračování.
Vážně nechápu, jak může milující matka tak tvrdohlavě prosazovat svůj názor, na úkor štěstí svého dítěte. Souhlasím s názorem, že Simone je vážně nesnesitelná. I kdyby měla stokrát pravdu, ublížila Tomovi, a ponížina Billa. Doufám, že si to kluci nerozmyslí. Vážně jsou moc roztomilí, a až si uvědomí co k sobě cítí, budou i moc šťastní.
Moc děkuji za čas, který věnuje této tak hezké povídce.
To není matka to je blbka která musí mít vždy pravdu doufám že to kluci nevzdají.
Ja by som tú Simone najradšej…!!! Dobre, nezáleží na tom, že má v podstate pravdu o tom klamstve, ale takto sa správať?! Ja fakt obdivujem Toma, že to ešte dokáže trpieť, mne by už dávno povili nervy 😀
Len dúfam, že to chalani nevzdajú a nepovedia pravdu, ale pekne krásne celý víkend dohrajú podľa dohody, i keď možno s menším obmedzením dotykov (za čo vôbec nie som rada!).
Ďakujem za preklad.
Ta máma je kravka, to nelze jinak říci.
Tí dvaja sú zlatý. Fakt ich treba len trochu popostrcit a bude vymalovane, xi… len si nie som ista, ktorym smerom ich postrkuje Tomova matka. Dufam ze tym spravnym – ze Tom bude mat stale vacsiu potrebu Billa ochranovat a bojovat onho, az kym si uvedomi ze uz to len nehra. Dakujem za cast.
Wow, tohle je teda mega psychologicky náročné. Nečekala jsem, že se to vyhrotí takovým způsobem. Ta jeho matka není vůbec hloupá, ba naopak až moooc chytrá… něco mi říká, že tenhle zvrat (babička a teď i matka) jejich vztah ještě víc posílí a už to snad ani nebudou předstírat. Mě tedy to jejich "Miluju tě" přišlo poněkud brzy a i když to samozřejmě mělo být upřímné a na přátelské úrovni, vůbec se mi to tam nehodilo, mám-li být upřímná… jako WTf, cože?:D Ale pochopila jsem, že to mělo znamenat nejspíš něco jako "Fakt si tě vážím, mám tě moc rád," nevím, možná to autorka tak myslela a holt v překladu to působí "miluju tě" malinko jinak:) Ale nevadí! Pochopila jsem a líbí se mi kompletně vše!:-)
Jinak myslím, že díky tomu, že má teď Tom naplno šanci pocítit, jak se cítí Bill jako součást LGBTQ komunity, bude mu i líp rozumět a všechno najednou bude mít s ním bližší (jako by už neměl:-) Povídka je krásně čtivá, děkuji!