autor: Mohanrocks
Když žijete po celý svůj život ve stejném městě, stává se vaší součástí, ať už tomu chcete věřit, nebo ne. Tom věděl, že si s sebou vezme trochu vody ze Stříbrného jezera, kdykoliv se pohnul, cítil, jak mu proudí v žilách, trocha písku pravděpodobně byla v jeho botách a sypal se ven s každým krokem, který udělal směrem k budoucnosti, a nasbírané vzpomínky a ponaučení z toho ospalého městečka budou navždy v něm.
„Jsi v pořádku, miláčku?“ Tomova matka zatahala za jeho flanelový rukáv a zapnula mu manžetový knoflíček, než ho políbila na tvář.
Koutky Tomových rtů se zkroutily vzhůru a on přikývl. „Jo, jsem v pohodě. Je to jen divný pocit. Nikdy jsem si nemyslel, že někdy odejdu.“
„Nebudeš daleko. Můžeš přijet domů, kdykoli jen budeš chtít, a můžeš mi volat.“ Říkala tato přesná slova znovu a znovu posledních několik týdnů, ale nepřestávala být uklidňující.
Otočil se k ní čelem a viděl v jejích očích únavu, v těch jemných linkách vyrytých v kůži na čele, která bývala hedvábně hladká. Byla dobrá máma, i když tam nebyla vždy, když ji potřeboval. Vždycky ho milovala víc než cokoliv jiného, a při pohledu do jejích očí to v tu chvíli mohl opravdu cítit.
„Víš, že mi taky můžeš kdykoliv zavolat,“ ujistil ji Tom, cítil, že to potřebovala stejně jako on. „Budu tě navštěvovat tak často, jak jen budu moct. Slibuju.“
Poté se usmála, upřímně, s ďolíčky na tvářích. „Je na čase, abys dělal velké věci.“
Tom nad tím silně zakoulel očima. „Přestaňme už v předstihu s těmi klišé, ano?“ Rozesmál se a vydal se směrem ke kabině náklaďáku. Věnovala mu poslední pusu na tvář a to nejpevnější objetí, jakého byla její malá postava schopna, což stačilo na to, aby to Toma připravilo o dech. „Zavolám ti, až tam budu,“ slíbil jí přes okno, jakmile nastoupil. Podíval se do zpětného zrcátka na hromadu krabic a věcí na korbě, které byly zajištěné lanem. Všechno bylo na svém místě. Georg už byl v bytě a údajně si už začal vybalovat, ale to bylo něco, co jste museli vidět, abyste tomu uvěřili. Tom musel zůstat v Silver Lake o několik dní déle, než dokončil baseballovou sezónu. Jeho tým si vedl skvěle a on bude postrádat ty malé zmetky a všechny ty jejich vylomeniny s kreslením penisů. Nemohl jim slíbit, že se příští léto vrátí, protože nevěděl, jaké příležitosti ho čekají. Bylo to docela hezké, nevědět.
Vycouval z příjezdové cesty a pohnul rukou přes středovou konzoli, dokud nesevřel teplé, džínovinou obalené stehno. Tom pohlédl do strany se zazubením, jen aby se setkal s oslepujícím úsměvem svého kluka. Billovy sluneční brýle byly zvednuty až do jeho rozcuchaných vlasů a jeho tvář byla holá a svěží. Slunce svítilo na jeho bledou pleť a Tom si nemyslel, že by ještě někdy mohl vidět něco krásnějšího a nadějnějšího.
„Určitě jsi nic nezapomněl?“ Bill tázavě zvedl obočí, jeho úsměv se ani trochu nezmenšil.
„Ne. Všechno, co potřebuju, mám přímo tady,“ odpověděl Tom a vklouzl prsty mezi Billovy. Opravdu měl.
Tom to myslel vážně, když slíbil, že Billa nebude tlačit do ničeho, co sám nechtěl. Věděl, že pro něj bylo důležité, aby sám zjistil, co v nejbližších letech chce, stejně jako bylo totéž důležité i pro Toma. Bill ve skutečnosti nikdy nedostal šanci být plně sám sebou a být za to oceňován. Nikdy nedostal příležitost dokončit školu nebo najít své vášně, a Tom by se propadl, kdyby jej o to chtěl taky připravit.
„Stavil jsem se u babči a dům vypadá vážně skvěle. Je tam opravdu šťastná, úplně ve svém živlu, a byla moc vděčná za tvou pomoc. No, řekla ´za pomoc toho urostlého mladíka´, abych byl upřímný. Předpokládám, že myslela tebe,“ Bill se skrze svá slova uchechtl.
Tom úmyslně nafoukl hruď a zadržoval smích. „Řekl bys, že jsem urostlý?“
„No jo,“ řekl Bill s hravým úšklebkem, který rychle vystřídal široký úsměv. „Jo, a můj bytný je prý opravdu v klidu, nezasahuje, pokud je všechno v pořádku. A Miles přísahá, že nás příští víkend taky přijede navštívit,“ Bill vzrušeně poskakoval na svém sedadle. „Áách, nemůžu uvěřit, že jsem už tak dospělý, abych mohl mít svůj vlastní malý byt.“
„Jo, já taky ne. Kromě toho, že já ho budu sdílet s Georgem a mám trochu strach, že se z něj stane něco hodně podobného Shrekově bažině,“ Tomovi se rozšířily oči skutečnými obavami a Bill vybuchnul smíchy.
„Jsi vítaný uniknout ke mně, kdykoliv jen budeš chtít.“ Bill mu stiskl ruku.
„Každou noc?“ Tom se na něj krátce podíval se zvednutým obočím, než zaměřil svůj pohled zpátky do slunce před sebou.
„Kdykoliv budeš chtít,“ zopakoval Bill jistě. „Mám s tebou v plánu nějaké věci, které zaberou hodně času.“
Tomovy tváře lehce zrůžověly a on byl vděčný za denní teplo, které to zamaskovalo. Stále ještě neměli sex. Byli zaneprázdnění a dělat s Billem malé věci bylo pro Toma stejně uspokojující. Ale oba věděli, že se to stane, a bylo to jen otázkou času, jelikož se oba stěhovali do stejného města. Krásná věc byla, že Bill to už nepotřeboval jako dřív, a po pravdě, Tom to taky nepotřeboval. Jen být s Billem, po dlouhých pěti letech bez něj, bylo víc než dost. Když se Tom na Billa podíval, viděl svou minulost, přítomnost a budoucnost odrážející se v jasných hnědých očích, které se vždycky zdály, že září jen pro něj.
Bylo bláznivé to pomyšlení, že potkal svou spřízněnou duši v osmi letech. Bylo úžasné to pomyšlení, že o deset let později mířili spolu vstříc novým dobrodružstvím. Už nepotřebovali domeček na stromě nebo přikrývkovou pevnost, kde by se mohli schovat, protože teď už mohli být sami sebou, ať už šli kamkoliv.
S jízdou po dvouproudé silnici, která Toma vedla od Silver Lake a od jeho vzpomínek z dětství, věděl, že to byl jen začátek něčeho velkého. Tam bylo nové město plné zážitků, které na něj čekalo, připraveno vplížit se mu pod kůži a do žil, a tam na vedlejším sedadle byl kluk, kterého miloval a který miloval jeho. Měl všechno, co kdy potřeboval.
KONEC
autor: Mohanrocks
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 25
Koniec náhli, ale krásny. Dáva nádej. Ďakujem za úžasnú poviedku a dokonalý preklad.
To už je konec ? Páni. Ale skončilo to nadějně. Jsem moc ráda, že se jejich cesty nerozešly a že odjeli společně. Určitě je čeká skvělá budoucnost 🙂
Díky za překlad
To byl krásný závěr. Celá povídka byla skvělá, i když chvílemi jsem o Billa měla opravdu strach a tím potažmo i o Toma, protože jsou spolu propojeni.
Moc děkuji Zuzu za úžasný překlad. 😀
Joooj to bolo rýchle, ale krásne. Veľmi som sa bála, že to bude taký koniec dostratena. Som rada, že sú spolu a snáď Bill bude v poriadku:) Veľmi pekne ďakujem za preklad.
On už je konec?! :-O
U téhle povídky jsem nějak pozapomněla, kolik dílů má, a prostě jsem čekala, že nás ještě pěkných pár dílů čeká a teď vidím takovýhle šok! No tééda!
Povídka byla ale jednoznačně nádherně ukončena. Nakonec se mi splnilo přání, že se Bill stěhuje spolu s Tomem. A i když nebudou bydlet přímo spolu, budou sobě blízko a stejně čekám, že Tom bude asi více u Billa než u sebe doma. Čekají je naprosto nové začátky, a to nejlepší na tom je, že budou spolu! ♥ Je mi docela líto, že už je povídky konec, protože jsem se těšila na Tomův začátek v novém městě a samozřejmě na průběh jejich vztahu, ale tak tohle všechno si budu moci domyslet sama, protože věřím, že autorka tímhle koncem myslela, že spolu kluci žili šťastně až navěky! 😛
Moc děkuji za překlad další báječné povídky! Mohanrocks opět nezklamala a sepsala něco jedinečného, co se mi vrylo do paměti. Děkuji! ♥♥♥
Krásna povídka a věřím v jejich šťastný konec moc dík za překlad.
Zase taková nádhera, wow!!!!!
No, aspoň že to skončilo pekne lebo z tejto poviedkky som nevedela šo šakať 😀 bola úžasná a ďakujem za preklad 🙂
Peckovní, mé srdce plesá ♥️♥️♥️. Od téhle povídky jsem zprvu (rozumej pouze po přečtení úvodu, jelikoz od prvni kapitoly me to vcuclo svou jedinečnou energii a nemohla jsem se odlepit) necekala zadne velke WOW ani nevim proc. A ono prdlajs, dokonale překvapeni, je to vazne skvost❣️ No Zuzu, nezklamala jsi, záruka kvality, ja to rikam porad. Super práce jak spisovatelky, tak prekladatelky – činila ses ve velkém. Dekuji mnohokrát, ze jsem mou přečtenou sbírku mohla rozšířit o tento klenot. Vsechno ve me křičí, ze chce pokračování 😍.
Tohle je tak moc zvláštní povídka. Zvláštní, ale opravdu krásná a zajímavá. Milé překvapení ❤️👍
tak tohle byla sladka povidka. bill toho mel teda dost na zpracovani, jeste ze mel Toma a Milese. A Tomino takovej vesnickej buran. :see_no_evil::rofl::rofl::rofl: