„Líbí se ti to, Tome?“ zavzdychal Bill. Hravě škádlil pulsující vlhkou hlavičku Tomova péra svým novým vibrujícím piercingem.
Naštěstí pro Toma Bill nevypadal, že by s tím měl nejmenší problém. Pouze otevřel pusu víc a bral si do ní tolik, kolik jen mohl. Pomáhal si rukou, stiskl Toma u kořene, miloval tu jemnou kůži. Dýchal pouze nosem, jak se zaměřoval výhradně na to, aby Tom šílel.
„Ah, kurva,“ zasténal Tom. Bill si dával záležet na tom, aby se Tomův penis dostal do kontaktu co nejčastěji s jeho bzučícím piercingem, zběsile pohyboval hlavou nahoru a dolů.
Tomovi se zatmělo před očima, sotva dýchal, prohnul se v zádech. Zabořil prsty do Billových vlasů, jemně za ně zatahal. Chtěl dát Billovi najevo, že už je blízko. Kurva blízko…
Tom se zprudka probudil, když začal zvonit jeho budík.
Zasranej budík a jeho zasrané načasování.
„Wow!“ zvolal zničehonic Georg. „Vážně po tobě jede.“
„Tvůj telefon nechtěl přestat bzučet, tak jsem se rozhodl, že se podívám,“ ušklíbl se Georg, oči měl pořád nalepené na obrazovce Tomova telefonu. „Kurva, Tome. Proč si pořád myslíš, že něco předstírá? On je do tebe totálně udělanej.“
„Myslíš, že mě má rád?“ zeptal se Tom stydlivě a kousal si ret. Pravdou bylo, že Tom tomu už začínal pomalu věřit, což ho děsilo.
Upřímně, Georg si nebyl stoprocentně jistý, ale znovu; nikdo si nemohl být ničím stoprocentně jistý. Měl o Billovi nějaké pochybnosti, ale Tomovi o nich neříkal. Kdyby to udělal, Tom by pravděpodobně Billa okamžitě od sebe odstrčil, aniž by mu dal šanci. A Georg si myslel, že Tom ve svém životě potřebuje někoho, jako je Bill – ať už se stane cokoliv. Samozřejmě doufal, že Bill Tomovi nelže nebo s ním nehraje nějakou pošahanou hru, chtěl, aby byl Tom šťastný. Nicméně Tom potřeboval nabrat zkušenosti – ať už dobré či špatné.
„Byl na mě opravdu hodný od doby, kdy jsme spolu začali komunikovat,“ poznamenal Tom, i když věděl, že to už Georgovi říkal. „A… dobře, nevím, možná je to hloupý, ale cítím se tak… bezpečně. Myslím, že velká část mě mi říká, že si ze mě nedělá srandu, že bych mu měl… věřit. Úplně.“
„Já vím,“ usmál se Tom a vydechl. „Já jenom… myslíš si, že bych měl být pořád trochu opatrný?“
„Jo, rozhodně bys měl být. Vždycky,“ řekl Georg zamyšleně. „Jen zapracuj na své paranoie a buď v klidu. Pokud se z toho vyklube vtípek – a bože, fakt mě unavuje to opakovat – zlomím mu všechny kosti v těle,“ uchechtnul se. Samozřejmě doufal, že to nebude potřeba.
„Věřím mu,“ Tom se rozzářil. Cítil, že jeho srdce i žaludek s ním souhlasí. „Jasně, pořád se bojím a vždycky budu podezíravý, když uslyším, jak se lidi ve škole smějou, ale… myslím, že to už není tak hrozný jako ze začátku. Myslím ale, že můžu říct, že mu pomalu věřím celým svým srdcem,“ usmál se. Cítil, jak se jeho žaludek sevřel a vrátil zpátky do původní polohy, když ta slova vyslovil.
Byla to pravda. Už to byla chvíle, co mluvili přes webkameru. Bill byl sladký a trpělivý a neudělal nic špatného, aby si tím zapříčinil ztrátu Tomovy důvěry. Ano, Tom se pomalu dostával k tomu, že Billovi věřil každým centimetrem svého těla. Jediný problém bylo to, že se tak zatraceně bál, že mu ublíží. Věděl, že nebude schopen zvládnout, pokud ho Bill raní.
~*~
Pondělí 12/9/08
Tom se okamžitě zastavil, cítil, jak jeho srdce zrychlilo po přečtení této zprávy. Zavřel oči a pomalu se otočil. V duchu počítal do tří, než oči zpátky otevřel, nevěděl, co má očekávat. Srdce mu v hrudníku bolestivě tlouklo, téměř nebyl schopný soustředit se na něco jiného, než na tu bolest.
Byl na sebe tak naštvaný. Proč nemohl s Billem mluvit ve škole – na veřejnosti – aniž by vypadal jako blbec? Chtěl, aby ho měl Bill rád. Chtěl na Billa udělat dojem, nechtěl ho odradit svojí nemotorností a naprostým nedostatkem koordinace. Ano, byl z Billa nervózní. Díky Billovi vždy zapomněl, co dělá, ale sakra… Měl by se konečně dát dohromady. Už ho nebavilo upustit knihy pokaždé, nebo zakopnout, když byl Bill kolem. Bill mu pokaždé řekl, že si myslí, že je to roztomilé, ale Toma to opravdu obtěžovalo. Jak se vůbec mohl zapojit do normálního života, do konverzace s Billem, když pokaždé zakopnul, upustil svoje věci nebo lapal po dechu? Když Tom sesbíral odvahu, aby se podíval zpátky na Billa, ten byl už dávno pryč. Zklamaně si povzdychl a šel na angličtinu.
Jakmile se Tom posadil, jeho telefon znovu zavibroval. Byl zvědavý. Vylovil mobil z kapsy, doufal, že si toho učitelka nevšimne.
Pondělí 12/9/08
Četl si to pořád a pořád dokola, kousal si spodní ret. Chránil tak sám sebe před tím, aby nevypískl hlasitě jako malá holka. Jak ho Bill mohl už tak dobře znát?
Pondělí 12/9/08
Pondělí 12/9/08
A jen takhle jednoduše, jako už několikrát, Tom díky Billovi, který mu poslal naprosto nevinnou zprávu, nevěděl, co říct. Tom zíral na obrazovku, pusu měl otevřenou, jak přemýšlel nad tím, co odpovědět. To, že se snažil být cool, vzdal už dávno. Věděl, že žádná jeho část nebyla opravdu cool, ale i tak chtěl přijít s něčím zajímavým, s něčím, co nebylo nudné, něčím, co by Billa opravdu donutilo odepsat.
Pondělí 12/9/08
Pondělí 12/9/08
Pondělí 12/9/08
Tom odložil telefon, široce se usmál a otevřel sešit, aby si mohl začít psát poznámky. Jediná věc, na kterou mohl celou hodinu myslet, byla ta, že pro jednou byl Bill ten, komu došla slova. A mohl za to on. Obvykle to bylo obráceně. Tom se cítil jako v sedmém nebi. Jediná věc, kterou potřeboval, byl Bill a jeho roztomilost.
~*~
Ne, Tom měl Billovi věřit. Měl to udělat jednodušší i sám pro sebe. Neměl žádný důkaz, že Bill dával k dobru jejich zprávy, kterým by se mohli smát. Mohli se dívat na nějaké vtipné video na YouTube nebo na fotky z párty. Tom se zhluboka nadechl a snažil se uklidnit. Musel se přestat strachovat. Jeho paranoia by mohla klidně zničit celé jejich přátelství. Musel najít způsob, jak ji ignorovat.
Tom vylovil svůj telefon z kapsy a otevřel Facebook messenger. Jak procházel jejich zprávy, cítil, že se mu do obličeje vlévá horkost, a nemohl si pomoct, ale musel se usmívat. Bill byl ve zprávách zatraceně milý, srdečný, v tom si byl Tom jistý. Navíc, Bill byl ten, který flirtoval, takže se mohli smát klidně jemu. Jak zprávy četl, uvědomil si, že Billovi z větší části věří, že to byla jen paranoia a nedůvěra, co ho donutilo myslet si, že je to jen hra a oni se mu vysmívají. Tom se rozhodl, že Billovi opravdu bude důvěřovat a jejich smích bude prostě do konce hodiny ignorovat.
~*~
Když se Tom později toho dne dostal domů, byl tak unavený, že ho bolely oči. Padl do postele. Samozřejmě, že nemohl usnout, protože vše, na co mohl myslet, byl jen Bill. Jak vypadal, jeho rty, zadek, pták, oči… Proboha, chtěl Billovi napsat hned po skončení hodiny, kterou měli spolu, ale z nějakého důvodu to nezvládl. Ne po tom, co viděl ve třídě. Pořád si trochu nebyl jistý, co momentálně cítil. Jedna jeho část si s ním chtěla dál psát, druhá to celé chtěla okamžitě ukončit, dokud to bylo zatím docela dobré, než mu bude skutečně moct ublížit… Zavřel oči a snažil se Billa dostat z hlavy. Jako vždy to bylo jednodušší říct, než udělat. Nakonec to stejně vzdal, našel telefon, otevřel Facebook a napsal Billovi rychlou zprávu.
Pondělí 12/09/08
Pondělí 12/09/08
Pondělí 12/09/08
Pondělí 12/09/08
Tom rychle vyskočil z postele, běžel do koupelny, aby se ujistil, že nevypadá jako zombie. Když si byl jistý, že vypadá koukatelně, šel zpátky do ložnice a vlezl si do postele, připraven na další konverzaci s Billem přes web kameru.
autor: The_poltergeist
Chudák Tom, snad to s jeho mokrým snem vyjde příště 😀 Opravdu doufám, že Bill není mrcha a nedělá si z Toma srandu. Věci mezi nimi jdou zatím moc dobře. Konečně se Tom nestydí tolik a pracuje na tom, aby mohl bez problémů komunikovat. Bylo mi ho líto, když viděl, jak se Bill s jeho kamarády směje a hned ho napadlo, že se smějí jemu. Samotnou by mě zajímalo, čemu se smáli. Zatím nebyla žádná zmínka, že by se s Billem bavili o Tomovi, ale jsem si jistá, že se ho na něj musí ptát. Přeci jen, pořád si spolu píšou, pracují na společném projektu a už je spolu i viděli.
Vážně si přeju, aby v tom nebyl žádný podraz. Jsem ráda, že má povídka skoro 40 kapitol, ale bojím se, co se bude dít. Děkuji za díl a nemůžu se dočkat dalšího!
Ani nevím, co k tomu ještě říct. Tom to má prostě zatraceně těžké. A já mu pevně držím palce, aby to skutečně nebyl jen nějaký žertík pro zábavu. V dnešní době je to pekelně těžké, a trocha té paranoie není úplně mimo mísu. Georg má pravdu, že Tom potřebuje zkušenosti, jakékoli. Věřím, že v tom horším případě by ho podržel.
Díky za překlad a těším se na pokračování.
Tom by měl něco dělat aby si víc věřil.
Tom je tak zatraceně paranoidní, že i já už začínám mít o Billovi pochybnosti…
Díky za překlad
Tom chce sám na webku? Woooooooooooow! Další velký pokrok Toma! 🙂 Moc se mi líbí všechny jeho kroky vpřed a to, jak Billovi věří. 🙂 Já sama Billovi věřím a ještě ani jednou mě nenapadlo o něm pochybovat, tak doufám, že toho jednou nebudu litovat! 😉 Jestli má Bill nějaké nekalé úmysly, tak si to ode mě rozhodně slízne. 😛
Každopádně Tomovy pokroky mě neuvěřitelně těší. Je úžasný! 🙂
Moc se těším na další díly a děkuji za výborný překlad! 🙂
Tak se to nějak zamotává, pánové to začínají mastit!
Tak jsem se dockala, tesim se a pocitam HODINY do zverejneni dalsiho dilu, nebot je to tak zatracene dokonaly, emoce, vsechno!
Ehm, ehm… byla jsem si naposledy tak jista, ale…
[4]: ano, i ja… 😀 Je to celou dobu podsouvano, Tomovy myslenky prece nemuzou byt bezvyznamne! Nechce se mi verit, ze se ti jeho spoluzaci smali necemu, co nemelo nic spolecneho s Tomem. Musim se dozvedet, jakou tam maji ulohu, proc uz to nevim?!!:D Proc se s nim teda nornalne nebavi?… Trochu mam pochybnosti.
Taky me napadlo, jestli to nemuze byt soucast nejake sazky, ktera uz vsak Billovi prerostla pres hlavu a uz to proste nemuze hrat, nejde to – jeho sameho to dostalo. Jako ze prve to bylo mysleno jako sazka, ale Bill uz to tak nebere, protoze je v tom sam az po usi, nerozlisuje sazku a realitu. Ono je to tak zatracene strhujici, cela ta story!!^^ Zacina to byt stale napjatejsi a ja si rikam, kam az se to muze vyvinout. Jinak Georg ma naprostou pravdu. Mysli dopredu.
Jo… a hrozne dekuju za preklad. Opet:) Nekdo psal na zacatku, ze ty dialogy mu prijdou umele nebo co, mne naopak prijdou presne takove, jak maji byt, aby si pod nimi clovek predstavil opravdu jedinecnou osobu. Skryva se za nimi tolik emoci, kuraze a vahani a nevim ceho vseho jeste, aby zo dalo dohromady uzasnou atmosferu pribehu! Fakt nejvic asi miluju ty dialogy. Mam pocit, jako nych tam byla s nimi a byt tam jen holy popis, bylo by to asi 100x mene zive. Ty dialogy jsou proste TOP, miluju miluju miluju!
No dievčatá, aj ja už začínam o Billovych úmysloch pochybovať, lebo tie Tomove pochody v hlave sú tak presvedčivé :D! Posera jeden, nech sa už rozhýbe lebo si okúšem fakt všetky nechty (mam gelove ale to nie je prekážka x) ) . včera som sa sem dopravila na stránku presne o 15:00 a do 16:00 som obnovovala a čakala netrpezlivo…toto som ešte nemala pri žiadnej poviedke (trošku pri Caught in Camera od zuzu keď "uniesli" Billa). Veľmi sa teším na nedeluuuuuuuuuu :))
Já vůči Billovi podezřívavá nejsem. Já mu věřím. Možná měl nějaké postranní úmysly na začátku – třeba nějaká sázka, jak zmínila NicoleEivissa, ale jestli to tak bylo, tak teď už to rozhodně není pravda. 🙂 Protože mi přijde, že to není jen Tom, kdo je úplně hotový z Billa, myslím, ž Bill je úplně stejně hotový z Toma. 😀 Ale jsem zvědavá, jak se to vyvine, to je pravda. Tom má zajímavý vývoj charakteru. Vím, že se tahle série jmenuje Sweet Desire, ale upřímně… víc by k tomu seděl název jako "Psychoterapie láskou" nebo "Tomova cesta k sebedůvěře"… nebo prostě něco takového. :DDD Děkuju moc za překlad.
[8]: jo, presne! Taky si nepamatuju, ze bych neco podobneho prozivala u jine povidky! Ted jsem se zacetla do Valentine's Day od Sapere Aude (diky ti za doporuceni v guestbooku:D) a ty vypada skvele, je sladka a vsechno, ALE – tadyhleta je uplne jiny level… Nedokazu ten vliv popsat! Nepotrebuju jinou kulturu, tohle vyda za vsechny prozitky (snad krome poslechu Kings of Suburbia, coz jsem poprve slysela cele vcera-ja vim, jsem trochu pozadu:D) Btw. Diky za dalsi tip na povidku xD Unos Billa zni napinave!:)
[9]: Asi tak no:D Pokud ma "Sweet" popisovat sladkost a neznost povidky, tak urcite, ale "Desire", ta obrovska "Desire" ma snad spis popisovat touhu, s jakou maji ctenari tu povidku chtit cist (protoze, uprimne, to by zatracene dobre vystihlo prinejmensim muj postoj k povidce-tak strasne a nenasytne touzim vzdy po dalsi kapitole!:D)
Som tak strašne zvedavá ako toto dopadne. Neskutočne netrpezlivo očakávam ďalšiu kapitolu:)