autor: emraud
Vzduch byl celkem chladný, protože v pozdních odpoledních hodinách začalo pršet a déšť smyl ze země teplo. Tom se roztržitě díval ven z kuchyňského okna přes trávník na rozsvícené lampy na jejich dvorku. Zdálo se, jako by zvuky smíchu a ječení otce s dcerou z obývacího pokoje zahřály celý dům. Na tváři se mu objevil malý úsměv a šel vytáhnout z lednice zbylou omáčku. Bude muset vymyslet recept, jak ji využít.
„Taťko Tomi!“ Vyjekla Gillian, když vešel do kuchyně, a rozběhla se směrem k němu, aby se za ním schovala. Bill přiběhl o několik vteřin později a lapal po dechu. Ti dva se popichovali a honili po domě.
„Vylez ven, ty podvodníku!“ Vykřikl Bill a pomalu se blížil k Tomovi a Gillian. Byl polonahý jako obvykle, tepláky mu visely nebezpečně nízko na bocích a odhalovaly jeho hvězdné tetování, od kterého měl Tom problémy odtrhnout oči.
„Tys podváděl první, tati,“ řekla Gillian, když vykoukla zpoza Toma a vyplázla na svého otce jazyk.
„Gillian,“ varoval ji Tom, rty měl stisknuté do tenké linky.
„Omlouvám se, ale tatínek-“ Gillian zaječela a okamžitě se rozběhla, když se ji Bill pokusil chytit.
Když se pro ni Bill natáhl, náhodně strčil do Tomovy paže a obsah misky se zbylou omáčkou se vylil Tomovi na tričko. Černovlasý muž ztuhl a oči se mu rozšířily, když sledoval vztek na tváři dredatého muže před sebou.
„O-ou!“ Vydechla Gillian, rukama si dramaticky zakryla ústa. „Táta zašpinil taťkovi Tomimu tričko!“ Okamžitě vyběhla z kuchyně, věděla, co bude následovat.
„Bille!“ Vykřikl Tom, hněvem se mu roztáhly nosní dírky.
Černovlasý muž vykřikl a rychle opustil kuchyň, zatímco při běhu vykřikl ´sorry´. Tom si okamžitě stáhl tričko a rozběhl se za ním, po cestě kolem prádelny odhodil tričko do koše na špinavé prádlo.
„Zlatíčko, pomoc! Šéf mě chce sežrat!“ Křičel Bill, jak se vydal ke své pětileté dceři, aby se za ní schoval. Gillian jen vyjekla a smála se, jak se snažila pohybovat, ale Bill jí byl stále v patách a dělal si z ní před Tomem štít.
„Já tě zabiju,“ vysmíval se mu Tom s pochmurnou tváří. Gillian se rozesmála ještě víc a on si nemohl pomoct a drze se na ni ušklíbl. Oba muži se navzájem honili po místnosti, zatímco Bill pištěl a chichotal se a Tom se jej snažil chytit. Gillian pobíhala kolem a oba je sledovala.
„Šé-fe,“ zakňučel Bill, když se zastavil, aby se vydýchal, „už ne…“
„Aww, Billík už to vzdává,“ posmíval se mu Tom. On sám už těžce oddechoval, přesto ten pocit vzduchu naplňujícího jeho plíce byl docela pěkný. Od chvíle, kdy v ruce nedržel cigaretu, se mu dýchalo o hodně líp. Oba se na chvíli zastavili, pouze s konferenčním stolkem mezi nimi. Tom se pak na Billa ušklíbl a pokusil se jej chytnout za ruku. Bill vypískl a hned se od něj o kus vzdálil. Tom zavrčel a pronásledování začalo znovu.
Tom byl pekelně naštvaný, ale nemohl si pomoct a musel se smát spolu s Billem, jak jej honil po místnosti. Připadal si znovu jako dítě a musel přiznat, že se vlastně bavil.
Oba muži pobíhali po obývacím pokoji, dokud Tom Billa konečně nechytil za zápěstí. Černovlasý muž vypískl a snažil se ruku vyprostit ze sevření, jen aby nakonec dopadl zády na podlahu. Tom si klekl, rozkročil se nad ním a začal jej lechtat na bocích.
Bill zavřeštěl a divoce sebou házel, zatímco Tom pokračoval v lechtání. Křičel, a zároveň se smál a žádal staršího muže, aby přestal. Byli až příliš soustředění jeden na druhého na to, aby slyšeli zvonek, a tak Gillian bez povšimnutí vyklouzla z pokoje.
„Ty… blbče…“ zavrčel Tom, zatímco dál lechtal mladšího muže pod sebou.
„Šéfe!“ Vykřikl Bill mezi smíchem. „Už ne!“ Silně bojoval proti staršímu muži, kopal do vzduchu a plácal ho do paží, ale jeho šéf byl prostě silnější a byl odhodlaný ho nechat trpět.
Tom ho chytil za zápěstí a přitiskl je k podlaze po obou stranách Billovy hlavy. Oba dva ze všeho toho běhání lapali po dechu. Billovi se silně zvedala a klesala hruď a ze smíchu a křiku těžce oddechoval.
Tom se poté naklonil dopředu a snažil se udělat rozzlobený obličej, aby Billa vystrašil. Mladšímu muži se zadrhl dech v hrdle a hlasitě polkl, jak se k němu Tom dál nakláněl, jeho krásné oči na něj zíraly zpět. Trošku zakňučel, vystrašený ze svého šéfa, ale zároveň mu to přišlo vzrušující.
V tu chvíli si brunet konečně odkašlal, aby upoutal pozornost obou mužů. Oba trhli hlavou jeho směrem a na půl vteřiny ztuhli, než se pokusili se od sebe odtáhnout a vyškrábat se na nohy. Bill se snažil rychle vstát a udeřil čelem do dredatého muže, který na něm obkročmo seděl. Tom spadl dozadu, dopadl na zadek a rukou se chytil za čelo.
„Auuu, Bille!“ Zasyčel Tom, zatímco si čelo mnul.
„Promiň,“ zamumlal Bill a také zakňučel bolestí. Brunet i Gillian se uchechtli a oba muži se zamračili, když se postavili na nohy.
„Ahoj,“ pozdravil dobře stavěný brunet s úšklebkem na tváři namířeným na dredatého muže.
„Ahoj i tobě,“ odpověděl Tom se zazíráním.
Gillian rychle přiběhla ke svému otci. Bill ji okamžitě zvedl a políbil ji na tvář. „Kdo je náš host, zlatíčko?“ Zeptal se.
„Jmenuje se Georg,“ řekla Gillian a naklonila hlavu na stranu. „Říkal, že je kamarád taťky Tomiho.“
Brunet se okamžitě znovu zasmál, když zaslechl slovo ´taťka´, a vysloužil si tak od Toma další zamračení. Odkašlal si a přiblížil se k polonahému muži, aby jej krátce objal.
„Vypadá to, že máš plné ruce práce,“ řekl, když se odtáhl.
Dredatý muž jen zavrčel a protočil oči, když od sebe svého nejlepšího přítele jemně odstrčil a usmál se. „Jsi zpátky brzo. Jak bylo v Paříži?“
„Výborně,“ odpověděl Georg s širokým úsměvem. Pak se obrátil k černovlasému muži a na chvíli se odmlčel. Byl docela ohromen, zatímco zíral na jeho nádhernou tvář. Pak se usmál a napřáhl ruku. „Dobrý, ehm, večer,“ řekl, jakmile krátce pohlédl na hodinky. „Georg, Tomův kámoš, a ty jsi…?“
Černovlasý muž mu potřásl rukou. „Bill. Rád vás poznávám, pane.“
Brunet se zasmál. „Nevěděl jsem, že jsi teď na kluky,“ řekl směrem k Tomovi. Sledoval, jak dredatý muž zrudl a náhle ho udeřil do ramene. „Au! Co je?“
„Je to můj kolega, ty idiote!“ Zasyčel Tom.
Brunet obrátil pohled k Billovi a zvedl obočí. „No, to je…“
„Dal byste si s námi večeři?“ Řekl Bill náhle s lehkým úsměvem.
Všichni čtyři seděli u stolu o hodinu později poté, co se Tom pokusil vytvořit rychlou večeři. Přinutil Billa, aby mu v kuchyni pomohl za to, že dříve rozlil omáčku. Většinu času se na sebe oba utrhovali a vzájemně se posmívali, jen aby o minutu později na celé dohadování zapomněli a Tom začal mladšímu muži opět dávat pokyny.
Georg je oba po celou dobu pobaveně sledoval. Ti tři byli prakticky jako rodina, a on mohl vidět, jak si to jeho nejlepší přítel všechno užívá. Bylo velice snadné říct, že si jsou bližší, než si ve skutečnosti mysleli. Tom se po celou dobu usmíval a smál – to bylo něco, co na něm už dlouhou dobu neviděl. Pobaveně svého kamaráda sledoval, protože tohle bylo něco, co chtěl už dávno: hezkou a milou rodinu, o kterou by se mohl starat.
„Už jste spolu ty a Selene mluvili?“ Zeptal se Georg náhle během dezertu. Věděl, že tím praskne Tomovu šťastnou bublinu, a to se také stalo. Dredatý muž – a taky Bill, nad tou otázkou na okamžik ztuhl.
„Ještě ne,“ odpověděl Tom a snažil se, aby to znělo nenuceně. „Ať už se mi chystáš říct cokoliv, tak už to vím.“
Georg se na něj tázavě podíval. „Jak to?“
„Viděli jsme ji – je,“ vložil se do toho Bill, čímž si od Toma vysloužil zazírání. Na oplátku na něj trucovitě našpulil rty a zahučel.
„Aaaha,“ byla jediná věc, kterou Georg mohl odpovědět a zvedl u toho obočí. Poté už o Seleně nemluvil.
Bylo už dost pozdě, když se Georg rozhodl odejít. Bill a Gillian už byli ve svém pokoji, kde se Bill snažil holčičku přimět ke spánku.
Tom šel svého nejlepšího přítele vyprovodit. Vzduch venku měl zemitou vůni, když vyšli z domu a zamířili k autu. Než brunet nastoupil, věnoval Tomovi pevné objetí a ten ho opětoval.
„Dávej na sebe pozor, taťko Tome!“ Řekl Georg, když se odtáhl a mrkl na svého nejlepšího přítele.
Dredatý muž si jen odfrkl a vystrčil na něj prostředníček. „Jeď opatrně.“ Georg se na něj ušklíbl a nasedl do auta. Stáhl okýnko a zamával, než odjel pryč.
***
„Jak jde projekt?“ Zeptal se Tom, jakmile Andreas vstoupil do místnosti.
Odbarvený blonďák se na něj usmál a podal mu složku. „Připraveno na prezentaci.“
Dredatý muž se ušklíbl a složku si převzal. Andreas rozhodně byl talentovaný a efektivní pracovník. „Skvělé.“ Na okamžik přelétl očima papíry ve složce, než ji odložil stranou. Andreas se mezitím svalil na gauč a prohlížel si nějaké časopisy.
„Poslední dobou tě moc nevidím chodit ven,“ řekl Tom při pohledu na blonďáka. Věděl, že Andreas miluje chození po barech a vyhledávání holek i kluků.
Andreas se uchechtl a zavrtěl hlavou, čímž si od Toma vysloužil zvědavý pohled. „Ach, čas od času si někam vyjdu,“ řekl Tomovi. Hravě zahýbal obočím a zasmál se.
Dredatý muž pozvedl obočí a ušklíbl se, když si uvědomil, co tím odbarvený blonďák naznačoval. „Je tady něco, co mi chceš říct, Andy?“
Andreas otevřel ústa, aby něco řekl, ale okamžitě je zase zavřel. Na chvíli na Toma pohlédl, než se přestěhoval na židli v přední části Tomova stolu.
„Hele, slib mi, že se mi nebudeš smát,“ řekl Andy.
„Proč bych se smál?“ Zeptal se Tom.
„Já… s někým se vídám,“ odpověděl blonďák a oči měl při tom upřené na stůl. Nebylo to něco, za co by se až tak styděl. Jen to pro něj bylo tak trochu nové a Tom to taky věděl. Vzhlédl, aby se setkal s jeho pohledem, ve kterých spatřil překvapený výraz.
„Opravdu?“ Na Tomovu tvář se vplížil úsměv. Znal Andrease jako playboye, stejně jako byl on – no, jeho ´mladší´ já. Konečně přišel čas na to, aby toho mladého muže někdo zkrotil.
Andreas přikývl, mírně v rozpacích. „Jo.“
Tom se v křesle opřel a drze se zazubil. Tak to bylo opravdu něco. „Konečně, jo? Znám tu osobu?“ Opřel se o lokty a naklonil se blíž. „Vsadím se, že je pěkně sexy, co?“
Blonďák se zasmál a poté si dlouze povzdechl. „Jo, pěkně sexy, a jo, znáš ho.“
Dredatý muž se na chvíli odmlčel, v tom okamžiku jej nikdo sexy nenapadal.
„Vím, že možná budeš proti,“ řekl Andreas náhle a přerušil tak jeho myšlenky. „On tady pracuje.“
Tom na okamžik ztuhl s ústy mírně pootevřenými. Řekl Andy právě teď ´on´? V žaludku mu náhle nepříjemně zavířilo, jako by věděl, co bude následovat. „T-tady pracuje?“
Andreas přikývl a úzkostlivě se kousl do spodního rtu. „Já vím, že se od toho odrazuje, ale jsme přátelé, a tak chci, abys věděl, kdo to je.“ Na chvíli se odmlčel a pro uklidnění vydechl, než řekl: „Chodím s Billem.“
Bill…
„Cože?“ Zeptal se Tom bez dechu. Měl pocit, jako by z něj náhle někdo vysál všechen život.
„Znáš přece Billa Kaulitze?“ Odpověděl Andy. „Chodíme spolu už skoro dva měsíce.“
Místnost se náhle zdála být až příliš velká a Tomovi přišlo všechno kolem rozmazané. Víření v jeho břiše se každou vteřinou zhoršovalo. Jak to, že si toho na svém vlastním pracovišti nevšiml už dřív? Byl tak netečný, že si to neuvědomil. Bill se v práci vůbec nechoval, jako by měl k Andreasovi takhle blízko. Pouze pár vyměněných pohledů, nesmělé úsměvy a rozhovory o práci. Neuvědomil si, že ten muž, o kterém Bill celou dobu mluvil, byl jeho kamarád.
„Aha.“ Odpověděl dredatý muž pouze. Vlastně nevěděl, co v tu chvíli má cítit, s výjimkou nevolnosti, která jej již zasáhla. Jeho Bill, chodil s jeho dobrým přítelem Andreasem…
Tomovi pokleslo srdce. Bill dokonce ani nebyl jeho.
„Tome?“ Zamumlal Andreas.
„Já…“ Dredatý muž se na okamžik odmlčel, než na tvář dostal malý úsměv. „Jsem překvapený. Ne, šokovaný.“ To byla naprostá pravda. Byl příšerně v šoku, a aniž by si to uvědomoval. Jeho srdce se každou minutou více a více lámalo.
„To teda jsi,“ podotkl Andreas. „Bill je prostě… já nevím. Možná to zní jako klišé, ale je prostě perfektní.“ Na tvář se mu pomalu vplížil sladký úsměv, když si v duchu vybavil obraz černovlasého muže. „Je plachý a zdvořilý… nemotorný, přesto rozkošný…“
Oh, o plachosti nic nevím, pomyslel si Tom. Jeho vlastní představa Billa byl hlasitý Bill, uštěpačný a neomalený… bezstarostný Bill, dětský Bill… jeho sladký úsměv, jeho srdečný smích, ty krásné hnědé oči… jeho měkké, svůdné rty…
„Omlouvám se, už teď zním jako holka,“ řekl Andreas s uchechtnutím. Dredatý muž se vytrhnul ze svých myšlenek a zíral na něj, odfrknul si.
„Ne, to je v pohodě. Chápu tě… znám ten pocit.“
Ozvalo se zaklepání na dveře a dovnitř vstoupila Natálie s hromadou složek v ruce. Andreas konečně vstal a mávl na něj.
„Díky za popovídání, chlape… tak později,“ řekl Andreas s úsměvem, než vyšel z místnosti.
„Jo…“ odpověděl Tom.
***
„Šéfe, můžu s tebou mluvit?“ Zeptal se Bill.
Tom trhnul hlavou a podíval se na černovlasého muže stojícího vedle pohovky. Už hodinu zíral na televizní obrazovku, od včerejška byl roztržitý a vyhýbal se konverzaci s mladším mužem, předstíral, že je zaneprázdněný. Pouze přikývl a mladší muž se posadil vedle něj. Bill právě vylezl ze sprchy a jeho svěží vůně Tomovi připadala opojná, cítil, jak se mu kroutí žaludek.
„No,“ začal Bill a kousal s do rtu. „Ty víš, že s někým chodím, že?“ Když Tom nijak neodpověděl, tak pokračoval. „Už jsem mu řekl o Gillian a on řekl, že je s tím v pohodě.“
Tom se pokusil představit si Andrease se svou malou princeznou, ale v tuto chvíli to nedokázal.
„To je hezké,“ odpověděl Tom a snažil se do svého hlasu vložit nějaké nadšení.
„Já… chodím s Andreasem,“ řekl Bill konečně a tváře mu zrudly. „Omlouvám se, že jsem ti to neřekl dřív.“
Zdálo se, jako by to bolelo ještě víc, když ta slova vyšla z úst mladšího muže. Tom se pokusil o úsměv a položil ruku na Billovu hlavu. „Já vím.“ Bill šokovaně rozšířil oči. „Andy už mi to řekl.“
Bill ještě více zrudl a Tom si nemohl pomoct, ale usmál se nad jeho roztomilou tváří. Mladší muž trucovitě nafoukl tváře. „Mohl jsi mi to říct,“ zamumlal. „Trapné.“
„Potom by to nebyla zábava,“ odpověděl Tom s úšklebkem. Nebyla to zábava. Alespoň ne pro něj. Polovičatě se uchechtl, když se na něj Bill zamračil. Hravě jej štípl do tváře, dokud to černovlasý muž nevzdal a neusmál se.
„Takže jsi s tím v pohodě?“ Zeptal se Bill.
„S čím?“ Zeptal se Tom.
„S tím, že chodím s Andym,“ odpověděl Bill.
Tom na něj chvíli zíral, nejistý, co říct. Nevěděl, jestli se mu to ve skutečnosti líbilo, nebo ne. „Proč se mě ptáš?“
„Protože jsi ten nejlepšejší přítel, kterého mám-„
Au.
„- a víš o těchhle věcech víc než já,“ řekl Bill s lehce našpuleným spodním rtem.
Tom na okamžik zíral do těch oříškových očí před sebou a jeho dlaň bezmyšlenkovitě uchopila Billovu tvář. Mozolnatým palcem lehce hladil tu jemnou, bledou pokožku, až se Billovi zasekl dech v hrdle, a o chvíli později vydechl.
„Je to v pohodě,“ zamumlal Tom nakonec, „Andy je v pohodě. Bude to fajn.“ Tak nějak se on sám necítil fajn po těch posledních slovech. Tížily ho jeho vlastní pocity, ale pak se rozhodl to ignorovat a na mladšího muže se usmál. Bill by miloval vidět ho se usmívat.
A ano, Bill se zazubil, a k jeho překvapení se položil na gauč a hlavu mu položil do klína.
„Bille!“ Zakvílel Tom, jak zíral na mladšího muže ve svém klíně.
„Dal jsi pryč všechny polštáře,“ odůvodnil to Bill. „Takže teď budeš muset být můj polštář ty.“
„Nejsou tady žádné polštáře, protože jsi je polil a ony smrdí!“ Odsekl Tom. Dál už však neprotestoval, pouze na muže ve svém klíně zíral.
Černovlasý muž se jen zasmál a popadl ovladač z konferenčního stolku. „No tak, dneska je dobrý film.“ Projížděl jednotlivé kanály, dokud nenašel ten, který hledal. „Tady.“
„Zápisník jedné lásky?“ Zeptal se Tom se zvednutým obočím a ušklíbl se.
„Ach, sklapni. Pořád je to dobrý film,“ Bill na něj vyplázl jazyk a otočil se hlavou k obrazovce.
„Jasně, jasně. Ale opovaž se mi zamokřit kalhoty,“ odpověděl Tom.
„Tak mi podej kapesníky.“
„To myslíš vážně?“
„Co?“ Vykřikl Bill a zamračil se. „Je to smutný film!“
„Fajn…“ Zabručel Tom, ale ve skutečnosti se usmíval.
Zatímco Bill v plné koncentraci sledoval film, Tom si nemohl pomoct a zíral dolů na jeho andělskou tvář. Roztržitě hladil jeho hedvábné vlasy, jako kdyby byl jeho domácí mazlíček. Tak nějak se cítil spokojeně, jak tam seděl na pohovce s Billem ležícím vedle něj. Alespoň byl mladší muž s ním.
Prozatím.
autor: emraud
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Já to uhádla že chodí z Andym to se nemělo stát.
První polovina kapitoly byla tak úžasná, ohromně jim to klapalo, ale pak… Andreas.
Měla jsem to tušit, když o něm nějakou dobu nepadla ani zmínka. Nejen Tomovi, ale i mně se lámalo srdce. Tohle je ta nejblbější kombinace. 'Jeho' Bill chodí s jeho přítelem. Top bude peklo.
Děkuji za překlad a těším se na pokračování.
Veľmi dúfam, že sa Bill s Andym rozídu čím skôr. To bolo také zlé keď sa to Tom dozvedel… je mi ich všetkých ľúto, budú trpieť, keď sa všetko prevalí, Tom je v tom už po uši, Andy bude smutný keď si Bill uvedomí, že ten pravý je pre neho Tom…
Ďakujem za preklad Zuzu♥
Jo jo, toto este bude peklo. A vaetco budu trpiet. Este stastie, ze rozpravky mavaju ( vacsinou ) stastne konce…
Čekám pořádný mazec, nebudou to mít hoši jednoduchý….
Taky jsem tušila, že Bill asi chodí s Andym. Na jednu stranu jsem ráda, protože Andy se zdá jako fajn chlapík, ale na stranu druhou to je strašné….Bill přece patří k Tomovi!!!! Docela by mě zajímalo, zda Bill ke svému šéfovi cítí něco více a nebo ne?! U Toma to jde prostě poznat. Ten je do Billa den ode dne zamilovanější a zamilovanější. ♥ Moc bych jim přála, aby jim to spolu všechno vyšlo. Tvoří spolu nádherně harmonickou rodinu a já už jenom chci, aby to bylo oficiální!
A taťka Tomi je nejlepší! ♥
Moc děkuji za tuhle skvělou povídku a její překlad! ♥