Tom nemohl uvěřit tomu, jak neskutečně hloupý byl. Celé to posral. Naprosto to podělal. Jeho největší strach se proměnil na skutečnost – Bill toho měl už akorát tak dost, jeho trpělivost se zmenšila a rozhodl se, že už se s Tomovou hloupostí nedokáže dál vyrovnávat.
Věděl to. Někde hluboko uvnitř věděl, že to celé bylo jen otázkou času, kdy Billova trpělivost vyprchá a on s ním přestane mluvit.
Tom nechal ze svého hrdla vyjít frustrované zavrčení; zatnul pěsti a udeřil do kusu dřeva, které sloužilo jako čelo jeho postele. Nezajímalo ho, jestli ho rozbije nebo jestli zraní sám sebe. Jeho život byl už dávno zničený – takže zlomená pěst nebo dvě to rozhodně nijak nezmění.
Byl tak hloupej. Tak zatraceně hloupej! Co měl ksakru teď dělat? Oba, jeho matka i Georg by mu řekli, aby s Billem mluvil. A ano, bylo jednodušší říct to, než udělat to, když jste se zaměřili na to, že ho Bill momentálně ignoroval. Co měl udělat, aby si znovu získal Billovu pozornost?
Znovu se zahrabal do svých přikrývek, schovával každý centimetr svého třesoucího se těla. Nebyl si příliš jistý, ale cítil potřebu schovat se. Schovat se před světem. Cítil se tak zahanbeně, zahanbeně jako dítě, které bylo posláno do kouta, aby přemýšlelo o svém chování, zatímco ostatní děti kolem něj pořád běhaly, bavily se, smály a ukazovaly si na něj, bavící se tím, že on nemůže být součástí jejich hry. Byl zahanben z představy, jak bude čelit Georgovi a matce, jak se před nimi bude chovat, až jim řekne, že to s Billem podělal. Bude to trapné a ostudné. Kdyby to bylo na něm, nikdy, nikdy by už ze svého pokoje nevyšel. Sakra, pravděpodobně nikdy nebude ve svojí posteli nic dělat, nemusel chodit teda ani na záchod. Co kdyby teda vykonával svoji potřebu přímo do postele a zemřel by na následky svojí špatné hygieny? Jeho život byl už dávno pryč, nebyl tady žádný důvod, aby ho dál žil.
Zavřel oči a snažil se znovu usnout. Měl šílenou bolest hlavy, byl vyčerpaný, jeho pěsti tak moc bolely, že sotva mohl pohnout prsty. Momentálně byl naprosto k ničemu a neměl ani trochu energie na to, aby zůstával vzhůru. Neměl sílu zůstat vzhůru a být posedlý Billem a svojí vlastní obrovskou hloupostí.
Tom Trümper:
Dopřál si další dlouhý lok piva, zatímco čekal; jako kdyby snad věděl, na co čeká. Čekal na to, jestli Bill zprávu otevře nebo odpoví? Dobře, možná na obojí. Věděl, že to Bill určitě viděl, ale jestli odpoví, to byla další otázka. Otázka, na kterou Tom zatím neznal odpověď.
Tom Trümper:
Tom Trümper:
Ano, momentálně by zoufalý. Neměl daleko k tomu, aby se mohl nazvat ubohým. V žádném případě, hranici ubohosti překročil už dávno. Proč ale Bill nemohl najít nějaký způsob, jak by mu odpustil nebo alespoň odpovídal na zprávy? Opravdu Billovi tak moc ublížil? Opravdu byl takovej kretén, že Bill neměl ani pomyšlení na to, aby s ním mluvil?
Tom Trümper:
Tom Trümper:
Tom se cítil docela směle a statečně, psal jednu zprávu za druhou. Každá zpráva byla odvážnější než ta předchozí.
Tom Trümper:
Začervenal se nad svou poslední zprávou. Cítil vzrušení a byl trochu zmatený. Tak nějak úplně nepochopil, proč napsal tu poslední zprávu, nebo co jí chtěl říct, ale doufal, že teď konečně získá Billovu pozornost.
Ale ne. Pořád nic. Bill byl tvrdohlavější než jeho vlastní máma a Tom na něj chtěl momentálně spíš pořádně zakřičet, než žádat o odpuštění. To by to ale pravděpodobně jenom zhoršilo.
Tom Trümper:
Tom Trümper:
V tomhle okamžiku věděl, že by udělal naprosto cokoliv, aby dal věci do pořádku. Kdyby Bill chtěl, aby se prošel nahý školní chodbou a neměl na sobě nic kromě vysoké ponožky zakrývající jeho mužství, ochotně by to udělal… A poté by samozřejmě ztrapněním umřel.
Nalil do sebe třetí pivo a vydechl, byl připraven vzdát se. Možná nedostane žádné odpovědi. Možná by měl pro teď Billa přestat otravovat. Možná jenom potřeboval nějaký čas a Tom by mu ho měl dát.
Zaúpěl, věděl, že tu zprávu otevřít musí. Opravdu nestrávil celý večer obtěžováním Billa proto, aby zprávu ignoroval, když konečně obdržel odpověď. Zhluboka se nadechl. S přerývaným dechem zprávu otevřel, překvapeně se uchechtnul, když si to přečetl.
Bill Kauliz:
… Cokoliv?
Tom nemohl zprávu napsat dostatečně rychle.
Tom Trümper:
Ano, cokoliv!
Bill se sám pro sebe usmál, když přemýšlel, co dalšího napíše. Tom řekl, že udělá cokoliv a oh, Bill ho vzal za slovo. Věděl, že je trochu zákeřný, možná trochu manipulativní, ale to byl jediný způsob, jak mohl získat to, co doopravdy chtěl. Věděl, že bylo špatné udělat to, a málokdy to tak dělal, ale Tom – bože, ten kluk rozhodně věděl, jak ho nastartovat. Dokonce ho vzrušoval i na místech, o kterých dosud nevěděl, že je vůbec má.
Bill si znovu pročítal zprávu, srdce mu trochu pookřálo. Chudák malý, zmatený, vystrašený chlapec. Opravdu Toma litoval. Kompletně mu rozuměl, a věděl, že nebylo jednoduché být v jeho kůži. On měl ale svoje potřeby a dneska je už nechtěl víc ignorovat. Cítil se špatně. Sakra, on věděl, že se choval špatně a že nebyl úplně fér. Ale co už.
Bill Kaulitz:
Jsi si jistý, že chceš udělat cokoliv?
Protahování času. Byla to jedna z věcí, ve kterých byl dobrý. Ještě nevěděl, co napíše, ale věděl, že by to mělo být nemravné, že by to měla být výzva… A možná trochu hříšné. Nemohl si ale pomoct, musel Toma trochu pozlobit. Byla to malá, prťavá odplata pro Toma za to, čím si kvůli němu procházel. Věděl, že Tom není špatný kluk. Věděl, že je sladký, citlivý a dobrosrdečný kluk, ale měl nějaký záměr a Tom mu to dělal opravdu, opravdu těžké s tím, jaký byl. Bill ho nechtěl změnit, neměl potřebu to udělat, ale… potřeboval to trochu uspíšit.
Tom Trümper:
Ano, prosím. Jen mi konečně řekni, co to je.
Bill Kaulitz:
Nah, to je v pohodě… Nech to být…
Změnil názor. Nemohl to udělat. Nemohl zneužít nebo zmanipulovat Toma, to prostě nebylo správné. Co si to, kurva, vůbec myslel? Jak mohl být tak sobecký? Bože, Tom by se to nikdy neměl dozvědět, jinak bude muset sám sobě přiznat, že se choval jako sobecký hajzl. Měl by to prostě nechat být.
Tom nebyl kluk, kterého mohl využít nebo si s ním jen pohrát.
Nevěděl, co dělat dál. Zaúpěl, frustrovaně zaklonil hlavu. Jeho plán selhal ještě dřív, než vůbec začal. Co měl, sakra, udělat? Proč mu Tom vůbec věřil? Proč to musel dělat tak těžké tím, že byl tak zatraceně sladký a nevinný? Ten pěkný, sladký, šlechetný, stydlivý kluk byl v jeho mysli a Bill nevěděl, jak to nadále zvládat. Nevěděl, jestli na to má dostatek trpělivosti. Neměl by se konečně vzdát? Tom byl… nedosažitelný.
Nedosažitelný a zatraceně úžasný.
Tom Trümper:
Udělám cokoliv :'( Nevdávej to! Přísahám… Projdu se nahý po škole, pokud by to znamenalo, že mi odpouštíš.
Bill nad tím zalapal po dechu, čelist mu doslova padla k zemi. Tohle napsal Tom…? Cože? Byl zhulený, nebo byl vážně tak zoufalý po tom, aby Billa dostal zpátky?
Nevěděl, co dělat. Měl prostě Toma nechat být, nebo měl počkat, jak daleko Tom dokáže zajít?
Bill musel přiznat, že opravdu chtěl vidět, jak daleko Tom dokáže zajít, protože normálně to byl on, kdo do všeho vkládal svoji iniciativu. On byl vždycky ten, kdo rozhovor vedl, bylo to něco, co normálně nedělal. On byl ten, který byl udělaný z kluků, kteří byli nad věcí, měli kontrolu ve svých rukou, byli dominantní a dokázali, aby se mu samou láskou podlomila kolena. Chtěl to a toužil po tom. Tom byl teda zatracený projekt, ale i tak si to Bill užíval.
Bill Kaulitz:
Awh, to bys pro mě udělal?
Bill si kousal nehty. Byl nervózní a plný viny. Neměl to dělat. Opravdu ne.
Tom Trümper:
Ano. Chci říct, hanbou bych umřel, ale pro tebe bych to udělal!
Bill Kaulitz:
Awh, v tom případě to nedělej, když bys hned poté umřel :p
Tom Trümper:
Okay, možná v tom případě se projdu nahý jen pro tebe, abys to mohl vidět?
Dobře, tohle tak úplně neznělo jako Tom. A ačkoliv to byl divný způsob flirtování, Bill se musel zasmát Tomovu chabému, ale sladkému pokusu. Najednou se jeho zvědavost z něj snažila dostat to nejlepší, protože zjistil, že je nemožné se zastavit. Vinen se mohl cítit později, teď si chtěl jen Toma otestovat.
Tom Trümper:
Udělám cokoliv, co budeš chtít, na webce, nebudu se na nic ptát. Budu předstírat, že nejsem nervózní a nechám tě rozkazovat.
Tom Trümper:
Vím, že jsem se na kameře choval zbaběle a my doopravdy… nic nedělali, ale já opravdu chci. Chci tě vidět… nahého.
Bill si mohl jednoduše představit, že Tom je právě teď rudý jako rajče. Nemohl potlačit smích. Tohle bylo… divné. Bylo to tak neohrabané, ale věděl, že Tom do toho vkládal hodně snahy. A asi taky vypil nějaký alkohol. Kluci jako Tom vždycky potřebovali něco silnějšího, aby našli odvahu vylézt ze svojí skořápky.
Bill Kaulitz:
Oh, vážně?
Nechtěl psát nic nemravného, chtěl, aby to momentálně udělal Tom. Bude spokojeně sedět a jen si to užívat. Plně toho využije jako pořádný sobec.
Tom Trümper:
Jo. Chci vidět tvoje tělo. Chci vidět, jak krásný jsi… Bez oblečení a tak, víš… Chci vidět, jak se sám hladíš a já pak akorát budu ty pohyby opakovat… A uhm, pravděpodobně bych u toho pohledu slintal, protože jsi tak vzrušující.
Bill už nemohl odolat. Proplesknul se hřbetem dlaně a zakroutil hlavou. Oh bože, ten nevinný kluk ho tak mučil. Bože. Bylo to tak úsměvné. Konec konců se Tom ale snažil. Snažil se tak moc rozbít svoji skořápku a vstoupit do reálného světa.
Bill Kaulitz:
A potom?
Tom Trümper:
Chci… Chci vidět, jak se dotýkáš sám sebe, chci vidět, jak si hraješ se svým pěkným tělem, chci se dotýkat sám sebe, zatímco tě budu sledovat. Chci se s tebou udělat…
„Oh, Tome,“ Bill téměř zavzlykal. „Oh, bože. Měl bych přestat,“ řekl sám sobě. Už to stačilo. Nemohl si s tím nebohým chlapcem už dál hrát. Měl to prostě… nechat být a ukončit to.
Tom Trümper:
Nejsem ale jako… tohle není ta jediná věc, co s tebou chci dělat…
Bill Kaulitz:
Ne?
Tom Trümper:
Ne. Chci být s tebou… Držet tě za ruku, objímat tě… Chci tě líbat a smát se s tebou. Chci vedle tebe ležet v posteli a jenom se na tebe dívat, obdivovat, jak pěkný jsi…
Jak to četl, nebyl daleko od slz. Byl takovej hajzl. Oh bože, chtěl se prostě sebrat a Toma obejmout, utěšit ho a říct mu, že je vše v pořádku, že se opravdu nemá za co omlouvat. Pokud se někdo měl za něco omluvit, byl to on sám.
Tom Trümper:
Chci… Chci se s tebou milovat. Chci ti nosit růže a dělat s tebou všechny ty romantické věci… Ale právě teď, pokud mám být upřímný, tě chci vidět bez oblečení.
Myslel to Tom opravdu vážně? Jak si vůbec mohl myslet, že je Bill krásný? Nebo to bylo něco, co jen tak řekl? Neznali se totiž příliš dobře. Měsíce spolu mluvili na Facebooku, ale ve skutečnosti jen párkrát. Jak bylo tedy možné, že byl Tom do Billa tak… zapálený? Často nad tím uvažoval a doufal, že Toma dostane, že ho bude mít rád. Ale s tím, jak plachý Tom byl, si občas nebyl jistý. Bill musel přiznat, že jeho srdce radostí poposkočilo, když to zjistil. Dělalo ho to šťastným, ulevilo se mu a na tváři měl velký, spokojený úsměv.
Tohle bylo ještě lepší, než očekával. Tohle bylo mnohem víc, než kdy vůbec doufal. Tohle všechno tak moc usnadňovalo, možná jeho plán bude fungovat.
Bylo to perfektní.
Tom Trümper:
Chci tě všude líbat… Chci se dotýkat sám sebe, chci křičet tvoje jméno, zatímco se na mě budeš dívat…
A bylo to tady, Bill už to dál nezvládl. Už nemohl nechat Toma déle jen tak čekat, co napíše.
Bill Kaulitz:
Dobře, zapni si web kameru a můžeme… 😉
Tom Trümper:
Znamená to, že mi odpouštíš?
„Ano,“ řekl Bill jemně, přestože ho Tom rozhodně nemohl slyšet. „Odpouštím ti. Oh, bože. Tohle je vynikající,“ dodal. Křenil se jako idiot, že se nikomu nemohl rovnat. Dokonce si i trochu tleskal.
Skvělé. Bylo to zatraceně skvělé.
autor: The_poltergeist
tohle se mi přestava líbit.. 🙁 hlavne to Billovo zporpadené chovaní 🙁 upřímne se obavam, že je to opravdu jen nějaka debilní sazka a Bill se rozhodl ji vyhrat…. hajzl :-/
tak tohle je zajímavé….
Páni, že by Tom měl od začátku pravdu a Bill na něj něco hrál ? Protože proč by jinak přemýšlel nad tím jaký je sobecký hajzl a jak jeho plán možná vyjde ? Není nakonec možné, že ho k tomu navedl ten kretén Spencer ? Já teda nevím, třeba mě Tom nakazil svoji paranoiou a ve skutečnosti má Bill v plánu akorát Toma sbalit. Vážně doufám, že to tak je. Protože jestli teď Tom kvůli Billovi odhodí všechny zábrany a ve finále zjistí, že si z něj Bill celou dobu dělal srandu, tak se asi vážně složí..
Díky za překlad
Tom, evidentně posilněný pivem, se dost odvázal. Už bylo na čase, i když to není úplně on. 😉 Ale trochu mě děsí Bill. Jeho motivy pořád nejsou úplně zřejmé, ale já pořád doufám, že v tom není žádný hnusný podraz.
Děkuji za překlad a těším se na pokračování.
Bože!!!!!!
Tak já jsem totálně paranoidní! Z Billa mám po dnešním dílu naprosto divné pocity. Možná v tom doopravdy nic není, těžko říct, ale tohle se mi přestává líbit. Ty Billovy myšlenky,…..co si o tom myslet? :-O
Tom se sice posilnil alkoholem a jenom proto byl schopen psát tyhle všechny věci, ale i přes jsem na něj hrdá. Napíše to jednou a pak to už třeba pro něj bude jednodušší. Těžko říct. Každopádně…chci hned další díl! Já se strašně, strašně bojím…!!!!
Moc děkuji za překlad! ♥
Mám strach o Toma že jej Bill srazí na kolena že je to od Billa jen hra.
Takze Tomova paranoia je SKUTECNA?! Boze, tohle se mi opravdu prestava libit! Mam z Billa smisene pocity a asi tak na 70% hadam, ze tohle nakonec doopravdy naplanoval. Ackoliv ja mu verila! Opravdu jsem mu uz par dilu verila a myslela si, jen jake problemy to ma s nejakym Spencerem… Jenze… Z jeho myslenek dobry pocit dneska nemam. Je fakt, ze do Billovy hlavu jsme nemeli moznost moc casto nahlednout. Jen si pamatuju nekde ze zacatku, ze si poridil webku pro sebe usmal, kdyz ji instaloval. Ze by to opravdu byl jeho a Spenceruv plan…? Nebo jen jeho a Spencer byl jeho druhy plan, potreboval neco, co u nej nenachazel, tak zkousel Toma? Ale sakra… ja jsem tak zmatena! Co se teda deje?! Proc se ma Tom Billovi omlouvat, proc by mu mel Bill odpoustet-vzdyt prece jen rekl, ze ma uz neco v planu s Georgem misto aby sel nekam s Billem, a to ze to vsechno tak neskutecne prodluzuje, protoze je proste stydlivy a vseho se boji…za to se nema co omlouvat. Nejak jsem nepochopila, co mezi nimi bylo za konflikt (nebo ten spis vznikl v Tomove hlave pote, co mu Bill v te skole neodpovedel na pozdrav, od te doby ho Bill nechal beze slova, nereagoval a to donutilo Toma dohnat to do bodu, ve kterem se na nachazel prave ted. Byl tohle cele Billuv plan?!)
Nechapu…Bill mluvi o planu, zaroven je mu Toma lito, chce ho obejmout, asi mu na nem taky zalezi, bojuje sam se sebou, jestli ma byt sobec nebo ne… Jezis ale Tom, jestli se tohle dozvi… Chudak! Budu ale verit Dzesi3, ze se mame na co tesit, a nebudu tak zoufala:) prece to nemuze byt smutne!/
Dekuju za prekladek a tesim, opravdu se neeeeskutecne tesim na pristi cast!^^
já mam strach 🙁 z Billa 🙁 nejsou Tomovy úvahy správné…že ne 🙁
aký plán? :O ! Ja neprežijem ak je Billov úmysel podlý a Tom je len nejaká stávka…to by ma velmi velmi VELMI sklamalo.
Teď to zase nabírá obrátky blbým směrem, mě se to Billovo chování vůbec nelíbí….
Dúfala som, že Bill bude chcieť stretko normálne naživo, toto je dosť divné. Som zvedavá čo sa stane aký má Bill plán…