autor: The_poltergeist
Doufáš, že se zamiluješ, ale tak moc to bolí.
„Takže,“ řekl Spencer a na oba se ušklíbnul. „Konečně tě rád poznávám.“
„Nápodobně,“ vyletělo z Toma automaticky, ačkoliv to bylo daleko od pravdy. Dokud se nerozhodl ukázat se, celkem si s Billem o samotě užívali. Navíc měl takový pocit, že se nechystá jen tak zmizet.
„Bille,“ řekl Spencer. Chlapec vedle Toma si zhluboka povzdychl, než se s obavami v očích podíval na svého ex. „Vážně si myslíš, že je lepší než já?“
Okay, najednou se cítil… nepohodlně. Otočil se, aby se podíval na Billa, který vypadal tak moc maličký. Nikdy ho tak ještě neviděl. Nedíval se na svého ex přítele, byl příliš zaneprázdněný díváním se na špičky svých bot a skousáváním svého spodního rtu. Billa v takové situaci neviděl a opravdu to nebyl pěkný pohled. Chtěl toho kreténa, který to všechno způsobil, okamžitě vyhodit a Billa si přitáhnout do těsného objetí.
„No?“ řekl Spencer, když nikdo nepromluvil.
„Nemyslím si to,“ Bill konečně odpověděl, hlas měl trochu roztřesený. Odhodlal se a pohlédl svému ex příteli do očí. „Vím to.“
Tom měl pocit, že se jeho srdce roztéká. To jediné, co momentálně chtěl, bylo dostat toho blbce pryč, aby mohl být sám s Billem. Tom měl ale bohužel pocit, že Spencer je ten člověk, který neodejde, aniž by vyvolal hádku.
„Myslíš to vážně?“
„Jo,“ sykl Bill skrz zaťaté zuby. „Myslím to opravdu vážně, takže prosím odejdi.“
Na malý okamžik bylo opět ticho. Dva bývalí partneři si vyměňovali zlé pohledy, zatímco se Tom opravdu snažil neomdlít z úzkosti, kterou pociťoval. V hlavě měl tolik věcí, co chtěl říct, ale když otevřel pusu, nic z ní nevyšlo. Nic kromě pisklavých zvuků.
„Říkal jsi, že se jmenuješ Tom, že?“ řekl najednou Spencer a usmál se, tón jeho hlasu nebyl dvakrát příjemný. A ačkoliv Tom o tomhle klukovi toho příliš nevěděl, tak dokázal pochopit, že úšklebek na jeho rtech neznačí nic dobrého.
„Jo,“ zhluboka dýchal a podíval se Spencerovi do očí, polknul. Jeho srdce tlouklo tak rychle, až to bolelo, v celém těle mu pulsovalo. Automaticky hledal cestu, kterou by mohl utéct. Potřeboval se odsud dostat, nemohl dýchat… Zároveň ale věděl, že nemůže Billa nechat samotného s tímhle hajzlem.
„Takže… myslíš si, že Billa znáš opravdu dobře?“ zeptal se a na Billa ukázal prstem. Jeho oči se okamžitě rozšířily, otočil se čelem k Tomovi, vypadal vyděšeně. Spencer si všiml, že Bill otvírá pusu, aby něco řekl, ale on byl rychlejší. „Nic neříkej!“ rozkázal. Scéna, která se odehrávala, byla pro Toma neuvěřitelná. Spencer mluvil s Billem jako s neposlušným psem a Bill… Bill, který byl většinu času tak sebejistý a šťastný, najednou vypadal smutně, vypadal jako otloukánek. Nebylo pochyb, že sledování téhle situace lámalo Tomovo srdce.
„No?“
„Já… uhm…“ zamumlal Tom, rty se mu chvěly. Bylo to, jako kdyby se ho ptal na něco před celou třídou, byl téměř paralyzovaný strachy. „Řekl bych že ho znám opravdu dobře, ačkoliv… Tobě do toho vůbec nic není.“ Druhá věta vyšla z Tomových úst tichým, bázlivým hlasem, nebyl si jistý, zda to Spencer vůbec slyšel.
„No… nemyslím si, že ho znáš tak dobře, jak si ty sám myslíš,“ ušklíbl se Spencer a rozesmál se.
„Spencere, ne-„
„Sklapni!“ vykřikl Spencer. Bill jen zakroutil hlavou a skousnul si ret. Tom cítil, jak uvnitř vře vzteky. „Vím docela dost o vašem malém… flirtu, nebo jak celou tu divnou věc na internetu nazvat,“ Spencer se zase začal smát. Tom opravdu chtěl vzít kus hadru a ten úsměv mu z tváře setřít. „Vsadím se, že sis celou tu dobu myslel, že tenhle krásnej idiot byl jenom tvůj, ale… to ses vážně spletl.“
„Co?“ zeptal se Tom. Byl zmatený, šokovaný, nevěděl, jestli věřit tomu, co slyší.
„Spencere,“ zašeptal Bill. Spencer ale jen zvedl dlaň, aby dal Billovi najevo, ať kurva drží hubu.
„Zatímco měl svoje malé dobrodružství s tebou, se mnou si užíval trochu zábavy,“ smál se Spencer. Jeho smích ještě více zesílil, když viděl Tomův výraz. „Vsadím se, že jsi to nevěděl, co?“
„Trochu zábavy?“ řekl Tom. Na víc se nezmohl, najednou se nemohl ani pohnout.
„Jo, trochu zábavy,“ potvrdil Spencer. „Však víš… šukání a tak. Jen jsem si myslel, že bys to měl vědět.“
„Já…“ Tom byl tak šokovaný. Jeho hlava se točila tak moc, že ji téměř musel držet v dlaních, aby viděl rovně. V nějaké části svého srdce nechtěl věřit, že ten kluk, kterého ani nezná, má pravdu. Bylo tohle vůbec normální? Aby se někdo nepřenesl přes rozchod a říkal takové věci?
Neměl by to zahrnout do svého uvažování?
Když se ale podíval na Billa, jeho srdce se zastavilo. Slzy se mu kutálely po tvářích, spodní ret se mu chvěl, vypadal, že ho to opravdu bolí a Tom… nevěděl, co si má myslet. Znamenalo to snad, že to je pravda? Nebo Bill plakal kvůli tomu, jak hnusně se k němu jeho ex přítel choval?
„Bille?“ zkusil Tom opatrně, nevěděl, co dělat.
„Není to tak zlý… jak to vypadá!“ vykřikl, dusil se svými vzlyky.
„Typický Bill,“ zakroutil hlavou Spencer, předstíral hluboké povzdychnutí. „Nikdy nebyl schopný vyrovnat se s následky svého jednání… však se na něj podívej. Brečí, vzlyká, jako bychom se mu snad chystali odpustit a ještě ho měli politovat.“
„Jak jsi myslel, že to není tak špatný?“ zeptal se Tom. Upřímně se ale bál slyšet pravdu. Momentálně pro něj nebylo důležité, jak moc zlé to bylo nebo nebylo, jediné, na čem mu záleželo, bylo to, že to byla… pravda.
„My… nestalo se to tolikrát,“ řekl Bill. Chvěl se tak moc, vypadal jako klubko neštěstí a že je těžké obhajovat sám sebe. „Přísahám ale-„
„Oh, neposlouchej ho,“ zahřměl Spencer. „Jen se snaží překroutit pravdu. Pokud sis toho nevšiml, je pořádně sobecký.“
Bill vzlyknul, zakryl si ústa dlaní a pevně zavřel oči.
„Upřímně, vypadáš jako milý kluk,“ řekl Spencer. Z nějakého důvodu si Tom myslel, že není ani trochu upřímný. „Zasloužíš si mnohem víc, než-„
Něco uvnitř Toma vybouchlo. Nemohl jen tak stát a poslouchat, jak Spencer slovně útočí na Billa. Udělal k němu krok, ovládala ho síla, o které ani nevěděl, že ji vůbec má. Silně do Spencera strčil, až spadl a dopadl na zadek. Bill vykřikl, to se ale rozhodl ignorovat.
Spencer překvapeně vykřikl. Zuřil, ale zároveň ho celá Tomova akce šokovala.
„Co to kurva?“ křikl a zpátky se postavil na nohy. Tom usoudil, že to jednou nestačilo, takže do něj strčil znovu, tentokrát silněji. Tentokrát dopadl o kousek dál.
Bill popotáhnul, stoupnul si k Tomovi a položil mu dlaň na rameno. Ten ji ale setřásl… Na tohle byl moc rozzlobený.
„Proč jsi na mě naštvaný?“ křičel Spencer. „Měl bys být naštvaný na Billa! Ten se choval jako hajzl!“
„Možná,“ odsekl Tom. Vážně, nevěděl, kde najednou vzal tolik kuráže. „To ti ale pořád nedává žádné právo, abys s ním mluvil tak, jak s ním mluvíš.“
„Můžu s ním mluvit tak, jak chci.“
„Ne,“ Tom zakroutil hlavou. Bylo to, jako kdyby všechna zlost, která v něm byla, a o níž nevěděl, se rozhodla najednou explodovat. „Ty jsi hajzl. Nezajímá mě, co jsi mi řekl, a ty nemáš žádné právo, abys s Billem takhle mluvil. Kurva, ztrať se odsud, nebo přísahám Bohu, že ti ukážu, jak jednoduše můžeš proletět oknem!“
Spencer se na něj vyzývavě podíval a Tom si na okamžik myslel, že vážně bude muset svůj plán uskutečnit. Spencer ale naposledy zanadával, otočil se a odešel.
Tom se hlasitě a dlouze nadechl, zavřel oči. Celý zasraný svět se točil a jemu bylo špatně od žaludku. Nechtěl přemýšlet nad tím, co se právě dozvěděl. Chtěl odsud prostě jenom zmizet. Otočil se na Billa, který pořád plakal a pohled mě zabořený do země.
„Odcházím,“ oznámil Tom a rozešel se.
„Tome!“ zakřičel za ním Bill, hlas mu přeskakoval.
Tomův žaludek se stáhnul a slzy, které celou dobu zadržoval, se konečně rozkutálely po jeho tvářích. Netroufal si ale otočit a podívat se Billovi do tváře.
„Odcházím,“ řekl znovu. Tentokrát to zašeptal, cítil, jak se mu láme srdce.
Tom vběhl do domu, ani se neobtěžoval s hledáním své bundy. Prostě běžel. Potřeboval se odtamtud dostat. Dostat se domů. Dostat se pryč ode všeho. Od hlasité hudby, lidí…
A od Billa.
Po chvilce rychlé chůze slyšel někoho, jak křičí jeho jméno.
„Tome!“
Rychle rozeznal Billův hlas. Skousl si spodní ret a spolkl hlasitý vzlyk, který se chystal uniknout z jeho hrdla. Prostě šel a nechal Billa za sebou dál křičet. Čím víc křičel jeho jméno, tím víc se jeho srdce lámalo.
„Tome,“ řekl Bill, nemohl popadnout dech. Konečně Toma doběhl. Chytil ho za rameno a donutil ho otočit se. „Mrzí mě, že mrzneš,“ řekl Bill. Tvářil se tak provinile, tak zraněně. „Pokud mě to necháš vysvětlit-„
„Ne,“ řekl Tom a prudce zakroutil hlavou. „Právě teď s tebou mluvit nechci.“
„Ale pokud-„
„Ne!“ Tom si nemohl pomoct, jeden vzlyk unikl z jeho úst. „Prostě jdi. Nemůžu se na tebe ani podívat.“
Billova tvář se pokroutila bolestí. Vzhledem k tomu, co Tom slyšel na party, nesnášel sám sebe za to, co dělal, za to, jak reagoval. Cítil se jako kus vola. Nemohl si ale pomoct. Nevěděl, jak se cítit nebo co si myslet. Jeho srdce bylo zlomené.
„Nechci tě teď vidět,“ zopakoval a otočil se, pokračoval v chůzi. V hrudníku cítil bolest, když slyšel, jak za ním Bill popotahuje. Najednou, aniž by věděl proč, ho zaplavila obrovská vlna hněvu.
„Věděl jsem, že to bylo až moc dobrý na to, aby to byla pravda!“ zakřičel tak nahlas, jak jen zvládl. Bolely ho hlasivky, ale bylo mu to jedno. Bolest v krku byla nic proti tomu, jak moc ho bolelo srdce.
autor: The_poltergeist
překlad: Catherine
betaread: J :o)
Tom je úžasný! Zmenil sa k lepšiemu, nikdy by ma nenapadlo, že takto zareaguje, som na neho veľmi pyšná ♥♥♥. Bála som sa, že sa pokaká a ujde ale….žasnem 🙂 milujem ho ešte viac :D! Bill by sa mal pozviechať a bojovať, nie fňukať, Tom už o neho zabojoval tak teraz je na rade on.
Tom mě moc překvapil jak reagoval na toho blbce a Bill by mněl Tomovi vše vysvětlit nedočkavě čekám na další díl.
Páááni! Tenhle díl je opět perfektní, konečně se to rozseklo!
Já zírám! Jako v dobrým! I mě Tom překvapil a jsem na něj šíleně hrdá! To, jak se zachoval – nemohl se zachovat lépe, konečně si to nenechal líbil a konečně mám pocit, že jednal nezávisle na okolí, nezávisle na svém strachu, co ho celou dobu vždycky paralyzoval. Dokonce i nezávisle na Billovi, mám prostě pocit, že Tom se konečně našel a tohle byla první opravdu velká věc, kterou to potvrdil. Je fakt skvělý!
Nikdy nepochopím, proč když se něco takového stane (lidé se dozví něco špatného o tom druhém – nevěry a pod.), PROČ odmítají komunikovat, nechat si to vysvětlit. Spoustu věcí by to vyřešilo, ale chápu, že je člověk v tom okamžiku prostě jako smyslů zbavený, emoce pracují, je jimi ochromený a potřebuje čas pro sebe, nikoho nevidět… Je to asi v pořádku, tak tedy Tome… doufám, že budeš rozumný a necháš Billa, aby ti to vysvětlil.:)
Na druhé straně, tohle se muselo stát! Kdy jindy by to Bill Tomovi řekl? Tajil to před ním celou dobu a byl moc velký srab na to, aby se přiznal (ale nebudu ho soudit…prostě to neudělal a musel to za něj udělat někdo jiný.) A Spencer… já nevím, je to pablb, ale je vlastně dobře, že tohle udělal, že to Tomovi řekl. Ano, Tom se to mohl dozvědět i jiným způsobem, třeba někde v klidu od Billa, ale myslím si, že ted ještě stále není pozdě a kdyby se to Tom dozvěděl třeba za půl roku (jestli vůbec), mohlo by už pozdě být… Spencer je zhrzený, zklamaný, žárlivý… nedokáže se s rozchodem srovnat, ale po tomhle výstupu si myslím, že už se neukáže – byla to poslední kapka a on si svoje "splnil". Takže hádám, že už se nemusíme bát, že by něco provedl… Jen mě zaráží, jak sakra o všem tom internetovém dobrodružství Billa s Tomem věděl?! Bill se přece vsadil s Gustavem, že Toma sbalí, ale jak to ZATRACENĚ věděl ten Spencer?!O_o
Jo a… "Odcházím," řekl znovu. Tentokrát to zašeptal, cítil, jak se mu láme srdce. -> cítím to taky, to je tak strašně silná, smutná scéna…:( Ale jedno je jisté, konečně se to provalilo, konečně nic Tomovi netají a ted už jen si to vyříkat… Tome, drž se!
Díky moc Catherine za překlad! Už netrpělivě vyhlížím další díl a jsem zvědavá, jak se Bill omluví…
Už za mňa všetky pocity krásne rozpísala NicoleEivissa. A ja len budem dúfať, že Tom sa upokojí a nechá Billa aby mu všetko vysvetlil a že to bude čím skôr. Ďakujem za kapitolu.
oh..první díl, kdy nevím co napsat oO na Toma sem pyšná jak se zachoval! Konečně jednou vylezl z ulityy 🙂 sice taky za jakou cenu ale jednou to ven muselo..Jen si Bille uvědom že si blbec -.- no..sem zvědavá dál!
No tak, pánové, stejně bez sebe bejt nemůžete, tak…..
Úprimne řeceno sem na Spencera kousek hrdá lebo by som udelala to istího. Ale kedy bude ďalší díl?
Ano, jdu se zas a znova opakovat, ale jsem na Toma tak neuvěřitelně MOC PYŠNÁ! ♥♥♥ Ani jsem nechtěla věřit tomu, že do Spencera skutečně strčil a zastal se Billa. ´Starý´ Tom by se jen semkl do sebe, začal by být nervózní, pravděpodobně by ze sebe nedostal ani slovo a možná se i rozbrečel. Ale on se Billa statečně zastal a řekl Spencerovi svůj názor. Já tomu nemůžu uvěřit. Tom je ÚŽASNÝ!!! ♥
Ačkoli na stranu druhou mě bolí srdíčko i za něj. Tohle si nezasloužil. Pro něj je tohle všechno sbližování s Billem neuvěřitelně složité a je jasné, že něco takového jej zasáhlo. Moc si ale cením toho, že před Spencerem nedal nic najevo a Billovi pak ve zkratce řekl svoje pocity, ačkoli to bylo jen to, že jde domů a nemá na něj teď náladu. Moc Toma obdivuji a jsem na něj hrdá. Vážně! ♥ Je mi tohle všechno strašně moc líto, skutečně je, ale věřím, že až se Tom trochu uklidní a nechá si pak od Billa všechno vysvětlit, dokáže mu nějak odpustit. 😉 Nebo v tom alespoň doufám!
Děkuji za perfektní překlad! ♥