autor: Adriandarc
„Do prdele, chlape,“ řekl Tom a polknul poslední doušek svého piva. Už měl v sobě tři a natahoval se pro čtvrté. „Dělal jsem… kurva, dělal jsem pro toho kluka dobré věci.“
Andreas, Tomův momentální spolupopíječ alkoholu, jen přikývl. „Je mi líto, že se k tobě Laura obrátila zády, kámo. Promluvím si s ní a třeba něco zjistím.“ Zatřásl svým nápojem Tomovým směrem a trochu přitom rozlil na pohovku.
„Neobtěžuj se, už je po všem,“ řekl Tom mrzutě.
„No, ty a Laura byste spolu stejně měli vycházet,“ řekl Andreas. Tom na něj pohlédl a zavrčel, Andreas se svého piva jen sotva dotkl, a to, co Tom právě teď potřeboval, byl opilý a vznětlivý Andreas, ne střízlivý Andreas se smysluplnými řečmi.
„Eh, už tu servírku nikdy znovu neuvidím, tak co na tom záleží,“ řekl Tom.
Andreas odložil svou vlastní lahev a zíral na ni. „Mám ji rád,“ řekl.
Tom si odfrkl. „Ta online sračka tě přestane bavit, budeš chtít nějaký skutečný zadek, kámo.“
Andreas dál zíral na své pivo.
„No tak, chlape, co se s tebou stalo? Aspoň mi řekni nějaké rajcovní sexuální eskapády, aby ses mě pokusil povzbudit,“ řekl Tom a plácl Andrease po zádech.
Andreas se zavrtěl a obrátil svůj zrak k Tomovi. „Chystáš se vůbec někdy dospět?“ Zeptal se ostře. „Měl jsi Billa, zasraně jsi ho měl, ale byl jsi až moc velký blbec na to, aby ti to došlo. Nechal jsi ho odejít, takovou lásku už nikdy nenajdeš a-„
„Já ho nemiluju!“ Vykřikl Tom. Alkohol se mu už usazoval v břiše a on byl připraven k boji. Zazíral na svého nejlepšího přítele, ale část jeho vzteku se vytratila, když viděl, jak sklesle Andreas vypadal. „Co je s tebou?“
„Nic.“ Andreas vstal a oprášil si kalhoty. „Užij si svou párty plnou sebelítosti, Tome, protože stejně jako Bill nebudu čekat na to, až přijdeš k rozumu.“ Otočil se, zatímco na něj Tom zíral a snažil se najít slova.
„Já ho nemiluju!“ Bylo vše, co dokázal vymyslet a zařvat. Andreas se neotočil, a když práskl dveřmi, ten zvuk se rozlehl celým bytem až k vysokým stropům i do prázdných dutých míst Tomova srdce.
Tom položil pivo a hlavu si sevřel do dlaní.
„Já ho nemiluju,“ řekl. Zazíral na hodiny, které hlasitě tikaly, a zaklel. „Nemiluju! Drž hubu!“
***
Tomova sebelítostivá párty byla téměř nekonečná, zdálo se, a pít přestal už před několika hodinami. Byly téměř dvě hodiny ráno a on se od půlnoci díval na Discovery Channel. Neměl tušení, na co se díval, nic mu nedávalo smysl. Jediné, na co dokázal myslet, byl Bill.
„Oh,“ zamumlal Tom, zazíral na televizi pozorněji. Byl to speciál o rybaření. Sledoval, jak nějací hlubinní rybáři chytili tuny ryb a pak je nechali jít. To bylo to, co byl Bill, pomyslel si Tom.
Bill, ten který šel pryč.
„Kristepane,“ zasténal Tom, vypnul televizi a rozplácl se na gauč. Nemohl z toho být tak zlomený. Bill byl pouze jednonoční záležitost, která jej, bohužel, následovala až domů. Tom se nechytal věnovat této ztrátě více smutku, než si zasloužila. Vstal a zahodil prázdné plechovky od piva do koše, potřásl přitom hlavou. Genevie by chtěla, aby tam udržoval pořádek.
Zašklebil se a hlava jej rozbolela ještě víc, než jej už aktuálně bolela. Potřeboval si trochu odpočinout, jinak bude jeho hrozící kocovina dvakrát tak horší. Na vratkých nohách se vydal po schodech nahoru, přičemž se přidržoval zábradlí. Měl pocit, že mu už teď bude špatně, a do koupelny dolezl málem po čtyřech.
Poslední věc, na kterou si vzpomněl, než vyhodil obsah svého žaludku do mísy, byla, jak podává Billovi párek v rohlíku, líbá jej na klouby a mumlá, sladce, „Miluju tě.“
Jak zasraně romantické.
***
Tom byl na podlaze. Ležel na podlaze a odněkud zpovzdálí přicházelo příšerné bušení. Několikrát mlaskl rty a zašklebil se. Spolkl snad ponožku nebo tak něco? Bušení začalo být ještě hlasitější a on uvažoval, jestli to přicházelo z jeho hlavy. Nebo jestli se to opravdu dělo, jestli tam někdo skutečně dole klepal na dveře. Zaklonil hlavu a zamžoural na budík v blízkosti své postele. Bylo téměř jedenáct hodin dopoledne.
Více bušení.
„Dobře!“ Zavyl Tom, rukou si překryl oči a vyhrabal se na nohy. Kocovinu neměl už věky, když nepočítal tu noc ve Vegas. Věděl, že jeho tolerance alkoholu je nízká, ale tohle bylo směšné. „Kurva, no jo, už jdu!“
Sešel dolů, narážel do zdí jako pingpongový míček, a když dorazil ke kuchyňské lince, hlasitě zaklel. „Andreasi, já vím, že to jsi ty!“ Vykřikl. „Tak se nezblázni, chlape. Ježíši.“
Když Tom dveře s trhnutím otevřel, setkal se s tou poslední osobou na světě, kterou očekával, že tam uvidí.
„Ahoj,“ řekl Bill pokorně s berlemi v rukách.
Tom na něj hleděl, podobně jako když se Bill u jeho dveří ukázal poprvé, ale tentokrát se nezhroutil na podlahu. I když jen stěží.
„Musíme se přestat takhle setkávat,“ řekl Bill a lehce se usmíval.
„Co tady děláš?“ Zeptal se Tom. Protřel si obličej a zasténal. „Jsi zpátky?“
Bill zakroutil hlavou a podíval se dolů. „Jen jsem potřeboval-„
„Vyrvat mi moje zatracené srdce?“ Zeptal se Tom hlasitě, šíleně zčervenal ještě dřív, než to dořekl.
Bill vypadal zaskočeně. „Cože?“
„Vrátil ses, abys mi dal trochu víc, a pak si to vzal zpátky?“ Tomovi už na tom nezáleželo, už se rozjel a měl toho spoustu co říct. „Protože si nemyslím, žes mi dal opravdu dost, chci říct, pořád ještě žiju. Možná bys mě měl zkusit prostě zabít, teď a tady, přinesu ti nůž na steaky.“
„Tomi-„
„A nedělej ty své zasraně roztomilé věci a nebuď to tvé zatraceně sladké já,“ pokračoval Tom, cítil vztek. „Víš, co jsi udělal? Zpřeházel jsi mi od základů celý můj život, přinutil jsi mě… kurva… požádat o ruku ženu, kterou jen sotva znám, a to i poté, co s ní žiju déle než rok. Víš, jak jsi obrátil celý můj život vzhůru nohama, a to jen proto, že jsi…“
Bill tam stál, tváře měl červené a oči přilepené k podlaze. Nos měl červený z chladu a opravdu, Tom se prostě chtěl pro něj natáhnout a políbit ho.
Ale nemohl, protože ať už byl Billem jakkoliv posedlý, byl zároveň taky naštvaný.
„Něco jsi pro mě znamenal,“ řekl Tom zlomeně. „Přesvědčil jsi mě, abych… tě vzal k sobě, abych se o tebe postaral, a pak, když jsi odešel, měl jsem strach. Jak jsi mi to mohl udělat?“
Bill se naklonil na stranu, svíral přitom berli a zamračil se. Odvážil se Tomovi vzhlédnout do očí a vzdychl.
„Já… jen jsem se pro něco vrátil,“ zamumlal Bill.
Na okamžik, na jediný okamžik Tomovi poskočilo srdce.
„Nechal jsem tady svou tašku,“ řekl Bill, znovu sklopil oči k podlaze. „A v ní mám peněženku a další věci.“
Tom se cítil tak zmateně, prostě na Billa jen zíral. „Peněženku… a tu tvou fotku nás dvou?“
Bill pokrčil rameny. „Tu taky,“ odpověděl tiše. „Hej, poslouchej, opravdu se omlouvám, že jsem prostě… jen tak přišel a zpackal ti život. Opravdu jsem neměl v úmyslu… no… Samozřejmě, že měl, ale nechtěl jsem, aby to dopadlo tak špatně.“
„Tak špatně?“ Tom cítil, jak se mu sevřela hruď. „O čem to, kurva, mluvíš?“
„Můžeme to anulovat,“ řekl Bill rychle. „Slibuju, omlouvám se, že jsem byl kvůli tomu takový blbec… Prostě mi pošli ty papíry a já je podepíšu.“
„Ne,“ protestoval Tom, sám sebe překvapil, jak vášnivě byl nyní proti tomu anulování. Předtím to bylo vše, co chtěl, a teď…
Zpoza dveří se ozvala hlasitá rána.
To se mi právě zlomilo srdce, pomyslel si Tom. A jako trest za takové patetické myšlenky se za Billem objevil velmi vysoký a velmi široký muž, a omotal mu ruku kolem pasu.
„Zakopnul jsem vo ty tvoje kraviny,“ řekl muž s úšklebkem. „To smetí si vo to říkalo.“
„Říkal jsem ti, abys sem nahoru nechodil,“ řekl Bill a napjal se v jeho sevření.
Tom se okamžitě naježil, když viděl, jak ten muž stiskl Billa pevněji. „Kdo to je?“ Zeptal se.
Muž si posunul své sluneční brýle a blýskl po Tomovi širokým úšklebkem. „Ah! Tak to je ten chlap?“ Řekl Billovi. „Hej, chlape, před dvěma dny jsem ti chtěl rozmlátit hlavu, vážně! Ale pak mi tady malý Billy řekl, jak jsi byl k němu milej a všechny ty gay sračky, tak jsem si řekl, ne, nechám ho žít.“
„Bushido!“ Zasyčel Bill, tvář mu zrudla. „Chovej se slušně.“
Takže tohle byl Bushido? Kvůli tomuhle gaunerovi Bill Toma opustil? Kvůli takovému klaunovi?
Tomovi tepalo v hlavě a on udělal krok vpřed. „Ty,“ řekl pomalu.
„Klídek, drsňáku,“ řekl Bushido a stiskl Billa tak silně, že málem upustil svoje berle. „Teď proti tobě nic nemám. Mám svou holku a tys na ni dával pozor, že? Jsme v pohodě.“
Tom se chystal tomu chlapovi vyrvat plíce z těla.
„Můžeme prostě jen dostat mou tašku?“ Zeptal se Bill tichým hlasem, aniž by k Tomovi nebo Bushidovi vzhlédl.
Ale Tom se na Billa díval, zíral na něj tak intenzivně, že už Bushida ani nevnímal. Což byl docela výkon vzhledem k Bushidově těžkopádné přítomnosti.
„Bille,“ řekl Tom.
„Pankáči, víš, kde je jeho kabelka?“ Řekl Bushido hlasitě. „Nedělej, že nevíš, tu Pradu jsem mu koupil. Víš, kolik to stálo?“
Bill se v Bushidově sevření tvářil mizerně, ale Tom věděl něco jiného. Tenhle Bushido, tenhle gauner, to byl chlap pro Billa. To byl člověk, který s jeho Billem odjede do západu slunce.
Bolelo to.
„Zajdu pro ni,“ dostal ze sebe Tom, otočil se a šoural se ke schodišti.
„Půjdu s ním,“ slyšel Billa říct, a potom i vyjeknout.
„Ne, zlato, tentokrát zůstaneš s papínkem,“ zachraptěl Bushido.
Tom protočil oči. I když to bolelo, i když se cítil méně jako muž, prostě se nemohl ubránit pocitu, že Bushido byl ve srovnání s ním zatracený neandrtálec.
„Zlato, ne tak silně, ubližuješ mi,“ zamumlal Bill, a najednou Tom viděl rudě.
„Pusť ho,“ řekl Tom, cítil se statečně a nakonec i o dost hloupěji než kdy předtím.
Bushido se rozesmál. „Co ty vo něm víš, co? Jen proto, žes ho šukal, to ještě neznamená, že ho znáš. Má to rád tvrdě.“
Tom téměř zavrčel, chtěl bránit své území a byl dychtivý bojovat.
„Prostě žárlíš, žes nedostal to, co mám já,“ řekl Bushido. „On je můj, slyšíš?“
„Drž hubu,“ řekl Bill, odtáhl se od Bushida a opřel se o berle. „Nikdo mě nevlastní, takže se oba stáhněte. Tohle je směšné.“
„Chceš se rvát nebo co?“ Zeptal se Bushido Toma a zapraskal klouby. „Nerad bych rozbil všechny ty tvoje hezké věci.“
„Jediná věc, kterou rozbiješ, je moje manželství,“ řekl Tom. „Ale to už víš, že.“
Bushido nakrčil obočí. „Tvoje co?“
„Tome, sklapni,“ řekl Bill a vykulil oči. „Prostě-„
„Nedělej hlupáka,“ vykřikl Tom. „Já jsem si ho, kurva, vzal, ty víš, že ano! A teď to ničíš! My-„
„Ty co?“ Zařval Bushido. Otočil se k Billovi. „Ty sis toho pankáče vzal? Říkals mi, že jste jen šukali!“ Pomalu se otočil zpátky k Tomovi, oči měl tmavé. „Teď ti, kurva, rozmlátím vobličej.“
Bill si chytil tvář do dlaní a tiše zasténal. Tom se už necítil tak statečně, ve skutečnosti se bál o svůj život.
Bushido udělal krok vpřed, obočí mu pokleslo ještě níž a oči měl téměř černé. „Ty ses opravdu, kurva, voženil s mým Billem?“
„Jo,“ řekl Tom roztřeseně. Z nějakého důvodu dostal dávku odvahy. „Jo, oženil. Udělal jsem něco, co ty nikdy neuděláš. Nemáš na to koule, ty debile!“
„Tome!“ Vykvikl Bill.
„Měl jsem tě předtím zabít,“ zavrčel Bushido. Vypadal vztekle, stejně vztekle, jako se Tom cítil. Možná vztekleji.
„O tom ani nevtipkuj,“ řekl Bill. „Nikdo tady nebude nikoho zabíjet.“
„Nemluv,“ řekl Bushido. „Lhal jsi mi, s tebou si to vyřídím později.“
To bylo vše, co Tom potřeboval. Znělo to jako dostatečná hrozba na to, aby ztratil chladnou hlavu.
„Oh ne, to teda ne,“ zabručel Tom. Natáhl se kupředu a pěstí vrazil Bushidovi přímo do čelisti. Dal do toho všechnu svou sílu a Bushido jen sotva zareagoval s výjimkou zavrčení a kroku vpřed. Toma bolela ruka a nyní věděl, že je v prdeli.
Ale nebyl už i tak?
Podíval se Bushidovi přes rameno a Bill prudce vrtěl hlavou, říkal Bushidovi, aby přestal. Bushido však nepřestal a Tom mu to nemohl vyčítat, musel si uhájit svou pověst. A taky musel vyhrát svou holku.
Takže Tom nebyl příliš překvapený, když se ocitl na podlaze se silně krvácejícím nosem a obrovskou váhou na hrudi. Bushido na něm seděl a napřahoval pěst pro druhé kolo.
„Ty kreténe, vždyť vidíš, že je menší než ty!“ Slyšel Billa křičet. Tom ve stavu polovičního vědomí mohl vidět pouze Billa. Bill se přibelhal za Bushida, třásl s ním a snažil se ho přimět, aby z Toma slezl a přestal ho mlátit.
No jo, Tom dostal další ránu. Cítil se otupěle, rány už sotva cítil.
Bill křičel hlasitěji a Tomovi se zachvělo srdce. Bill se ho snažil zachránit, snažil se získat svou holku. Tom se málem rozesmál, ale místo toho vyplivnul krev. Nakonec tady byl on ta holka.
Dřív, než mohly utrpět další úder jak jeho tělo, tak hrdost, spatřil, jak Bill zvedl svoje berle a přetáhl s nimi Bushida po zádech. Rozložitý muž se z Toma s klením skutálel. Natáhl se pro Billa, jako by mu chtěl ublížit, a Tom nemohl udělat nic, aby ho zastavil. Ležel na zádech a v nejbližší době se nemohl ani hnout.
Ale zdálo se, že osud zasáhl v podobě vrátného Sakiho.
„Dost, dost!“ Zavolal Saki, držel si svůj klid, ale zároveň se mu dařilo vypadat hrozivěji než deset Bushidů najednou. Jednou rukou Bushida vytáhl ze země a s hrozivým výrazem ho vyhodil ze dveří. „Omlouvám se, pane Kaulitzi,“ řekl Saki pomalu Tomovi, a poté kývl na Billa. „I vám, pane Kaulitzi. Vyprovodím ho ven.“
Billovi zrůžověly tváře a Tom omámeně vzhlédl a potřásl hlavou. Slyšel, jak Saki Bushida táhne ven a pak bouchnutí dveří. Bill se třásl, berle si tiskl k hrudi.
„Bille?“ Dostal ze sebe Tom, ochutnal přitom krev.
„Drž hubu, drž hubu,“ zasténal Bill a zavřel oči. „To bylo od tebe tak hloupé, tak zasraně hloupé!“
Tom se zamračil. Měl pocit, že asi omdlí, Bushido ho vážně dostal. „Uh?“
„Chci říct, že jsi… jsi úžasný a všechno, žes za mě bojoval, ale jsi takový pitomec!“ Bill vypadal, že se snad rozbrečí. „Musím jít zpátky dolů.“
„Ne, ne,“ zaskřehotal Tom a zvedl se na loktech. „Kurva, ne!“
Bill přikývl. „Musím si s ním promluvit.“
A pak Tom sledoval, jak Bill kulhá ke dveřím, znovu pryč z jeho života. Vše, co Tom mohl udělat, bylo vzdychnout a trhnout sebou, jak jej všechny končetin bolely.
„Tvoje taška přes rameno,“ zamumlal, pak to vzdal a položil hlavu zpátky na zem. „Zapomněl sis svou tašku.“
autor: Adriandarc
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
nezapomněl! je přesně tam, kde patří 😀
ooo, akční díl! Těším se na další. Díky moc za překládání!
No Slááva! 🙂 Okay, možno sa Tom choval zo začiatku ako v žiale sa topiaci blbec.. ale, kto by sa tak na jeho mieste nechoval? Aspon na chvilu určite. Páčila sa mi Andyho reakcia.. rozhodne som nečakala tak vážny predslov 🙂 popravde prekvapilo ma, keď sa Bill znovu objavil medzi jeho dverami. A to, ako sa Bushido choval – už v predchádzajúcej časti mi bolo jasné, že Bill za ním neodišiel dobrovolne a skôr sa ho bál. Teraz sa mi to len potvrdilo. No Tom sa pochlapil, a zachoval sa ako hrdina.. keď išiel Billa brániť. 🙂 Ešteže sa tam ukázal Saki, inak si nechcem predstaviť ako horšie by to dopadlo..
ďakujem ti za dnešnú časť, bola perfektná. Už teraz sa teším na ďalšiu 🙂
Já věděla že Bill šel z Bu jen proto aby něco neudělal Tomovi jsem zvědavá jak to bude dál.
To, že Bill neodišiel dobrovoľne bolo viac – menej jasné. Otázkou ostáva,či sa vráti aj teraz. Lebo síce sľúbil, že sa ide s Bushidom len porozprávať, ale kto vie, ako to dopadne? Veď už sa raz nechal tak ľahko presvedčiť… Teším sa na ďalšiu časť, som zvedavá.
Nejdřív to vypadalo, že se Tom bude prostě jenom utápět v žalu, ale potěšilo mě, že si u toho na Gen vlastně ani nevzpomněl. 😉
Ovšem nakonec z téhle kapitoly notně cákal adrenalin. Fakt jsem se bála, že Tom dostane od Bushida řádně na budku. Rvačka o holku? 😀 Ještěže mají v domě ochranku, chvála bohu za Sakiho.
Jsem zvědavá, jestli se Bill vrátí
Díky za překlad a těším se na pokračování.
Chudinka Tom! Mně celé to mlácení bylo dost nepříjemné a byla jsem ráda, že nakonec došel Saki a Bushida odtáhl pryč, protože mám pocit, že by to Tom schytal ještě více a hlavně že by jednu pořádnou nakládačku dostal i Bill. Já nevím, že se vždycky někde najdou takové násilné osobnosti…. :-/
Toma stejně obdivuji, že se proti Bushidovi postavil. Nejen, že má pořádnou kocovinu, ale už dopředu věděl, že ten souboj má proti Bushidovi prohraný, ale stejně chtěl Billa chránit, což je rozkošné. ♥ Mám takový pocit, že si Tom konečně přiznal, že Billa miluje a nechce bez něj být! ♥ Teď už jenom doufám, že se Bill skutečně vrátí a neopustí Toma nadobro.
Moc děkuji za skvělý překlad!!!