autor: Adriandarc
„Probuď se, ty idiote!“
Tom zasténal.
„No tak, já tě nemůžu tahat, jsem mrzák.“
Co to bylo za hluk? Tom se pokoušel otevřít oči, ale byl až příliš unavený.
„Nepraštil tě až tak silně, jen ti rozsekl ret a trochu zaneřádil nos, Tome.“
„Ergh.“
„Tomi!“
Tom znal ten hlas. Pomalu otevřel oči, v hlavě mu pulzovalo. Mít kocovinu a dostat rány do hlavy nebyla dobrá kombinace. „Jsi zpátky,“ zaskřehotal Tom. Posadil se a zíral na Billa. Srdce ho bolelo víc než hlava. „Jsi zpátky!“
„Samozřejmě, že jsem zpátky, myslel sis, že bych tě opustil, když jsi tak k pláči?“ Billovi se podařilo posadit vedle něj na podlahu a pohladil Toma po tváři. „Docela tě dostal.“
„Chystal se ti ublížit,“ řekl Tom. Bill se rozesmál a přitiskl dlaň k Tomově tváři.
„Nikdy by mi neublížil,“ řekl Bill. „Alespoň ne fyzicky. Ale ublížil by tobě, aby ublížil mně.“
Tom zavrtěl hlavou a chytil Billa za rameno, aby udržel rovnováhu. „Co?“
„Vždycky ublíží těm, které miluju nejvíc,“ zamumlal Bill. „Aby se dostal ke mně. Není to blbec?“
„Těm, které miluješ?“
Bill přikývl, tvář mu hezky zčervenala. „Jo.“
Tomovi se podařilo usadit stabilněji a prohmatával si obličej. Ano, měl rozseknutý ret a z nosu mu tekla krev. „Do prdele s tím chlapem.“
„Už se nevrátí, o tom jsem se ujistil,“ řekl Bill pevně.
„Jak?“
Bill se zašklebil. „Dlužil mi asi tak tisíc laskavostí…“
„Aha.“ Tom znovu zasténal a držel si hlavu v dlaních. „Počkej, co tím myslíš?“
Bill zavrtěl hlavou. „Teď ne, Tomi. Musíme tě dát do pořádku.“
Nyní to byl Tom, kdo zavrtěl hlavou. „Ne, Bille, jen sotva o tobě něco vím. A… zrovna ze mě vymlátil duši těžkopádný neandrtálec. Myslím, že si zasloužím nějaké vysvětlení.“
Bill se zhluboka nadechl a pak pohlédl Tomovi zpříma do očí. „Já… nejsem moc dobrý v mluvení o takových věcech. Nikdo se mě na to dřív neptal.“
„Já to chci vědět.“ Tom se dotkl Billovy paže. „Potřebuju to vědět.“
„Byl jsem s Bushidem ani ne rok,“ začal Bill. „Vlastní klub, ve kterém jsem pracoval. Ten, ve kterém jsme se ty a já… Je to docela velký gambler. Takže, samozřejmě, jsem po tom skočil. Myslím tím, když jsem sám sebe v tanci zostudil, potřeboval jsem někoho, kdo by se o mě postaral. Vidíš, Tome, nedokážu se o sebe postarat. Vždycky jsem byl takový.“
„Mně se zdá, že to zvládáš sám docela dobře,“ řekl Tom a trhnul sebou. Ten nos ho opravdu bolel.
„Jo, byl jsem zvyklý mít jenom sám sebe…“ Bill se odmlčel. „Vyrostl jsem jen kousek od Las Vegas. Moje máma byla opilec a táta nebyl nikdy kolem. Jen sotva jsem vychodil střední školu. Pracoval jsem, abychom měli na nájem. Nebyl to ani moc dobrý druh práce. Nebyl jsem prostitut, Tome, ale… nebylo to o moc lepší. Byl jsem nechutný. Moje rodina to ze mě udělala. Moje matka byla prakticky můj pasák.“
Tom nevěděl, co na to říct. Pouze mohl Billovi pro podporu stisknout ruku. „Nezajímá mě tvoje minulost. Přísahám.“
Bill se rozesmál. „To jsi jeden z mála. Když mě Bushido vzal k sobě, udělal jsem pro něj spousty laskavostí. Byl zatčen za nějaký prodej drog a já mu dělal alibi. Postavili mě na lavici svědků a já lhal výměnou za to, co mi mohl nabídnout.“
„Co ti sakra on mohl nabídnout?“
„Práci? Jídlo? Střechu nad hlavou,“ řekl Bill a nakrčil nos. „Něco, čemu on říkal láska, ale nikdy předtím jsem si nemyslel, že tohle je to, co představovalo lásku. Nejsem slabý, Tome, jsem silný, ale po devatenácti letech, kdy jsem se staral sám o sebe i o všechny okolo mě, jsem prostě…“
„Já tě nesoudím,“ řekl Tom jemně. „Já jsem po celý život dostal vše naservírováno až pod nos. Nevím, jaké to je se o někoho starat. Všechno, co jsem kdy chtěl, mi bylo prostě dáno. Ani nevím, co bych se svým životem dělal. K čertu, byl bych na tom stejně špatně jako ty, kdybych neměl tatínka, který se o mě postaral. Věř mi, to není něco, co bys od života chtěl.“
„Zní to dobře,“ zamumlal Bill.
Tom se zasmál. „Jaké to zatím bylo? Nebyl jsem zrovna ten nejmilejší, co?“
Bill mu stiskl ruku. „Byl jsi ke mně lepší, než bys měl. Poslouchej, opravdu tě mám rád. Tohle není jen nějaký zoufalý trik, abych nemusel žít sám na vlastní pěst. Jsi první člověk, který mi kdy ukázal něco, co se zdálo být skutečné… dokonce i když to bylo tak neskutečné. Tenkrát ve Vegas jsem měl pocit, jako bych opravdu našel člověka, se kterým strávím zbytek svého života.“
„Já ti věřím,“ řekl Tom rychle. „Nemyslím si, že mě využíváš, ať už to zní jakkoliv hloupě. Takže… Bushido. Co se stalo?“
„Zavolal,“ řekl Bill. „Díky Lauře. Mám ji rád, ale je tak trochu bezpáteřní. Ale zase, Bushido je její šéf. Řekl mi, že mi odpouští, že jsem šukal s každým okolo, a že jeho nová hračka mu nekouří ptáka ani z poloviny tak dobře jako já.“
Tom pocítil ve tváři horko. „To ti stačilo, aby ses k němu vrátil?“
Bill svěsil hlavu. „Nechal jsi mě se k tobě dostat blízko, až příliš blízko. Podělával jsem celý tvůj život. Nechtěl jsem od tebe odejít, kurva, to byla ta poslední věc, kterou jsem chtěl. Jen jsem si myslel, že by to pro tebe bylo lepší… kvůli Genevii. Kvůli všemu!“
Tom si Billa přitáhl trochu blíž a oba přitom zavrčeli bolestí. „Genevie se stěhuje do Francie. I kdybys nebyl v mém životě, nemyslím si, že by náš vztah vydržel přes oceán. Jen stěží dokázal přežít i ve stejném městě. Co jsem si myslel? Myslel jsem, že to byla láska, neměl jsem ani tušení.“
Nyní zčervenal Bill. „Láska?“ Zeptal se.
Tom přikývl a Billův obličej se rozsvítil. „Ale teď se cítím, jako bych umíral.“
„To neuděláš,“ řekl Bill, usmíval se. „Neudělej ze mě vdovce dřív, než mi bude dvacet.“
„No jo. To je jeden způsob, jak se z toho dostat.“
„Vrátil jsem se, nebo ne?“
„Ale proč, opravdu?“ Zeptal se Tom, podíval se Billovi zpříma do očí. „Chystal ses odejít… Proč ses vrátil?“
„Asi proto, že, ehm, mi na tobě záleží,“ řekl Bill tiše. „Je to ode mě sobecké?“
„Na rozdíl od toho, co si myslíš, tys mi nezničil život,“ řekl Tom. Bill mu věnoval pohled. „Fajn, možná jsi ho trošku zničil, ale aspoň jsem žil. Necítil jsem se takhle naživu, a v bolestech, pokud můžu dodat, už roky.“
Bill si nemohl pomoct a rozesmál se. „Nemůžu uvěřit, že mě Bushido chtěl zpátky. Obvykle je tak tvrdohlavý, a teď jsem ho vykopnul ze dveří. Musí se cítit poníženě.“
„Seru na to, co chce,“ řekl Tom, oči mu ztmavly. „A co to, co chci já?“
Bill se smutně pousmál a zabořil prsty do Tomových vlasů. „A co ty chceš?“
„Chci…“ Tom zavřel oči a snažil se správně dýchat. Nos mu stále maličko krvácel a on si přál, aby to mohlo být trochu romantičtější. „Chci tebe. Tebe celého. Chci být s tebou ženatý!“
Bill se usmíval, ale pak se jeho úsměv napjal a zmizel. „Co budeš dělat s Jocelyn?“
„S Genevií?“
„Jo, s ní.“
Tom nakrčil nos a povzdechl si. „Nevím.“
„Protože jako tvůj manžel musím říct, že opravdu neoceňuju, žes ji požádal o ruku,“ řekl Bill a praštil Toma do ramene. Tom sebou trhl a rameno si sevřel. „Promiň.“
„No, zapomeň na ni,“ odpověděl Tom a mnul si rameno. „Pokud jde o mě, je konec.“
„Okay,“ souhlasil Bill, jeho úsměv se vrátil. „Takže… opravdu jdeme do toho?“
Tom přikývl a snažil se vstát, celou dobu přitom sténal. „Jo… podej mi berli.“
„Proč?“
„Prostě to udělej!“
Bill poslal Tomovi zmatený pohled, ale berli mu podal. Tom ji vzal a použil ji, aby se zvedl, ale nedostal se až do stoje. Zastavil se na koleni a poklekl před Billem. Billovi spadla čelist.
„Ty idiote,“ zamumlal.
Tom ho ignoroval. „Bille… ehm… no…“
„Trümper,“ napověděl Bill.
„Bille Trümpere,“ řekl Tom rychle. „Prokážeš mi tu čest a, ehm… zůstaneš mým manželem?“
Bill na Toma vteřinu zíral, ale pak se vrhnul kupředu, ovinul paže kolem Tomova krku a oba je shodil na podlahu. Tom zasténal bolestí, ale stejně Billa přijal, pevně ho držel a zabořil mu obličej do krku, i kdyby jen proto, aby utlumil výkřik bolesti.
Bill se odtáhl a políbil Toma přímo na rty, až mu málem vyrazil dech.
„Pojďme ti umýt obličej, okay?“ Řekl Bill. Tom ho ve své náruči pevně stiskl a do vlasů mu zamumlal souhlas. S radostí si těžce povzdechl, možná, že nakonec bude přece jen všechno v pořádku.
No, kromě rozbitého nosu. Ten bude potřebovat nějaký čas na uzdravení. Na druhé straně, Tomovo srdce se zacelovalo rychleji, než by považoval za možné.
***
„Přestaň se na mě takhle dívat, je to v pohodě,“ řekl Tom a zavrtěl se na posteli.
„Jestli si myslíš, že to z tebe dělá velkého chlapa, tak nedělá,“ odsekl Bill. „Pokud je to zlomené, měl bys jít k doktorovi.“
Bill Tomovi pomohl se očistit, a po prohlídce jeho nosu (prohlídce, která zahrnovala Billovy jemné doteky, a Toma brečícího jako malé dítě, který mu ruce odstrkával pryč) se rozhodl, že Tom musí na pohotovost.
„Tome, špatně ti to sroste, budeš mít křivý nos,“ řekl Bill. Tom si překřížil ruce a zavrčel. Cítil se v posteli pohodlně a nechtěl nikam chodit, zvlášť když si představoval, jak stráví zbytek večera milováním s Billem. Zrudl rozpaky, jen co na to pomyslel. Měl jiné plány než návštěvu pohotovosti.
„Je mi jedno, jestli bude křivý,“ odpověděl Tom nepřesvědčivě.
„Já jsem ten, kdo se na tebe musí dívat,“ vyštěkl Bill. Tom otevřel ústa, aby vypálil další chabou odpověď, když se mu v břiše usadilo něco hřejivého. Dohadovali se. V posteli. V jejich vlastní posteli. Má Billa. Navždy. Nebo na tak dlouho, dokud to s ním Bill vydrží.
Natáhl se přes postel a přitáhl si Billa k sobě blíž. „Tome… co to dě-„
Tom ho umlčel polibkem, hlubokým a žhavým polibkem, který je oba přinutil zasténat. Bill se opatrně zvedl na kolena a chystal se obkročmo dosednout na Tomův klín, když jejich obličeje změnily úhly a jejich nosy se srazily. Tom Billa téměř shodil z postele, jak zakvičel bolestí a rukama si rychle zakryl nos, zatímco mu z očí vytryskly slzy.
„Tak a dost!“ Vykřikl Bill. „Ven z postele, hned. Jedeme do nemocnice.“
„Ale Bille-„
„Pokud si chceš ještě někdy zapíchat, tak půjdeš se mnou.“ Bill popadl berle a odskákal ke dveřím. „Jdeš?“
„Pokud chci ještě někdy znovu, ano.“ Tom vstal, svěsil ramena a šoural se ke dveřím. „Takže takový je život ženáče,“ zamumlal.
„Nemysli si, že jsem to neslyšel!“
Možná to nebyl až tak dobrý nápad.
autor: Adriandarc
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Tento díl byl jednoduše skvělý! Krásně pohodový, vtipný a hlavně plný lásky. Bill se zbavil Bushida, Tom Billa požádal, aby zůstal jeho manžel a já plesám blahem! ♥ Přiznám se, že jsem očekávala, že to bude klukům trvat daleko déle, než si uvědomí, že jim je souzené, aby spolu zůstali, a o to větší radost mám, protože nerada vidím jak se kluci trápí. Mám ohromnou radost a teď se těším na to, že nás snad už budou čekat jen krásné chvilky! ♥
Moc děkuji za skvělý překlad 🙂
Já jsem prostě nadšená. Bill vypakoval Bushida, vrátil se k Tomovi a ten ho pak požádal, aby zůstali manželé. Co víc si přát? 😀
A že se budou trochu škorpit? To ke vztahu patří. Důležité je, jak to dokážou řešit. Teď ovšem Tom musí Gen oznámit, aby si klidně zůstala ve Francii, a taky popasování s vlastní rodinou. Především s otcem. Bude ještě veselo.
Díky za překlad a těším se na pokráčko.
Tak to šlo hladce. Měla jsem obavy, že se drama s Bushidem potáhne dlouho a bude to hnusné, ale tady to bylo šup, šup a je to. Jako strhnout náplast. 😀 Jsem ráda, že si Tomu uvědomil, že s Genevii to prostě nejpůjde a rozhodl se zůstat ženatý. No a ta scéna jak si kleknul, úžasné.
Moc děkuji za překlad Zuzu
Krásna kapitolka jen jsem zvědavá jak to příjme otec Toma.
a dobre, konec 😀 happy end.
Ne kecam, miluju to a nechci konec. Ale jestli se to znovu posere, tak me asi trefi slak 😀
Kluci jsou opravdu roztomilí 😁 jsem ráda,že se Bill vrátil zpátky…děkuji moc za kapitolu 😉
Super časť, hlavne ten koniec, :-p
Veľmi som sa bála, že Bushido bude robiť problémy, takto sa zdá, že Bill má nad ním moc a možno im dá pokoj… Tom bol úplne skvelý. Veľmi pekne ďakujem za krásnu kapitolu…