„Dobře ale už žádná další kouzla. Nechci, aby ses teď vyčerpala, prosím, mami… Elfská magie není pro víly…“ Bill se usmál a lehce se dotkl Královnina vypouklého břicha.
„Tome, co…“
„Ty tomuhle říkáš „mami“!?“ Ukázal na Elyon a nevěřícně zakroutil hlavou. „Vždyť… vždyť je to jen vymyšlený, sakra, není to skutečnej člověk! Neexistuje! Jak tomu můžeš tak říkat? Ty máš mámu, opravdovou mámu!“ Udělal krok blíž k Elyon a ukázal na ni. Dřív, než však stihl cokoli říct, se mu na hrdlo přitiskla čepel meče. Tom zamžikal na vysokého elfa, který aniž by zaváhal, volnou rukou stáhnul Billa i Elyon za sebe. Trin se zcvrkl a nervózně poletoval na místě.
„Tohle je vážně bezvadný. Tváří se, že by mě nejradši zabil. Pan chytrý, pořád nad věcí… sakra, dyť to není tak jednoduchý, jak si myslí.“ Trin si povzdechl a zavrtěl hlavou.
„Já si jen myslím, že mu křivdíš. Jak dlouho je mimo váš svět? Billy, nemůžeš po něm chtít vše a hned. Je zmatený, vyděšený… Sám jsi byl.“
„No, tím mečem jsi ho vážně vyděsil.“ Odsekl Bill Calebovi a opřel se o zeď vedle okna. K jeho zklamání každý Toma chápal a on má být ten ohleduplný.
„Billy… Nechci, abys udělal stejnou chybu jako my s tebou. Dej mu čas se se vším smířit.“
„Nemáme čas. Dorien nebude čekat, až se Tom vzpamatuje a rozpomene si. Když ho dostane, Tom okamžitě udělá to, co mu řekne. Zničí celou Lykaru a ani nemrkne. Bude mu to jedno! Dorien nás zabije a bude mít vše, po čem touží. Na to mám čekat?“ Vyjel na něj a podvědomě sevřel hrušku svého meče.
„Neviděl bych to hned tak černě. Zatím můžete zůstat tady, svoláme Svobodné a pak se uvidí.“
„No jasně, navaříme si čaj a budem sedět na zadku a čekat na armádu temných. Co uvařit dávku i pro ně?“
„Bille, jen nechci udělat znovu chybu. Svoláme…“
„Ne. Měl by nás tady jako na zlatém podnose. Neopustí trůn, tak hloupý není, ale pošle temné a Lalitu. Elfové se jim neubrání, to sám víš. Navíc má draky… Jestli svolá on draky a pošle je sem, jak se chceš bránit? Jak ubráníš mámu? A co když zradí i jiní? Nehodlám sem svolat svobodné, ne když mezi nimi může být další zrádce.“
„Draci se sem neopováží. Stále z tebe mají hrůzu po tom, co jsi udělal jejich králi. A pokud sem stáhne jen temné a Lalitu z paláce, něco by se pak dalo dělat. Vrány by mohly…“
„Tati, posloucháš mě vůbec? Nezůstaneme tady… Skryju ho v Zimním kraji, nemůžu počítat s jeho pomocí, je ze všeho zmatený a pořád nevěří, že je to tady skutečné, nechápe, jakou má Dorien moc, a pokud to půjde, bude lepší, když to ani nezjistí… Skay s Trinem ho tam udrží v bezpečí a Dorien neví, že jsou tam další svobodní, takže ho ani nenapadne ho nechat hledat tam… Já se mu vzdám a hned jak přepíšu deník, bude to na vás. Tom už bude jen obyčejný člověk.“
„Hned jak Dorien zjistí, co děláš…“
„Stačí mi jediná věta. Než něco stihne udělat, už nebude jak mi ublížit.“
„Tohle není fér, Bille… nemusíš to dělat. Já… nechci, aby ses za nás obětoval. Jsem taky tvůj otec, ne jen strážce, mám tě chránit, nedovolím ti to. Ani já ani ostatní.“ Prudce ho chytil za nadloktí, ale vytrhl se mu a otočil k němu zády.
„Calebe, já se tě neptal.“ Pronesl tiše.
„Pokud čekáš, že nebudu ostatní varovat, nebo že tě nechám jít samotného…“
„Já jsem Král, Calebe, a jako tvůj Král ti zakazuji udělat něco, co mi v mém záměru zabrání.“ Caleb jen zalapal po dechu, když ho zasáhla magie Královského příkazu a Bill sklopil oči. Nesnášel tuhle moc, obrat o rozhodnutí i svobodného.
„Mrzí mě to, ale nedal jsi mi na výběr. Něco jsem slíbil a hodlám to dodržet.“
„Ten slib byla chyba a všichni to víme.“
„Chyba by byla obětovat další život. Dej vědět Skayovi, že na nás má čekat v Přístavu. „
„Bille… prosím.“ Zavrtěl hlavou a opustil pokoj.
U schodiště už na něj čekala Elyon. Ten pohled znal.
Dívala se na Billa tak pokaždé, když něco provedl. Před o hlavu a půl menší vílou se rázem cítil malinký.
„Caleb už mi kázání dal… takže…“
„Nebudu ti kázat, maličký, stejně si všechno uděláš podle svého.“ Smutně se pousmála a pohladila si břicho.
„Jen nezapomeň na přístav…“
„Jako bych někdy mohl…“
„Tak proč nechceš vidět, jaký je, a vidíš jen Krále, stejně jako elfové kdysi v tobě?“
„Mami, tak to ale není, on není dítě a ani se nesnaží. Nezáleží mu na Lykaře.“
„Ale záleží mu na tobě. Dej mu čas, uč ho.“
„Mami…“
„Neodmlouvej mi, zamysli se nad tím.“
autor: Bitter
Nějak se to celé zamotává. Nechápu, co má Bill v plánu, ale je vidět, že ostatní z toho nejsou nadšení. Tom zareagoval na Elyon trochu moc zbrkle, taky si to mohl nechat do soukromí. I když mi připadá, že tam žádné soukromí nemají. Všude se hemží nějaká havěť. 😀
Já jenom doufám, že nestihne udělat nějakou nenapravitelnou blbost.
Díky, těším se na pokračování.
Tom mně štve ale na druhou stranu se mu nedivím doufám že se jim nic nestane.
Nádhera, sice to je nějak čím dál složitější, ale jinak, palec hore…
Konecne Bill dostal kazani. Mel by Tomovi vic pomoct. Od doby co ho potkal ho jen poucuje a nuti verit. To se vynutit neda. Chapu Toma ze se mu nelibi ze Bill oznacuje za rodice i bytosti jine nez biologicke rodice ale….ach jo nevim jak to popsat. Chapu v podstate oba. Oba dospeli jen kazdy v jinem svete a je tezke pro ne pochopit svet druhy ktery neznaji uz 15 let. Bill je ale hrozne umineny a tvrdohlavy. Vim ze si uvedomuje co jim vsem hrozi ale jestli nezmeni pristup k Tomovi zustane na to sam a sam to nezvladne. Musi mu pomoct. Billovi preci tenkrat taky ostatni pomahali aby v tom "smyslenem" svete umel zit. Na to by si mel Bill rychle vzpomenout. Jinak ho vyliskam.jeste ze Elyon ma rozum. Doufam ze se Bill opravdu zamysli.
Na Toma je toho moc,ale určitě se mi nelíbí Billův plán…jsem zvědavá,jak tohle dopadne…Děkuji moc za kapitolu
Ja Billa fakt nechápem. Správa sa k Tomovi, akoby bol len nejaký jeho poskok. Myslí len na seba. A možno na Lykaru, ale to je skoro to isté. Akoby Tom bol dobrý len na to, aby ich zachránil a inak na nič. Smutné.
Copak Tom nepoznal sílu toho jedu? Copak mu potom nebylo blbě (necítil nic "fyzicky"), aby si uvědomil, že už je v Lykaře? Pořád nevěří…:( a nevěří ani Billovi, nedá na něj, asi už se stal "moc dospělým" s tím myšlením, je strašně tvrdohlavý, takhle oni Doriena neporazí… Svým způsobem ho chápu, nejspíš to bude nějakej obrannej mechanismum. Hlavně… oba jsou někde jinde, Bill už je v Lykaře dlouho a konečně má příležitost něco změnit, pokud je v ní Tom (docela se divím, že ho -Toma – z celou dobu nenapadlo dokreslit konec, to jak zničí Doriena… krutá realita po zmizení Billa mu asi vzala veškerou chuť kreslit Lykaru dál, když už pak neměl, kdo by to žil s ním a psal do Deníku…). Navíc myslím, že vidět, že Bill říká někomu "tati" a "mami" bylo na něj moc, možná toho na něj bylo moc celkově. Možná je ale lepší, když se to na něj všechno nahrne takhle na začátku, přece jen, metoda šoku, občas je účinná. Sázím na Trina, podle mě si ho už Tom získal a vlastně je jediný v Lykaře, s kým Tom tak nějak komunikuje… Tom by na něj mohl dát, určitě mu Trin řekne víc věcí o Billovi… Možná bude ještě několik takových bloků, než si to Tom uvědomí, ale musí se prostě otevřít.
Takže… Bill má plán, jak zachránit Lykaru. Nechá se chytit, nějakou lstí se dostane k Deníku (může Dorienovi nakecat, že mu v něm stvoří, co si bude přát – co asi Dorienovi ještě chybí…? Nadvláda nad vším, co zatím nemá?) a jakmile Dorien zjistí, že Bill tam napsal něco jiného, než slíbil, nějak ho Dorien zničí… Ono je to určitě komplikovanější, než si představuju a nemůže prostě jen napsat "Dorien sám sebe zaškrtil"…:D má to nějaký setrvační účinek, než se stihnou věci měnit, takže ho prostě Dorien stihne zabít? Nebo ostatní Temní? Když se k tomu vracím teď podruhý (k tomu odstavci), tak mi tam něco nehraje… "…nebude, jak mi ublížit." Záleží na osudu Lykary jeho nesmrtelnost nebo něco takovýho? Dejme tomu, že má jako Král něco, co ostatní nemají… když se Bill sám zničí (případně i Toma vezme sebou – zničí tvůrce Lykary), Lykara zmizí, takže nebude existovat ani Dorien..? Nebo… nechá zničit samotný Deník?!! něco tam ale nahrává, že se obětuje sám a ostatní zachrání, takže Deník asi nezničí. Takže Ne, to je asi blbost to poslední:D Vidíš? Konspirační teorie, to znamená, že mě to baví:D Ve skutečnosti to bude určitě všechno jinak:D Tady vidíš, jak mě to nutí probírat, jaký asi bude pokračování:D Jedno je jistý, Bill ví, co dělá a jde do toho s tím rizikem, že se obětuje, proto se o něj ostatní bojí. Akorát trošku drsný, když musel umlčet taťku Caleba.
A ještě tohle: "Ani se nenadějeme a budeš mít korunu." Tom nemá sice ani páru, jak si korunu zaslouží, ale Trin ho má asi už dávno přečtenýho a ví, že Tom v nejbližší době udělá něco, pro co ji zaslouží a možná to ani nebude chtít – udělá to náhodou… ano, ne? Dozvíme se…
Mám další otázku, to s tím Deníkem furt…to je věc jako:D Proč nemůžou prostě vzít nějakej jinej notes a vymyslet novej svět a do něj se dostat? Nemůžou to tak udělat, protože o tomhle dalším případným světě nenapsal logicky nikdy nic? Mně by zajímalo, odkud kam vede jejich moc, jestli mají možnost prostě něco novýho vytvářet. Bill je trochu tajnůstkář a myslím, že v týhle fázi asi nemá cenu Tomovi nic vysvětlovat, co se Bill chystá udělat, protože by ho stejně neposlouchal… možnost druhá – až se to Tom dozví, bude šílet a nebude ctít Billa, aby se obětoval… pane to mu rychle dojde, že je v jejich Lykaře… a samozřejmě zafunguje dvojčecí pouto a jen tak ho obětovat se nenechá! Jo, to by mohlo bejt ono…:D Aaa tak uvidíme dál!:)))
Děkuju za díl Bitter, pěkně se to tu rozjíždí!