autor: Malámúza
Opilí a neukáznění, část I
„Jsi opilý…“ zamumlal Tom opile a pohlédl na Billa zpod přivřených víček ze své postele. Bill občas pil, ale byla to taková rarita, vidět svého bratra úplně mimo, že si skoro přál, aby on sám byl střízlivý a mohl to skutečně ocenit. Hlavu měl až příliš zamlženou.
Bill na své cestě od minibaru klopýtnul, nechal otevřené dveře a ohnul se, aby ze země sebral svou botu, dramaticky na ni zazíral, že se mu odvažovala ležet v cestě. „Nejsem,“ řekl a odhodil botu stranou. Nějak sám sebe vmanévroval do kleku a po kolenou se došoural až k okraji postele, kde přihlouple zíral na Tomovy holé nohy, které z ní visely dolů.
„Jsi,“ zopakoval Tom a zvedl hlavu, aby viděl na spodní část postele. Z toho úhlu se mu zamotala hlava a on ji spustil zpátky na polštář.
„Neeee,“ trval na svém Bill, komicky to slovo protáhl, jako by byl Tom tak směšný. „Já jsem z nás dvou ten zodpovědný.“
Tom se začal hihňat a znovu zvedl hlavu, aby se na Billa podíval, ale byl rozptýlen vlastníma rukama sevřenýma na svém břiše. S každým zachechtáním poskočily nahoru a dolů a ty nepravidelné pohyby mu přišly samy o sobě vtipné a nutily jej smát se ještě silněji, což vytvářelo velký bludný cyklus.
Bill si musel myslet, že se Tom směje jeho protestům, protože řekl: „Možná jsem opilý,“ znělo to zamyšleně, jako by jej to napadlo až teď, „ale neříkej to Tomimu.“
„Jasně, že ne,“ zazubil se Tom, stále pobavený vlastníma rukama.
Postel se zhoupla a Tom znovu vzhlédl, jen aby viděl Billa, který se k němu blížil po čtyřech a s extrémní koncentrací sledoval své ruce. Jedna jeho paže povolila zhruba v polovině cesty, a on se svalil a dovolil své hlavě dopadnout na Tomovo břicho. Tomovi to lehce vyrazilo dech, ale Billa za sebe neodstrčil, jen se na posteli posunul kousek výš.
„Hezky voníš,“ informoval ho Bill a trochu příliš silně zabořil nos mezi Tomova žebra.
Tom se na něj zvědavě podíval. „A jak voním?“
„Jako…“ Bill znovu silně začichal. „Jako kluk,“ uzavřel to.
„Ty voníš jako lak na vlasy,“ řekl Tom a znovu se rozesmál. A nyní s jeho pohyby poskakovala i Billova hlava a bylo to tak obscénně vtipné, že mu bylo jedno, kdo je kdo.
„Je to…“ Bill zatahal za lem Tomova trička a zvedl se na lokti, aby se na něj podíval. „Nejspíš je to tvoje oblečení,“ prohlásil a pořádně promnul hladký materiál mezi palcem a ukazováčkem. „Všechno voní jako tvoje kolínská.“ Zvedl lem trička výš a nakoukl dovnitř až na Tomovu hruď. Pak se opatrně naklonil a jeho dech dopadl na Tomův žaludek. Lechtalo to, ale Tom se už nesmál, úsměv se z jeho obličeje vytratil.
Bill se znovu nadechl, testoval vůni, a pak vydechl. Tom se zachvěl. „Jo,“ řekl tiše. „Tady dole je to jenom Tomi.“
„Bille,“ řekl Tom a pokoušel se stáhnout si tričko zpátky dolů, téměř skromně. Dokonce i se zamlženou myslí byl dostatečně při smyslech, aby věděl, že nemůže ztvrdnout, když se nad ním Bill takhle vznáší a mohl by si toho všimnout. Měl to už vrozené, vyhýbat se odhalení.
Bill rychle zachytil konec Tomova trička, vyhrnul ho výš k jeho hrudi a položil mu tvář na žaludek čelem k Tomovi. „Tohle je taky hezké,“ řekl, když zamířil dlouhým nehtem po středové čáře Tomových břišních svalů. „Hřeješ.“
Tom ztuhnul a sledoval, jak Billův prst míří nahoru, sotva dýchal. Hezká vůně směřovala k většímu očichávání, ale nechtěl si ani představit, k čemu by vedlo to, že příjemně hřál. Nebo, spíše chtěl. Náhle se posadil, gravitace stáhla jeho tričko dolů.
Bill k němu vzhlédl a jeho hlava se silou přiblížila k Tomovu klínu. Jeho dlaň byla stále přitisknutá k Tomově kůži pod jeho tričkem a on roztáhl prsty. „Proč mi už nedovolíš, abych se tě dotýkal?“ zeptal se pateticky.
„Pořád se mě dotýkáš,“ připomněl mu Tom. Bill byl neustále v jeho osobním prostoru; nerespektoval ničí osobní prostor, natož Tomův.
„Dřív jsi mě objímal.“ Bill přitlačil prsty proti odporu Tomových svalů. „Dotýkal ses mě, chtěl jsi, abych se já dotýkal tebe. Když jsme byli malí.“
„My už nejsme malí,“ řekl Tom, tenhle fakt byl stále patrnější díky jeho tvrdnoucímu penisu. Dýchal velmi opatrně.
Bill sklopil pohled, popotáhl a vyprostil svou ruku. Odtáhnul se a Tom si myslel, že se možná stáhne, ale Bill se jen posadil na kolena a hodil jednu nohu přes Tomovy, dokud na něm neseděl obkročmo. Musel se chytit Tomových ramen, aby se ve svém stavu nepřevrátil.
„Co to děláš?“ Zeptal se Tom zoufale, bál se, že by Billovi ublížil, kdyby ho odstrčil, ale bál se i toho, že Bill zůstane na místě. Bill nemohl necítit jeho erekci, on sám ji cítil, jak tlačila do zadní strany Billova stehna.
„Nic,“ řekl Bill bezvýrazně, prsty spojil za Tomovým krkem pod dlouhým vodopádem jeho dredů. Naklonil se kupředu, jeho nos se otřel o Tomův a Tom se ostře nadechl. Billovy rty byly tak blízko. „Jen …“ Billovy nehty se znovu zaryly do jeho kůže, „se tě chci dotknout.“
Tom polkl, když se Billův nos pohnul od jeho vlastního po tváři, a políbil ho do koutku úst, zjevně si nebyl jistý, jaká bude Tomova reakce. Tom se stále nedokázal pohnout a zíral na své dvojče se široce rozevřenýma očima. Bill to nemohl myslet takhle. Přemýšlel o tom, že by ho objal, jen aby ho upokojil a přiměl ho tak, aby přestal. Ale pak si vlastně nebyl jistý, že to tak chce.
„Tomi,“ řekl Bill výmluvně, jejich výdechy se nebezpečně mísily. Setkal se s Tomovýma očima. „Chceš se mě dotknout?“
A to už bylo příliš. Tom se chtěl Billa dotknout už tak dlouho, jak už si ani nedokázal vzpomenout, což byl důvod, proč to nikdy neudělal. Říct to Billovi jen slovy nestačilo. A byl až příliš blízko na to, aby odolal.
Tom spojil tu centimetrovou mezeru mezi nimi, vyjel rukou po Billových zádech, aby ji zabořil do jeho vlasů a přitáhl si jej k sobě, než jejich rty srazil dohromady. Teď, když už ztratil nervy, jeho zábrany byly pryč a Bill chutnal tak dobře jako lesk na rty a vodka, a to všechno bylo daleko opojnější než alkohol. Nepřemýšlel dvakrát a hladově strčil jazyk do Billových úst, aby dodal i příchuť kovu.
Pravděpodobně svíral Billa příliš tvrdě a byl obecně až příliš rázný, ale nedokázal by se zastavit, i kdyby chtěl, a Bill ho líbal nazpět se stejnou intenzitou, dráždivě kňoural a dychtivě sál Tomův zkoumavý jazyk.
Tom zasténal a z čistého instinktu omotal ruku, která nebyla v Billových vlasech, kolem jeho pasu a přetočil je, dokud Bill neležel pod ním, přitisknutý k jeho hrudi. Billovy ruce opět sjely k lemu Tomova trička a vyjely po Tomových zádech vzhůru spolu s tričkem. Tom se odtáhl na dostatečně dlouhou chvíli, aby se natáhl rukou přes rameno, prsty našel vyhrnutou látku a přetáhl si tričko přes hlavu. Dredy mu těžce dopadly na záda, dokonce i svázané, zatímco se okamžitě vrátil k Billovým rtům. Najednou byl rád, že má Bill na sobě jen malé tričko a pyžamové kalhoty.
Tom zatahal za volné kalhoty a Bill nadzvedl boky a pomáhal mu, zatímco mu je stahoval dolů. Mohl cítit Billův penis tak blízko svého vlastního, ale nedokázal se odtrhnout od Billových úst, aby se podíval.
„Bože, Bille,“ zalapal po dechu a posunul se výš, srovnal lépe jejich těla a líbal jej hlouběji. „Já-tak dlouho-„
Nedokázal ze sebe dostat nic dalšího, ale zdálo se, že Bill to pochopil. „Víc,“ zamumlal a natáhl se, aby rozepnul Tomovy kalhoty. Nedostal se moc daleko, jen natolik, aby je odtlačil spolu s boxerkami z Tomových boků, aby se jeho penis uvolnil, ale stačilo to. Bylo to dost na to, aby se jejich těla konečně dotkla tam, kde to bylo důležité.
Bill přerušil polibek, aby se zalapáním po dechu zvrátil hlavu, a Tom se té příležitosti chopil a vrhnul se na jeho krk, který mocně sál. Bill přitom vydával ty nejhezčí zvuky.
„Tomi… prosím,“ prosil Bill, přirazil svými boky kupředu a vysloužil si od Toma další zasténání. „Víc. Šukej mě.“
Tom nad tím zasténal a přitlačil svým rozkrokem proti Billovu. Bože, mohl by Billa ojet. Mohl by. Chtěl. Bill by ho nechal, Bill ho o to žádal. Ale nikdy předtím to nedělal a věděl, že Bill taky ne, mohl by mu snadno ublížit. A pokud by měl být sám k sobě upřímný, nevěděl, jestli by vydržel tak dlouho, než by se do něj dostal, díky tomu všemu očekávání a alkoholu. Hlavně to druhé mělo obecně tento účinek. Buď se udělá až příliš rychle, nebo vůbec ne.
„Jen…“ Posunul se, dokud nebyl podepřený na předloktí a druhou rukou se vydal k Billovu zadku, který natočil správným směrem. „Tady.“
Tom začal přirážet boky rytmičtěji a zvedal Billův zadek, aby se s ním s každým přírazem setkal, dokud se Bill nechytil. „Ach,“ vzdychl Bill a Tom náhle zauvažoval, skrz ten příjemný opar, který zahltil jeho mozek, jak dlouho už to bylo pro jeho bratra, který se držel své anti-promiskuitní víry. „Bože, ano. Já… já chci… ano.“
Obě jejich erekce byly vlhké od prvních uniklých kapiček a Billova slova Toma jen přiváděla blíže k vrcholu. Přirazil tvrději proti svému bratrovi, přesunul svá ústa zpátky k Billovým a už začínal pociťovat to známé zatahání ve svém žaludku. Bill ze sebe s každým přírazem vydával dychtivé „Mm, mm“ a bože, bylo to téměř, jako kdyby ho Tom šukal, se způsobem, jakým se pohybovali. Jeho prsty nejspíš zanechají na Billových stehnech modřiny.
„Tomi,“ zasténal Bill přímo do jeho ucha. „Chci cítit, jak se uděláš.“
A stejně jako když se ho Bill ptal, jestli se jej chce dotknout, bylo to vše, co k tomu bylo třeba. Tom proti němu ztuhl, jeho penis sebou krátce zaškubal a on silně vyvrcholil v horkých proudech proti Billovým slabinám. Nedokázal si vzpomenout, kdy naposledy se to stalo tak lehce, opilý nebo ne, ale byl až příliš mimo na to, aby cítil nějaké rozpaky. Bill ho o několik okamžiků později následoval a prohnul se v zádech, než s těžkým oddechováním dopadl zpátky na postel.
Zírali jeden na druhého, Billovy ostré nehty se zarývaly do Tomových ramen, jak na něj ospale zamrkal.
Tom pomalu, téměř váhavě, sklonil hlavu. Zdálo se být divné být nyní plachý, ale už nebyl vzrušený a nemohl si pomoct. Ale Bill se s ním setkal napůl cesty a jemně k sobě přitiskl jejich rty.
„Miluju tě,“ zašeptal Tom, téměř neslyšeně.
„Mmm,“ zamumlala Vanessa, na tváři se jí objevil letargický úsměv. „Taky tě miluju.“ Posunula se na velké posteli na svou stranu a uvolnila tak Tomovi místo, aby ji mohl zezadu obejmout. Tom zamrkal do tmy jejich ložnice a omotal jí ruku kolem pasu. „Jsi zpátky.“
„Jo,“ souhlasil a s povzdechem ji políbil na zadní stranu krku. „Jsem zpátky.“
autor: Malámúza
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 4
Já jsem ani nečekala, že bychom se někdy dočkali detailů tehdejší noci a jsem za to opravdu šťastná. Oproti těm smutným dílům bylo tohle strašně hezké a plné lásky mezi dvojčaty, a já jsem si to rozhodně užila! Jen je škoda těch posledních pár řádků. 😀 Člověk tak velice rychle procitl do té reality, že teď jsou kluci od sebe na míle daleko a mně je z toho do breku. 🙁 Já jen doufám, že se Tom umoudří dřív, než si vezme Vanessu.
Moc děkuji za překlad Zuzu! 🙂
Krásná kapitolka až na ten konec.