„Hej! Co to má, kurva, znamenat?“ Jeho ještě ochraptělý hlas se rozlehne místností.
„Co to má znamenat? To znamená, že dneska umřeš…“ Vysvětlím mu plán a on se zasměje.
„Ty?!“ Hlas mu přeskočí. Jak říkám… bát se začnou pozdě.
Byl zázrak, že Bill ještě Shermine a Gustava nezabil. Celý Arcturian věděl o jejich skotačení na Gustavově pracovním stole, ale že jeho v tu chvíli málem znásilnil ten šmejd, to nic. Jediné štěstí bylo, že se od té noci v klubu neukázal. Zřejmě měl honičku, další vražda. Jen ať se ten idiot honí za přeludem, byl to takovej zelenáč, že Bill pochyboval, že by vraha poznal, i kdyby na něj mířil.
Alespoň on bude mít klid.
Neměl odvahu se na ni podívat, protože mu bylo zle z toho, jak naprosto ochabl a pomalu neměl sílu se bránit. Počítal ale, že tam bude dost na to, aby to Kaulitze odradilo zase se kolem něj potloukat.
Jenže Tom musel. Velký Georg Listing jej poslal znovu čuchat do klubu, protože nová oběť měla styky se starou obětí.
Bill si sebral, co potřeboval, a zase hodlal rychle vypadnout. Dneska tady ani neměl být, měl volno, jenže to by nebyl on, aby něco nezapomněl.
Nahodil si na rameno svou velkou kabelku a vyšel pěšky předním vchodem. Nějak se nedokázal přimět jit zadem, i když stejně bude muset kolem uličky projít. Bylo to směšné, bylo ještě odpoledne, klub ani neměl ještě oficiálně otevřeno. Povzdychl si, promnul si bolavý krk, který mu dneska dával opravdu zabrat, a zahnul za roh.
Opřený o auto kouřil jednu cigaretu za druhou. Jeho nervy pracovaly. Neměl připravenou řeč ani omluvu. Nic, co by stálo za to nebo neznělo naprosto směšně.
Típnul nedopalek už třetí cigarety v přesvědčení, že dneska evidentně nezastihne ani Queenee ani Billa, a chystal se jít k přednímu vchodu, aby mohl jít vyslechnout i zbytek osazenstva, když si ho všiml.
Bill se automaticky otočil, a když si uvědomil, kdo se k němu blíží, s očima přilepenýma na policistovi udělal krok vzad a škobrtnul. Policista ještě zrychlil krok a on se v panice rozhlédl.
Chtělo se mu křičet. Jít mu naproti a rovnou mu jednu vrazit za to, že se vůbec opovážil na něj znova promluvit. Místo toho na něj třeštil oči, stejně jako laň zírá do světel, než ji auto srazí.
Tom se zastavil asi metr od něj, když si konečně uvědomil, že z něj má mladík před ním málem infarkt.
Bill na něj jen zůstal zírat. To snad nemyslel vážně? On ho opravdu zval na jídlo a kávičku? Po tom, co udělal?
Řekne si promiň a pak co? Budou z nás kámoši až za hrob? Ty si se snad posral, Kaulitzi! Zakřičel na něj v duchu.
„N… Ne…“ Kníknul přiškrceně místo toho. Kriminalista se ani nehnul, a dokonce držel ruce od těla, aby na ně Bill viděl.
„Prosím… tvoje kolegyně… Chci ti to vysvětlit.“ Dodal, a to Billa zaujalo. Shermine?
„Jestli něco zkusíte…“ Varoval ho, ale vůbec to neznělo výhružně, jak zamýšlel.
Všiml si, jak Kaulitzovi ztvrdly rysy, když mu došlo, o co jde, a Billovi došlo, že udělal chybu, že mu ukázal, že ji má u sebe. Ještě víc couvl a ukázal na nedalekou kavárnu.
„Běžte.“ Znovu to znělo spíš jako kňourání než varování.
Věděl to, věděl, že bude mít kopii záznamu z té noci. Už předtím si všiml, že tam byla kamera, ale jak byl ožralý, vůbec mu to nedošlo. Teď jen stál a koukal na Billa, který byl bledý jako stěna a třásl se.
Co to, proboha, dělám…
Zaúpěl v duchu, když se pořád s flashkou před sebou rozešel za ním a usadil se naproti němu.
Policista si objednal, ale Bill se na servírku ani nepodíval a zůstal ve svém kabátě a pletené čepici. Dívka jen pokrčila rameny a odešla.
„Můžete… vysvětlovat…“
„Umh…. nevím, kde přesně začít…“ Tom byl hodně nervózní a dívat se na Billa naproti němu tomu nepomáhalo. „Já… nejsem takový, Bille.“ Dostal ze sebe nakonec. Nejsem takový? Bravo, Tome, bravo! Obhajoba na jedničku. Kreténe…
Bill jen zamrkal. Zajímalo by ho, jestli v těch jejich akademiích pro kretény, je učí, že jak se pokusí znásilnit jejich podezřelého, můžou si ho zvát na kafíčko a tykat jim.
A teď to ještě dorazil. Že takový není? Leda ve snu. Už od pohledu to byl rváč. Celou ruku tetování jak největší gangster na světě, které mělo za úkol zakrýt dlouhou jizvu, kterou musel mít od nože, jizva na spánku a počítal, že pod oblečením by se našly další… I to, jak se nesl, rameny napřed jak kdyby chtěl zbít i vzduch kolem něj. Učiněný beránek.
Tohle ti nežeru, sráči…
„Takže… si za to… můžu sám… Protože dělám…“ Nedopověděl, protože servírka akorát postavila před Kaulitze jeho kafe.
Tom poděkoval a kouknul zpátky na Billa. „Tohle jsem nechtěl říct…“ vydechl, „jen… Shermine mi… řekla…. přesvědčila mě, že máš zájem, ale že budeš dělat cavyky, a že to máš takhle rád.“
„Vy snad nejste normální! To vám těma kozama zatemnila mozek? Komu by se něco takovýho mohlo líbit!?“ Vyletělo z něj, až ho to samotného překvapilo. Zároveň mu došlo, jakou pitomost řekl. Spoustě lidí by se to takhle líbilo. Copak on sám jako Queenee nepředstíral totéž? Zároveň mu došla další věc. Došlo mu, co mu naznačil, když spolu mluvili.
Tom nejistě kývnul. „Proto jsem… to udělal. Nevěřil jsem jí to, ale to, co jsi mi pak řekl, znělo… že jste domluvení…“ Brouknul.
Ach bože, tohle je ještě lepší, než když mu řekl, že takový není. Tom si připadal jako opravdový idiot. Tenhle kluk si podle všeho prošel peklem a on se na něj vrhne jako zvíře jen proto, že poslechl tupou slepici.
„Nemám o nic takového zájem. O vás už vůbec ne.“ Zamumlal a začal se zvedat. Tady skončil. Doufal.
„Nechceš si alespoň něco dát?“ Zkusil to Tom.
„Nechci. Nechci vás už ani vidět. Ani za zábavou ani pracovně. Pošlete kolegu, když mi budete něco chtít.“
„Bille, já chápu, že se mnou nechceš být v jedné místnosti, nechci se ničím omlouvat, ale prosím, dej si něco. Chci s tebou mluvit o případu.“
„Už jsem vám řekl, že jsem se s Hanessem mimo klub nikdy nesešel. Ani s ním ani s tím druhým. S Klossem.“
„Ne o tomhle… Proč jsi stáhl obvinění?“
Do Billa jako když uhodilo. Takže Kaulitz nebyl nedbalý idiot, za jakého ho měl, když si vyžádal celou jeho složku.
„To máte v papírech, můžete si to přečíst. Pro mě je to uzavřené.“
„Není. To, co se ti stalo, nesmí nikomu jen tak projít.“
Bill si mimoděk zajel rukou na zjizvený týl a zavrtěl hlavou.
„Vaší sestry je mi líto, ať se jí stalo cokoliv, ale mně se nic takového nestalo. Byl to podvod.“ Vysoukal ze sebe rychle a žaludek se mu stáhl.
„Tohle ti opravdu nevěřím…“ Zamumlal Tom a kouknul na něj. Už to, jak ztuhl a mnul si krk s vypáleným cejchem… „Můžu ti pomoct. Spolu je dokážeme dostat do vězení…“
„Přečtěte si moji složku pořádně, a pak mi to nabídněte znova… Radši zapomeňte, že jste kdy nějakou sestru měl. Bude to bezpečnější i pro vás. Nemáte ponětí, čeho jsou schopní a kdo jsou.“ Pronesl tiše a upřímně zadoufal, že ho poslechne.
Sám by ho ještě před chvílí zastřelil, jen by k tomu dostal možnost, kdyby se ho snad jen dotkl, jenže teď si víc než uvědomoval, že ho Shermine jen využila, aby se mu pomstila a nahnala mu strach. Byl to přece její úkol. Hlídat ho a připomínat mu meze. Když se teď díval do Kaulitzových očí… On opravdu věří tomu, že by je mohl dostat…
„Dal jsem se k policii proto, abych je dostal. Ty stvůry si nezaslouží žít na svobodě a ty… nemůžeš tohle přece myslet vážně… nemůže jim to, kurva, jen tak projít.“ Zasyčel neschopný ovládat své emoce. Když zjistil, co se mladíkovi stalo, byl upřímně zděšený. Jeho složku studoval několik dní. Z fotografií toho, jak byl zřízený, měl noční můry. Když si četl přepis Billova vyprávění… Jak mohl být lhostejný k tomu, že ti parchanti jsou pořád nepotrestaní?
„Jsem z děcáku, máma byla štětka, už od šestnácti jsem jel v drogách a teď dělám v bordelu… Jo… Všechna srdce zapláčou, že někdo dal děvče a feťákovi to, co si zasloužil. Nemáte šanci, a já jsem spokojený tak, jak jsem.“
„A proto na tebe nikdo nesmí sáhnout?“ Zvednu obočí. Všechno o jeho minulosti věděl.
„A kvůli tomu by se vás měli bát? Tohle nejsou jen obyčejní grázlíci, co jich všude lítá dvanáct do tuctu jako Hannes, to byl jen poskok na typování…“ Vyhrkl bezmyšlenkovitě a zarazil se.
Tom se rozhlédl.
Bill jen prudce zavrtěl hlavou, když se Kaulitz začal zvedat.
„Nemůžu.“ Vyhrkl a z kavárny doslova utekl.
autor: Bitter & Mykerina
To je děs jsem zvědavá jestli Bill bude z Tomem spolupracovat.
Konečně to vypadá, že se Tom někam dostává! A jsem ráda za to, jak se pokoušel Billovi omluvit. Snad mu teď postupně prozradí více…
Takze je to Billova minulost. Tie zaciatky z minulosti. Boze….co si musel prezit. Som rada ze Tom sa Billovi ospravedlnil. Ze mu povedal cast svojho pribehu. A Bill urcite bude teraz uvazovat, ze co je spravne. Co urobit. Ci mu pomoct a ohrozit seba. Alebo mlcat. Dakujem za cast a tesim sa na pokracovanie.
Takže to skutečně Billova minulost asi bude. Je mi z toho doslova a do písmene zle. Je to na mě trochu moc, ale když je to vždycky takový kousek, tak to vždycky vydržím. Jsem na tohle hrozná citlivka a vždycky při takových příbězích brečím jako želva skoro od začátku až do konce, takže děkuji, že nám to tady servírujete hezky pomalu! 😉
No, musím říct, že jsem moc ráda, že se Tom Billovi omluvil. Je jasné, že mu to Bill hned neodpustí a že hned nebude všechno okay, ale snad je to alespoň na dobré cestě. A Tomovi fandí a podporuji jej v myšlence, že by měli být všichni do jednoho řádně potrestáni, ale nemyslím si, že by to bylo tak jednoduché. 🙁