autor: Gaja
O půl hodiny, jedny noviny zachráněné z koše a tři dvojčecí výměny názorů později šla trojice konečně do kinosálu. Všichni měli plné ruce jídla. Bill kráčel v čele. Došel téměř až do půlky uličky, než ostře zatočil doprava, aby vybral ta nejlepší sedadla. Andreas, který šel za ním, se zastavil, aby nechal projít Toma. Ten ale zakroutil nesouhlasně hlavou.
„V žádném případě si nesednu vedle toho zloděje gumídků.“
Andreas pokrčil rameny, sám se posadil vedle Billa a Tom si sedl vedle něj. Jakmile si Bill všiml vzdálenosti mezi ním a bratrem, tázavě se na něj podíval. Ten na něj jen mrknul. Světla zhasla a na plátně se začaly promítat upoutávky na nové filmy.
První půlhodina filmu už byla pryč. Bill seděl s nohama překříženýma pod sebou, s dokořán otevřenýma očima se díval na plátno a do pusy si cpal plné pěsti popcornu. Ani on ani Andreas nevnímali okolní svět. Blonďák vytáhl ruku ze svého kyblíku s popcornem a položil ji na okraj, když se ve filmu začalo střílet a náhlé světlo je udeřilo do obličeje.
Tom bratra a jejich společného kamaráda pozoroval koutkem oka. Chvíli se díval na Billa, poté na Andrease. Chtěl si být jistý, že je blonďák naprosto zažraný do filmu. Poté se trochu nadzvedl, zavrtěl se a našel lepší pozici, než se posadil zpátky. Kolenem se opřel o kamarádovu nohu. Dotyk nebyl příliš silný, ale i tak mohl cítit, jak se Andreas proti němu napnul. Věděl, že kdyby na něj otočil hlavu, jejich pohledy by se setkaly. Neudělal to. Raději vytáhl ze svého sáčku dalšího gumového červa, strčil si ho do pusy a žvýkal, čímž skryl svůj úšklebek, když Andreas posunul svou nohu pryč.
Nechal utéct dalších deset minut, které byly prakticky pouze směsicí explozí a přehrávaných rozhovorů, než se znovu podíval na kluky, kteří seděli vedle něj. Bill pořád nevnímal okolní svět a Andreas vypadal, že se vrátil zpátky do děje akčňáku, na který se dívali. V hlavě si odpočítal přesně pět minut, než se zase začal vrtět. Tentokrát šťouchal Andrease chodidlem do paty, omotal kolem něj nohu a nechal jejich kotníky, aby se dotkly. Andreas nadskočil na svém sedadle, jak se Tom začal mazlit s jeho nohou. Hlavu otočil doprava, aby se zmateně podíval na blonďaté dvojče. Tom se neobtěžoval s tím, aby odtrhnul svůj pohled od plátna. Místo toho zvedl paži z pohodlné pozice na područce a přitiskl ji proti Andreasově.
Jediné, čeho byl Andreas schopný, bylo zírání. Bojoval sám se sebou ohledně toho, co by měl udělat. Věděl, že by se měl od Toma odtáhnout, že by si měl vzít zpátky svůj osobní prostor, nicméně Tomova paže proti jeho byla tak příjemná. V klimatizovaném sálu byla Tomova kůže pěkně teplá a dotyk byl pohodlný. Pomalu svou paži zvedl a otřel se s ní o Tomův kostnatý loket. Snažil se, aby to vypadalo, že to vůbec neudělal naschvál. Tom neodvrátil pohled od plátna, ale začal se o něj opět otírat nohou. Andreas přemýšlel o tom, že se znovu o Toma otře, když ucítil ostrou bolest. Bill do něj šťouchal loktem.
„Film je tímhle směrem,“ zašeptal škádlivě a ušklíbnul se.
Andreasovy tváře zrůžověly. Vděčný za přítmí sálu odtáhnul obě svoje končetiny, které se dotýkaly Tomových, z jeho blízkosti. Snažil se zmizet ve vlastní sedačce a otočil se zpátky k filmu. Ignoroval Billovo tiché hihňání.
Tom se zazubil a dal si do pusy dalšího gumového červa. Rozhodl se vyčkat a na chvíli film skutečně sledoval. Po další půlhodině, kdy byli všichni tři potichu, se rozhodl využít příležitosti kina, aby dál škádlil kamaráda. Zasmál se nějakému vtipu ve filmu a naklonil se přes Andrease ke svému dvojčeti, aby mu něco pošeptal. Na blonďákovo stehno položil svoji dlaň, a jak mluvil, prsty mu po něm vyjížděl blíž, až se dostal nebezpečně blízko k zakázanému území. Když se odtáhnul od Billova ucha, na chvíli střelil pohledem k Andreasovi, než se posadil zpátky a ruku z jeho stehna stáhnul.
Tomův pohled pronásledoval Andrease po zbytek filmu. Kdyby to byl kdokoliv jiný, přičítal by tomu všemu nějakou váhu. Obzvláště Tomově dlani na jeho stehně a jak se ho dotýkal předtím. Tohle byl ale Tom. Už dávno si zvykl na to, že dvojčata nechápala, co je to osobní prostor. Musel počítat s tím, že součástí jejich přátelství budou sem tam nějaké neúmyslné dotyky. Tohle ale vypadalo, jako kdyby to dělal Tom schválně. Ve chvíli, kde se v sále opět rozsvítila světla, měl už Andreas v hlavě šest možností, co se to s Tomem dělo. Žádná ale nedávala příliš smysl. Pomyšlení na to, že se Tom vážně o něco snažil, bylo jak absurdní, tak docela zajímavé.
„Andreasi, nemyslím si, že pustí další film,“ řekl Tom jemně a šťouchl Andrease do ramene.
„Musím jít čůrat. Zvedněte se konečně,“ postěžoval si Bill a šťouchl kamaráda do druhého ramene.
„Oh, jasně, sorry,“ zamumlal blonďák a zvedl se. Podíval se na Tomova záda a s Billem v patách ho následoval.
Bill celou cestu mezi sedadly mlčel. Když byli všichni tři zase vedle sebe, propálil blonďáka pohledem.
„Víš, že seš dneska divnej, že jo? Co se to s tebou děje?“ zeptal se. Nicméně to byla jen rétorická otázka, jelikož od dvojice odcházel, aby našel toalety.
„Jo, Andreasi,“ řekl Tom šibalsky a naklonil se k blonďákovu uchu. „Co se s tebou děje?“ zašeptal a přejel rukou po Andreasově. Po chvilce se s úšklebkem odtáhl. Andreas se na něj podíval. Jeho úvaha o tom, že se Tom o něco snažil, se mu opět potvrzovala. Najednou to nevypadalo až tak šíleně, jak si myslel ještě před pár desítkami minut. Byl nucen se přizpůsobit.
Bill čekal na toaletách. Ruce měl založené na hrudníku a čekal, kdy to Tomovi dojde a přijde za ním. Tom vešel dovnitř. Dveře za ním se sotva stihly zavřít, když ho bratr chytil za lem trička a táhl ho do nejbližší kabinky.
„Co to mělo znamenat, Tome? Proč jsi neseděl u mě? Vždycky sedíme spolu,“ trucoval a špulil rty. Smutně přejížděl dlaní po bratrově břiše. „Byl jsem tak osamělý.“
„Bille, no tak,“ povzdychl si Tom. Chytil Billa za ruku a natiskl se mu na rty. „Něco mě napadlo. A abych to mohl zrealizovat, potřeboval jsem, aby byl Andreas mezi náma.“
Billovy oči se rozzářily štěstím, což rychle schoval za plachý úsměv. „Oh, vážně, Tome? Co jsi měl za plán?“ zeptal se a na Toma se natiskl.
„Řekněme, že Andreas se už nebojí, že mu nakopu zadek za to, že se na mě dívá,“ odpověděl dredáč a odhrnul Billovi z obličeje pár pramenů vlasů. Bill se zahihňal, poskočil na místě.
„Věděl jsem, že je nějaký důvod, proč tě miluju!“ zavrkal.
„Jiný důvod než ten, že jsem tvůj bratr?“
„Miluju tě z mnohem víc důvodů, než z toho, že jsi můj bratr,“ řekl toužebně a palcem mu přejel po čelisti. „Hned jak přijdeme domů, tak mi musíš všechno říct. Měli bychom odsud zmizet, než sem někdo přijde a uvidí nás,“ zrušil minimální mezeru, která mezi nimi byla. Zamilovaně ho políbil. „No tak, zlato. Andreas čeká.“
Tom na chvíli stisknul bratrovu ruku a propletl s ním prsty. Když Bill vycházel z kabinky, jejich ruce se rozpojily. Černovlásek se na své dvojče ani nepodíval a ze záchodků vyšel. Tom se zhluboka nadechl a o stěnu se opřel, četl si všechny nápisy, které byly na stěně proti němu. Nemohl jít hned za Billem, bylo by to příliš podezřelé. Znovu si četl slova na protější stěně a sám pro sebe se usmál. Zalovil v kapse, vyndal klíče a stoupnul si ke stěně blíž.
Vyškrábal do rohu stěny. Otřel si klíč o kalhoty, aby z něj setřel barvu, a vyšel ze záchodků. Rozešel se směrem k Billovi s Andreasem, kteří seděli na jedné z laviček. Jako vždy, Bill držel Andreasovu herní konzoli a jako šílenec mačkal tlačítka. Zády se o kamaráda opíral.
„Rozhodně sis dal na čas,“ pronesl Bill, oči od obrazovky ani nezvedl. „Už jsme to chtěli vzdát a odejít.“
„Vážně?“ zeptal se Tom a podíval se na Andrease. Blonďák sklopil pohled a podíval se pryč. „Možná bych ti věřil, kdyby ses aspoň pohnul,“ řekl významně a posadil se na bratrovy natažené nohy. Naklonil se, aby se podíval na obrazovku konzole. Bill ho mrzutě odstrčil.
„Nevidím přes tebe. Už mám tohle kolo skoro dohraný. Nech mě vyhrát a pak můžeme jít.“
„Jak si přeješ, princezno.“
Černovlásek zvedl pohled od svojí hry a díval se na Toma. „Takhle mi neříkej.“
Andreas, který seděl za ním, se zasmál a on zavrčel.
autor: Gaja
překlad: Catherine
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 10
Já se přiznám, že pořád ještě nevím, jak se mám cítit ohledně toho, že se dvojčata tak zoufale snaží dostat Andrease a kují plány. Dosud mi to všechno přijde docela vtipné a skutečně se u povídky bavím, tak doufám, že až přijde na věc, tak mě to neodradí a radši tu danou část přeskočím ve čtení. 😀
Každopádně hon na Andrease skutečně započal a dnešní Andyho rozpaky mě dostávaly! 🙂
Moc děkuji za překlad! 🙂
Chudák Andreas lov začal povídka je moc pěkně napsaná.
Toto je take sialene az je to uzasne. Nechapem naco tak silou mocou chcu Andreasa do postele. Ale nech. Ja keby by som sa urcite s nikym nechcela delit o svoje dvojca v posteli. Ale Bill je riadna mrska 🙂