See You In Hell 11.

I Tom se zatím činil. Dovážka. Pche… Nejsem přeci žádný béčko, co neumí uvařit. Prohledal Billovi všechny skřínky včetně ledničky a našel, co potřeboval. Lasagne jsou jednoduché a rychlé. Nic, co by mohl zkazit v neznámém prostředí, ve kterém se neorientoval. Zjistil, že Bill, ale nemá žádné víno. Půjčil si jeho klíče a rychle zaběhnul do obchodu nějaké koupit, než se pustil do vaření.
Trochu masa dal Jerrymu, aby mu nevřískal, jak se dožadoval pozornosti, a když našel i tunu strouhaného sýru, neváhal a zasypal hotové porce, že byly sotva vidět ve chvíli, kdy Bill vešel do kuchyně.
„Ahoj.“ Usmál se na něj. „Jedeme na severní pól?“ Zkusil vtip, když viděl, jak se to jeho princátko choulí ve svetru. On sám měl na sobě tílko a bylo mu docela vedro.
Bill jen naklonil hlavu ke straně a začichal.
„To není dovážka.“ Konstatoval a ještě víc se zachumlal, když viděl Toma. Ne že by to byl jinak zlý pohled. „Ty jsi vážně vařil.“ Podivil se a zvědavě dloubnul do jídla na talíři prstem, aby mohl ochutnat. „Výborný…“
„A čekal jsi něco jinýho? Říkal jsem, že vařit docela umím.“ Zazubil se. „Ehm… a vážně… není tady taková zima.“ Okomentoval Billův obří svetr. „Dáš si víno?“
Bill kývl a neochotně si svetr sundal, aby ho nevymáchal v jídle. Hned mu na zrudlé pokožce naskočila husí kůže. Otřásl se a vzal si jednu sklenici, co Tom nalil.

„Kde máš termostat, mám přidat? Nebo jestli ti je dobře v tom svetru, tak si ho nech.“ Nabídnul mu, když si všiml husí kůže. Měl co dělat, aby neusykl, když viděl, jak je rudá od drhnutí. Jak si sakra jen mohl myslet, že mu to v klubu bylo příjemné? Nechtěl taky, aby se nachladil.
„To přejde, to je z tý teplý vody.“ Pousmál se Bill a přiťukl si. Poznámku o opití přešel, sám si říkal, že by si měl trochu přihnout, aby ve finále neztuhnul hned, jak se ho Tom dotkne.
„Nechci se opít. A nechci opít ani tebe. Ale k lasagním se víno hodí.“ Usmál se na něj Tom a znovu si prohrábl copánky. Tahaly a svědly čím dál víc.
Bill jen nakrčil obočí a stoupl si na špičky, aby na copánky pořádně viděl.
„Až se najíme, rozpletu ti to. Už nejsi náctiletej černej gangster.“ Popíchl ho a vzal talíře s jídlem do obýváku k televizi.
„Nelíbím se ti takhle?“ Ozval se za ním dotčeně Tom a následoval ho. Sednul si na gauč a napil se.
„Nevypadám dobře hmmmm?“ Bill se na chvíli zarazil a sjel ho pohledem od hlavy až k patě.
„No… Kdyby ti bylo jako mně… budiž… jsi na to starej.“
Tom se zarazil. Jeho ego dostalo obrovskou ránu. Nemyslel, že je v osmadvaceti starý a vypadá až tak zle… Navíc, dřel na sobě od rána do večera a on… on mu řekne, že je starej? Na druhou stranu, Bill byl o šest let mladší, a to bylo… docela dost.

Bill málem vyprskl smíchy, když viděl, jak se kriminalista zatvářil.
„Myslím na ten účes.“ Dodal smířlivě a pohladil ho po tváři. Pak se osmělil a položil mu ruku na hruď.
„Jsi sexy.“
„Jsem?“ Zvednul Tom hravě obočí a trochu se nafouknul, aby vypadal ještě vypracovaněji. Lichotilo to jeho egu. O tom žádná.
„A co moje dokonalá tvář? Bez vousů, hmm?“ Natočil se z profilu i předem, jako by pózoval a snažil se nesmát.
„Radši vousy.“ Zhodnotil Bill a zamával mu před obličejem vidličkou.
„Já jsem diva, aby bylo jasno. A vážně si nemyslím, že jsi starý.“ Upozornil ho a ani si neuvědomil, že Toma konejšivě hladí po stehně.
Za to Tom si ten dotyk uvědomoval až dost. Nebylo se čemu divit. Do svého podezřelého se doopravdy zamiloval a bez nějakých intimnějších dotyků už byl dlouho. Když k tomu přičetl Billa kolem sebe…

Bill po jídle odnesl talíře, usadil Toma na zem před gauč na polštář, a aniž by věnoval pozornost filmu, který Tom zatím pustil, vrhnul se do copánků a masáže napnuté pokožky.
Policista spokojeně div nepředl. Tohle bylo maximálně příjemné a jemu vstávaly chloupky vzrušením. Natáhnul se nenápadně pro volný polštářek a ještě víc nenápadně si ho přitlačil do klína.
Bill mu nakonec vtiskl polibek na temeno hlavy a promnul mu ramena. „Už můžeš nahoru. Hotovo.“
„Umh… ještě posedím na zemi.“ Zabručel. Potřeboval na chvíli vychladnout. Mysli na něco hnusnýho, Tome! Něco… Bill čekající v posteli… sakra, tohle není hnusný!
Bill ho stáhl víc ke gauči a natáhl se pro polštářek, který měl Tom v klíně, s úmyslem mu ho dát za záda.
Tom jej instinktivně chytil za zápěstí. „Nech ho tam, prosím…“ Podíval se na něj nejistě a doufal, že Bill pochopí.
„Tome, to já ti řekl, ať zůstaneš přes noc.“ Připomněl mu a sklouzl z gauče k němu.
„Ale to neznamená, že musím být nadržený hovado.“ Zabručel a očima střelil po své společnosti, která teď seděla vedle něj.
„Takže pak budeš spát radši na zemi, nebo tě mám rovnou zamknout do sklepa? Oba víme, že kdybys chtěl, neubráním se ti. A já se ti ani nechci bránit, protože jsi to ty… A vím, že bys to neudělal.“
„Nehodlám tě do ničeho nutit ani na tebe nijak tlačit. To radši ať mi upadne, než abych udělal něco, kvůli čemu by ses mě pak bál, nebo mi nevěřil. A ano… budu spát na zemi.“ Toma zamrzelo, že Bill jeho sílu zmínil ve spojení s tím, že by si ho vzal násilím.
„Chci spát s tebou kolem sebe.“ Odporoval mu hned Bill.
Policista pevně stisknul víčka, aby se uklidnil a promnul si čelo. Nevěděl, co dělat. Měl pocit, že vybuchne už jen z té představy.

„Víš vůbec, o čem je ten film?“ Nahodil Bill jakoby nic a obrátil svou pozornost na obrazovku. Tom jen vydechl, ale když otevřel pusu k odpovědi, Bill ho umlčel polibkem.
Tom překvapeně zamrkal, ale bránit se nedokázal. Billovy rty byly tak měkké a horké… Přitáhnul si ho blíž k sobě, pokládaje ruce na jeho krk a tvář.
„Ty… mě tak… pokoušíš…“ Zamumlal proti jeho rtům zoufale.
Bill se napnul, když Tomovy prsty přejely po cejchu, ale s o to větší vervou ho znovu políbil a stiskl v rukách látku trika na jeho hrudi.
„Pomalu…“ Snažil se ho Tom zmírnit, ale nevypadalo to, že Bill poslechne. Tom cítil z jeho polibků zoufalost, a to se mu nelíbilo.
Bill se s menším protestem odtáhl a teprve v tu chvíli si uvědomil, jak se chvěje.
„P… promiň…“ Tom jej něžně pohladil.
„To nic, jen nespěchej, máme na to hodně času… hmm?“ Jemně mu skousnul spodní ret.
„Vím, že nejsi připravený úplně na všechno. Vím, že máš z něčeho strach… ne ze mě, ale… Je tam…“ Hladil jej něžně
Bill se k němu jen přivinul.
„Miluju tě… Z toho mám strach.“ Zašeptal sotva slyšitelně proti Tomově hrudi.
Tomovo srdce vynechalo jeden úder a dech se mu zadrhl.
„Taky tě miluju.“
Bill se usmál a ještě víc se k němu přivinul.

Seděli mlčky a předstírali, že sledují děj filmu, místo toho nechávali ruce toho druhého jemně klouzat po svých tělech. Bill co chvíli komentoval dění na obrazovce, aby odváděl pozornost od věcí, co by ho mohly děsit, ale postupně mu začala těžknout víčka, dokud si na Tomovi regulérně neustlal.
Policista ho ještě chvíli hladil ve vlasech, než jej opatrně vzal do náruče a odnesl do postele, kam ho uložil. Sám si na zen vedle postele shodil druhý polštář a deku.
Bill se zavrtěl a ospale zamžoural kolem. Tiše sledoval, jak si Tom sundal kalhoty i tílko a protáhl se. Pak si s tichým povzdechem sednul na zem.
Bill pomalu posunul ruku ke kraji a dotkl se jeho vlasů. „Co děláš na zemi a proč jsi mě nevzbudil?“
„Bille!“ Tiše vyjeknul policista. Lekl se jako blázen. „Nechtěl jsem tě budit, vypadal jsi tak spokojeně…“
„Příště vzbudit. A teď šup, pojď nahoru za mnou.“ Poklepal na matraci vedle sebe a odkryl peřinu.
„Zlato… nevím… jestli je to dobrý nápad.“ Varoval ho a omluvně se na něj usmál.
Bill ho chytil za vlasy a trochu zatahal.
„Prosím…“ Zaúpěl umanutě Bill jako dítě, co žebrá o sladkost.
„Začínám si myslet, že máš moje vlasy rád.“ Usmál se laškovně, a když Bill nadšeně kývl, Tom mu věnoval další polibek do dlaně.
„Jsi krásný…“ Řekl tiše a Bill byl rád, že je tma. Slýchal to denně, ale jen od něj ho to nutilo se červenat. Sám si ho přitáhl a políbil ho.

Policista tiše zamručel, kolena jej tlačila, ale nehnul se ani o milimetr. Jen přijímal a opětoval Billovy polibky a snažil se ovládat, aby se znovu nevzrušil.
„Miluju tě…“ Brouknul mu do ucha a poddal se Billovu tahání ho nahoru.
Bill šťastně zamručel, a hned se uvelebil tak těsně vedle něj, že kdyby Tom ležící vedle něj na boku chtěl, mohl ho pod sebou snadno uvěznit jediným pohybem.
Bill k němu vyzvedl ruku, prohrábl jeho vlasy, a pak nesměle pohladil jeho záda.
Tom se napnul. Jeho záda, jizvy na nich byly i po letech citlivé, i když to podle doktora bylo spíše psychosomatické. Nebyl zvyklý, aby na ně někdo sahal.
Bill cukl rukou, jako by se spálil, když ucítil, jak Tom ztuhl a radši přesunul svou dlaň na jeho nadloktí.
„Omlouvám se… já jen… nejsem zvyklý, že by se těch jizev někdo chtěl dotknout. Ne že bych se divil… jsou hnusný.“
Bill opatrně přejel prsty po linii jedné z nich a zavrtěl hlavou. „Nejsou.“
Tom jen něco nesouhlasně zabručel a s velkým přemáháním se přetočil na břicho. Bill se taky snažil své démony přemoct, musel mu ukázat, že to zvládne i on.

Bill chvíli nevěděl, co má dělat, než mu na záda položil obě dlaně a promnul mu svaly pod lopatkami. Tom zamručel a Bill zase cuknul.
„Špatně?“
„Ne, ne… v pořádku…“ Vydechnul do polštáře a zavřel oči. V duchu si připomněl, že je to jen Bill, a když znovu ucítil váhavé doteky, otočil na něj hlavu a sledoval ho. Nechával se hladit a přišlo mu, že zpětně bude tohle okamžik, kdy se utvrdil v tom, že pro Billa udělá cokoliv.
Doteky se postupně stávaly pomalejšími a Billova víčka zase těžkla. Tom se přetočil na bok a přivinul jej k sobě. Stihl mu ještě popřát dobrou noc, než mu Bill usnul s hlavou opřenou o jeho hruď a rukou na zádech. Nechal ji tam a usnul klidněji než kdy jindy.

Když se ráno vzbudil, postel vedle něj byla prázdná a matrace dávno studená…

autor: Bitter & Mykerina