autor: Skebe-Neko
Bill se schoulil k Tomovu boku, když ho chladný vítr polechtal na ramenou. Čtveřice byla opět na projížďce loďkou, tentokrát mířili k muzeu umění. Samozřejmě, dostali by se tam i po souši, ale rozhodli se, že tohle bude mnohem větší zábava. Tom nepřítomně promnul Billova ramena a díval se na vodu, která se díky slunečním paprskům třpytila. Malý úsměv se zformoval na jeho rtech. Nemohl si pomoci, přemýšlel o tom, jak šťastně se cítí. Slunce se rozpínalo na bezmračné obloze, voda pod loďkou šplouchala, příjemný vánek chladil jeho rozpálenou kůži a nádherný muž se opíral o jeho bok. O co víc by mohl žádat? Momentálně měl všechno.
Tom chytil Billa za ruku, když procházeli muzeem umění a dívali se na umělecká díla, která vytvořili němečtí malíři. Bill s Delií vypadali, že je umění baví mnohem víc než Berta s Tomem. Dredáč se nevydržel dívat déle než pět minut na jeden obraz, než se otočil, aby si prohlížel Billa. Ten černovlasý muž byl mnohem zajímavější a krásnější než jakýkoliv obraz v muzeu.
Pokud by se Bill pohyboval svým vlastním tempem, tak ještě po dalších dvou hodinách by stál u prvního obrazu a zíral na něj. Bert s Tomem ale začínali být lehce nervózní, pokud se on nebo Delia dívali na jeden obraz déle než deset minut. Bill se otočil, aby se podíval na Toma, který se na něj díval stejným stylem, jakým se on díval na vyobrazení klidné krajiny na obraze před sebou.
„Co je?“ zeptal se s úsměvem na rtech. Tom pokrčil rameny a prsty odstranil vlas z Billovy tváře.
„Jen se na tebe dívám,“ odpověděl s bezstarostným úsměvem. Černovlasý muž se vrátil pohledem zpátky k obrazu, Tom si ale všiml, jak mu zrůžověly tváře. Přitiskl rty k Billovu uchu a zašeptal: „Jsi krásnější než všechny tyhle malby.“
Bill se zakuckal a omotal Tomovi kolem pasu jednu paži. „Nevypadáš jako milovník umění,“ pronesl a střelil po Tomovi pohledem. Dredáč se zatvářil a zakroutil hlavou.
„Moc tomu nerozumím,“ řekl a muže vedle sebe pohladil po boku. Povytáhl trochu obočí a našpulil rty. Bill se rozesmál, jakmile si všiml jeho zmateného výrazu.
„Nemusíš myslet na nic konkrétního, když se na nějaké dílo díváš,“ začal Bill. „Prostě se díváš na obraz a cokoliv, co při tom cítíš, je správné. Umění není jen o technice, je to zrcadlo pocitů. Z toho důvodu i jen obyčejná čára na plátně se považuje za umění, protože to není o tom, co dílo představuje, ale o tom, jaké pocity to v umělci a člověku, který se na dílo dívá, probouzí.“
Tom, i po Billově vysvětlení, vypadal zmateně. Vrátil se pohledem zpátky k uměleckému dílu a trochu přivřel oči.
„Nevidím nic jiného kromě krajiny,“ řekl a naklonil hlavu do strany. Bill se zasmál.
„Co cítíš, když se díváš na krajinu?“ zeptal se a opřel si hlavu o Tomovo rameno. Tom pokrčil rameny.
„Frustraci,“ odpověděl, zatvářil se. Bill zavrtěl hlavou, usmál se.
„Frustraci, protože tě pohled na krajinu frustruje… nebo frustraci, protože absolutně netušíš, o čem mluvím?“ zeptal se opatrně. Dredáč s ním navázal pohled, rozpačitě se na něj zazubil.
„To druhé,“ odpověděl, nakrčil nos. Na rtech se mu ale vytvořil malý úsměv. Bill se zasmál a přitáhl si Toma k sobě blíž.
„Dobře, podívej se na ten obraz,“ řekl černovlásek a sám se vrátil pohledem k malbě. „Nesoustřeď se na konkrétní věci, na to, jako co to vypadá, ale soustřeď se na barvu stromů a jakým způsobem je namalovaná tráva. Pak se podívej na nebe a na to, kde je umístěné slunce.“
Tom pokýval hlavou, díval se na obraz a na všechny detaily.
„Například já cítím vyrovnanost,“ pokračoval Bill po chvíli. „Ty velké mraky a slunce, které se za nimi schovává, mě uklidňují. Myslím si, že tahle malba docela dobře znázorňuje štěstí, stálost a lásku.“
„Já prostě nerozumím tomu, jak můžeš tohle všechno vidět při pohledu na jednu krajinu,“ zafuněl dredáč, kroutil hlavou. „Nevidím nic jiného kromě krajiny, přírody a léta.“
„To stačí,“ řekl Bill s úsměvem. „Je to malba přírody a léta. Soustřeď se na to, co cítíš, když se na to díváš.“
Tom se znovu zaměřil na obraz a snažil se identifikovat svoje pocity. Necítil ale nic velkého, ať se díval sebedlouho. Letní obloha ho hlavně nutila přemýšlet o sexu s Billem na okraji mola.
„Takže? Co cítíš?“ zeptal se černovlasý muž trpělivě, šťouchl Toma do žeber.
„Chci tě šukat,“ vyklouzlo z něj dřív, než si stihl uvědomit, že nejsou sami a pravděpodobně by neměl mluvit tak nahlas. Bill se červenal až u kořínků a dlaní si překryl obličej, jakmile na sobě ucítil pohled staršího páru, který kolem nich právě procházel a slyšel Tomova slova. Dredáč se zasmál a zabořil obličej do Billových vlasů. „Promiň,“ zamumlal do černých pramenů.
Dvojice se procházela muzeem dobrých pár hodin. Zastavili se u každého obrazu a Bill Toma nutil, aby s ním u každého mluvil o tom, co cítil. Nicméně to ale vypadalo tak, že měl Tom v hlavě pouze sex. Před obrazem, na kterém byla vyobrazena tmavá bouřlivá obloha, jediná věc, na kterou Tom dokázal myslet, byl den, kdy to dělali v chatrči. Když se zastavili u obrazu s mísou ovoce, myslel na to, když měl Billa opřeného o chatu. Spojil si to tak díky tomu, že ten den jedl jablko. Bill si myslel, že jediná věc, na kterou Tom myslel, byl jejich sex. Nicméně to ale bylo docela zábavné. Líbnul Toma na tvář a pohladil ho po boku.
Zastavili se u krásné malby, na které byl jeden muž a dvě ženy, seděli na kameni, dívali se na tmavé moře, které odráželo paprsky zapadajícího slunce. Tmavé mraky částečně slunce zakrývaly a dvě loďky se pomalu dostávaly ke břehu. Tom se na obraz díval s doširoka otevřenýma očima a Billa si k sobě přitáhl ještě blíž. Cítil vyrovnanost a smutek zároveň. Nakrčil obočí.
„Miluju tě,“ řekl tak potichu, že to ani Bill neslyšel. Což byla dobrá věc, protože Tom nechtěl, aby to Bill věděl. Srdce ho bolelo, chtěl, aby zůstal po Billově boku již napořád, zároveň se ale až moc bál toho, že má otevřít srdce dalšímu člověku.
„Říkal jsi něco?“ zeptal se po chvíli Bill, byl zmatený. Měl pocit, že Tom něco říkal, nic ale neslyšel, protože byl zažraný do obrazu před sebou.
„Ne,“ zašeptal Tom, omotal obě paže kolem Billova těla a přitiskl rty na jeho, aby ho jemně políbil. Možná se příliš bál vyznat své city nahlas, mohl je ale dát alespoň trochu najevo svými polibky.
V obchodě se suvenýry Bill Tomovi koupil repliku obrazu, před kterým ho tak něžně políbil.
„Vypadalo to, že se ti ten obraz vážně líbil,“ řekl Bill a podal dredáčovi repliku, která byla zmenšená na velikost A4. „Možná si to můžeš pověsit na zeď nebo tak něco.“
Tomovy rty se zkroutily do úsměvu a přijal dárek, než spojil rty s černovláskovými. „Děkuju,“ zašeptal mu proti rtům, opřel si čelo o jeho. Díval se do Billových tmavých očí a cítil, jak se mu v hrdle formuje knedlík.
Večer, poté co se Bert s Delií odebrali do postele, leželi chlapci na Billově posteli zamotáni jeden do druhého.
„Kdy se vracíš zpátky domů?“ zeptal se Tom, pocuchal Billovy vlasy. Bill ho políbil na nahé rameno a pohladil ho po hrudníku.
„Chceš se mě zbavit?“ zeptal se s hravým úsměvem. Dredáč se zasmál a zakroutil hlavou.
„Zatraceně ne,“ odpověděl. „Jen jsem přemýšlel, kolik času nám ještě zbývá.“
Bill se smutně usmál a díval se na Tomův hrudník, který se díky pravidelným nádechům nadzvedával.
„Poslední den v červenci,“ řekl po chvíli. „Ještě máme necelý týden.“
„Jo,“ řekl Tom a skousnul si ret. Týden nebyl dostatek času. Ne v situaci, kdy si zvykl na Billovu neustálou přítomnost a dotyky, které v posledních týdnech sdíleli.
„Kdy odjíždíš ty?“ zeptal se Bill a opravdu doufal, že Tom neřekne, že odjíždí ještě dříve jak on. Bylo by vážně strašné rozloučit se a zůstat na stejném místě, akorát s rozdílem, že tam bude sám.
„Prvního,“ zamumlal Tom. Moc rád by odjížděl společně s Billem, ale bohužel měl lístek na vlak už koupený, stejně tak jako Bill, a nechtěl utrácet více peněz jen kvůli tomu, aby odjel o den dřív. Zvládne jeden den bez Billa. Bude to dobrá zkouška na to, až se vrátí zpátky do města a staršího muže už vůbec neuvidí.
Bill se vyšplhal na Toma a jemně ho políbil na rty. Prsty přejížděl po nahé horní polovině těla, užíval si každý dotek a vtiskával si do paměti každý záhyb.
„Pořád máme čas,“ vydechl proti jeho rtům, trochu se usmál. Tom zamručel a obejmul ho, tiskl si ho tak blíž. Všiml si smutného pohledu v černovláskových očích a byl si jistý, že ta slova řekl jen kvůli tomu, aby přesvědčil sám sebe, že nebude tak těžké rozloučit se. Nicméně Tom věděl, že to bude jedna z těch nejhorších věcí, která se mu kdy stala.
Tom se snažil nepřemýšlet nad tím, co se stane, až léto skončí a oni oba se vrátí zpátky domů. Samozřejmě, ta myšlenka mu myslí nejednou projela, pokaždé ji ale vytěsnil. Nicméně červenec se blížil ke konci a ta zatracená myšlenka mu z mysli tentokrát neodcházela, ať už dělal cokoliv. Během posledního týdne mu do mozku zapustila kořeny.
Až do dneška se mu dařilo posouvat konec léta přesně tam, kam patřil; do zapadlých koutů vlastní mysli. Nyní to ale už bylo nemožné, protože konec byl nadosah. Tom cítil, jak ho srdce bolelo při pomyšlení na jeho prázdný byt a osamělé ticho, které na něj čekalo. Přitáhl si Billa blíže k tělu, zabořil obličej do jeho vlasů a vdechoval jejich vůni.
„Tome?“ zeptal se Bill tiše proti nahému hrudníku mladšího chlapce. Tom zamručel a zavrtěl hlavou. Nechtěl mluvit. Nevěděl, co by měl říkat. Ze začátku byl jejich vztah založen na dopřání si trochu zábavy, ale teď to vypadala naprosto jinak. Jak mohl říct tomuhle nádhernému muži, že nechce, aby léto skončilo? Obzvlášť, když to Bill necítil stejně jako on. Možná byl jejich románek již od začátku určen k zániku.
Billovy pocity nebyly zase až tak rozdílné od těch Tomových. Ukazováčkem přejížděl po chlapcově nahém hrudníku, musel se kousat do rtu, aby nepropukl v pláč nebo neřekl Tomovi, jak moc mu na něm záleží. Ani jeden z páru necítil, že by to bylo to správné. Nebyl připravený projevit své city, pokud to Tom necítil stejně. Samozřejmě, cítil, jak ho chlapec objímal, jak opatrně přejížděl konečky prstů po jeho pokožce, jak něžně ho v posledních dnech líbal, ale pořád to nebylo tak dlouho, co se rozešel se svojí přítelkyní, takže pravděpodobně ještě nebyl připravený na nový vztah. Bill sám nevěděl, zda je na vztah připravený, protože za poslední roky se naučil nechávat všechny své city uzamčené uvnitř svého srdce, kolem kterého si vystavil obranou stěnu. Odstranění celého ochranného štítu by tedy bylo až moc bolestivé. Stejně tak ukázat svoji zranitelnost chlapci, kterého sotva znal. Na druhou stranu, kdo věděl, zda jejich vztah mohl přežít i někde jinde než tady? Možná, že se jeden ve druhém viděli díky podmínkám, které kolem sebe měli, a poté, až přijde na každodenní život, jejich láska vybledne a zjistí, že vlastně nemají nic společného. Možná si byli vzájemnou náhražkou, náplastí na hnisající ránu, ačkoliv spojení, které mezi sebou měli, cítili mnohem více než opravdové.
Tráva je lechtala pod nahými těly, ale ani jeden se nepohnul. Již se pod širým nebem milovali, ale pořád se jeden druhého nemohli nabažit. Zapadající slunce malovalo oblohu do červena, ale ani Bill ani Tom nikam nepospíchali. Někde v dáli slyšeli bzučet opuštěnou včelu, o které si byli jistí, že brzy najde cestu zpátky domů.
„Bille,“ řekl potichu Tom, trochu se odtáhl z náruče staršího muže. Bill k němu zvedl pohled a snažil se vykouzlit na rtech úsměv, ale selhal. Tom ho pohladil po tváři a měkce políbil na rty. Bill k sobě pevně stisknul oční víčka a pevně omotal paže kolem chlapcova těla. Převalili se zpátky do trávy, takže Tom byl nyní ten, kdo byl nahoře. Bill roztáhl nohy a omotal je kolem Tomova pasu, jak jejich líbání nabíralo na vášnivosti. Tom zavrčel, chytil do dlaně Billovu erekci. Černovlasý muž vykřikl do Tomovy pusy a zaryl nehty do jeho zad.
Tom pokládal na Billovo tělo hladové polibky. Sál jeho bradavky a pustil jeho penis. Bill zasténal, chvěl se pod tělem mladšího muže, zabořil prsty do jeho dredů. Stiskl je a nohama, kterýma svíral Tomovo tělo, si ho přitáhl blíž.
„Potřebuju tě,“ vzdychl Bill, když ho Tom políbil na podbřišek. Dredáč mu neodpověděl, s radostí ale chytil jeho penis do ruky a špičku nasál mezi rty. Bill nahlas vykřikl.
„Tome!“ vykřikl starší z páru, když Tom jazykem obkroužil špičku jeho penisu. Dredáč ho sál a opatrně přejel zuby po citlivé pokožce ve chvíli, když prstem obkroužil Billův vstup. Dva prsty do něj zasunul, aniž by se obtěžoval s použitím lubrikantu, jelikož byl Bill ještě stále vlhký díky tomu, že během večera v něm byl již několikrát.
Dredáč přitiskl prsty proti Billově prostatě, díky čemuž Bill cuknul boky a ze rtů mu unikl sten. Tom zamručel kolem jeho penisu a pokračoval v tom, co dělal, do doby, než se černovláskovo tělo začalo silně třást a Bill stisknul jeho dredy ještě silněji.
„T-Tome,“ vykřikl starší muž. „Brzo se udělám!“
Tom pustil z pusy Billův penis dřív, než hrozilo, že se udělá, a zvedl k němu pohled. Bill vypadal okouzlujícně. Obličej měl červený, oči velké a tmavé, rty měl vlhké. Tom přejel dlaněmi po jeho stehnech, obdivoval tu jemnou pokožku, která se během léta ani trochu neopálila, ačkoliv jí Bill dával tolik příležitostí, při kterých mohla chytit nějakou barvu. Bill se na chvíli zadíval do Tomových očí plných chtíče, než si klekl na všechny čtyři. Hlavu otočil, aby se znovu na dredáče podíval, skousnul si ret.
„Do prdele,“ vydechl potichu Tom a poslepu hledal lubrikant. „Kde je-„
„Nepotřebujeme ho,“ přerušil ho Bill rychle. Tom vytáhl obočí, jako kdyby se ujišťoval, že Bill myslel to, co řekl, vážně. Starší z páru pokýval hlavou na souhlas a vystrčil zadek do vzduchu, čímž jasně dával najevo to, po čem toužil. Tom ho bez otálení chytil za půlky, jedním rychlým pohybem do něj přirazil a nahlas vykřikl. Bill zavzdychal a zaryl nehty do hlíny. Miloval Tomův penis uvnitř sebe. Stáhl kolem Tomova orgánu svaly, čímž ho donutil hlasitě vykřiknout.
„Bille!“ vykřikl Tom a položil se na Billova záda. Tvrději do něj přirazil a Bill se kolem něj znovu stáhnul. Tom zavrčel a jednu dlaň, ve které stále držel Billovu půlku, přesunul k jeho bradavkám. Postupně ho do nich štípnul a zrychlil svoje přírazy. Bill si kousal ret, chvěl se, snažil se oddálit svůj orgasmus. Nechtěl, aby už bylo po sexu. Byl odhodlaný orgasmus v sobě držet až do poslední sekundy. Nebylo to tak jednoduché, jak by si někdo mohl myslet, jelikož Tom už dost dobře věděl, pod jakým úhlem přirážet, aby se opakovaně dotýkal jeho prostaty a on se tak kolem něj ještě silněji stahoval.
Tom políbil Billa na krk a zakousl se do něj zuby. Mohl by říct, že to bylo pouze z toho důvodu, že to měl Bill rád trochu hruběji, ale to by byla lež. Důvod, proč chtěl na jemné kůži Billova krku zanechat značky, byl ten, aby měl starší muž svým způsobem nějakou vzpomínku na léto a aby si případní čumilové všimli tmavých značek, které by je okamžitě odehnaly pryč. Tom ani nemohl přemýšlet o tom, že by byl Bill s jiným mužem. Bill je jeho. Minimálně na jeden další den a dnešní noc, než mu odjede domů.
„Ano!“ vykřikl Bill hlasitě a znovu se stáhnul kolem Tomova penisu. Tom zasténal proti místu, na kterém akorát vytvořil značku lásky. „Jsem blízko!“
Tom přesunul druhou dlaň na Billův penis, prsty kolem něj ale neomotal. Pouze konečky po nateklém orgánu přejížděl a Bill šílel. Černovlásek pod ním se téměř zalykal a chvěl se, jak Tom zraňoval jeho bledou pokožku svými zuby. Dredáč mu vytvořil na krku další značku a rozhodně nebyla poslední. Tom chtěl, aby jimi bylo pokryté celé Billovo tělo.
„Tome, Tome,“ lapal po dechu Bill, trochu odvrátil hlavu. „Přetoč… AH!“ Tomův penis se strefil do toho božského místečka uvnitř jeho těla, připravil ho tak o slova, která měl na jazyku.
„Co?“ zeptal se mladší muž a přitiskl rty na černovláskův spánek.
„Přetočme se,“ dostal ze sebe Bill, když se kolem Tomovy erekce stáhnul víc než kdy předtím. „Chci ti vidět do tváře.“
Tom neprotestoval. Vystoupil z těla druhého muže a otočil ho na záda, hned se vtěsnal mezi jeho nohy.
Dredáč pokračoval v přírazech do Billova těla, ubral ale na tempu. Místo toho přirážel pomalu, kontroloval každý pohyb dovnitř a ven. Bill se na něj usmíval a zvedl ruku, aby ho pohladil po tváři, zatímco se díval do krásných, tmavých očí mladšího chlapce. V zálivu měsíčního světla vypadal Tom božsky. Slunce dávno zapadlo a noční louku již osvětloval pouze měsíc s hvězdami. Bill spojil rty s Tomovými, vklouznul mu jazykem do pusy a olíznul ten jeho. Pomalými, opatrnými pohyby s ním jazyk proplétal, dlaněmi klouzal po jeho těle. Snažil se mu svými dotyky říct, jak moc ho zbožňuje.
Po chvíli se Tom z polibku odtáhl, zabořil obličej do ohbí Billova krku. Pevně k sobě stisknul oční víčka a rychle přirazil, snažil se spolknout knedlík, který se mu opět formoval v hrdle. Ani zdaleka netušil, že Bill byl v podobné situaci. Starší muž k sobě tisknul víčka a kousal se do rtu, snažil se nepropuknout v pláč a kompletně se tak před Tomem neztrapnit. Bill trochu tušil, proč se momentálně takhle cítí, ale neodvažoval se o tom přemýšlet, a už vůbec ne to vyslovit nahlas. Rozhodl se, že to tedy ukáže jemnými doteky a tisknutím si chlapcova těla co nejblíže ke svému vlastnímu.
Tom se trhaně nadechl a zrychlil tempo přírazů. Bill vykřikl a zaryl nehty do Tomovy pokožky. Už nezvládal vydržet ani o sekundu navíc.
„T-Tome!“ zakřičel proti Tomovu krku. „Udělám se!“
„N-ne,“ zabručel mladší z páru a trochu vlhkýma očima se na Billa podíval. „Společně?“ pohled jeho očí byl téměř zoufalý. Bill přikývl na souhlas. Silněji si skousnul ret a pokaždé, kdy do něj Tom přirazil, se kolem jeho erekce stáhnul, aby nemusel svůj orgasmus oddalovat příliš dlouho.
„Udělej se,“ zavrčel dredáč po chvíli. Oba mladíci hlasitě vyvrcholili. Tiskli k sobě tělo toho druhého a vzdychali si do upocené kůže.
Bill nebyl schopen Toma pustit. To, co se mezi nimi momentálně odehrávalo, bylo něco nádherného a křehkého, a měl pocit, že když Toma teď pustí, ochřadne to. Místo toho si k sobě tělo mladšího chlapce tisknul a zabořil obličej do jeho krku. Vdechoval jeho vůni a cítil, že se mu oči zalévají slzami. Trhaně se nadechl a pokládal nejisté polibky na chlapcovu kůži. Přemýšlel, proč by si nemohl Toma nechat do konce svého života.
Tom líně líbal Billa na krk, hladil jeho zpocenou kůži. Nemohl přestat přemýšlet o tom, jak bude schopen vydržet tak dlouho bez toho, aby se staršího muže dotýkal. Nebude trvat dlouho, Bill bude na cestě pryč a on si už nebude moci užívat jeho společnost. Dredáč zdvihl pohled k Billovi, než ho jemně políbil na rty. Chtěl si pamatovat ty dva vlhké, jemné polštářky a mít v paměti teplo Billovy pusy, aby si ho mohl připomínat během chladných podzimních večerů. Bill ho jemně líbal nazpátek a hladil ho. Hlavou mu proběhla myšlenka, že by mohl s Tomem zůstat v kontaktu i poté, co se vrátí zpátky do Frankfurtu, jelikož žili ve stejném městě, to ale Tomovi nikdy neřekl. Raději tu myšlenku z hlavy vytěsnil, protože možná bude lepší, pokud jejich romance opravdu skončí společně s létem. Podzim by mohl odvát hořící plamen jejich lásky svým silným větrem a nezbylo by jim nic jiného než krvácející rány. Všechno v životě dříve či později skončí, ale tohle léto bylo něco, k čemu se oba mohli ve svých myšlenkách během chladných nocí vracet. Tohle léto nic nezkazí. Vždycky zůstane tím krásným, úžasným létem a ani čas ho toho lesku nezbaví.
autor: Skebe-Neko
překlad: Catherine
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 24
Ach…to su ale blbci. Obaja. Urcite si to nepovedia. Ja uz to vidim. Ze sa obaja zrutia z toho ze sa musia rozdelit a ani jeden z nich nenaberie dost odvahy na to aby vyjadril svoje city. Ale takemu stretnutiu vo Frankfurte sa nebranim. Tam uz im docvakne ze musia byt spolu. Ze ta letna laska je zivotna laska
To jsou trumpetky měli by si to říci a ne se trápit.
Tiež to vidím tak, že sa teraz rozídu. Ave, vďaka Bohu, má to ešte jednu sériu! Tak máme nádej, že ten rozchod bude len dočasný. Ďakujem za časť.
Proč mám pocit,že se rozejdou bez toho aniž by si řekli,že se navzájem milují?Už se nemůžu dočkat druhé série a tam doufám budou spolu! Oba k sobě patří,vzájemně se doplňují.Díky za překlad