See You In Hell 16.

autor: Bitter & Mykerina
Bill si nevzrušeně dal nohy na stůl a překřížil je. Gomez jen zatnul zuby a naklonil se k němu.
„Tohle není…“ Co to není, nestihl říct, protože se Bill natáhl do jeho náprsní kapsy, vytáhl krabičku cigaret a jednu si rovnou strčil mezi rudé rty.
„Zapálíte mi?“ Pousmál se na něj a policista praštil vztekle do stolu.
„Naposledy vám říkám, Quinzele, nehrajte si se mnou!“ Křikl po něm a Bill vyděšeně zamrkal a přiložil si dlaň na prsa.
„Měl byste se zklidnit, děsíte mě, to se mému právníkovi líbit nebude…“ Napomenul ho a výraz vyděšené laně změnil v úšklebek, když se Gomez stáhl. „Tak jste hodný. Líbí se mi policajti, kteří vědí, kde je jejich místo.“ Zamrkal koketně a znuděně si začal hrát s dlouhými černými prameny.
„Já nejsem Kaulitz aby na mě tohle vaše koketování platilo.“ Sykl. „Nejsi nic víc než vychcaná štětka.“ Dodal co nejtišeji, ale Bill se jen zasmál.
„Musí být frustrující vědět, že i tak si mě nemůžete dovolit.“ Zamrkal Bill a přejel si jazykem přes rty. Gomez sevřel ruce v pěst a Bill zauvažoval, jestli by jeho návrat domů urychlilo, kdyby ho vyprovokoval k ráně. „Možná jsem se měl víc zaměřit na vás…“ Zapředl tiše. „Tom je ještě mladý… má málo zkušeností… kdežto vy…“ Broukal a nenápadně se k němu nakláněl.

Gomez před něj položil sáček s černou parukou a ukázal na ni, aby ho utnul.

„Tohle je vaše.“ Vyhrkl, ale Bill se na sáček ani nepodíval.
„Určitě byste mi ukázal věci, co jsem ještě nezažil.“ Předl dál a všiml si, jak se muži naproti němu orosilo čelo.
„Je to paruka. Vaše paruka.“ Procedil Gomez skrz zuby. „Nechybí vám?“ Bill po ní konečně přejel pohledem a přitočil oči.
„Bože, takovej hnusnej kus plastu… Já mám paruky z pravých vlasů. Chcete si sáhnout?“ Přešel zase do flirtu a stáhl si všechny vlasy přes rameno.
„Mám i jiné barvy, vše, co byste si přál… můžu si udělat i copánky…“ Zamrkal jako panenka.
Líbilo se mu, jak je obtloustlý policista v koncích. Viděl mu na očích, jak se mu Queenee hnusí, a stejně nemůže spustit oči z jeho rtů a rukou. A s copánky se trefil do černého. Takové klišé…
Kdyby si navlíkl uniformu školačky a zatancoval by mu, udělal by ten šašek všechno, o co by si řekl.
Hrál si s ním jako s každým jiným. Tak lehce a snadno.
Stačilo v tom pokračovat, dokud nepřijde právník Arcturianu, a pak může domů.
Můžou si mít nakrásně důkazů, kolik chtějí. Bylo mu to fuk.
Navíc měl Toma. Napůl čekal, že se tu už dávno objeví, když mu Gomez předhazuje i předchozí vraždy, a ty byly Tomův případ, ale asi se ještě nevrátil z terénu.
S povzdechem začal nehty ťukat do desky stolu, a pak si stáhl koženou krátkou bundičku.
„Je tu horko, nemyslíte?“ Naklonil hlavu a jen se modlil, aby Tom nebyl za neprůhledným sklem. Nebyl si jistý, jak by na jeho divadlo reagoval. Navíc když věděl, jak Tom Gomeze neměl v lásce. Ale třeba by se pobavil, kdyby viděl, jak se před ním kroutí a neví, co si s ním počít.

Tom si promnul obličej a zaklapl notebook. Už nevěděl, co víc do hlášení napsat. Listing přišel s tím zaonačit to jako dopředu naplánované, ale on tomu nevěřil. Nevěřil, že jim to projde. Nechtěl mít kvůli svojí debilitě a naivitě na svědomí i jeho.
Všechno, co si zpětně přehrával v mysli, bylo tak jasné, tak do očí bijící… Bill toho má víc, co může použít, a on nepochyboval, že to nepoužije, aby se dostal ven.
Násilím přinutil svoje pěsti se rozevřít a stěží přemáhal slzy.
Takhle to posrat… zrovna když si myslel, že má vše pod kontrolou… Řekl mu, kdo je…
Proboha, Bill věděl o něm, o jeho sestře…
Žaludek se mu zhoupl a musel přejít k otevřenému oknu, aby se nadýchal čerstvého vzduchu.
Ozvalo se zaťukání a nakoukl Listing.
„Můžu?“ Zeptal se opatrně a Toma bodl osten výčitek. Vztek, který jeho šéf měl už dávno, opadl a nahradila ho lítost, kvůli čemuž si připadal ještě hůř.
„Jo, jasně… je to vaše kancelář…“ Zakoktal.
„Sepsal jsi to všechno, jak jsem ti řekl?“
„Jo… ale já… nechci, abyste to bral na sebe. Je to moje vina. Věřil jsem podezřelému a…“
„A to se stává i zkušenějším, Tome, jen jsi chtěl udělat správnou věc. Měl jsem na tebe víc dohlédnout.“ Začal a Tom ho zarazil gestem ruky.
„Neřekl jsem vám všechno… ti, co ovládají Arcturian, jedou v obchodu s bílým masem…“
„To víme, proto sis myslel, že Quinzelovi pomáháš, vypadal jako oběť jednoho z kšeftů. Každý by myslel…“

„Zabili moji sestru.“ Vyhrkl dřív, než si to stihl rozmyslet, a Listing na něj jen zůstal zírat neschopný slova. „Mě a Cass unesli a ji zabili. O mně si myslí, že jsem taky mrtvý, nechali mi cejch a on má stejný, když jsem to viděl v té složce… přestal jsem myslet na všechno ostatní…“ Dodal a Georg jen zalapal po dechu a prohrábl si vlasy.

„Tome…“

„Šéfe, je tady Quinzelův právník a má s sebou i ochranku.“ Vyrušil je mladý kolega a Tom si všiml, že Listing neví, co dělat. Na vteřinu zaváhal, a pak jen nechal vzkázat, že hned přijde, a otočil se zpátky na Toma.

„Quinzel to ví?“
„Ví.“
„Jeď domů. Okamžitě. Někoho k tobě pošlu a přesuneš se do bezpečného bytu.“
„Šéfe…“
„To je rozkaz, Tome. Běž se sbalit.“
Bill vyšel z policejní budovy ani ne půl hodiny po té, co dorazil právník společně s Gustavem, který ho měl odvést domů. Právník s ním ještě prohodil pár slov, ale Bill ho stěží vnímal. Už chtěl být doma. Po ničem netoužil víc.
Upravil si sluneční brýle a nechal Gustava jít prvního, aby mu otevřel dveře auta, ale než stihl nastoupit, někdo s ním prudce smýkl za nadloktí a on se ocitl tváří tvář Tomovi. Nad jeho pohledem couvl a zalapal po dechu.
„Tome…“ Hlas mu přeskočil a policista svůj stisk ještě zesílil.
„Lhal jsi mi? Řekni mi pravdu! Jedeš v tom všem s nima?“ Utrhl se na něj Tom a měl chuť ho praštit, místo toho ho Gustav za ramena strhl dozadu, až musel Billa pustit. Chtělo se mu křičet, když viděl, jak Bill jen netečně stojí a nehne ani brvou. „Tak mluv!“ Vyjel po něm a znovu k němu vykročil, aby narazil do Gustava, který si před Billa stoupl. „Ty se do toho, kurva, nepleť.“ Sykl, ale bodyguard jako by ho vůbec nevnímal.

„Bille, nastup si, nemusíš s ním mluvit, neměl bys…“ Začal a Bill mu položil ruku na rameno.

„To je v pořádku… hodí se to, jsou tu kamery a on mě zase napadl.“ Prohodil jako by nic, a dokonce se pousmál.
„Jsi vážně takový zelenáč… Nedoporučili ti náhodou držet se ode mě dál? Měli tě rovnou někam uvázat, jsi tak nepoučitelný… už to, jak jsi mě napadl před klubem… ah, jaká škoda, že není vidět vše, ale jen to, jak mě málem znásilníš a odvlečeš do toho tmavého kouta…“
„Od začátku jsi to plánoval…“
„A ty jsi mi tak krásně ve všem vycházel vstříc. Bylo to tak jednoduché… kdyby ses viděl, jak jsi za mnou běhal jako čokl…“
„Tohle ti neprojde…“
„Ale ano, Tomi, projde, můžete mít důkazů, kolik chcete, nikdy na mě nebudeš moct. Protože víš co? Tím klubem to neskončilo… ne… stal ses mnou úplně posedlý. Pořád jsi byl v klubu, museli tě vyvést po tom, co jsi mě znovu napadl v salonku, pak ses proplížil dovnitř v převleku a pořád jsi mě sledoval. Věčně jsi byl před domem, kde bydlím… Vyhrožoval jsi mi, že na mě hodíš ty vraždy, když s tebou nebudu, hrozně jsem se tě bál a ty ses dokonce vloupal ke mně domů… policie určitě najde tvé otisky, ukradl jsi mi věci, abys je podstrčil na místo činu, a teď… znovu jsi mě napadl, abys mě zastrašil… mám takový strach, nejspíš bych měl nahlásit, že jsi mě ráno znásilnil. Všichni vědí, jaký jsi agresivní… počítal jsi s tím, že mi nikdo neuvěří…“ Pokračoval a Tom se roztřásl.

„To nemyslíš vážně…“ Vydal ze sebe přiškrceně.

„To, že tě miluju, jsem nemyslel vážně, ani to, jak úžasný jsi v posteli. S Alexem se nemůžeš měřit. Škoda, že přestal být užitečný…“ Pokrčil Bill rameny a Tom zalapal po dechu, jako by mu vrazil pěstí do břicha.
„Ty jsi ho vážně zabil…“ Bill se k jeho úžasu rozesmál.
„Hned, jak za mě odvedl špinavou práci. Díval jsem se, jak pro mě likviduje ty ostatní… nebylo to s ním tak jednoduché jako s tebou, ale aspoň věděl, jak se v posteli chová pořádnej chlap. Stálo to za to.“ Vmetl mu do tváře a Tom po něm vystartoval. Bill ucouvl a Gustav ho srazil ranou do břicha a následně do brady na zem. Když se zvedl, mohl jen sledovat, jak se Bill lhostejně otáčí a nastupuje do auta, aniž by mu věnoval jediný pohled.

autor: Bitter & Mykerina

betaread: J. :o)

5 thoughts on “See You In Hell 16.

  1. Wow .. jen teda wow .. Že by opravdu Bill až takový a opravdu mu na Tomovi nezáleželo vůbec? Když mu řekl prakticky všechno? já doufam, že to bude mít nějaké vysvětlení a Bill se Tomovi nějak omluví ikdyž teď už víme, že to byl vlastne on kdo zabil toho člověka.
    Bille, Bille .. myslím si, že si hodně zahráváš.

  2. Coze?!?!? To je totalne sialene toto. Ale ja si stale myslim ze Bill to iba hra. Ako dvojity agent.  Aspon si to myslim na 55 %

  3. Tiež sa prikláňam k tomu, že neviem, čo si mám o tom myslieť. Keď som si začínala zvykať na charakter hlavných postáv, zas sa niečo zvrtlo. Bill sa možno len chráni, no takto sa to nerobí. Je to príliš zamotané s neviem, či z toho niekto výjde ako výraz. No, uvidíme. Ďakujem za časť.

Napsat komentář: Jasalia Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics