The broken ones 8.

Sluneční svit se vkrádá dovnitř,

Tom pokračoval ve svém jednání a navázal, kde skončil, když mluvil o prodejních statistikách a cílech pro nadcházející časový úsek. Během všech těch let se zdokonalil v potlačování svých citů, a namísto toho se soustředil na práci. Když zpanikařil tak jako ve chvíli, kdy viděl Billa u stolu svojí sekretářky, celý svět od sebe odstřihl a používal práci jako obranný mechanismus. Cítil se bezpečně a pohodlně, když se soustředil na práci, protože tam měl vše pod kontrolou, nikdo mu nerozkazoval, aby sdílel své pocity a mysl, kterou měl plnou myšlenek, jež považoval za složité a bolestivé. Nyní, ačkoliv se opravdu hodně snažil soustředit pouze na jednání a zaměstnance, kteří před ním seděli, pohled očí mu utíkal skrz skleněnou stěnu k zavřeným dveřím jedné z konferenčních místností. Věděl, že tam Bill sedí.

Tom si byl vědom, že situaci rozhodně nezvládl. Měl spoustu nedostatků, ale alespoň si je uvědomoval. Vědomí, že svému malému bráškovi ublížil hned poté, co se poprvé po tolika letech setkali, mu způsobovalo silnou nevolnost. Tom přišel s týmovým cvičením, při kterém každý musí dát pozitivní zpětnou vazbu osobě sedící po své pravici. Zatímco zaměstnanci mluvili jeden přes druhého, Tom sledoval Erica, jenž byl ve firmě nováčkem, jak nese tác se sendviči a kávou. Svými osobitými houpavými kroky kráčel ke konferenční místnosti se zavřenými dveřmi. Před dveřmi se zastavil a zaklepal. Nesl Billovi občerstvení.
Eric vypadal z pohledu před sebou v rozpacích a bezmocně se díval kolem sebe. Vypadalo to, jako kdyby se snažil na Billa promluvit, ale zůstal bez odpovědi. Po pár sekundách položil tác s jídlem na stůl, z místnosti vycouval a rozhlížel se všemi směry, jako kdyby bylo jeho chybou, že Tomův host v konferenční místnosti pláče.

Tom si najednou uvědomil, že musí přejít křižovatku, která zcela určitě rozhodne o jeho budoucím životě. Buď může pokračovat ve svém jednání, ponechat si své pocity viny a hanby jako ledovou stěnu mezi ním a Billem, nebo může jít za svým bratrem a snažit se napravit škody, které způsobil svým iracionálním chováním.

Veškerá Billova váha se přenesla na Toma a on sjel podél zdi, aby se posadil na zem, na které byl natažený koberec. Bill byl stále vtisknutý v jeho náruči, sjel ze židle a položil si hlavu na Tomův vypracovaný hrudník. Tom Billa objal jednou paží kolem úzkých boků, aby si ho tak držel blízko u svého těla. Prsty druhé ruky zamotal do bratrových vlasů, které byly nyní blonďaté, hladil ho po hlavě a utěšoval ho. Tom nevědomky mumlal utěšující slova; nebyla souvislá, ale Bill se díky nim více a více uklidňoval, až otevřel své hnědé oči.

Under a trillion stars
We danced on top of cars
Took pictures of the stage
So far from where we are
They made me think of you
They made me think of you

Pod trilionem hvězd

Bill byl tak moc polapen svou vlastní bolestí a temnými myšlenkami, že se svým pláčem dostal do hysterie. Temnota kolem něj vystavěla stěnu ochromující jeho fyzické povědomí. Najednou ale cítil, že jeho bolestivě tlukoucí srdce zpomaluje a jeho tělo se pomalu uklidňuje. Trvalo pár sekund, než si uvědomil, že ho svírá pár silných paží, přičemž jedna byla na jeho bocích. Na hlavě cítil dlaň, která ho hladila krouživými pohyby. Byl to tak jemný dotyk, jako kdyby se ho dotýkalo peříčko. Trochu vysušené rty se dotýkaly jeho horkých tváří a slyšel mumlání slov, kterým nerozuměl. Mužná vůně drahé vody po holení ho lechtala v nose, mísila se s vůní kafe a jedinou vůní, kterou by rozpoznal kdekoliv na světě: osobitý zápach Tomovy kůže. Zapojil se do objetí, byl příliš slabý na to, aby se bránil pocitu přicházejícího domova, který cítil v bratrově náruči.

Bill otevřel oči a podíval se přímo do očí, které perfektně zrcadlily ty jeho. V hloubce těch hnědých očí viděl všechny emoce, které v něm vířily jedna za druhou. Prázdnota, kterou v nich napoprvé viděl, byla kompletně pryč. Silná vlna energie projela Billovým oslabeným tělem a on znovu zavřel oči. Zabořil obličej do mezery mezi bratrovým krkem a ramenem a zhluboka se nadechl. Logická část sebe samého se mu snažila připomenout, že jsou na zemi v konferenční místnosti, ale ta část, která byla opilá emocemi a city ho vedla k tomu, aby se tisknul k bratrovu hrudníku.

Minuty ubíhaly, zatímco bratři seděli na podlaze, ztěžka oddechovali, ruce a končetiny měli propletené. Bill přemýšlel o tom, jak rozdílné bylo cítit Toma kolem sebe. Z neohrabaného chlapce byl najednou svalnatý muž a poprvé se v jeho náruči cítil opravdu maličký, ačkoliv byl vyšší než on.

Těžké ticho, které se mezi nimi rozpínalo, bylo odůvodněné. Bylo potřeba vyslovit spoustu věcí, dát vysvětlení a slyšet omluvy. Nyní ale bratři nechali svá těla a mysli, aby se propojily na základní úrovni. Rozhodli se nechat všechna těžká témata na později. S každým dalším dotykem se jejich pouto spojovalo novými tenkými hedvábnými vlákny. Oba ho cítili způsobem, kterým ho necítili již roky.

Oh lights go down
In this moment we’re lost and found
I just wanna be by your side
If these wings could fly

Oh, světla zhasínají,