The broken ones 14.

Some say love, it is a river, that drowns the tender reed
Some say love, it is a razor, that leaves your soul to bleed
Some say love, it is a hunger, an endless aching need
I say love, it is a flower, and you, it’s only seed

Někteří říkají, že láska je řeka, která topí křehký rákos.

Po chvíli líbání a mazlení Bill konečně opustil Tomovu kancelář, aby se vydal na nákupy. Tom se odebral do svojí soukromé koupelny, potřeboval se osvěžit a vymazat cokoliv, co by vyzradilo vášnivé setkání, které s Billem měli v jeho kanceláři. Ve chvíli, kdy si chtěl zamotat vlasy do drdolu, se jen usmál a rozhodl se je nechat volně. V mysli pořád slyšel Billa, jak mumlá, jak moc miluje jeho vlasy, a cítil konečky jeho prstů, jak masírují pokožku jeho hlavy.

Celá Tomova soustředěnost byla pryč, a tak se v mysli zaměřil na to, že chtěl dát Billovi speciální večer, protože včera se do restaurace na opravdovou večeři nedostali. V mysli se mu objevovalo nespočet možností, ale on jednu po druhé rychle zamítal. Všechna místa, která znal, nebyla buď dostatečně nóbl, anebo měla nedostatek soukromí. Nevýhoda toho, že Billa pozve na večeři někam ven, byla ta, že se celý večer bude muset chovat jako velký bratr a ne jako milenec, který je schopný si to s ním na místě rozdat, kdyby se mu naskytla šance. Šance na to, že by zvládnul být pouze velkým bratrem, nebyla příliš velká, protože stačil jeden toužebný pohled Billových krásných očí a jemu se vmžiku sekundy rozbušilo srdce a v těle mu zažehnul oheň.
Na druhou stranu Tom chtěl pro Billa připravit speciální večer, protože bylo tolik věcí, které potřeboval napravit. Už před lety ho měl pozvat na rande, namísto toho, aby zničil jejich vztah. Nyní, když měl šanci, chtěl Billovi ukázat, jak moc pro něj doopravdy znamená. Najednou dostal nápad, který byl tak moc dobrý, až se nedočkavě rozběhl zpátky ke svému stolu. Posadil se do pohodlného křesla a začal zběsile ťukat do klávesnice, na rtech měl široký úsměv. Na chvíli zauvažoval, jestli je to, co plánoval, schopen připravit v tak krátkém čase, myšlenku ale rychle zamítl. Chtěl, aby se to stalo, a pokud bude muset připlatit za to, aby to bylo možné, udělá to. Tom vzal do ruky svůj telefon a vyťukal číslo, které si vyhledal na internetu.

O několik telefonních hovorů později Tom usrkával horkou kávu ze svého hrníčku, spokojeně se usmíval. Akorát obdržel potvrzení, že všechno bude dnes večer na svém místě, takže Billa mohl skutečně překvapit. Žaludek se mu nervózně stahoval při pomyšlení, že dneska večer vezme muže, kterého tak moc miluje, na večeři. Celá ta záležitost s Billem se udála tak moc rychle, že se choval čistě instinktivně. Poté, co vložil do jejich vztahu vědomou snahu, se cítil nepohodlně, jelikož si uvědomil, že absolutně netuší, jak randění nebo vztah ve skutečnosti funguje. Navíc fakt, že Bill není pouze jeho milenec, ale i malý bratr, po kterém touží, to vůbec neusnadňoval.

Tom si porno nakonec nepustil, namísto toho si ale projel na googlu pár obrázků, ze kterých mu akorát tak poklesl žaludek. Namísto toho, aby mu obrázky pomohly, byl ještě více zmatený a čelo se mu orosilo potem, jen když o tom přemýšlel. Bylo zvláštní, že muži Toma nepřitahovali tak jako ženy. Samozřejmě, všiml si pěkného muže a ocenil jeho krásu, nikdy ale neudělal nic víc, než že by pokrčil rameny. Pokaždé to byl pouze Bill, který ho dostal svýma spalujícíma očima a nekonečnou krásou. Pokaždé to byl pouze Bill, díky komu bláznil a celé jeho tělo bolelo touhou. Na druhou stranu, na dívky takovým způsobem také nikdy nereagoval.

Zahlcen e-maily, podepisováním papírů a svými komplikovanými myšlenkami, zapomněl Tom na čas, když v tom ho vylekalo opatrné zaklepání. Vzhlédl od smlouvy, kterou četl, a podíval se na dveře. Ty se po chvíli otevřely a do kanceláře se mu opět vkolíbal bratr, který vypadal, že snad drží sto papírových tašek.

„Ehm… koupil sis něco… já nevím… sexy?“ Tom se ptal sám sebe, co je s ním špatně. Byl takový od doby, co byli teenageři. Vždycky když nevěděl, co říct, přišel s nemravným vtípkem. Jediný problém, který nyní nastával s jejich novým rostoucím vztahem, byl ten, že nemohl říkat takové věci a zůstat stát nohama pevně na zemi. Tom viděl, jak Billovy tváře zčervenaly a jak očima těkal po celé místnosti, jako kdyby hledal, kudy by mohl utéct. Promnul si ruce, pročistil si hrdlo a díval se do podlahy pod sebou.

Bylo to, jako kdyby někdo v Billových očích rozsvítil světla. Bill měl ve tváři vepsaný potěšený výraz a udělal pár kroků k Tomovi, který ještě stále seděl ve svém křesle za stolem. Sklonil se a přitiskl rty na Tomovy v cudném polibku.

It’s the heart afraid of breaking, that never learns to dance
It’s the dream afraid of waking, that never takes the chance
It’s the one who won’t be taken, who can not seem to give
And the soul afraid of dying, that never learns to live

Je to srdce bojící se zlomení, srdce, které se nikdy nenaučí tančit.

Bill stále cítil, jak mu hoří tváře a jak se mu srdce svírá čistým studem, když vycházel s Tomem po boku z jeho kanceláře s náručí plnou nákupních tašek rozdílných velikostí. Doufal, že nikdo nerozluští jeho rozrušený výraz. Jak znal svého bratra, byl si docela jistý, že neposlouchal ani slovo z jeho monologu o módě, ale ta otázka, kterou mu položil, mu stále zněla v uších. Bill se snažil držet hlavu sklopenou, když cítil, jak jinak světlá kůže opět nabírá červenou barvu, když pomyslel na hedvábné černé boxerky, které koupil společně s jahodovým lubrikačním gelem. Svým způsobem bylo znepokojující, že mu Tom položil takovou otázku hned poté, co opustil obchod s erotickými pomůckami. Billovy prsty pevně sevřely uši obrovské fialové tašky, která se pyšnila nápisem Dior.

Jízda domů trvala celou věčnost, ale Bill byl příliš vyčerpaný na to, aby s Tomem udržoval jakoukoliv konverzaci. Spánkem se opřel o chladné okýnko a téměř se nechal uspat neznatelnými houpavými pohyby auta. Tentokrát dveře do budovy otevřel Bill svou vlastní kartou a poté, co si přečetl své jméno vytištěné na stříbrné kartě, se usmál. Cítil se jako doma, ačkoliv byl s Tomem sotva dva dny.
Bill si všiml, jak si Tom vyměnil významný pohled s portýrem, který se zahanbeně podíval na špičky svých bot poté, co si všiml, že se Bill dívá. Bill se zamračil a zvídavě se podíval na bratra, který vyndal svůj telefon, aby si přečetl zprávu, jež na sebe upozornila pípnutím.
„Zase práce?“ zeptal se Bill a podezíravě vytáhl jedno obočí. Dokázal říct, když byl Tom nervózní; celou jízdu výtahem si hrál s klíčema od apartmánu. Pokaždé, kdy se Bill snažil zachytit jeho pohled, Tom pohledem rychle ucuknul.

Aniž by se Tom na Billa podíval a čekal na jeho souhlas, vyzul si boty a šel rovnou do svojí ložnice. Bill cítil, že se vyhýbal tomu, aby na něj pohlédl, a celým tělem se mu rozlil strašný pocit. Ruce se mu chvěly, když sbíral nákupní tašky, které Tom bezstarostně odhodil na podlahu.

Billovo srdce rychle tlouklo, až to bylo téměř bolestivé. Snažil se z hlavy vytlačit tichý hlásek, který mu šeptal, že byl přesvědčený, že ho Tom nikdy neopustí, ale před pěti lety to udělal. Díky čemu si byl tak moc jistý, že to neudělá znovu? Bill v hlavě rozebíral vlákno té myšlenky, bral v úvahu, že Tomovi se muži obyčejně nelíbili. Proto ho tak moc překvapilo, když se dozvěděl, že byl do něj zamilovaný. Hluboko uvnitř si nebyl příliš moc jistý, jakou šanci má proti pěkným ženám s velkými prsy, které se Tomovi tak moc líbily. Pokud ta zpráva byla od nějaké Tomovy bývalé přítelkyně, možná o jejich vztahu pochyboval.

It’s the heart afraid of breaking, that never learns to dance
It’s the dream afraid of waking, that never takes the chance
It’s the one who won’t be taken, who can not seem to give
And the soul afraid of dying, that never learns to live

Je to srdce bojící se zlomení, srdce, které se nikdy nenaučí tančit.

Tom se osprchoval, aby vypadal dobře na rande s Billem, které mělo proběhnout dnes večer. Vybral pro tu událost volnočasové oblečení, které sotva nosil. Rozhodl se pro tmavé džíny a upnuté bílé tričko, které lichotivě obepínalo jeho svaly. Nechal si vlasy rozpuštěné přesně tak, jak to měl Bill rád, a usmál se na svůj odraz v zrcadle s vědomím, že se pro Billa snažil vypadat tak dobře, jak jen mohl.

Tom nenašel Billa v obýváku, ale viděl ho, jak leží na posteli a má na sobě stále oblečené věci, které měl na své nákupy, ke dveřím byl otočený zády. Tom zauvažoval, zda bylo možné, že jeho malý bráška usnul, jelikož při cestě domů vypadal vyčerpaně. Tom tiše vkročil do Billova pokoje a všiml si, jak se jeho bráška trochu chvěje. Poté slyšel něco, co musely být tiché vzlyky, které unikaly z jeho pusy. Rychle k posteli přešel a lehl si za Billa, aby ho objal. Nevěděl, co se stalo, ale doufal, že to nebyly nějaké špatné zprávy z domova.

„Bille, andílku, co se stalo? Proč jsi smutný?“ Tom nedokázal ze svého hlasu vytěsnit starostlivost a pevně držel Billa u sebe. Bylo mu jasné, že bylo pro Billa těžké přijít s odpovědí mezi jednotlivými vzlyky, celé jeho tělo se silně chvělo.

„Zaprvé: Něco skrývám, nebo… už vlastně ne, protože jakmile budeš připravený, ukážu ti, co to je. Zadruhé: Ne, nesnažím se z toho, co mezi sebou máme, vycouvat, hlupáčku… Jen jsem… Jsem si opravdu nejistý,“ přiznal Tom. Pořád si stál za tím, že by šel raději k zubaři, než aby to přiznal. Sledoval Billa, který překvapeně vytáhl obočí.

Bill se otočil, aby se mohl Tomovi podívat do tváře, a přitiskl se k němu. Tom ho ale odstrčil a otočil se, aby se z postele zvednul. Podíval se k sobě do klína, a když si všiml, že jeho vzrušení je již viditelné, trhnul sebou. Obdržel od Billa rozpačitý pohled a natáhl k němu ruku.

Výtah se zastavil na střeše. Lidé, kteří v budově žili, střechu normálně nevyužívali, ale Tom přesvědčil portýra, aby mu na jeden večer umožnil přístup. Nyní pouze doufal, že všechno bude přesně tak, jak si to představoval. Namísto toho, aby vzal Billa na rande, vzal rande k Billovi. Tom vystoupil z výtahu, položil dlaň na Billova bedra a vedl ho. Když skutečně viděl překvapení, které zvládl během tak krátké chvíle nachystat, úlevou mu spadl kámen ze srdce. Bylo to ještě lepší, než to, v co doufal. Střecha, která byla normálně pouze zarostlá trávou, se proměnila v romantické místo. Zapálené svíčky byly rozestavěné téměř po celé zemi. Uprostřed byl stůl, který vypadal, jako kdyby byl vypůjčený z luxusní italské restaurace, a stály u něj dvě židle, ze kterých byl dechberoucí výhled na noční New York, zároveň ale byly v bezpečné vzdálenosti od okraje střechy.
V rohu střechy byla obrovská postel se čtyřmi sloupky, bílé záclony vlály díky lehkému vánku. Na posteli byly již od pohledu měkké peřiny. Tom cítil vůni těstovin, které byly na odděleném stole, společně s dalšími Billovými oblíbenými pokrmy. Na stole nechyběla láhev šampaňského a cestu od jídelního stolu k posteli lemovaly okvětní lístky růží.

„Můžeš otevřít oči!“
Tom sledoval Billa, jak pomalu otevírá oči, zvyká si na světlo, a jak se mu překvapením roztáhly zorničky, když viděl, co pro něj Tom připravil. Bill sprásknul ruce, přiložil si je na srdce a téměř se nebyl schopen nadechnout, jak byl ohromen.