autor: Darkness069
Pro lidi z Trümper a Associates se tento týden žádná cesta do klubu nekonala, protože nevyhráli žádný případ, což znamenalo víkend plný relaxu. Ve skutečnosti to bylo to, co většina z nich potřebovala, aby načerpali novou energii a připravili se pořádně na příští týden. Kromě Toma Trümpera, který se ještě více soustředil na práci. Tenhle případ byl pro něj velmi důležitý, protože byl první svého druhu, který se bude řešit v jejich firmě, a představa, že by neměli uspět, ho nutila pracovat tvrději.
Čas od času si dovolil trochu vypnout, aby se úplně nezhroutil. Většinou šel do parku na procházku se svým psem, šel se najíst, nebo si vyměňoval pár sms zpráv s Billem. Jasně, že věděl, že je nebezpečné posílat zprávy mladšímu chlapci, ale nemohl si pomoci. Párkrát chtěl vytočit jeho číslo, ale vždy to nakonec včas ukončil. Bylo to stupidní a z nedostatku sebeovládání a on si nebyl jistý, že si to může dovolit.
Namísto toho se snažil zaměřovat na práci a blokovat všechny lákavé myšlenky na to, co by se stalo, kdyby… ne, Tom takhle nemohl přemýšlet. Musel se soustředit na to, co je nejlepší pro jeho klienta a ne na to, jestli Billovi čas od času zavolat.
Popravdě, Tomovi bylo jedno, jestli to Georg zjistí, že si on a Bill telefonují, ale staral se o to, že se Bill může dostat do problémů. A tohle byl jen další rozpoznatelný náznak toho, jak tomu chlapci propadl. A propadl mu hodně.
Tom mu poslal další zprávu a objednal si pizzu. Rozhodl se, že má dostatek času na to dát si sprchu.
Bill, na druhé straně, to měl doma těžké. Věděl, že by si měl užívat volný čas se svým přítelem a dát se dohromady, ale jeho myšlenky se točily kolem Toma a případu, Andrease a jeho života. Nebylo pochyb o tom, že jej bolí to, co se mezi nimi stalo, a taky mu chyběl jeho kamarád. Od střední byli skoro jako bratři a nikdy se takhle nepohádali. Ale on nebude ten, kdo se bude omlouvat, protože si byl jist, že to byl Andreas, kdo udělal něco špatně.
Ani Georg nevěděl o hádce mezi jeho přítelem a normálně veselým blonďákem. Naposledy, co o něm něco věděl, bylo, že se zastavil v nemocnici a nic víc. Taky věděl, že Bill mu něco tají, ale nemohl přesně přijít na to co, nebo proč za ním jeho přítel nepřijde. Těžko sám sebe přesvědčoval, že ten polibek mezi černovlasým krasavcem a jeho šéfem byl jen špatný sen, zatímco byl napůl v komatu. Přál si, aby tohle byla ta odpověď, i když jeho mysl křičela něco jiného.
Zatímco se na sporáku vařila zelenina, Georg vešel do obýváku ve chvíli, kdy se Billův telefon rozezněl klasickou popovou písničkou, kterou, jak věděl, měl nastavenou jako tón příchozí zprávy. Bill ho měl už od střední, někdy se věci nemění. Chystal se vzít mobil do ruky, když se najednou před ním objevil černovlasý kluk, který jej předběhl. Trvalo mu chvilku, než si uvědomil, že to Bill byl v černém tričku a těch odporných, neonově zeleno proužkovaných teplákách. Nikdy nepochopil, proč je Bill nosí, když on byl ten, kdo se vždy zajímal o svůj vzhled. Aspoň je nenosil ven, takže hádal, že jsou pohodlné.
Georg se rozhodl, že to nebude zjišťovat.
„Um… jsi v pohodě? Čekáš zprávu od někoho konkrétního?“ Zeptal se Georg, který byl zvědavý, starající se, ale taky žárlivý. Věděl, že by neměl být, ale měl až moc výstražných znamení v hlavě, aby Billa podezříval. Navíc, od kdy byl Bill tak nedočkavý, aby si přečetl zprávu?
„Umm… to je Andreas.“ Vymyslel si v tu chvíli, protože věděl, že nemůže nechat Georga zjistit, že ty zprávy jsou od Toma Trümpera. Ne, nikdo by o nich neměl vědět, jen oni dva. Musel si něco hodně rychle vymyslet. „Informuje mě o tom novém klukovi, který se mu líbí.“ Řekl a přečetl si zprávu. Snažil se potlačit červenání předtím, než mobil odloží, věděl, že odpovídat by měl někde v soukromí, hlavně daleko, hodně daleko od Georga. Bylo jen štěstí, že Georg neměl ani ponětí o hádce mezi nimi.
„Přes zprávy? Proč ti prostě nezavolá nebo nepřijde? Můžu toho uvařit víc, klidně se může zdržet.“ Nabídl Georg, byl trochu podezřívavý. Začal věřit tomu, že se něco děje, nebo je jen paranoidní. Jedno z toho to být musí.
„Oh, on nemůže.“ Bill zavrtěl negativně hlavou a uvědomil si, že si musí honem vymyslet něco, co bude znít věrohodně. „Je právě na rande a víš, jaký je, když se mu někdo líbí. Říká mi, co se právě děje, jako by byl nějaká školačka.“ Řekl a telefon si dal do kapsy.
„Píše ti, když je na rande? To je od něj pěkně hnusné, nemyslíš? Chci říct, pokud se mu ten kluk líbí, můj odhad je, že by byl zábavný, přítulný nebo by flirtoval, aby ho dostal do postele; to je podle mě více jako on.“ Řekl Georg a zamračil se. Měl pochybnosti o Billově historce, to bylo jasné, ale snažil se, aby to na sobě nedal znát, ne když neví, co se přesně děje.
„Jo, no. Znáš ho, Andreas vždycky nemyslí hlavou.“ Pokrčil rameny. Snažil se, aby v téhle situaci nevyslovoval jeho jméno. Přál si, aby mu blonďák neřekl takové věci a nerozdělil je od sebe. I Dunja byla více podporující a lépe mu rozuměla. „No nic, půjdu zpátky pracovat na své eseji a vezmu si s sebou mobil pro případ, že by potřeboval záchranný telefon.“ Řekl vtipně, a doufal, že jeho story bude víc věrohodná. Rychle se pohnul, aby si od Georga ukradl polibek, odtáhl se a rozešel se chodbou; otočil se na něj s úsměvem. To by ho mohlo zbavit podezření, že?
Nemohl riskovat, že Georg zjistí, jaké zprávy mu chodily na telefon. Bill se bál toho, aby Georg na nic nepřišel, ale nevšiml si toho divného pohledu v jeho očích, nebo toho, jak si skousl ret, sklopil oči k podlaze a odešel vařit zpátky do kuchyně. Ne, Georg nevěřil jeho lžím; věřil tomu, že se něco vážného děje, a poprvé ho Bill nenechal, aby to vyřešili společně. Cítil se frustrovaný, rozzlobený a rozrušený. Nebyla sebemenší šance, aby se Georg těch myšlenek zbavil. Vařil, uklízel, sakra, i kdyby operoval, tak to nestačí.
Bill si skousnul ret a sedl si na postel do tureckého sedu před svůj počítač, snažil se uklidnit. No… Georgovi tak úplně nelhal, měl by pracovat na své eseji. Dostával zprávy od Toma už dřív a nechápal, jak teď mohl nechat telefon tak volně, aby ho Georg mohl vzít a zkontrolovat. Aby byl k sobě upřímný, hodně Tomových zpráv ho rozesmálo nebo ho nutilo se usmívat. Byl za to rád, když musel vnímat tolik stresu kolem sebe. Nejen to, že se musel vypořádat s rozpadajícím se vztahem a ztrátou kamaráda, ale taky musel začít pracovat na konečném projektu ohledně své stáže. Bill tam nemohl napsat, jak ho jeho šéf navnadil a on z něho šílel. Muselo to být něco opravdového, co se týkalo jeho práce.
Když byl bezpečně schovaný za dveřmi, vzal do ruky znovu telefon a přečetl si zprávy v klidu. Červenal se a chvíli lapal po dechu, než provokativně odpověděl, zatímco si hrál s piercingem v jazyku. Navíc byl soutěživý a rád vyhrával – tohle nebylo jiné.
Tom byl uprostřed sprchování, když mu dorazila zpráva na telefon. Byl hloupý dost na to, aby si ji přečetl ve chvíli, kdy si umýval jisté partie, a slova ve zprávě způsobila reakci jeho těla. Nebo měl štěstí, že už v té sprše byl. Mohl by si dát studenou sprchu, aby se té situace zbavil, anebo si to udělat a bude schopný se očistit.
‚Horká sprcha? Zní to dobře, taky bych si jednu mohl dát… Potřebuju se očistit zevnitř i zvenku. Stále tam cítím tvůj jazyk. Můžu říct, že to byla zábava ;-)‘
Tom přemýšlel, zda Billovi místo odpovědi raději nezavolá. Chtěl by slyšet jeho hlas, zatímco se sám přivede k orgasmu, a bylo mu jedno, že by Billa teď vystavoval nebezpečí. Uvažoval, jestli si druhý chlapec opravdu dá sprchu a udělá to, co psal ve zprávě, a pokud ano, rozhodně to chce slyšet. Byl závislý na těch erotických zvucích, které Bill vydával, když dosáhl orgasmu.
‚Možná tě nechám cítit to znovu. Použij prsty v sobě dobře, zlato. Musíš se připravit na můj penis, až tam půjde. Ošukám tě opřeného o zeď úplně všude. Chci tě slyšet sténat moje jméno.‘
Tom rychle odeslal zprávu a při tom se dotýkal sám sebe, sténal a představoval si Billův výraz, zatímco si čte jeho odpověď. Mohl jasně vidět, jak se tmavě hnědé oči doširoka otevřely a dech se mu na chvíli zastavil. Mohl slyšet krátké přerušované nádechy následované sténáním, když si začal mnout rostoucí erekci.
A popravdě nebyl daleko od reality. Když si Bill přečetl zprávu, telefon mu šokem vypadl z ruky, vypadlo to, jako by mu ji popálil. Mladší chlapec si dokázal představit Toma nad sebou, jak do něj proniká a žádá ho o víc, vzrušovalo ho to. Bill vědět, že dříve či později už nebude schopný to skrývat a mohl pouze doufat, že Georg se nepřiblíží, protože neměl žádnou výmluvu. Postavil se a vykoukl ven ze dveří.
„Geo, bude to trvat dlouho, než bude jídlo hotové? Půjdu si dát sprchu, bolí mě záda a hlava mi brzo exploduje.“ Řekl a doufal, že to bude znít přesvědčivě, když je jeho přítel doktor a pravděpodobně by taky navrhl sprchu, kdyby mu nebylo dobře. Cítil, jak mu přišla další zpráva, a to ještě neodepsal ani na tu předešlou. Vibrace v blízkosti jeho přirození mu roztřepala kolena a byl ještě tvrdší. Bez odpovědi od svého přítele se Bill rozešel ke skříni pro pár čistých boxerek, zamkl se v koupelně a začal hladit svou erekci. Uvažoval, jak ho ten právník mohl tak rychle nažhavit, když ani není ve stejné části města.
„Hm? Jo, sprcha tu bolest odnese pryč.“ Odpověděl Georg, zatímco připravoval rýži. Nepotřeboval být dobrý kuchař, ale musel na to občas dohlédnout. Jenže potom, co slyšel zavření dveří a zámek koupelny, začal znovu uvažovat. Stále nebyl schopný dosáhnout toho, aby se mu Bill otevřel a řekl mu, co ho trápí, nebo aby se Georgovi přiznal, co se děje. Byl by ochotný i jednou vynechat den v nemocnici a stavit se u Trümpera v práci, aby je přistihl, ale jeho pracovní doba mu to neumožňovala. Šílel z toho, a nebyl si jistý, jak se má v téhle situaci chovat, aby mu to Bill všechno vyklopil. Přemýšlel asi pět minut, a pak mu to došlo. Odpověď byla jasná jako denní světlo, které přicházelo z okna.
Ujistil se, že stáhl oheň na nejslabší, očistil si ruce do kuchyňské utěrky a odhodlaně odtamtud odešel. Věděl, že to, co udělá, je špatné, ale potřeboval to. Nervózně a opatrně vstoupil do jejich společné ložnice a zaposlouchal se do zvuku sprchy. Mohl slyšet slabé vzdychání, ale nevěnoval tomu pozornost. Možná měl.
Zatímco se Georg snažil najít v pokoji Billův telefon, všiml si, jak se Billovo vzdychání přeměnilo na sténání.
„Sténej hlasitěji, chci tě slyšet.“ Řekl Tom do telefonu, zatímco si ho ve sprše sám honil. Nebyl zvyklý na sex po telefonu, ale v tuhle chvíli to muselo stačit aspoň do té doby, než bude mít Billa znovu ve svých rukou. Věděl, že Bill je každým dnem blíž k tomu, aby ho dostal tak, jak po něm toužil. Právě teď se ale snažil dostat sebe a Billa k orgasmu. Jejich steny byly jasně slyšitelné přes telefon.
Billovo tělo bylo mokré a částečně pokryté mýdlem, ale jeho už ruce byly zaneprázdněny něčím jiným. Jednou rukou si pohrával se svým penisem a dvěma prsty do sebe zajížděl. Vydechl a zasténal v potěšení. Byl ještě nažhavenější, když věděl, že jeho šéf ho na druhé straně poslouchá, je pravděpodobně stejně tvrdý jako on a chce s ním dělat různé věci. Miloval, co mu to způsobovalo. „J-Jo, je to dobré… tak dobré…“
Georg se zasekl, když jeho mise hledání telefonu skončila u dveří do koupelny. Bylo nemožné ignorovat zvuky, které vydával jeho přítel. Uvažoval… „Bille? Je všechno v pořádku, potřebuješ pomoc?“
Bill vydechl, když si prsty zajel hlouběji dovnitř, už byl tak blízko orgasmu a vtom byl přerušen osobou, kterou nejméně očekával. „Uh… jsem v pohodě. Omlouvám se, pospíším si. Ten sprchový gel je tak úžasný,“ vymyslel si a doufal, že Tom nebude mluvit, protože měl telefon na hlasitý odposlech.
Naštěstí Tom slyšel každé slovo, které Bill řekl. Nepotřeboval být génius, aby věděl, co se děje, i když slyšel jen jeden hlas namísto dvou. Jeho ruka se zastavila, ale neznamenalo to, že už nebyl tvrdý. Naopak, ten fakt, že riskovali, byl docela úchvatný. Dalo mu to pocit adrenalinu dobrého uspokojení.
„Jsi si jistý? Jídlo může počkat, pokud si chceš trochu pohrát nebo tak! Nevadí mi, když si dám sprchu dřív.“ Nabídl znovu Georg a chytil lem trika, aby si ho mohl sundat. Sakra, už jen ta představa Billa ve sprše nahého, mokrého a tvrdého ho nažhavovala.
„Jo, jsem si sakra jistý. Běž to dokončit, budu tam brzy, slibuju. Běž, jsem v pohodě.“ Odpověděl Bill s prsty stále uvnitř sebe a druhou rukou pohybující se po erekci; byl tak tvrdý, až jej to bolelo. Potřeboval svoje uvolnění, ale neopovážil se ho dosáhnout, když byl Georg na druhé straně.
„Okej, pokud jsi si jistý.“ Řekl Georg naštvaně, byl frustrovaný. Znovu. Bill ho nenechal jít dovnitř. Tentokrát místo toho, aby odešel, jen to předstíral a zůstal tam, kde byl. Potichu jako v hrobě.
Uběhla minuta a Bill vydechl. „Bože, konečně znovu sám. Kurva, potřebuju se udělat. Kurva, kurva, kurva.“ Sténal a znovu začal pracovat na svém orgasmu, skoro až zoufale. Sten v telefonu ho upozornil, že se Tom vrátil ke stejné práci na vlastním uspokojení.
Udělal se ve stejný čas jako Tom. Zasténal něco v tom smyslu jako ‚ojeď mě‘.
Bill ani Tom nevěděli, že je Georg slyšel. Georg slyšel všechno předtím, než odešel, zlomený a znechucený. Bylo to horší, než si představoval, a dělo se to přímo pod jeho nosem.
autor: Darkness069
překlad: Danny
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 26
Bill se teda nezdá, na to, jak nechce Georgovi ublížit, si zatraceně užívá to, co dostává od Toma 😉
Myslím, že by se měl Georg pochlapit a říct, že o tom ví. Nemůže být přece úplně tupej, ne? Musí vědět, že na druhým konci byl Tom. Snad by to mohlo Billa popostrčit k tomu, aby se konečně rozhodl, co bude dělat dál. Takhle tahá za nos oba a přestože ho miluju, tohle se mi teda nelíbí…
Bill by mněl konečně řeknout Georgovi pravdu.