From the inside out 11.

V pokoji byly zatažené závěsy a do celé té atmosféry přidal Tom jediné světlo, lampu na nočním stolku, která posílala kruh světla na matraci. Dveře se za nimi s kliknutím zavřely a ten zvuk jen zdůraznil všudypřítomné ticho. Vedle Billa Tom ležel jako hřejivá, skutečná osoba, paže kolem něj jako protijed na iracionální strach, který se k němu plížil. Tohle bylo nejblíže, jak mohl kdy s někým být.

„My nemusíme-“ Začal Tom, když v jeho tváři zachytil zaváhání.

Bill zavrtěl hlavou. „To je v pohodě. Já to chci.“ Pokud se nedostane přes ten strach, měl pocit, že by si vytvořil ještě větší blok. A taky někde v jeho rozvířených emocích byla myšlenka, že kdyby to s Tomem nedokázal udělat, druhý mladík by mohl ztratit zájem. Už tady jeden takový byl, v hodinách tance před dávnou dobou; ta vzpomínka vybublala na povrch nyní, v tom nejméně očekávaném okamžiku. Někomu se líbil, ale on nedokázal zajít dál, a tak se ten kluk obrátil k někomu jinému.

Uvolnil se zpod Tomovy paže a začal se svlékat; energicky, mechanicky, jako by si sundával oblečení před sprchou nebo lékařskou prohlídkou.

Tom ho chytil za zápěstí. „Co to děláš?“ Zeptal se, mezi obočím se mu vytvořila roztomilá vráska.

„Co?“ Zeptal se Bill roztřeseně. „Já… si sundávám oblečení?“

„Pojď sem.“ Tom ho přemluvil, aby se vrátil na postel, na tu ohromnou, zastrašující plochu se čtyřmi sloupky. Ale byl to Tom, a on šel ochotně, a když se dostali zpátky na matraci, byl vtažen do Tomovy náruče. Ruka jej hladila po vlasech a po rameni. „To nemusíš dělat. Já nechci, abys to dělal takhle, Bille. Pojďme to prostě… vzít pomalu, ano?“

„Mm,“ zamumlal Bill, oči se mu zastřely, jakmile se Tomova tvář přiblížila do líbací vzdálenosti. Líbali se, a to bylo území, které Bill neměl problém znovu navštívit. Před Tomem nebyly žádné polibky, jen neohrabané doteky, u kterých necítil žádnou touhu. Pootevřel rty a vpustil Toma dovnitř.

„Nech to udělat mě,“ zamumlal Tom, jeho dlaň si nacházela cestu přes Billovu kůži, vyhrnula mu tričko a zastavila se blízko jeho žeber. Jeho oči byly ostražité.

Bill ochotně spolupracoval na odstranění svého trička. Stejně ho nepotřeboval. Tomova ústa jej znovu našla, jazykem jej hluboce zkoumal, a Bill v jeho náruči klesal zpět na matraci. Tomovy dlaně na jeho kůži byly horečnaté, vyvolávaly v jeho těle třas, a když Bill pohnul svými boky, opět cítil, jak se ta bolestivá tělesná touha shromažďuje v jeho rozkroku.

Se škádlivými rty i dlaněmi Tom klesl níž. Zdálo se, že jeho plány jsou ´nenechat ani centimetr na Billově těle nezmapovaný´, a k tomuto úkolu, který si určil sám, přejel nehtem lehce přes Billovu bradavku a ke druhé se vydal jazykem. Pak se ústy vydal dolů od hrudníku k pupíku, a Bill těžce oddechoval a zajel prsty do volných kořínků Tomových jemných vlasů. Tak blízko… jazyk přejížděl po jeho břiše, z jedné strany na druhou, až po samotný okraj jeho kalhot.

„Tome…“ To jméno se v jeho ústech protáhlo. Já chci, téměř, potřebuju… Bill se otočil k Tomovi, jak se jeho přítel znovu vyšplhal po celé délce jeho těla a opět zaútočil na jeho ústa, držel se však dál a jen sotva se jej dotýkal. Bill doufal, že si Tom pamatuje jejich dohodu. Dělej, cokoliv jen chceš, chtěl Bill prosit, jen si pamatuj, že já mám právo veta.

Právě teď se rozhodně necítil na to, aby řekl ´ne´.

„Co bys chtěl, Bille?“ Zeptal se ho Tom s úsměvem na rtech. Rukou hladil Billovu nahou hruď od klíčních kostí až k okraji jeho kalhot. Položil svou dlaň na Billův podbřišek a jemně ho hladil.

Bill zasténal a chtěl přirazit boky vzhůru. „Já… já nevím.“ Vydal ze sebe zvuk, nesrozumitelný a chtivý, jak Tom sklonil hlavu, aby oždibnul jeho lalůček, a jazykem obkroužil celé ucho způsobem, o kterém si Bill nikdy nemyslel, že by mohl být tak vzrušující, ale mířilo to opět do jeho rozkroku, kde se vše hromadilo. „Tome, sundej si tričko.“

Tom se od něj odvalil a přetáhnul si tričko přes hlavu. Ze všeho toho času stráveného uvnitř byl bledý, jen vybledlé linie opálení zdobily jeho paže oproti ještě bledšímu trupu. Byl štíhlý, ačkoliv mohutnější v ramenech a hrudi než Bill, a jeho břišní svaly byly ploché, ale vyrýsované.

Bill se pro něj natáhl, zkoumavou rukou mu přejel po hrudi, přes pevnost jeho prsních svalů a břicha. Po celou dobu jej Tom odměňoval pohledem z přivřených očí jako lev na pokraji skoku, dredy roztáhnuté po polštáři a kolem jeho ramen ten dojem jen podtrhovaly. Bill se zastavil, samozřejmě, na okraji Tomových džín, i když si byl vědom té vybouleniny a jen sotva od ní byl schopen odvrátit svůj fascinovaný pohled. On tohle způsobil, on měl tu moc.

„Já chci…“

Tom si jej přitáhl blíž, znovu ho políbil, a jen tak leželi bok po boku a vyměňovali si polibky stejně jako předchozího dne. Tohle ale bylo jiné. Billovým tělem procházelo napětí, zvětšovalo se a postrkávalo jej kupředu dřív, než si to uvědomil. Jejich těla byla u sebe a Bill se přitiskl k Tomovi a vyhledával jeho agresivní jazyk. Prosím… já chci… Bylo to, jako kdyby teď, když si dal svolení zajít dál, to bylo přesně to, co potřeboval více než cokoliv jiného. Bill proti Tomovi přirazil a zasténal, jakmile Tom přirazil nazpět, popadl jej za zadek a třel o sebe jejich těla v naléhavém rytmu.

Tom se odtáhl. „Promiň,“ zamumlal a krátce Billa políbil. Jeho ruka z Billova pozadí zmizela.

Bill vydechl a Tomovu ruku popadl. „Neomlouvej se,“ řekl a navedl ruku k zipu svých kalhot. Cítil se soustředěný právě na tuto chvíli, vědomý si všeho. Dech se mu zasekl v hrdle, když Tom zip rozepl.

Nějak jsem se odvázal, pomyslel si a zachytil se matrace, když mu Tom stáhnul kalhoty na stehna, vzal jej do dlaně a ukázal mu extázi názorným příkladem. Tohle bylo něco, co už si Bill dělal i sám, a nebylo to tak zastrašující; ale byl to Tom a bylo to tak jiné, úžasné, lepší. Jejich ústa se nikdy na příliš dlouhou dobu nerozpojila, zatímco Tom pokračoval ve své lekci, pohyboval rukou pomalým tempem. Bill na oplátku sjel svou rukou dolů, zachytil knoflík Tomových kalhot a byl odhodlaný podělit se o ten vzletný rytmus, který mu svíral krk zrychleným dechem a zastavil jeho hlas, ačkoliv míra jeho polibků byla dostatečným vyjádřením. Pomalu Toma vytáhl z kalhot, fascinovaný tím hedvábným závažím ve své dlani, a ukázal mu, jak dobře se tu lekci naučil. Tomův dech se brzy vyrovnal tomu jeho, a oni se líbali a zrychlovali, šílení v tom sdíleném propletenci touhy. „Prosím…“ Výdech vyklouzl z jeho rtů, jak horečnatě nakláněl své boky proti pohybům Tomovy ruky. Jeho vlastní tempo, jak si uvědomil, zpomalilo, a tak to rychle napravil.

Pohybovali se jeden proti druhému, drsně a zuřivě, jejich těla do sebe narážela, vyrovnávala se v naléhavosti a zhušťující se váze sexu. Tom jej znovu líbal, něčeho se od něj dožadoval, nakláněl se k němu, rychle se pohyboval a z hloubek z něj vytáhl něco zářivého a třpytivého.

Bill se odtáhl s očima široce rozevřenýma, a vše, co mohl vidět, byl Tom. Vykřikl, a Tom jej políbil na krk, na citlivý bod za jeho uchem a otíral se mu o tvář. Když vyvrcholil, bylo to v bouřlivém návalu, až se cítil jako ve stavu beztíže, bez ukotvení, dokud nedorazil zpátky směrem k Tomovým ústům, jež jej dovedly na břeh. O chvíli později Tom proti němu ztuhnul.

Na nočním stolku byly kapesníčky a Tom je štědře využil, zatímco Bill ležel proti němu, vláčný, a užíval si ten smyslný pocit, který se šířil jeho tělem. Tíže se vypařila a zanechala jej volného a příjemně překvapeného. Otočili se a vrtěli, dokud jej Tom neobjal zezadu, přehodil Billovi jeho vlasy přes rameno a omotal kolem něj paži.

„Nechoď,“ zašeptal Tom a olíznul jej na zadní straně krku. „Já nechci, abys už šel.“

„Já to taky nechci,“ zašeptal Bill nazpět, zatahal za ruku, která jej objímala, a přitiskl se zády k Tomovu tělu. Cítil se prostopášně a byl s tím naprosto v pohodě.

„Tak nechoď,“ řekl Tom.

„No.“ Bill se zavrtěl, zabručel, a otočil se s pomocí Tomových dlaní. Leželi k sobě čelem. „Už jsem říkal, že zůstanu na večeři, víš.“

„Zůstaň přes noc,“ odpověděl Tom a pomalu jej políbil, svými ústy se na těch jeho držel, jako by si chtěl zapamatovat jejich tvar.

„A do školy si vezmu pracovní oblečení…“ Bill zavřel oči a šťouchnul do Toma, nosem přejel po jeho, než znovu vyhledal jeho rty.

„Můžeš si půjčit jedno z mých triček,“ řekl Tom lenivě, rukama sklouzl níž, pak se přetočil na záda a stáhl si Billa na sebe. „Hmm?“

Popravdě, Bill se nikdy necítil ve svém životě pohodlněji, více sexy… nijak netoužil se toho pocitu vzdát. Kdyby to věděl, kdyby udělal některé věci jinak, tyhle myšlenky se mu honily hlavou; zarazil je. Čekal. Teď byl prostě ten správný čas.

„Zůstanu,“ souhlasil.

***

V bytě byla rozsvícená světla, když se vynořili z ticha a temna Tomova pokoje. „Hej, kdo tady je?“ Zavolal Tom, pak se natáhnul dozadu pro Billovu ruku a užíval si ten pocit uspokojení. Přivedl Billa k vrcholu a nejen, že Bill nevyšiloval, zdál se být více než spokojený v Tomově náručí s hlavou zavrtanou do Tomova ramene, když si poté krátce zdřímli.

Bill se coural za ním a vlasy si přehodil přes rameno. Na sobě měl Tomovo starší bílé tričko, jedno z těch, jež byla až ´příliš těsná´ na Tomovy standardy, zakoupená Tomovou nevlastní matkou, a tím pádem byla pro Billa v té správné velikosti.

Už spolu prodiskutovali logistiku následujícího dne. Tom Billa odveze domů, aby si vyzvedl náhradní oblečení, jak do práce, tak i do školy, a pak pojedou společně do práce. Tomova směna začínala jen o půl hodiny později, a vždycky tady byly nějaké domácí úkoly, na kterých bylo třeba pracovat.

„Lisa,“ ozval se povědomý alt, „a Brandon. Jste vy dva decentně oblečení?“

Tom namáhal svůj mozek, ale vše, co si pamatoval, byla Billova ústa pohybující se proti těm jeho. Vážně dělali takový hluk? „Ha ha,“ řekl suše, když vešli z chodby do kuchyně. „Tak hlasití jsme nebyli.“

„Bille, ty se červenáš?“ Zvolala Lisa, tvářila se přitom potěšeně. „Dělala jsem si legraci.“

„Nech je být,“ řekl Brandon a natáhl se pro telefon. „Hej, jedli jste něco? Přemýšlel jsem, že bychom si objednali pizzu, mohli bychom objednat dvě.“

„Jednu pro tebe, a jednu pro nás ostatní,“ souhlasil Tom, pustil Billovu ruku a přešel k pultu. „Večeře a film zní dobře.“

„Co, žádná návštěva klubů?“ Zeptala se Lisa a oba si je prohlížela. Prohlédla si Billa od hlavy až k patě a zazubila se.

Bill sklopil hlavu, pak jí zazubení oplatil a rozešel se k lednici. „Zítra máme práci, nebuď hloupá.“

„A to nemluvím o přednáškách,“ dodal Tom.

Lisa protáhla obličej. „Ach, a kdy ti to zabránilo v obchůzce klubů? Alespoň ty přednášky.“

Tom poslal pohled směrem k Billovi. „Myslím, že něco takového nebudeme dělat moc často,“ řekl pochybovačně.

„Já bych rád,“ promluvil Bill nečekaně, hodil po něm colu a jednu si vytáhl i pro sebe. „Totiž, s tebou. Chodil jsem se Sloane a nikdy to nebyla moc velká zábava.“ Tvář měl stále lehce načervenalou. „Nejsem moc velký tanečník, a kromě toho, tancování se Sloane…“

„Pro tebe moc není?“ Doplnil Tom s lehkým úšklebkem.

„Vůbec ne,“ dodal Bill spěšně.

„Okay, takže dvě pizzy?“ Vložil se do toho Brandon s telefonem stále v ruce.

„Co, žádné gurmánské jídlo?“ Zeptal se Tom.

Brandon na něj zamával telefonem. „Moc rád bych tě viděl zkusit něco uvařit. Ne, potřebujeme jít na nákupy, a kromě toho, když si objednáme pizzu, můžeš polovinu zaplatit.“ Lstivě se na něj podíval.

„Já za to zaplatím,“ promluvil Bill.

„Co?“ Tom se zamračil. „To nemusíš…“

„To je okay, já chci,“ řekl Bill a pevně se na něj podíval. „Nemám takové výdaje jako vy, a tento pátek dostaneme výplatu… Mám menší příplatek. Objednej dvě pizzy.“

„Skvělé, myslím, že Papa John má právě teď speciální nabídku,“ řekl Brandon a zmáčkl zrychlenou volbu.

Tom se ušklíbnul. Byly tam přesně tři věci, které do toho telefonu naprogramovali: pizzerie, půjčovna filmů a Alecův bratr.

S daným programem na večer Tom zatáhl Billa na gauč, zatímco Brandon a Lisa se zdrželi v kuchyni. Ve chvíli, kdy se k nim přidali a usadili se na modrém gauči, Bill už prošel celým okruhem programů.

„Nic dobrého tam není,“ prohlásil a hodil ovladač Lise.

Hladce ho chytila. „Mohli bychom tam něco pustit,“ prohlásila a zkoušela filmové programy kabelovky. „Augh, Jean-Claude Van Damme. On pořád točí filmy? To bych si raději zahrála stolní hru.“

„Můžu přinést něco ze své ubohé sbírky DVD,“ navrhl Tom. „Mám tam nějaké akčňáky, nějakou tu komedii…“

„Žádná romantika?“ řekla Lisa s posměškem.

Tom si odfrkl. „Jedna nebo dvě,“ řekl vyhýbavě. Byly to jeho muchlovací filmy, ty, které pustil, když byl byt prázdný a on si do svého pokoje přivedl nějakou holku. Nechtěl tyto vzpomínky spojovat s Billem.

Lisa dál přepínala programy. „Ach, panebože, jestli uvidím Nevěstu na útěku ještě jednou…. Dříve jsem měla Julii Roberts docela ráda.“

„Nic dobrého tam není?“ Zeptal se Brandon a vzal od ní ovladač.

„Myslím, že na tom už jsme se shodli,“ řekla Lisa a šťouchla do něj. „Jak dlouho bude trvat, než dorazí pizza?“

„Dvacet minut,“ řekl Brandon nepřítomně.

Lisa vzdychla. „Hádám, že budeme přepínat programy, dokud nedorazí, pokud se nestane nějaký zázrak.“

Tom sevřel Billovu ruku, když se druhý mladík připravoval zvednout z gauče. „Kam jdeš?“

„Musím si vzít svou peněženku,“ odpověděl Bill a zatahal za své prsty. Usmál se. „Hned se vrátím.“

„Roztomilé,“ zavrkala Lisa v tu samou chvíli, kdy Brandon pronesl: „´Výkřik´ tě nic nenaučil?“

Bill na ně mávnul rukou a vyšel z místnosti. „Jo, a přežijí jen panny a panicové, hádám, že máme všichni problém.“

Lisa se s jasným a spekulativním pohledem otočila na Toma.

„Mlč,“ zamumlal Tom, aby tak předešel jakémukoliv jejímu komentáři. „To záleží na tvé definici.“

Vědoucně se na něj usmála a jednoduše řekla: „Takže Julia Roberts… sexy, nebo ne?“

„Ne,“ řekl Brandon okamžitě a pocuchal jí vlasy. „Ty jsi pro mě jediná sexy zrzka.“

„Diplomatické,“ posmíval se Tom. Odložil svou colu a krátce zatoužil po pivu, ale zase, pít v neděli nebyl nikdy ten nejlepší nápad.

„Oh, a co ty, ty bisexuále?“ Střelil Brandon humorně zpátky. „Tvůj vkus na holky míří…“

„Rozhodně nemíří na takové jako Julia Roberts,“ řekl Tom a vrtěl přitom hlavou. On byl na štíhlé a plošší, trochu nedbalejší a uhlazenější, na hranici androgynie. Znovu krátce pomyslel na Sloane, která rozhodně byla dost roztomilá na to, aby byla herečka. „Ne, Julia má moc velké zuby. Není sexy.“

„Je to taková holka od vedle,“ přidal se Bill a usadil se na gauč vedle Toma, zatímco odhodil peněženku na stůl. „Sesterský typ, ne sexy.“

Brandon mu poslal pobavený pohled. „Co ty o tom víš?“ Vyzval ho. „Neexistujou žádné holky, které by ti připadaly sexy, nebo jo?“

„Některé věci překračují bariéry orientace,“ řekl Bill, potřásl hlavou, zatímco vklouzl rukou kolem Tomova těla. „Jako Sarah Michelle Gellar.“

„Cože?“ Zvolal Tom a zůstal na něj zírat.

„Do ní bych šel,“ řekl Bill s rozhodným přikývnutím.

Všichni se rozesmáli. Tom se s pochechtáváním opřel o Billovo rameno. „Možná je v tobě taky malý kousek bisexuála,“ zamumlal.

Bill se na něj zlomyslně ušklíbnul. „Na to bych mohl něco říct, ale neřeknu.“

„Ale ne, ne ´Billy Madison´!“ Vykřikla Lisa, popadla konec ovladače a pokusila se ho vybojovat. „Vypni to… ne, přestaň!“

„Co, to bys radši sledovala místní zprávy?“

Tom přiložil rty k Billovu uchu. „Všechno má svůj čas,“ zamumlal a položil ruku na Billovo koleno. „Sarah Michelle Gellar?“

„No jasně, ale musela by na mně jezdit.“

„Dívala by ses radši na ´Nevěstu na útěku´?“ Naléhal Brandon a držel ovladač z jejího dosahu. „No tak, alespoň je ta holka u Billyho Madisona více sexy…“

Dveře se s bouchnutím otevřely a Tom reflexivně stiskl Billovo koleno. Nebyl to však Jack, kdo vešel dovnitř, byl to Alec s širokým úšklebkem na tváři. Pod paží měl zastrčenou igelitku. „Tráva a filmy z půjčovny… díky, Tome!“

„Panebože,“ zamumlal Tom, a pak řekl hlasitěji, „nevím, kdo to je… Nemám tušení, o čem to mluví.“

Brandon a Lisa mezi nimi skákali pohledem. „O co jde?“ Pronesla Lisa jako první.

„Vymámil jsem z Jaye dvacet babek!“ Řekl Alec pyšně, odložil všechny filmy na stůl a zamířil ke třetímu gauči. „Už dávno jsem se s ním vsadil, že tady Kaulitz není heterák. Takže, kdo se chce dívat na Austin Powers a zhulit se? A kdo mě nakrmí?“

„Beru Austin Powers,“ souhlasil Tom, „ale myslím, že sjet se budeš muset sám.“ Pohlédl na Lisu a svého kamaráda.

„No já nevím, možná si párkrát potáhnu,“ řekla Lisa.

Bill zamumlal: „Ještě, že jsme objednali dvě pizzy.“

***

Prsty mu jemně projížděly skrz vlasy. Bill se přisunul blíž k teplu vedle něj, přitom ze sebe dostal cosi ospalého a jen napůl vědomého. „Ne,“ protestoval proti probuzení. „Ještě chvilku…“

Tomovy rty mu přejely přes obočí. „No tak, nechci tě nést, pokud nebudu muset.“

Bill otevřel oči. „Já jsem usnul?“

„Ke konci ´Špiona, který mě vojel´,“ odpověděl Tom, zněl přitom pobaveně. „Můžeš spát o hodné dýl, v posteli.“ Silné paže se zasunuly pod něj a zvedly jej z gauče přímo do Tomovy náruče.

„Mmm…“ Bill nijak neprotestoval. Byl až příliš unavený na to, aby myslel, natož odolával. Plně otevřel obě oči a rozhlédl se. Prázdné krabice od pizzy byly pryč, a stejně tak Brandon, Lisa a Alec. Někdo vypnul televizi a ve skleněném popelníku na stole leželo několik ohořelých zápalek. „Cítím se legračně… ne legračně, jako ha ha, ale legračně divně…“

Tom jej podpíral paží. „To je tou trávou. Hulili dost na to, aby ses sjel z druhé ruky, pokud ses kolem toho nikdy dřív nepohyboval.“

„A ty?“ Zamumlal Bill ospale.

„Trochu jsem do toho fušoval,“ odpověděl Tom. „Na střední škole. Skončil jsem s tím, nic to se mnou nedělá.“

„Hmm,“ pronesl Bill jako odpověď. Cestou po chodbě se díval na zavřené dveře. „Ještě, že se neukázal Jack.“

„Má další místa, na kterých přespává,“ řekl Tom. „Pořád doufáme, že se přesune nadobro a nechá nám tak v bytě volné místo.“

S Tomem vedoucím jej do postele a s ospalou a omámenou myslí Billa ani nenapadlo pomyslet na rodiče nebo telefonát. Jeho mysl byla úplně prázdná. Jako ve snu si sundal Tomovo půjčené tričko, a nakonec zůstal jen v boxerkách.

„Tady,“ řekl mu Tom a přitiskl mu k hrudi pyžamové kalhoty.

Bill je reflexivně sevřel. „Co, žádné postelové hrátky?“ Řekl a zkolaboval na okraj postele. Pálily jej oči a hlavu měl jako z olova.

„Už jsi vzhůru?“ Zeptal se Tom a naklonil se k němu, zkroutil dlaň kolem jeho zátylku a přitáhl si jeho hlavu pro polibek.

Billovi se zatočila hlava. „Můžu být,“ trval na svém.

„Dobře,“ zabroukal Tom a vyšplhal se na postel vedle něj, než jej začal líbat na čelist a krk.

Z vedlejšího pokoje se ozvalo pravidelné dunění, a poté ženské vyjeknutí, následované mužským smíchem.

Bill se otočil čelem k Tomovi, který se zubil.

„To mi znělo jako výzva,“ řekl Bill a převzal iniciativu a Tomovu tvář – do svých rukou. V čem se jim nedostávalo na hlasitosti, tam to rozhodně mohli dohnat svým nadšením… Bill věděl, že jeho první ochutnávka intimností jej udělala hladovým po více s Tomem.

autor: fyredancer