From the inside out 30. (1/2)

Ve chvíli, kdy Bill zaparkoval na příjezdové cestě svého domova, už padla tma. Vyhlídka na domácí úkoly byla dávno pryč a on se cítil dobře, dokonce spokojeně, jen s občasným pocitem, že se svou nově objevenou svobodou zachází trochu daleko. Jakmile se Tom oblékl do volných kožených kalhot a trička se stříbrným vzorem, oba vzali svá auta a zamířili do domu Trümperů, aby mohli hned poté zamířit do klubu. Bill za sebou zabouchnul dveře a opřel se o ně, čekal na Toma a přemýšlel, jak je to dokonalý příklad jeho svědomitosti a utlačenosti, když nedokázal udržet své myšlenky od domácích úkolů, dokonce ani když k němu kráčel ten nádherný kluk a před nimi byl celý večer. Rozhlédl se po ulici a dál na průmyslovou oblast v dáli a usmál se, když se Tom přiblížil s rukama v kapsách.

„Nejsem si jistý, jestli bych měl jít dovnitř s tebou,“ řekl Tom a jednou rukou si promnul krk.

„O čem to mluvíš?“ Bill se natáhl pro jeho ruku, popadl jej za zápěstí a nepustil, dokud nestáli těsně u sebe.

„No, tvoje máma,“ řekl upřímně. „Vím, že jsem řekl, že půjdu s tebou… možná se i setkám s jednou nebo dvěma sestrami, které jsem ještě neviděl… ale opravdu si myslíš, že nás tvoje máma nechá odejít a neudělá scénu, když tam budu? Nebude mít radost, zvlášť když jí řekneš, že jdeš zase ven a zítra je škola. Pokud zůstanu tady…“

„Jasně,“ řekl Bill neochotně. „Asi jo…“

„Hej.“ Tom se naklonil a políbil ho na rty. „Mysli na to takhle, nejspíš se ven dostaneš rychleji, když tak nebudu. Myslíš, že bych tě nechal se jen tak nerušeně svlíkat?“

„Jasně,“ zopakoval Bill, políbil ho nazpět a nedobrovolně se zašklebil. S neochotou se otočil a pustil Tomovu ruku. Když se po cestě ke dveřím ohlédl, Tom už mířil zpátky do auta.

„Nezapomeň si vzít něco, co vypadá jako klubový outfit!“ Zavolal za ním Tom a zvedl ruku.

Ach. Bill konsternovaně zíral na příjezdovou cestu. „Klubový outfit?“ zopakoval, a otevřel dveře. V duchu se probíral obsahem svého šatníku. Trička a spousta dalších věcí, které mu jeho máma koupila v Abercrombie a Fitch a tak dále. Neměl ve skříni nic, co by i vzdáleně připomínalo kůži, ani cokoliv lesklého. Možná by si mohl něco půjčit od Angie.

Claire ho přivítala v okamžiku, kdy se za ním zavřely dveře. „Bille, jsi doma!“

Bill vstoupil do kuchyně, zastrčil si vlasy za ucho a usmál se. „Ahoj…“

„Zmeškal jsi večeři,“ řekla mu, přistoupila k němu s utěrkou v ruce a tázavým pohledem.

„To je v pohodě, dáme si někde večeři s Tomem,“ ujistil ji Bill a otočil se, jakmile spatřil, jak sevřela rty.

Výrazné cinkání příborů v dřezu mu jasně povědělo její názor, když se vrátila k mytí nádobí. „Bille… Nelíbí se mi, že trávíš tak moc času mimo domov.“

Bill se rozhlédl po kuchyni. Někdo už uklidil, nádobí bylo v dřezu, stůl byl uklizený a ubrus čistý. Jediným důkazem proběhnuté večeře byl úhledný stoh krabiček tupperware na lince. Překřížil ruce. „Je mi líto, že se ti to nelíbí. Chceš, abych se přestal vídat s Tomem?“

Claire se ohlédla přes rameno. „Ty… Já, ehm, ne – Bille, to jsem neřekla.“

„Okay,“ řekl Bill tiše a přikývl. „Jdu se nahoru převlíknout, pak jdeme do klubu.“

„COŽE!?“

Bill couvnul, smál se poskočení o celou oktávu v jejím hlase a nechal kuchyňské dveře daleko za sebou.

Nahoře byl podroben útoku z obou stran dvěma sestrami ještě předtím, než došel do svého pokoje. „Bille, jsi doma na noc?“ „Bille, máma je na válečné stezce, dávej bacha-“ „Aspoň že jsi přivezl auto, totiž, pořád o tom mluvila a já jsem si začínala dělat starosti-“ „Slyšela jsem, jak říkala tátovi, že si koleduješ o domácí vězení!“

„Vážně?“ Přerušil je Bill a popadl Morgan za ramena. „Domácí vězení? Myslím, že na to už jsem trochu starý.“

„Přesně to jsem řekla,“ odpověděla Angie a naklonila hlavu. „Co se děje, Bille?“

„Nezáleží na tom, jestli je máma na válečné stezce, já jdu ven,“ řekl Bill s úsměvem. Podíval se z jedné sestry na druhou. „Ehm, Angie? Co by sis vzala na sebe do klubu, kdybys byla mnou?“

Angie se na něj podívala rozhořčeně. „Ach, Bille,“ řekla a protočila oči. Popadla ho za paži. „Pojď se mnou, drahý bratře. Mám nějaké… páni, nikdy jsem ani nepomyslela, že tohle řeknu, mám nějaké oblečení, které by na tobě vypadalo skvěle. Co má na sobě Tom?“

„Můžu jít s vámi?“ Zeptala se Morgan dychtivě.

***

Dveře od auta se otevřely a na sedadlo spolujezdce vklouzla postava v černém a stříbrném s dlouhými, rozpuštěnými tmavými vlasy.

„Hej – páni!“ Zvolal Tom obdivně. Stříbrné džíny se vzorkem hadí kůže a béžový provázkový top pod zcela průhlednou černou košilí. Tomovy oči cestovaly po Billově těle až k jeho oválné tváři lemované tmavými vlasy – silné oční linky a tmavé stíny způsobily, že jeho velké oči vypadaly ještě větší a… bylo tohle… Tom se naklonil mezi prostor mezi nimi a zachytil Billovy rty svými vlastními. S nadšením je okusoval a nakonec neochotně pustil. „Lesk na rty. Ehm, broskev?“

„Slibuješ, že se nebudeš smát?“ Zašeptal Bill proti jeho rtům. „Tohle je oblečení mé sestry.“

Tom potlačil vyprsknutí, znovu Billa políbil, a pak zařadil. „Pojďme do klubu, máš na to to správné oblečení.“ Své poznámky na dívčí oblečení si nechal pro sebe. Někdo jako Bill mohl tu hranici překročit a prošlo mu to už na základě jeho samotného vzhledu.

***

Interiér klubu byl nacpaný tančícími postavami na parketě i ve dvou odpočinkových prostorách, kde se volně pohybovaly drinky. Barevné světelné paprsky z reflektorů na stropě se vznášely po místnosti a ukazovaly záblesky napjatého břicha nebo obnaženého hrdla osvíceného neonem, než se přesunuly z jednoho těla na druhé. Tvrdý a hlasitý nekončící rytmus podtrhoval naléhavost tanečníků a nastavoval tempo, podle kterého se všichni pohybovali.

Na okraji tanečního parketu pod schody do patra ve stínu tančily dvě volně propletené postavy. Bill držel svou paži kolem Tomova pasu a opouštěl své tělo ve prospěch rytmu, který jím projížděl jako elektrický proud. Tom měl ruku na jeho zátylku, cestovala z krku na rameno a zase zpátky. Na Tomových vlasech se zachytily třpytky z okamžiku, kdy někdo v patře otočil hadici směrem na taneční parket a vypustil na všechny třpytivé částečky.

Tom se naklonil dopředu s ústy u jeho ucha. „Máš žízeň?“ Bylo to, jako by promluvil kolem hudby, přímo v jeho hlavě.

„Jo,“ řekl Bill s úsměvem, „ale rozhodně si nemyslím, že ji uhasí alkohol.“

Tom mu věnoval smyslný úšklebek. „Musím čůrat… tak co kdybychom se zastavili u baru, a počkáš tam na mě?“

„Okouzlující. No, když musíš…“

Protáhli se davem ruku v ruce. Na pondělní noc bylo to místo nacpané k prasknutí – nebo by možná neměl být překvapný, Bill neměl žádné znalosti typických zákonitostí místních klubů. Rytmus se změnil na něco dalšího, uvolněnějšího a elektronického. Bill už téměř začínal být necitlivý ke všem těm rukám otírajícím se o jeho tělo, skrz jeho vlasy, chytajících jej za bok, nebo dokonce občas za zadek. Přitiskl se k Tomovu boku a pokoušel se neposkočit pokaždé jako nervózní panic, když se k němu ty obdivné ruce natáhly.

„Počkej tady,“ řekl mu Tom do vlasů a tentokrát ruce, které se jej dotkly, patřily jeho příteli. „Objednám drinky, až se vrátím.“

Bill se do toho doteku naklonil, usmál se a přilepil se k baru, aby ohlídal prázdný prostor vedle sebe. Bylo dobře, že Tom chtěl, aby na něj počkal. Bill se cítil až příliš mladý, když se i jen podíval na barmany, ale Tom měl v sobě takový ten druh sebevědomí – a mužskou krásu – díky čemuž mu muži za barem dávali pokoj, pokud šlo o objednávání drinků.

Přejel rukou po svém boku a průhledné černé košili, kterou mu zapůjčila Angie. Nepřekvapilo ho, že jeho sestra vlastní klubové vybavení; co ho překvapilo, byla její ochota mu ho půjčit. Když ho chytila za ramena a otočil k zrcadlu, Bill na svůj odraz jen dlouze zíral, oněměle.

„Krásný,“ oznámila Angie triumfálně, zatímco Bill stále zíral na to éterické stvoření v zrcadle. Znovu uvažoval, jestli přesně takhle jej Tom viděl pořád.

„Úplně sám v tak slibný večer, krasavče?“

Ten hlas mu byl povědomý, i když tón toho hlasu ne. Bill se vykroutil z paže, která mu nečekaně vklouzla kolem pasu.

„Čekám na svého přítele,“ odpověděl chladně, odhrnul si své dlouhé vlasy a zalapal po dechu. „A-Aarone?“

Vedle něj u baru postávala nečekaná postava. Aaron Fosmark, oblečený do černé a zelené, zatímco mu kaštanové vlasy padaly do očí, se opíral o bar s cigaretou v jedné ruce. „Dlouho jsme se neviděli, Trümpere.“ Temné oči si jej prohlížely od hlavy až k patě, až se Bill cítil méně sexy a více jako nějaké jídlo ve výloze. „Vypadáš dobře. Moc dobře. Hádám, že už se Kaulitzovi konečně podařilo roztáhnout ti nohy?“

Bill měl pocit, jako by se topil v mělké vodě, a snažil se vylovit nějakou odpověď. „A-Aarone, co tady-“ To, co chtěl říct, bylo ´jsi nechutný´.

„Co tady dělám?“ Doplnil Aaron hladce, nedbale zamával cigaretou, a pak z ní potáhnul. Bez mrknutí oka se na Billa zadíval. „Záleží na tom?“

Někdo dnes večer dostal padáka, ta znecitlivující myšlenka se vtírala do Billovy mysli. Zvedl si ruku k vlasům, uhladil si je a podíval se na třpytky, které z něj přitom padaly. Chtěl couvnout, ale za ním stálo něčí pevné tělo a přímo před ním Aaron. „Co chceš?“

„Co třeba tanec?“ Zeptal se Aaron náhle velmi blízko. Jeho dech ovanul Billovu tvář, ostrý a alkoholový. „Nebo… bys místo toho raději drink?“

On tě chtěl, ty malý poustevníku. Najednou mu došlo, že Aaron je hezký, ačkoliv si toho měl zřejmě všimnout už dávno. Jeho oči však byly od začátku upřeny Tomovým směrem, ať už si to tenkrát uvědomoval, nebo ne. „Je mi líto,“ řekl Bill na rovinu. Nezáleželo mu na tom, jestli byl vyhozen, ten pocit se v něm rozzářil rychle a bezohledně. Už nemusel být uvězněn tou osobou, kterou dřív býval.

Ustoupil stranou.

Ruka jej popadla za paži, prsty se do něj zaryly s bolestivou silou. Aaron mu byl znovu tváří v tvář a kolem nich se mísila vůně jeho kolínské a vodky. „Jsi nádherný,“ řekl náhle. „Opravdu nádherný. Proč to muselo být takhle?“

„Pusť mě,“ řekl Bill, zvedal se v něm vztek. Vytrhl se z Aaronova sevření. Možná byl hezký, ale pořád byl kluk. „Podívej, nevím, co tady děláš, ale já odcházím.“

„To si myslíš, jo?“ Ruce teď sevřely obě jeho paže, pevně v blízkosti jeho lokte. „No tak, jen jeden tanec, to tě nezabije…“

„Nech mě, kurva, JÍT!“

Bill se odtrhl, tváře mu zahořely nahromaděnou frustrací a návalem adrenalinu. Zazíral na Aarona, který na něj zazíral nazpět.

„Hej, obtěžuje tě ten chlap?“ Starší muž, v těsné černé košili, která se jen sotva natahovala přes kopce působivých svalů, se zastavil vedle Billa a skákal mezi nimi pohledem.

„Není tady žádný problém,“ řekl Aaron a podíval se na něj s úšklebkem. „Nic, za co by stálo bojovat.“ Otočil se a zmizel v davu za barem.

„Jsi v pohodě?“ Zopakoval muž a dvakrát si Billa prohlédl – nejprve s obavami, pak uznale.

„Je mi fajn,“ Bill se odvrátil a projel si vlasy rukou, která nebyla tak úplně v klidu. Podíval se směrem, kudy zmizel Tom – zřejmě k záchodům, jak předpokládal – a pak zpátky ke svému zachránci se zdvořilým úsměvem. „Díky.“

Muž odpověděl, „Kdykoliv,“ a pokračoval dál s krátkým, upřímným úsměvem.

Bill se otočil zpátky k pultu a oběma rukama se o něj opřel. Tvář měl stále horkou. Aaron byl opilý. Někdo byl vyhozen, nebo hůř. Kdyby byl dnes večer doma, obdržel by z obchodu telefonát?

Kolem jeho pasu se zezadu omotaly paže a přitáhly si jej k tělu za ním, a Bill se na okamžik napjal a trhnul sebou. Když rty vyhledaly jeho krk, uvolnil se v Tomově náruči a vrátil se mu pocit lehkosti.

„Hej,“ zvolal Tom a Bill se v jeho náruči otočil. „Až moc lidí tě chytá za zadek? Neměl jsem tě nechat o samotě, jsi neodolatelný…“

Bill se přitiskl k jeho rtům. „Neměl bys mě nechávat o samotě. Ale můj zadek je celý jen tvůj.“ Byl tam až příliš velký hluk, odůvodňoval si, na to, aby se pokusil Tomovi osvětlit podrobnosti znepokojujícího setkání, které právě měl. Ten nepříjemný pohled na Aarona v klubu, na Aarona vedle něj a tlačícího se blízko… chtěl jen zapomenout.

„Drinky?“ Nabídl Tom, pak se opřel jednou rukou o bar.

Nad barem se třpytilo silné světlo tříštící se na milion kousků zrcadly a lahvemi na položkách za pultem. Bill očima přejížděl celý klub, přecházel přes neosobní a obdivné pohledy, rozhlížel se po jedné tváři, po ničem určitém. Tomova paže byla jako kotva kolem jeho pasu, pro teď jej držela při zemi. Hudba se opět změnila, vklouzla do zběsilých rytmů. Bill se pohnul, narazil bokem do Toma a pohupoval se z nohy na nohu, jak si užíval pulzující rytmus.

„Chci tancovat,“ řekl impulzivně a znovu se přitiskl bokem k Tomovi. Rytmus mu procházel svaly a kostmi. Paže kolem jeho pasu se zpevnila.

„Pak“ – Tom mu podal skleničku – „vypij svůj drink a hned se tam vrátíme.“

První lok mu nešel do hlavy, ani druhý nebo třetí. Na dně skleničky se však kymácel v kruhu Tomových paží z více než jen z hudby, která mu kroužila v hlavě. Rty se přitiskly k jeho spánku a ruka mu vzala prázdnou skleničku. Bill se otočil a přitiskl rty na Tomovo hrdlo.

„Whoa.“ Tom našel rovnováhu a pak jeho ústa vyhledala Billova. Tom jej přitiskl k baru, políbil jej tvrději a sdílel mezi nimi tu hořkosladkou chuť likéru.

Bill se k němu přitiskl blíž, nalepil se na Toma a rukou mu zajel pod tričko. Jazykem přejížděl po Tomových rtech a cítil, jak Tomovy ruce opouštějí pult a popadly ho za zadek. „Mmm…“ Obě ruce zajely pod Tomovo tričko… a jeho zápěstí byla zachycena a držena, když od něj Tom odtrhl ústa.

„Bille -„

„Nepřestávej.“ Bill znovu zamířil pro jeho rty.

Tom pozvedl obočí a přitiskl mu prsty na rty. „Klub? Bille?“

Hudba kolem nich pulzovala v rychlém srdečním rytmu. „Ach.“ Bill se o něj opřel a cítil, jak rudne. „Bože, jsi tak žhavý.“ Bylo to tím drinkem, nebo jednoduše Tomovým žárem, který jej přiměl zapomenout na vše, co je obklopovalo?

Ruka mu opět sklouzla na křivku jeho zadku. Bill vzdychl a vzhlédl.

„Měl by ses někdy zkontrolovat v zrcadle. Takže, chceš tancovat?“

„Mmm.“ Bill se naklonil, užíval si chuť těch rtů, které tak moc chtěl. „Raději bych šel domů a-„

Tom se zazubil a přiblížil se k jeho uchu. „No, mohli bychom…“

Hudba se znovu změnila, elektronická kaskáda se přeměnila na mnohem silnější pulzování, které rozvlnilo celý dav. Bill si pomyslel, že jeho hlava je trochu jasnější, naklonil se ke svému příteli a zašeptal „Pojďme tančit.“

„Tvé přání je mým rozkazem.“ Tom se stáhl a jeho hnědé oči jej intenzivně přejely. Rty se mu zkroutily do slabého úsměvu. Propletl dohromady jejich prsty a spolu se pohybovali plným klubem až na okraj tanečního parketu.

Z rohového stolu za barem temné oči sledovaly, jak se oba milenci pohybují v objetí hudby a v sobě navzájem.

autor: fyredancer