Mannequin 7.

autor: Buyyouadrank

Nejdřív všechno

Dny plynuly a plynuly. Tom si zvykl probouzet se s jednou nebo dvěma ztuhlými končetinami, protože Bill obvykle spal částečně na něm. Nikdy mu to však nevadilo, a nevadilo mu ani to, že dál musí odpovídat na otázky o zdánlivě nesmyslných věcech. Jediné, co mu vadilo, byl pohled na plastovou skvrnu na Billově krku. Několikrát se ráno probudil s rukama obtočenýma kolem druhého chlapce, s tváří zabořenou do chladného plastu, což bylo vždycky drsné probuzení, krutá kontrola reality.
Než se nadáli, přiblížil se večer Corininy narozeninové oslavy, což bylo asi tři týdny potom, co na ni narazili v parku, a Bill tiskl Tomovu ruku, když procházeli čtvrtí.

„Všechny ty domy jsou tak pěkné,“ řekl Bill v úžasu. „Ty jsi bydlel tady? Vedle Coriny?“
„Jo. Ale to jsme tu bydleli ještě s mým tátou. Když se naši rozvedli, přestěhovali jsme se s mámou do mnohem menšího domu.“
„To s tvými rodiči mě mrzí,“ zamumlal Bill. Venku byla tma, ale ulice zůstávaly osvětlené díky jasným světlům vycházejícím z domů. Tom se podíval na oblohu a zamrkal; měsíc byl téměř v úplňku až na malý kousek, který ještě chyběl.
„To je dobrý,“ odpověděl Tom nepřítomně. S hrůzou se díval na měsíc a věděl, že už nemají moc času. Zbývalo jim jen pár dní a Tom si instinktivně přitáhl Billa blíž k sobě. „Asi se k sobě nehodili,“ řekl.
„A jak to má s tvým nevlastním otcem? Hodí se k sobě?“
„Jo, jsou v pohodě.“
„To je celý? Prostě jen v pohodě?“
„Já nevím, Bille,“ povzdechl si Tom. Chybělo pár domů a už byli na večírku. „Vycházejí spolu skvěle a tak, ale nevím, jestli jsou spřízněné duše. Když se nad tím zamyslíš, tak lásku a štěstí můžeš najít u spousty lidí.“

„Cože? Jak tohle můžeš říct?“ Nakrčil Bill čelo a nevěřícně se na Toma zadíval.
„Nemyslím si, že existuje jen jeden člověk, který je pro tebe ten pravý. Moje máma mohla být šťastná s mým tátou, kdyby udělala kompromis. S Gordonem je šťastná, ale já můžu jmenovat další tři muže, které si mohla vzít a byla by s nimi šťastná taky.“
„Ty si nemyslíš, že každý má jen jednu pravou lásku?“
„Samozřejmě že ne! Kdyby to tak bylo, nikdo by se nikdy nezamiloval. Co když se dva lidi k sobě dokonale hodí, ale žijí v různých zemích? Znamená to teda, že osud a štěstí řídí naše životy víc než cokoli jinýho? Myslím, že ne.
Bill se kousl do rtu a zadíval se na asfalt pod sebou, přemýšleje o tom, co právě blonďák řekl. Své prokletí snášel s vírou, že pro něj existuje jen jedna perfektní osoba, kterou najde během jednoho ze svých oživnutí. Vždycky čekal na tu pravou, ale jestli je pravda, co Tom řekl, pak jen marnil čas.
Jakékoli další úvahy na toto téma zavrhl, když se blížili k největšímu domu v ulici. Byl oplocený a Bill slyšel, jak ze dvora duní hlasitá hiphopová hudba.
„Vítej na své první teenagerské party,“ zašklebil se Tom, když strčil do branky a vtáhl dovnitř překvapeného Billa s sebou.

***

Corina měla na zahradě bazén, takže většina účastníků večírku byla polonahá. Desítky štíhlých i silnějších dívek v bikinách tančily do rytmu provokativní hudby a některé z nich se dokonce bezostyšně otíraly o některé z kluků na večírku.
„Panebože,“ Bill zrudl a zakryl si oči, když se dvě dívky chytily a začaly se líbat. Několik kluků se shromáždilo kolem nich a začalo divoce jásat.
„O nic nejde,“ zasmál se Tom, kterého víc než pohled na dívky pobavil Billův šok. „Támhle je Corina. Proč jí nejdeš předat dárek?“ Popostrčil Billa kupředu a černovlásek na něj vyplázl jazyk. V ruce svíral lesklou tašku a zamířil k oslavenkyni.
„Ahoj, Bille,“ usmála se na něj Corina a vypadala zdvořile překvapeně, když jí podal dárek. „To jsi nemusel!“
„Všechno nejlepší k narozeninám,“ usmál se Bill strnule. Ohlédl se přes rameno a uviděl Toma, jak se baví s jednou z dívek, které viděli líbat se s jinou dívkou. Zamračil se, když mu dívka položila ruku na rameno a naklonila se těsně k jeho uchu, její rty se zvlnily, když mu řekla něco, co ho rozesmálo.

„Jak se máš?“
„Mám se… dobře,“ řekl Bill roztržitě a stále pozorně sledoval Toma a dívku, přičemž jeho výraz s přibývajícími okamžiky tvrdl.
„Co to máš s krkem?“
To upoutalo Billovu pozornost. Otočil se zpátky ke Corině, nervózně se zasmál a schoval rukou kus plastu.
„To je… to je… alergická reakce!“ Zasmál se Bill přiblble. „Víš co? Mám opravdu žízeň! Můžu se něčeho napít, prosím?“
„Ach… no jasně.“ Corina podezřívavě nakrčila obočí a snažila se mu přes prsty vidět na krk. Pak ukázala za něj. „Pití je támhle.“
„Díky.“ Bill, stále drže ruku na místě, prošel kolem ní a kolem zbytku davu a snažil se nemyslet na svůj krk a na Toma s tou krásnou dívkou, která se obtáčela kolem něj. S povzdechem se přiblížil k prostřenému stolu s mísou plnou ovocného punče a několika plastovými kelímky. Zvedl naběračku, nalil si pití a vypil polovinu kelímku na jeden zátah, přičemž si odfrkl, když ucítil něco hořkého. Zamlaskal a stále cítil sladkou i hořkou chuť. Dospěl k závěru, že jeden drink jeho žízeň neukojil, a nalil si další plný kelímek.

O čtyři nebo pět kelímků později se Bill kymácel ze strany na stranu a přemýšlel, proč všechno vypadá tak rozmazaně. Přistoupilo k němu několik kluků, kteří si zřejmě mysleli, že je žena, a jeden z nich ho požádal o tanec.
„Proč ne?“ Zachichotal se Bill a položil kelímek zpátky na stůl. Málem zakopl o vlastní nohy, ale druhý muž mu to se smíchem pomohl ustát. Ten kluk se jmenoval Lucas; měl husté hnědé vlasy, široká ramena a úsměv posunutý doleva.
Než se nadál, Bill tančil stejně jako ty dívky, které viděl, když poprvé vešel na večírek. Předtím si myslel, že ty holky jsou nestydaté a neslušné, ale teď se zdálo, že ani on s tancem nemá problém.
„Bille? Co to, kurva, děláš?“
Bill a Lucas se otočili a uviděli Toma, který stál za nimi a mračil se.
Lucas se na Billa skepticky podíval. „… Bill?“
„To jsem já,“ zamumlal Bill a znovu se zakymácel, jakmile neměl kolem sebe ty silné paže, které by ho podpíraly.
„Ty jsi kluk?“
„Jo, je to kluk,“ vyhrkl Tom. Lucas se na Billa podíval a vyprskl smíchy, zavrtěl hlavou a odešel zpátky ke svým kamarádům, aby se společně zasmáli tomu, co se právě stalo.

„Zasranej čurák,“ zasyčel Tom a odfrkl si. Otočil se zpátky k Billovi a nakrčil čelo. „Co sis, sakra, myslel, že děláš?“
„Co?“ Zeptal se Bill bezradně a měl pocit, že každou chvíli omdlí. Hlasitá techno skladba, která hrála, jako by se mu v hlavě zesílila a on se do ní začal pohupovat, přestože se sotva držel na nohou.
„Tys toho chlapa objížděl!“ Křičel skoro Tom.
„… Vážně?“
Tom vyhodil ruce do vzduchu připravený to vzdát. Podíval se na Billa, který měl těžce přivřené a nesoustředěné oči, a zasténal. „Ty seš opilej, že jo?“
„… Jsem?“
„Proč jsi, sakra, pil?“ Zakřičel už Tom.
„Já… já jsem pil jenom punč.“
„Kurva! Copak nevíš, že tě punč nakopne?!“
„A jak jsem to měl, sakra, vědět?“ Bill mluvil pomalu a trochu žvanil, ale pořád zněl naštvaně. „Nikdy jsem na žádné párty nebyl, tohle je moje první… kurva, od tý doby, co jsem tě poznal, je všechno, co jsem zažil, poprvé.“

Tom se při těch slovech trochu uvolnil, sledoval Billovu tvář a jeho pohled změkl. Povzdechl si, položil mu ruku kolem ramen a přitáhl si ho k sobě.
Techno písnička skončila a začala hrát pomalejší. Všichni účastníci večírku, většinou ženy, zavýskli a začali si hledat mužské protějšky k tanci. Bill si tiše pobrukoval, přivíral oči, zatímco měl tvář opřenou o Tomovo rameno, lehce se kolíbal a spokojeně si povzdychával.
Tom instinktivně položil druhou ruku Billovi kolem pasu a pohupoval se s ním, zatímco hudba hrála dál. Byl to přinejmenším trapný tanec, protože Tom vedl Billa dokola, zatímco ten byl napůl bezvládný na jeho hrudi.
„Tomi?“
„Hmm?“ Tom položil Billovi ruku na zátylek a zabořil mu prsty do hedvábných černých pramenů.
„Omlouvám se, že jsem tančil s tím klukem.“
„To je v pohodě, Bille.“
„Ty víš, že se mi vůbec nelíbil.“
„To je dobrý.“
„Mám tě rád.“
Bill ta slova vyslovil tak tiše a nezřetelně, že je Tom neslyšel.
„Promiň, že jsem na tebe křičel,“ zamumlal Tom, a ještě více ho sevřel v náručí.
Bill zavřel oči a vydal ze sebe tiché zakňučení, když zavřel víčka tak pevně, až ho bolela.
„Jsem unavený,“ zašeptal černovlásek.
„Zeptám se Coriny, jestli tu můžeme přespat. Myslím, že říkala, že její rodiče jsou mimo město…“
Bill neměl sílu mu říct, že to nemyslel takhle.

***

Než se Tomovi podařilo najít Corinu a získat její svolení, aby mohli přespat v jednom z pokojů pro hosty, Bill odpadl na plastové židli. Tom se na něj podíval, zasmál se a zavrtěl hlavou. Vzal Billa do náruče a odnesl ho do domu, přičemž ho překvapilo, že je lehký.
„Tady,“ Corina ho vedla po schodech nahoru a zavedla ho do chodby plné zavřených dveří. Jedny z nich otevřela a gestem ukázala směrem k posteli, přičemž se na Toma vřele usmála. „Omlouvám se za ten punč.“
„To je dobrý,“ zamumlal Tom a přenesl Billa k posteli. Jakmile uslyšel, že se dveře zavřely, povzdechl si, naklonil se dopředu stále s Billem v náručí a položil druhého chlapce na matraci. Sklonil se nad ním, aby mu zvedl hlavu a mohl ji položit na polštář. Neuvědomil si, jak blízko jsou jejich obličeje, dokud neucítil třepotání řas na své tváři. Podíval se dolů a usmál se, když uviděl Billovy karamelové oči, které na něj hleděly.

Bill velmi pomalu zaklonil hlavu, aby byla jeho ústa ve stejné úrovni jako Tomova a vtiskl mu na rty něžný polibek. Byl tak krátký, tak jemný, že si Tom ani nebyl jistý, jestli se to opravdu stalo. Díval se na Billa trochu zmateně, zatímco se na něj černovlásek usmál, než položil hlavu zpátky na polštář a zavřel oči.
Tom, který se předtím skláněl nad druhým chlapcem, se narovnal a žaludek se mu příjemně kroutil. Zvedl ruku k ústům a přemýšlel, jestli se mu to celé jen nezdálo.
Bill vypadal tak nevinně a rty mu zdobil drobný úsměv. Hlavu měl natočenou na stranu, jednu ruku zvednutou, zatímco druhá mu spočívala na břiše. Tmavé vlasy měl rozhozené po polštáři a hrudník se mu neustále zvedal a klesal. Pootevřel ústa a vydechl, než se otočil na bok a upadl do hlubšího spánku.
Tom ho několik minut pozoroval a do reality ho vrátily až zvuky hlasitého šplouchání a křiku lidí, které se nesly místností. Ušklíbl se, zavřel okno a vrátil se na kraj postele. Natáhl se a opatrně sundal Billovi boty, aby ho nevzbudil.

Když Billovi sundal levou botu, sevřelo se mu srdce, když uviděl na kotníku proužek plastu. Ztěžka polkl, nadzvedl lem Billových kalhot a zděsil se, když uviděl ještě více plastových skvrn rozesetých po bledé noze.
Dotkl se toho plastového místa a ucítil chladný tvrdý povrch. Bill se ve spánku pohnul a Tom z něj s povzdechem sundal ruku. Podíval se z okna; obloha byla téměř černá a on přemýšlel, kolik je hodin. Zaplavila ho vlna únavy, přelezl Billa a lehl si vedle něj na postel.
Tom si všiml úhledně složené peřiny u nohou postele, přetáhl ji přes ně oba a otočil se na bok, aby se podíval na Billa. Ten tiše oddechoval a Tom viděl, jak se mu za víčky pohybují oči.
„Zajímalo by mě, o čem se ti zdá,“ zamumlal a položil mu ruku podél krku, přímo na plast. Trhl sebou, když jeho prsty přejely po hladkém povrchu, zavřel oči a držel ruku na místě.
Billovi se zdálo o Tomovi.

autor: Buyyouadrank
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics