autor: Starling011
Jak se jmenuji?
„To byla divoká noc,“ řekl Bill, když uklízeli.
„Jo, ale hodně dýška,“ řekl Tom a zamával mu před obličejem dvackou.
„Kdo ti dal dvacku?“ Zeptal se Bill.
„Ten páreček *Jupíků, kterej jsem právě vyprovodil. Museli být na dovolený nebo něco, protože tak velký dýško by mi žádnej místní nedal, ať už bohatej nebo ne,“ řekl Tom.
„Jsi zlej. To, že ti dali velký dýško, ještě neznamená, že jsou to ‚Jupíci‘,“ řekl Bill.
„Víš vůbec, co znamená ‚Jupíci‘?“ Zeptala se Lucy.
„Jo, je to hrubej výraz označující někoho, kdo je bohatej, mladej a nemá ponětí, jak krutej může být skutečnej svět,“ odpověděl Bill.
„Ty znáš víc divnejch věcí než já,“ řekl Tom.
„Hodně čtu a moje zájmy jsou většinou trochu divný,“ řekl Bill a položil židle na stoly.
„Znamená to, že bych se měl bát, když budu u tebe doma?“ Dobíral si ho Tom.
„Ne, protože už jsem u tebe doma nasbíral vzorky vlasů a začal jsem se svým voodoo rituálem, abych tě očaroval,“ prohlásil Bill velmi monotónním hlasem a s vážnou tváří. Vypadal jako mrtvola a dva páry očí se na něj okamžitě zadívaly, aby zjistily, jestli si dělá legraci. Rozesmálo ho, když se jim ve tvářích objevil strach. „Vaše obličeje byly k popukání. Škoda, že jsem nestihl vytáhnout telefon.“
„Dělal sis srandu, že jo?“ Zeptal se Tom.
„Samozřejmě, že jsem si dělal srandu! Bože, co si o mně myslíš?“ Zeptal se Bill a stále se rozplýval nad jejich obličeji. Lucy zavrtěla hlavou a začala počítat pokladnu.
„Právě jsi mluvil smrtelně vážně,“ řekl Tom a Bill se otočil směrem k židlím, aby se znovu nerozesmál.
„Takže zítra je výplata, chceš hotovost, nebo šek, Wille?“ Zeptala se ho Lucy. Bill nedával pozor a ona musela znovu říct jeho „jméno“ a zopakovat svou otázku.
„Oh, promiň, hotovost by byla jednodušší. Nemám zřízenej bankovní účet ani nic jinýho,“ řekl Bill a Lucy přikývla.
Tom posledních pár dní Billa pozoroval a všiml si, že na svoje jméno nereaguje zrovna přirozeně a někdy mu trvá dva nebo tři pokusy, než vůbec zareaguje. Navíc to nevypadalo, že by byli s Jackem příbuzní. Zdálo se, že Bill většinu času ani nechce být v tomto městě, a nejevil žádné známky smutku, což Tom čekal, když mu Bill vyprávěl o svých rodičích.
Přemýšlel, co Bill vlastně skrývá… nebo před čím se skrývá.
***
„Jak to myslíš, že ho nemůžeš najít?“ Zeptal se muž nebezpečným tónem. Díval se dolů na svou pravou ruku. Bylo brzy ráno; ještě nic neměl, protože jeho neúspěšný zaměstnanec se opět objevil s prázdnýma rukama. V bytě za mužovým naštvaným obličejem se nacházel pěkný byt s rozvrzanou postelí, kde ležely dvě dost sexy prsaté blondýnky. Očividně byly nahé a spaly.
„Myslíme, že opustil město,“ řekl muž, který se tváří v tvář šéfovu hněvu viditelně krčil. Většina lidí se prostě bála vyhazovu, ale když jste pracovali pro pana Blainea, vyhazov pro vás a celou vaši rodinu znamenal popravu v podobě kulky do hlavy z bezprostřední blízkosti.
„Proč by opouštěl město, když tady žije osm milionů lidí, mezi kterejma může jen tak zmizet?“ Zeptal se Blaine. „Mluvil jsi s naším policejním kontaktem?“
„Jo, proto se domníváme, že odjel. Šušká se o přesunu svědků,“ řekl muž.
„Kam ho poslali?“
„Zatím si nejsme jistí, pane. Potřebujeme ještě trochu času, abychom ho našli. Nakonec zavolá domů. To vždycky všichni dělaj. Odposloucháváme telefon jeho matky i jeho lesbickejch kamarádek. Nakonec se ozve,“ řekl druhý muž.
„Fajn, máš čas do konce týdne, než tě odstraním a udělám to sám,“ pohrozil Blaine, než druhému muži zabouchl dveře před nosem a ten se odpotácel dělat další temné a zákeřné věci, které ohrožovaly život jistého Billa Kaulitze.
***
„Wille, pojď si pro svou kočku,“ řekl Tom, když ho kotě hravě chytilo za kotník svými ostrými zoubky a vydalo lehké zavrčení vzadu v krku
„Jen si s ní hezky hraj, Tome, a nebuď slaboch, nemá ani kilo,“ škádlil ho Bill z kuchyně, kde připravoval něco malého k večeři. Připadalo mu divné připravovat večeři, když vycházelo slunce. Ach, ta radost z noční směny.
„Možná je malá, ale je to zákeřná bestie,“ zavolal Tom a opatrně ji sundal ze svého kotníku. Pak zmuchlal papír do kuličky a hodil ho přes celou místnost. Kotě se za ní okamžitě rozběhlo a po chvíli se vrátilo. Vyskočilo na pohovku a začalo papír trhat na kousky. „Will dostane záchvat.“
„Oh, to je taky roztomilý,“ řekl Bill a posadil se mezi kotě a Toma. Kašmír se tvářila velmi spokojeně, když ji Bill drbal za ušima.
„Nesnášíš nepořádek, ale ten od ní je roztomilej,“ řekl Tom, když mu Bill podal talíř.
„Lidi by měli vědět, že nemají dělat nepořádek, proto mě to štve, ale zvířata to nevědí. Prostě dělají to, co je pro ně přirozený. Navíc tenhle obličej by dokázal obměkčit i Satana,“ odpověděl Bill a Tom uznal, že má pravdu tím, že si nacpal do úst velké sousto salátu. „To je nechutný, Tome.“
„Co? Tomu se říká jíst,“ řekl Tom, když polkl.
„Sníst půl talíře na jedno sousto není jíst,“ opravil ho Bill a pokračoval v ukusování mnohem menšího sousta.
„Ne, tomu se říká jíst jako normální člověk, a ne jako holka,“ opáčil Tom hravě. Bill vyplázl jazyk a Tom se vrhl dopředu, aby ho vybídl k polibku. Bill se pokusil protestovat, ale když se snažil uhnout, Tom ho následoval.
„Rozsypeš jídlo po celým gauči,“ řekl Bill a konečně se mu podařilo osvobodit se poté, co Tomovi chvíli polibek oplácel.
„Děláš si moc starostí,“ řekl Tom a Bill protočil očima, než se vrátil k jídlu. Kašmír opustila svou nyní roztrhanou papírovou kouličku, aby ji vyměnila za čerstvé jídlo a vodu, které jí Bill po příchodu domů nachystal.
„Je to součást mýho celkovýho kouzla,“ řekl Bill. O patnáct minut později už umýval nyní prázdné talíře. Naskládal je do stojanu na nádobí a otočil se k Tomovi. „Co?“
„Někdy mi přijdeš tak zvláštní. Bydlím sice v udržovaným domě, ale pořád to matně připomíná staromládenecký byt. Tady to vypadá, jako by tu uklízel nějaký nácek,“ řekl Tom.
„Jsem druhá generace německých Američanů, to ze mě nedělá nácka,“ opáčil Bill a střelil po Tomovi rychlým úsměvem.
„Já taky,“ řekl Tom a na chvíli upustil od tématu Billovy neurózy. „Co budeme dělat o víkendu?“
„Co myslíš tím ‚my‘?“ Zeptal se Bill a pozvedl obočí, zatímco mu Tom přehodil ruku přes hubená ramena a zamířil nahoru za příslibem horké sprchy a stejně horkého Billa přitisknutého k němu v posteli.
„To sis vážně myslel, že s tebou nehodlám strávit víkend?“ Zeptal se Tom, když došel nahoru a čekal, až se Bill ujme vedení. Bill se usmál a otočil se ke své ložnici, která byla stejně čistá a uklizená jako zbytek domu.
„Tak nevím, jaký máš na víkend plány, ale ten můj zahrnuje hlavně spaní,“ odpověděl Bill.
„Možná bych mohl ten plán trochu upravit. Místo spaní můžeme víkend strávit v posteli… spolu,“ řekl Tom poněkud svádivým tónem, než Billa strčil zpátky na postel a vylezl nad něj.
„Proč si myslíš, že na tenhle plán přistoupím?“ Zeptal se Bill a očividně se snažil potlačit úsměv.
„Něco mi říká, že máš opravdovej zájem,“ řekl Tom a přitlačil svůj rozkrok do Billova a s potěšením zjistil, že Billův penis ztvrdl. Bill při tom tlaku lehce zasténal, pobavení se z jeho rysů vytratilo a nahradilo je vzrušení a rozkoš.
„Víkend v posteli zní velmi slibně,“ odpověděl Bill a přiměl Toma k úsměvu. Přitáhl si Billa za jednoduchý řetízek, který měl kolem krku, k sobě, a zachytil ty hříšné rty do žhavého polibku, který oběma mužům vyrazil dech, až zatoužili po dalším.
„Chceš potrénovat?“ Zeptal se Tom a Bill přikývl. Tom z něj slezl a zavřel dveře do ložnice, šťastný, že už dole zhasli všechna světla a Bill zamkl. Bill si sundal tričko i řetízek, když se k němu Tom otočil. Tom následoval jeho příkladu a cestou zpátky k posteli odhodil vlastní tričko.
Bill uznale přejel rukama po holé kůži Tomova lehce vypracovaného hrudníku a břišních svalech. Tom se k němu sklonil a políbil ho, přičemž ho lehce zašimral na rtech. Prsty přejel po jemné kůži Billova krku a dráždil mu bradavky. Bill při tom kontaktu zasténal, a to Toma jen povzbudilo, aby pokračoval v dalším zkoumání.
Přejel rukama po Billově plochém, měkkém břiše a přes lem džínů, které měl na sobě. Tom s překvapivou lehkostí rozepnul knoflík i zip. Přesunul se polibky níž na jeho krásný krk, a Bill nepatrně zasténal, když Tom obtočil dlouhé prsty kolem jeho erekce. „Věděl jsem, že máš šikovný ruce,“ řekl Bill a Tom se zasmál.
„Myslíš na to často, co?“ Zeptal se Tom pobaveným tónem. Bill zasténal, když ho Tom lehce pohladil, a ovinul mu ruce kolem krku a přitáhl si ho k sobě.
„Přestaň mluvit,“ zašeptal Bill a políbil ho. Tom se do polibku usmál, a pak se odtáhl. Moc dlouho mu to nevydrželo, když přitiskl rty k jeho krku a sjel polibky na hrudník. Dostal se až k místu, kde jeho ruka líně pracovala na tvrdém penisu. Na chvíli sundal ruce, aby Billovi sundal kalhoty a boxerky, a pak políbil vlhkou špičku Billovy erekce těsně předtím, než ji konejšivým sklouznutím vzal do úst.
Bill zasténal, když měl pocit, že ho Tom spolkne, a když to Tom opravdu udělal, Billovy boky sebou mimovolně trhly. Tom položil ruce na Billovy boky, aby mu zabránil v dalším dušení Dál sál tvrdý penis a vychutnával si potěšené zvuky vycházející z těch hříšných úst.
Bill zavrčel, když ho horké, vlhké teplo hladilo po nejcitlivější části těla. Ruka se mu přesunula z boků a sklouzla dolů, aby ho pohladila po varlatech. „Oh bože.“ Bill zaplétal ruku do husté spleti dredů a druhou pevně svíral prostěradlo. Tomova ruka sklouzla níž a Bill ztuhl.
„Uvolni se,“ řekl Tom a olízl mu špičku penisu.
Bill přivřel oči a přinutil své tělo, aby se uvolnilo. V tu chvíli se rozhodl, že se Tomovi poddá; přece jen tomu dredařovi důvěřoval. „Jsi tak krásnej, Wille,“ řekl Tom a lehce ho pohladil po vstupu. Bill vzadu v krku frustrovaně vzdychl a odsunul se. „Nechtěl jsem na tebe tlačit.“
„To je v pohodě. Líbilo se mi to, ale nejdřív se tě musím na něco zeptat,“ řekl Bill, posadil se a přitáhl si Toma k sobě, aby ho políbil.
„O co jde?“ Zeptal se Tom.
„Až budeme spolu v posteli, myslíš, že bys mi mohl říkat Bille?“ Zeptal se ho a Tom zvedl obočí. „Vzrušuje mě to jako blázen,“ odpověděl Bill na nepoloženou otázku, která Tomovi křičela z tváře.
„Myslím, že to můžu,“ řekl Tom a spojil jejich rty ve žhavém polibku. „Bille, můžu se s tebou milovat?“
Bill se zachvěl, když z jeho rtů uslyšel své opravdové jméno, zašeptal mu do ucha, než ho jemně kousl. „To bych byl moc rád,“ usmál se, když ho Tom vášnivě políbil.
*Jupíci – yuppies (počeštěný termín „jupíci“), subkultura mladých lidí, kteří jsou bohatí nebo aspoň finančně zajištěni, za svůj úspěch a bohatství se nestydí, a mají specifický životní styl – zjednodušeně lze říct, že jejich život je zaměřen na vydělávání peněz a jejich utrácení za luxusní zboží.
autor: Starling011
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
