Jak si určitě všichni pamatujete, dnešní zpovídanou je Dania, autorka „služebně starší“ :-D, jejíž povídky jsem si četla mezi prvními. Sakra, letí to čím dál rychleji, tak se nezdržujte a pusťte se do toho. :o) J.
Otázka č. 1 – Jak se jmenuješ, kolik je ti let a odkud jsi?
Zdravím a pozdravuji – já vím, tohle je moje typická hláška a kdo chodí na můj blog, tak už se mu asi i zajídá 😀
Nejdříve bych chtěla poděkovat Majce za to, že si vybrala právě mě pro dalšího člověka na vyzpovídání. Upřímně – nemyslela jsem si, že by o moji osobu (autora) v dnešní době ještě někdo stál, protože přiznejme si to, už nepatřím k těm nejaktivnějším.
Tak a teď již k první otázce. No, opět se odkážu na jeden z mých blogů, protože tam se svým jménem ani věkem netajím, takže tady to máte. Jmenuji se Renata a je mi 28 let. Doufám, že nikdo nebude překvapený mým věkem. 🙂 Pokud jste někdy četli některou z mých povídek, tak jste získali alespoň rámcovou představu, kolik mi to vlastně je…
A odkud jsem? Pocházím z Lipníka nad Bečvou, tedy Olomoucko. Ovšem moje mluva je značně ovlivněna dlouholetým pobytem na Karvinsku. Takže ano, narostl mi kratky zobak.
😀 Momentálně bydlím v jedné malé vesničce poblíž Lipníka, ale až tak konkrétní být nemusím. To by tak stačilo na mé osobní údaje, co říkáte?
Otázka č. 2 – Jak dlouho znáš TH, jak dlouho twincest a jak ses k němu vlastně dostala?
Tak tahle otázka bude prekérní, protože moje paměť už není to, co bývala 🙂
TH znám od jistého dne, kdy jsem se náhodou na autobusovém nádraží potkala s babičkou a ona mi mermomocí chtěla koupit nějaký časopis. A protože v trafice prodávali jen erotiku, Bravo a nějaké zahrádkářské kraviny (pardon, pokud jsem zrovna někoho urazila), tak z toho vyplynulo jasné Bravo, i když jsem ve svém tehdejším věku už značně odrostla tomuto teenager periodiku. No a na titulce byli TH. Nejdříve jsem si myslela, že to jsou 3 kluci a divná slečna. Ale pár minut na netu mě vyvedlo z omylu. Takže když to tak sečtu, TH znám od jara 2006.
Bill již měl svoje prodloužené vlasy, takže jeho „manga“ účes jsem poznala až z fotek a videí. Nejdříve jsem narazila na pár stránek s novinkami a povídkami a tehdy začal můj maratón. Přečetla jsem snad všechno, co v tehdejší době bylo z fan fiction tvorby k dispozici. Byly to samé hety, takže jsem o twincestu zatím neměla ještě ani ponětí. No a právě to, že jsem přečetla snad všechno a kvalita se značně měnila s každou další povídkou, vzbudilo to ve mně potřebu také něco napsat. Tehdy jsem napsala svoji první vícedílku – Vášeň. Upřímně, bylo to poznamenané mojí „zamilovaností“ do Billa, takže to berte s rezervou 😀
No a teď k twincestu. Ten jsem poznala asi o 3 až 4 měsíce později. Moje první seznámení s tímto „žánrem“ bylo díky povídce Cukrárna. Už si ani nepamatuju, jak jsem na to reagovala, ale asi pozitivně, protože jinak by mi to nevydrželo až do dneška.
Otázka č. 3 – Co pro tebe twincestblog znamená a jak často na něj chodíš?
A co pro mě znamená twincest blog? Tady by se spíše hodila otázka hozená do minulého času. Protože dříve pro mě tento blog znamenal kvalitní čtivo od kvalitních autorů. Možná to bude znít hnusně, ale podle mě v začátcích tenhle blog znamenal synonymum pro kvalitu. V dnešní době už to není příliš pravda. Proto si v dnešní době už vybírám, nečtu vše. Bohužel na to nemám čas. To víte, pracující člověk. 🙁 Možná je můj pohled ovlivněný tím, že už vlastně českou tvorbu skoro vůbec nečtu.
Takže v té dřívější době jsem na twincest blogu hledala únik od reality. Vždy jsem našla skvělou povídku, která mě přenesla do úplně jiného světa a vyvolala ve mně další a další otázky, jestli to je pravda, jestli to tak je i ve skutečnosti.
A jak často na blog chodím? I přes to, co jsem napsala výše, na něj chodím denně. Koukám hlavně na montáže a na jednodílovky. Anebo čtu povídky – vícedílky –
na doporučení. Takže i z tohoto důvodu jsem s radostí přivítala rubriku „Rozhovor s…“
na doporučení. Takže i z tohoto důvodu jsem s radostí přivítala rubriku „Rozhovor s…“
Otázka č. 4 – Jaké povídky nebo obrázky, máš nejradši a proč?
Tak takhle otázka je jedna z těch lehčích 🙂
Mám ráda realitu, tedy spíše reálnost. Přesně jak to napsala Majka ve svém rozhovoru. Mám ráda, když jsou v povídce Bill s Tomem dvojčata, když je tam ten punc zakázanosti.
Mám ráda, když jde v povídce o to, že si začínají uvědomovat, co je k sobě táhne, o jejich podlehnutí. Mám ráda jejich boj s pocity, jejich snahu o „morálnost“.
Mám také ráda, když umí autor/ka dobře popsat sex, když je to vzrušující.
A poté je také mojí vášní pairing Bill/Bushido. O tomhle jste se mohli přesvědčit také z mé tvorby 🙂 Fascinují mě na tom ty jejich tělesné rozdíly. Rozdílnost prostředí, ze kterého vzešli. Tohle je moje 🙂
Občas mě uchvátí i povídka, ve které Bill a Tom nejsou rodinní příslušníci. Viz můj překlad Valentine´s Day.
No a u obrázků je to stejně, nevadí mi ani romantika, ale ani hardcore. Mám ráda jak Bill/Tom, tak i Bill/Bushido pairingy. K mým oblíbeným autorům montáží a obrázků patří Monica, Majka a Allegator. To je prostě klasika 🙂
Otázka č. 5 – Jaké povídky nebo obrázky naopak nemáš ráda, co se týče tématu nebo stylu psaní, cokoliv se ti nelíbí?
Heh, no tak to je taky jednoduché. Nemám ráda infantilnost, nemám ráda přílišné zdrobněliny a nereálnost. A tou nereálností myslím i chování postav. Nelíbí se mi neobratnost při psaní, respektive špatná slovní zásoba. Bytostně nesnáším špatně napsaný sex. 🙂 Ono to možná vypadá povrchně, ale špatně napsaný sex dokáže zničit i tu sebelepší povídku, věřte mi. Alespoň u mě to tak funguje.
Nelíbí se mi jakékoliv jiné pairingy kromě těch, které jsem popsala výše. V tomhle jsem hodně vybíravá. Možná snesu i Bill/David, ale to je tak asi všechno. No a het, to je kapitola sama pro sebe. To mě musí povídka značně uchvátit, abych ji dočetla až do konce. Ale mezi moje nejoblíbenější žánry rozhodně nepatří.
A nemusím ani pairingy, kde se k tomu připlete ještě holka.
Otázka č. 6 – Kdy jsi začala psát povídky, co nejraději píšeš, co tě inspiruje, co naopak.
Tohoto tématu jsem se dotkla i v otázce č. 2. Takže o svých spisovatelských začátcích se již zmiňovat nebudu.
Snad jen o začátcích s twincestem. Moje první povídka na toto téma se jmenuje Bodyguard. A vlastně s touhle povídkou se pojí dost zašmodrchaný příběh. Nevím, jestli se tady o něm mám vůbec rozepisovat. Ale začátek vám povím. Kontaktovala mě tehdy jedna slečna, která začala psát povídku „Bodyguard“, napsala jednu či dvě kapitoly a nedokázala se pohnout dál. Jestli bych jí nepomohla a nenapsala za ni tuhle povídku. No a já souhlasila. Jenže naše představy o tom, jak by se to mělo vyvíjet, se rozcházely. Ona si přála, aby Tom byl s tou slečnou a já si přála, aby to bylo trošku jinak. No nakonec jsme to ukončily a já se s čistým svědomím podepsala pod tuto povídku, protože je vlastně celá moje, až na název a zápletku s „bodyguardem“, podle které vlastně nese svoje jméno. Proto jsou začátky (první kapitoly této povídky) trošku mimo můj styl. Ale tak dost už o tomto 🙂
Takže první můj twincest byl Bodyguard. A potom už jsem to střídala. Jednou het, jednou twincest, a potom se ke slovu hlásil už pairing Bill/Bushido.
Určitě jste si všimli, že moje spisovatelská činnost ustala. Tak nějak jsem vyčerpala všechnu svoji fantazii. Navíc poté, co jsem objevila THF stránky, tak už jsem na vlastní psaní ani nepomyslela, protože všechny moje chutě byly uspokojeny právě na těchto stránkách. A tím se dostávám i k té inspiraci. Vlastně to vždycky tak nějak přišlo. Když jsem už byla nabažena tím, co jsem četla od jiných autorů, začala převládat potřeba napsat něco, co jsem v ostatních povídkách nenašla. Tak jsem sedla k počítači a začala psát. Nikdy nemám promyšlený příběh. Nikdy nevím, jak to vlastně dopadne. Prostě jen sedím a píšu, co mě napadne. Možná, kdybych svoje příběhy promýšlela, tak by moje povídky byly lepší. Ale tohle prostě není můj styl. Možná, že už se opět dostávám do fáze, kdy pociťuji jistou potřebu zase něco napsat. Už mě nebaví jen překládat cizí práci. Takže ještě chvíli nechám tu potřebu růst a možná se vrhnu na další autorský počin. 🙂
Otázka č. 7 – Je něco, co bys chtěla, aby o tobě všichni věděli?
Chi chi, tak tuhle otázku miluju. Já jsem prostě typický lev, co o sobě strašně rád mluví, ale na druhou stranu si taky ráda něco poslechnu, než se k tomu vyjádřím. Jsem typický městský člověk, který by na vesnici bez internetu umřel. Tím jsem chtěla naznačit, že bez internetu jsem jak bez ruky. 🙂 Avšak v poslední době jsem si našla další zálibu a drží se mě to čím dál víc. Začala jsem malovat. Návštěvníci mého povídkového blogu si určitě všimli, že jsem se dala i na tuhle uměleckou činnost. Takže pokud se chcete podívat, jak to vypadá, když člověk během svého života vůbec nepřičichl k malířskému umění, a pak si najednou uvědomí, že by ho to strašně bavilo, tak se koukněte na můj druhý blog: www.dania-journal.blog.cz
Já jsem prostě takový ten šílenec, co si pořídí od každého média jednu sadu a pak patlá a patlá, protože o tvoření zatím nemůže být řeč. No však uvidíte sami. Na některé obrazy jsem opravdu hrdá a za jiné se opravdu upřímně stydím. Ale beru to tak, že se učím a člověk se mistrem nerodí, stává se jím.
No a mé ostatní záliby? Ráda koukám na filmy, bohužel mi na to už nezbývá skoro žádný čas. Přes týden se domů dostanu až večer, kdy jsem tak akorát zralá na to se jít umýt a přečíst si jeden či dva díly nějaké povídky, projet moje oblíbené stránky, jestli tam nejsou nějaké novinky, a jí spát. A o víkend zase maluju anebo překládám. Takže když už jsem tak unavená, že už se mi do ničeho nechce, tak si pustím film.
Znáte to rčení: „Každý je pánem svého času?“ tak to je lež. Protože pokud chcete alespoň nějak slušně žít a dopřát si věci, které vás těší, tak potřebujete peníze. A peníze získáte v práci, která vám zabere 80 % vašeho času (pokud teda pracujete jak já – od šesti od rána do šesti do večera – zodpovědnost je kurva, pardon za to sprosté slovo), takže vám na zábavu zbude blbých 20 % vašeho času, který si teda můžete omanažovat, jak se vám zlíbí. To je sakra málo, no ne? Ale to už jsem zase odbočila. 🙁
No a další mou zálibou je spánek, tak určitě už se vám začíná odkrývat moje každodenní dilema. Jak to sakra udělat, když ten den má jen 24 hodin? Heh? To to nemohli vymyslet tak, aby den měl aspoň 40 hodin? Wow, to by bylo času 😀
Miluju kosmologii a japonské anime, převážně tedy shounen-ai a yaoi. Zajímá mě psychologie a kultura. Ráda čtu naučnou literaturu ale i beletrii, avšak jen kvalitní autory. No a pak je tu ještě jedna moje záliba a tou je Harry Potter fandom. Tímhle jsem žila určitou dobu. Nikdy jsem žádnou povídku nenapsala, ale hromadu jsem jich přečetla, hlavně tedy v angličtině. Narazila jsem na stráku FanFiction.net a bylo to. Pokud by měl někdo zájem, tak doporučuji povídku The Marriage Stone od Josephine Darcy. Je to perfektní, i když nedokončené, a vypadá to, že už se asi ani nikdy nedokončí. Tohle je prostě povídka, kterou stojí za to přečíst, i když se vlastně nikdy nedozvíš, jak to dopadne. A to vám říká člověk, který nezačíná číst povídky, dokud nejsou dokončené. No a po přečtení téhle povídky vám určitě dojde, který to pairing v tomto fandomu vlastně preferuji. 🙂
Takže to by tak bylo asi o mně.
Otázka č. 8 – Jaké 3 povídky ostatních autorů bys doporučila k přečtení, kdyby se tě někdo ptal? Můžeš jednodílky a vícedílky, staré, ale i nové rozepsané. Které ti nejvíc utkvěly v paměti a proč? Střílej od boku, co tě první napadne, autoři těch ostatních se určitě neurazí. 🙂
Tak tohle je jedna z těch těžších otázek. Tady budu muset sáhnout po anglické tvorbě, protože všechny český povídky a autory, na které jsem si vzpomněla, již někdo doporučil přede mnou. Takže proto jsem zvolila to, co jsem zvolila.
Tak nějak ale nevím, jak vybrat jen tři. Ono jich je strašně moc. Tak první co mě napadne je This Hour´s Duty od Little Muse a Majestix. Tohle pro mě nemělo chybu. Milovala jsem tu povídku a vždycky byl pro mě generál Bushido jasná volba. Tohle je snad jediná povídka, u které mi vůbec nevadilo, že je Tom až na druhé koleji. A možná proto jsem ani nedočetla druhou řadu, protože poté, co Bill prožil s Bushidem, si nedovedu představit, jak mohl pokračovat vedle Toma. Nesedělo mi to. Nevím. Možná to byl jen můj pocit.
Další bude asi Out With The Old, In With The New od Beren. Miluju tuhle povídku. Nebudu prozrazovat zápletku, ale je to hodně podle mého gusta. Vlastně všechny povídky od téhle autorky jsou super.
No a nakonec bych dala asi povídku Body Language od firelucy. Tohle je perfektní povídka o tom, co dokáže jistá kniha v rukách správné osoby :-).
No a potom je to taky Dar od Janule (tuhle fakt musím zmínit – je dokonalá). Další skvělou povídkou je Pouliční umění od Ceany. To byl pro mě v té době nezapomenutelný zážitek, miluju tu povídku. Povídky od Syhrael, ty jsem ve své době taky hltala jednu za druhou. No a potom také trio cynical_terror, undrockroll a Heylzee – jejich povídky jsou prostě hot.
Je toho hodně, co se mi líbí, tak se omlouvám, pokud jsem na někoho zapomněla.
Otázka č. 9 – Jaké 3 svoje povídky bys čtenářům doporučila k přečtení?
Tak tady to vezmu zkrátka. První bych doporučila asi Dilema– nevím, asi to bylo napsáno v době mého tvůrčího vrcholu. Takže asi tak.
Potom by to byla povídka, lépe řečeno soubor dvou jednodílek Power of Mind a Night Before. Tohle se mi myslím hodně povedlo. No nakonec asi Momenty. Je to moje poslední vícedílka a jsem s ní dost spokojená. Tak doufám, že se vám moje volba bude líbit. 🙂
Otázka č. 10 – Myslíš si, že ti „závislost“ jménem twincest vydrží ještě dlouho?
No vzhledem k tomu, že se mě drží už hezkou řádku let, tak mi určitě ještě pár dalších let vydrží. Já se na to dívám tak, že je to moje malá posedlost, ne li úchylka. A jak je známo o posedlostech či úchylkách, mají celkem dlouhé trvání. 🙂
Otázka č. 11 – Jaký je tvůj názor na „opravdovost“ twincestu?
No, tak na tohle téma jsem vedla s určitými lidmi už hodně rozhovorů. Začnu trošku obšírněji s Billovou orientací. Myslím si, že je gay a že už mu to poslední dobou taky dochází. Anebo přinejmenším ho začalo štvát, že se musí pořád přetvařovat. 🙂
Tím bych se dostala k Tomovi, podle mě má pro brášku jistou slabost. Nemusí to být zrovna sexuální posedlost, ale dost to mezi nimi jiskřilo – alespoň v minulosti. A tím se dostávám k reálnosti twincestu. Myslím si, že někdy v minulosti spolu hodně experimentovali. Nevím, jestli to zašlo až úplně nejdál, ale podle mě si jejich těla nejsou navzájem cizí. V současnosti (poslední rok a půl, až dva roky) se jejich vztah posunul do jiné roviny. Nechci říct, že ochladl, ale působí to tak. A nebo se naučili se dokonale přetvařovat. Toť můj názor na „opravdovost“ twincestu :-).
Otázka č. 12 – Ví tvé okolí, že píšeš twincest?
Tak u této otázky budu trošku polemizovat o tom, co je to vlastně okolí. Moje rodina o tom ví a vlastně jim to vůbec nevadí. Je to prostě moje věc, čím se doma bavím. Manžela ani děti nemám, takže těžko soudit.
No a v práci jsem se mezi řečí zmínila, že píšu slash, ale o twincestu jsem radši pomlčela 🙂 Ještě bych musela vysvětlovat, co že to vlastně píšu.
Otázka č. 13 – Koho bys chtěla vyzpovídat příště a proč?
No tak tohle je snad ta nejtěžší otázka ze všech. Pamatuju si, že jedou z posledních povídek, které jsem četla od českých autorů, byla Rád od Sabči a utkvěla mi v paměti. Takže moje volba půjde asi tímto směrem. A pokud vás pohoršuje moje ignorace současných českých autorů, klidně mi doporučte. Jak už jsem řekla, bohužel nemám čas zjišťovat sama, jestli ta či ona povídka stojí za přečtení, proto uvítám vaši pomoc :-).
Takže za týden se těším na shledanou se Sabčou, doufám, že se těšíte se mnou, protože to je autorka, o které nevím opravdu skoro nic. Pa J. :o)
Tak musím říct, že jsem se na tenthle rozhovor těšila. Je to vážně dobrej nápad, něco se dozvědět…
Musím říct, že mojí nejoblíbenější povídka od Tebe (četla jsem jí mockrát a vždycky se k ní ráda vracím) je "Brothers". Popis sexu je na mém "top sex" (:D :D) na prvním místě. Doporučuju. 😀 😀
Jinak mě překvapuje, kolik lidí – stejně jako já – začínalo nebo čte ffky o Harrym. 😀
Jinak musím souhlasit s tím, že "dřív" měl blog – teda ne blog, ale autoři a povídky obecně – větší "kvalitu", teď už si taky pečlivě vybírám, co číst.
Příště se určitě těším na Sabču.
Páni, neřekla bych, že je ti 28:-D
Těším se na Sabču a doufám, že se tu znova co nejdřív objeví Valentine´s Day 😀
Milá Danio =)
Předem varuju, že i když jsem si to nemyslela, můj komentář bude asi hodně dlouhý, protože ty jsi opravdu zajímavá osoba, rozhovor s tebou mě hodně bavil a zjistila jsem, že máme opravdu hodně věcí společných.
Bydlíš vlastně kousek ode mě, Lipník a Kopřivnice, to jsme skoro sousedky. Tvůj věk jsem tak nějak hádala dobře, právě podle tvých povídek. Já mám velkou slabost pro pár Bill-Bushido, stejně jako tobě se mi líbí ta rozdílnost, něco jako kráska a zvíře xD Je to vlastně tvoje zásluha, respektive zásluha tvojí úžasné povídky Momenty. V době, kdy jsem ji četla, jsem tady na blogu byla úplně nová a napsat nějaký komentář jsem se vůbec neodvažovala, přiznávám, že jsem byla ze všeho trošku vyplašená a něco napsat mi připadalo příliš troufalé. Potom později už jsem se ke komentu nedostala, protože k tomu je prostě nejlepší ten první nápor emocí, pak už je to pro mě těžké, vystihnout všechny ty pocity. Takže se omlouvám, že i když tuhle tvoji povídku miluju, nemáš ode mě žádný komentář, ale jak se říká, nikdy není pozdě =)
Další věc, o které píšeš je povídka This Hour´s Duty. Tuhle povídku jsem četla i s pokračováním několikrát a pokaždé jsem musela žasnout nad tou dokonalostí, se kterou autorky dokázaly popsat postavu Billa a jeho emoce ♥, a generál Bushido je tady prostě osudový muž…U některých pasáží jsem opravdu nedokázala udržet slzy. Nevím, jestli jsi četla Rozhovor s LilKatii, to je taky milovnice THD, a na můj dotaz ohledně překladu mi odpověděla, že jestli získá souhlas autorek, povídka se objeví tady na blogu, tak se hrozně těším a doufám, že to vyjde.
Dále mě zaujalo, že maluješ, to se zase sešly můzy pěkně pohromadě =)
A s tvým názorem na "opravdovost" twincestu nezbývá než souhlasit, kluci jsou, nebo spíše byli věční provokatéři, vždycky mi připadalo, že si prostě nemůžou pomoct =), v poslední době mi příjde, že už se jejich cesty prostě rozcházejí…a to, že Bill je gay, si myslím už hezkých pár let a nemám s tím sebemenší problém, jen je mi ho líto, když vím, jak je tím pro něj všechno mnohem těžší.
Omlouvám se, že jsem zase napsala román, ale já to jinak neumím =) Jen chci ještě říct, že doufám, že nás všechny obdaruješ nějakou svojí novou povídkou a hlavně ti chci moc poděkovat za překlad "Valentýnky", tahle nádherná povídka je pro mě doslova srdeční záležitostí a jsem vděčná, že jsem si ji díky tobě mohla vychutnat v plné kráse =)♥
Ještě jsem od tebe nečetla žádnou povídku, ale jak tak čtu, budu se na to muset vrhnout, jsem prostě zvídavý človíček, no 😀
Jak si napsala, že ti připadá jako by to mezi twins ochladlo, tak se musím přiznat, že mi to tak taky připadá:(
btw: Těším se na rozhovor se Sabčou. Rád jsem četla asi před týdnem a patří mezi moje nejoblíbenější povídky. 🙂
[1]:Díky za pochvalu pro Brothers. To víš, já mám ráda všechny svoje povídky, avšak s Brothers se pojí moje tvůrčí krize, takže proto na ni vzpomínám s rozporuplnými pocity. A povídky o Harrym jsem objevila už ani nevím jak. Přečetla jsem toho taky už kvanta a vlastně vždycky to střídám. Když už jsem nabažená TH fandomem, tak se zase vrhnu na HP fandom a tak pořád dokola 🙂
[2]: Věř mi, já bych to kolikrát taky do sebe neřekla, že už je mi tolik 😀 A Valentýna mám v plánu dokončit tento týden. Už zbývá jen poslední dílek. I když tady na blogu se objeví ještě dva.
[3]: Milá Jančo 😀
Já si taky říkala u tvého rozhovoru, že toho máme dosti společného. To víš, pairing Bill/Bushido je taková ta živočišná záležitost. S Tomem je to o něžnosti, ale i o té vášni.
Ještě jsem se chtěla zeptat, jestli stojí za to dočíst i to pokračování THD. Já to rozečetla, ale nedočetla. Nějak mi tam pořád neseděl ten Tom. Tak prosím poraď :-)A na překlad se určitě těším, už jen z toho důvodu, že tuhle skvělou povídku budou moci docenit i čtenáři, kteří jsou trošku na štíru s angličtinou. Je to fakt perla pro milovníky Bill/Bushido pairingu – toto platí tedy jen v první části. Tomíkovci si přijdou na své zase v té druhé. A Valentýn je také mojí srdcovnou – je to jedna z těch povídek, kterou miluju i když Bill s Tomem nejsou dvojčata.
[4]: Jsem ráda, že tě to navnadilo :-)A na rozhovor se Sabčou se taky těším. Jak psala Janule, o téhle slečně opravdu nic nevím 🙂
Vášeň. To je přesně to slovo, které mě v souvislosti s tebou napadne jako první. Miluju stejnojmennou povídku a prohlašuji, že je pro můj život naprosto zásadní. 🙂 Měla jsem opravdu velké štěstí, když jsem před lety narazila právě na ni. Po všech těch hrůzách, plných gramatických chyb, nesmyslných dějů a nelogických zvratů, působila jako blesk z čistého nebe. Tak svěže, mile a opravdově. 🙂 Nějakým podivným řízením osudu jsem posléze přesedlala na twincest a na hetero povídky nadobro zanevřela, ale Vášeň stále zabírá místečko v mém srdci. A nejenom tam. Spolu s tvými ostatními povídkami zabírá spoustu místa v šanonech. 🙂 Ráda si tvá díla čtu znovu a znovu a myslím, že mě tato činnost nikdy nepřestane těšit. A to se týká dokonce i povídky Momenty. Když si vzpomenu, jak já při čtení trpěla!!! Bill s Bushidem, to je pro mě něco naprosto nepřijatelného a najednou si moje oblíbená autorka usmyslí vytvořit z nich pár! 🙂 Co jsem měla dělat? Chvíli jsem se sice vzpírala, ale nakonec jsem musela uznat, že jsi prostě vyhrála na celé čáře! Pár B+B jsem spolkla jak malinu a vůbec bych se nezlobila, kdybys někdy v budoucnu napsala něco se stejným párem. Hmmmm… skoro nevěřím vlastním očím, když si to po sobě čtu! 😉
Tak Vášeň i Momenty bychom měli. A teď už se dostávám ke své nejoblíbenější povídce z tvé dílny, k Brothers. Chvíle, kdy je Tom donucen Billem předvést názorné ukázky ze sexuální výchovy, patří k nejvtipnějším momentům twincestní literatury (a že už jsem toho přečetla požehnaně), a o Tomově boji s pokušením, touhou a láskou si nelze číst bez rozechvění. O sexu v tvém podání ani nemluvě. Ty prostě umíš psát, o tom není potřeba dlouze hovořit. 🙂
Co se týče opravdovosti twincestu, tak tam se naše názory téměř shodují, jen si občas nejsem jistá, jak je to s tím experimentováním. Věřím, že je spojuje opravdu silné pouto, ale že jde o pouto úplně nejužší, za to bych ruku do ohně nedala. Možná jen jedna velká, nafouknutá, mediální bublina. 🙂 Koneckonců, je to jejich věc. 🙂
Ještě jsem se chtěla pozastavit u tvého názoru na současnou českou twincestní scénu. Před časem jsem se pokoušela přetavit své rozčarování, rozmrzelost a zklamání do vět, ale nedokázala jsem se vyjádřit tak dobře jako ty. Opravdu nejsem žádná spisovatelka.:-) Souhlasím s tebou, ale v mém případě se za tím stýskáním skrývá i trocha smutku po "starých dobrých časech, kdy jsem s twincestem začínala.
Milá Danio, i když to vypadá, že se v nejbližší době nechystáš předhodit nám nějakou tu povídku, byla bych velice ráda, kdybych si mohla časem přečíst něco od tebe. A že jsi ty, tak na libovolné téma! :)))
Danio, podle mě to dočíst stojí za to. Nevím, jak daleko jsi se dostala, tak ti nechci něco prozrazovat dopředu, ale právě v "A Boken Hallelujah" jsou části, kde mi bylo Billa tak strašně líto, že se to nedalo, jeho postava je emocionálně strašně silná, já ho tam prostě miluju ♥, o Anisovi ani nemluvím (v THD), chudák Tom tam je tak trošku navíc, ale jeho postava je taky hodně zajímavá, vždycky jsem si představovala, jak se asi cítil on, když se všechno tak pokazilo…však uvidíš sama, určitě si to dočti =)
Já, starý sklerotik se omlouvám, ale nemůžu si odpustit ještě dovětek. Jelikož hoříš vášní pro Billshido, tak jestli ti můžu doporučit, přečti si na THF "Obloquy" od Raiju a pokračování "What Patience Earns". To je opravdový skvost, nádherná povídka, úžasně napsaná, vřele doporučuju =)♥
[8]:JJ tohle jsem četla a brečela u toho jek želva. Ale v průběhu jsem obdivovala Billovu sílu. Protože já bych to, být na jeho místě, asi už dávno vzdala.
Tohohle rozhovoru jsem se nemohla dočkat, protože jsem jistojistě věděla, že jsem ten tvůj nick mockrát zahlédla, ale vůbec jsem si nevybavovala souvislosti, až teď. Četla jsem od tebe bodyguarda, ale nějak jsem ho nedočetla a také dilema. To byla prostě úžasná povídka, utkvěla mi v paměti. Nejlepší byly ty tři konce, tak by to mohlo být u každé povídky, aby si mohli všichni vybrat podle svého gusta×D Akorát se tedy musím přiznat, že věk mě docela překvapil a jméno taky. Podle přezdívky jsem tipovala jiné×D Jinak tedy pairing Billshido vážně moc nemusím, no spíše vůbec. Prostě se mi to příčí i kdyby jakákoli povídka byla napsaná sebelíp. Já si Billa s nikým jiným, než s Tomem prostě představit nedokážu a ani nechci, takže v tomhle se naše názory na věc trošičku rozcházejí×D Ale s tím pohledem na opravdovost twc s tebou musím souhlasit.
Překlad Valentine's Day sice nečtu, ale poslední dobou jsem ho tady zahlížela docela často, tak se do něj možná pustím. Skvělý rozhovor a na Sabču jsem zvědavá, protože mám takový pocit, že jsem od ní asi ani nic nečetla a nic nevím, takže načerpám zase spoustu nových informací:)
Tak, mám pro vás všechny příznivce This Hour's Duty nejskvělejší zprávu kterou můžete čekat! Právě dnes mi autorky povolily, že ji můžu překládat, takže ji tu v nejbližší době můžete čekat! 🙂
[9]: To jo, Bill je tady úžasná a silná osobnost, oni jsou v téhle povídce obdivuhodní oba dva, Bill i Anis =)♥ A o tom brečení mi ani nemluv, začátek je prostě k nepřežití…=)
[11]: LilKatie!!!!
Už jsem ti říkala, jak tě miluju xD??!!
Děkuju za tuhle fantastickou zprávu, skáču radostí až do stropu xD Je to úžasné, a tebe neskutečně obdivuju, že jsi se na to dala, jsi neuvěřitelná =)♥
Danio, moc děkuju, že jsi tuhle výzvu nechat se vyzpovídat přijala – na tvůj Rozhovor jsem se moc těšila 🙂
Ale musím říct, že jsi mě hned na začátku taky trošku překvapila – nějak jsem si myslela, že ti je o něco míň, tak třiadvacet… Asi jsem si to zafixovala díky těm zmínkám o škole, které jsi občas na svém blogu měla 🙂
Že jsi všestranně talentovaná vím už delší dobu – právě proto jsem se o tobě chtěla dovědět ještě něco víc 🙂 Obdivuju lidi, kteří na co sáhnou, to se jim daří a tvoje povídky jsou opravdu dobře napsané, tvé překlady jsou úžasné a moc ráda se chodím dívat na tvé obrázky, které jsou taky nádherné! 🙂
Jsem ráda, že jsi odpověděla i tu "novou" otázku ohledně reálnosti twincestu – a asi máš tak trochu pravdu – dřív to jistkření mezi nimi bylo takové okatější, přímější… dnes je to všechno tak nějak… možná ani ne chladnější, ale jako by byli uzavření ve svém vlastním světě a navenek nechtěli ukazovat jakékoliv emoce.
Ale přijde mi, že to se dá říct nejen o twincestu, ale celkově o nich samotných.
No, děkuju moc za příjemný rozhovor a budu se těšit příští týden na Sabču 🙂
[10]:Emilio, jsem ráda, že tě ten rozhovor navnadil si něco ode mně přečíst. Ty tři konce u dilema už taky nejsou pravda, tak nějak jsem u sebe na blogu nechala jen ten jeden, co se mi líbil nejvíce. 🙂
Valentýna doporučuju ne proto, že jsem to překládala, ale proto, že je to perfektní povídka. Tedy pokud ti nevadí, že Bill a Tom nejsou dvojčata.
[14]: Já děkuju tobě, že jsi mě vybrala :-)JJ, ta škola je matoucí, ale moje cesta za vzděláním byla dlouhá a trnitá. Takže jsem to zvládla v trošku pozdějším věku, než je běžné 🙂
Děkuji za pochvalu mé práce, to víš, vžcycky mě to potěší, když se moje povídky či obrazy někomu líbí :-)A ta otázka je perfektní, mám za to, že jsi ji navrhla ty, takže se nedalo na ni neodpovědět.
[6]: Díky moc za pochvalu 🙂
Je to pro mě pocta, že i když nemusíš pairing Bill/Bushido, tak i přesto jsi si to přečetla. To obdivuju 🙂
This hour's duty jsem taky četla a mám to přesně naopak od tebe – já sama u toho umírala na nervy, neustále jsem psala Januli, která už to měla dočtené, a tahala z ní, jak to bude pokračovat. A to jen proto, že generála Bushida jsem nemohla vystát. Já mám toho chlapa jinak hrozně ráda, ale tahle povídka mi kompletně zničila pohled na pairing Bill/Bushido a nepřenesla jsem se přes to. Povídka to byla dokonalá, akorát mi tam hrozně vadil Generál^^
Danio, ty jsi byla taky jedna z prvních, kam jsem se dostala, když jsem začala hledat povídky o TH a později i ty twincestní. 🙂 navždycky spojená s Vášní a Bodyguardem. 😀 tvoje povídky mě vždycky uchvátily, ať byly het nebo twc. a to jen tak někdo nedokáže. 🙂
tvému oblíbenému pairingu sice nakloněná taky moc nejsem. pro mě má své kouzlo prostě Tom s Billem, osobnosti jako takové (takže mi ani tak nejde o jejich příbuzenský vztah, prostě mi ti dva kluci k sobě sedí). ale přesto tvé doporučení beru na vědomí, podle celého rozhovoru jsi rozhodně udělala dojem, že vyhledáváš a umíš ocenit precizní práci. 🙂
k toliko zmiňované povídce Brothers jsem se ještě nedostala. ano opět se stydím, dneska už po několikáté. :/ každopádně už je na mém seznamu "určitě přečíst!" a těším se na tvoje písmenka moc, protože jak už jsem psala, pro mě jsi jedna z prvních a nedá se zapomenout. 🙂