Dárky štěstí 6. (konec)

autor: tokiaccka
betaread: Janule
—Bill—
Ještě jsem ani neotevřel oči a Tom už si se mnou dělal co chtěl.
Předstíral jsem, že spím a byl jsem zvědavý, co má za lubem.
Začal mě kousat do pravého ouška. Z něho přešel až na krk. Nasával jeho kůži, až mi udělal velkou modřinu. Můj první cucflek od kluka. Paráda, pomyslel jsem si.
Hladil mě na těle a zřejmě ho znervózňovalo, že pořád spím a vůbec nereaguju. Dal mi to najevo, když mi pevně stiskl zadeček a hrubě ho „masíroval“.
Nevadilo mi to. Právě naopak.
Nevím, kde se tu vzal led, ale každopádně to bylo příjemný.
Tom vzal kousky ledu a jemně jím přejížděl po celým mám nahým bříšku.
Přetřel i bradavky.

To už jsem nevydržel a začal jsem se rychleji nadechovat a vydechovat.
„Dobré ráno.“ Řekl slušně Tom a zanechal zbytek ledu v mém pupíku.
„Dobrý.“ Odpověděl jsem přiškrceným a vzrušeným hlasem.
Tom si mě chytl za boky a celého mě začal lízat.
Hlasitě jsem zakňučel, když mě kousl do bradavky, kterou po té slastně nasával.
Jazykem sjížděl k pupíku. Strčil do něj jazyk a začal pít vodu, která zbyla z celé kostky ledu.
Cítil jsem, jak se pustil jednou rukou mého boku a natahoval se pro mě neznámou věc.
—Tom—
Vzal jsem další kostku ledu. Přiložil jsem jí Billovi na jeho chloubu.
Hlasitě zavzdychal, když jí tam ucítil.
Celého jsem mu ho přetřel a jemně se k němu přisál rty.
Olízal jsem mu ho a poté si ho strčil do pusy.
Bill byl skoro u cíle už při mém lízacím maratonu po jeho těle, takže netrvalo dlouho a já jsem ve své puse ucítil Billovu hořkou tekutinu.
„Tome. Tohle mi po ránu nedělej.“ Prosil Bill.
„Promiň, ale tobě se to snad nelíbilo??“ Vykulil jsem nevěřícně oči a s čelistí spuštěnou až skoro na zem, jsem sledoval Billův roztomiloučký a udivující pohled.
„Ale to jo. Líbilo se mi to a moc, ale příště mě raději upozorni, když mě budeš chtít přetřít ledem nebo něčím podobným,“ kňučel.
„Tak dobře.“ Řekl jsem omluvně a začal jsem se oblíkat.
„Jdu se projít. Půjdeš se mnou??“
„Jasně.“ Vyštěkl radostí Bill a hledal svoje trenky s Mickeymausem.
„Tak jsem hotov.“ Upozornil mě, když snad skoro po dvou hodinách vylezl z koupelny nalíčený a učesaný.
„No tak sláva. Už jsem myslel, že tady usnu.“ Řekl jsem provokativně a na znamení toho, že to nemyslím vážně, jsem Billa plácnul po zadku, když vycházel z pokoje.
(ve městě)
Když jsme vyšli z hotelu, nevěděli jsme, jak se máme držet. Nakonec jsme se přece jenom po krátké domluvě chytli kolem pasu a vyšli směr město.
Procházeli jsme kolem květinářství, kde jsem Billovi kupoval jednu ze tří částí dárků.
Bill by šel v klidu dál, ale já ne.
Podíval jsem se přes výlohu, jestli je tam ta samá prodavačka. A byla.
„Bille, počkej tady chvíli, prosím.“ Omluvil jsem se mu a vešel do malého krámku s květinami.
Prodavačka nás celou dobu sledovala s čelistí až někam ke kolenům.
Přišel jsem k pultu a dlaněmi se o něj opřel.
„Ano, miluju ho!“
(Pozn. Autora.: Pochopíte, když si přečtete 3. díl)
Když jsem to řekl, spadla jí čelist snad ještě níž.
Vyběhl jsem ven a všechno Billovi vysvětlil. O tom, jak se mě ptala, jestli JÍ miluji a co jsem jí teď řekl.
„Taky tě miluji, Tome.“ Vyřkl Bill s úsměvem na tváři.
Chytl jsem ho kolem pasu a vykročil jsem s ním dál.
S výtlemem na tvářích jsme se ještě otáčeli na prodavačku, která se na nás dívala celou cestu, než jsme zašli za roh.
Konec
autor: tokiaccka

8 thoughts on “Dárky štěstí 6. (konec)

  1. Moni! to bylo taak krásné! *IN LOVE* čeče takový krásný konec xD….sim tě, se Billovy s tím ledem musel scvrknout xDxDxDxD… okamžitě se pouštěj do další vícedílné povídky a rychle!:D

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics