Autoškola 10.

„Taak, polož jí opatrně na páku,“ zašeptal Tom Billovi do ouška, jakmile se konečně ocitli v Billově vozidle. Billovi se ale značně roztřásla ručka. Už jenom při vzpomínce na tu nehodu chtěl z auta utéct a už nikdy tam nenasednout, ale chtěl si dokázat, že se to naučí! Chtěl si dokázat to, že také něco dokáže. Chtěl to dokázat také Tomovi. Chtěl, aby byl na něj pyšný…
Tom však jeho strach vycítil. Proto svou dlaň položil na Billovu roztřesenou ručku a pomalu ji pokládal na páku s rychlostmi.
„Neboj se, Bille… zvládneš to,“ mluvil tiše, aby jej ničím nepolekal. Jednu ruku mu Bill pevně držel u volantu a tou druhou mu pomáhal s pákou.
Celý den se urputně snažili pohřbít Billův strach, a to se jim až bravurně povedlo. Tedy hlavně Tomovi. Po dvou hodinách řízení a držení za ruku, Bill konečně chytl páku sám do vlastních rukou. Řízení auta jej začalo neskutečně bavit. Bylo to pro něj něco skvělého. Jako kdyby jste nějakému malinkatému prckovi dali hračku, které by se nejdřív sice bál, avšak pak by se do ní zbláznil.
„Júúúú, já to dokázal,“ pištěl Bill na celý kolo a vesele vyskočil Tomovi na záda. „A to jen díky tobě, Tomi,“ šeptl a rychle jej líbl na promrzlé, avšak pořád sladké rty.
„A to si víc nezasloužím?“ zeptal se Tom naoko smutně a dělal nadutého brouka. Právě totiž konečně dojeli až k Tomovi domů, protože to byla dohoda. Tom přespal u Billa – Bill tedy přespí u Toma…
Koneckonců se mu tenhle nápad velice líbil. Vlastně se mu teď líbilo všechno. Bylo to zvláštní, ale od té doby, co mu Bill vplul do života, se mu zdálo všechno tak nějak jiné. Všechno kolem něj mu najednou přinášelo radost.
„Kdo tam bude první,“ ozvalo se mu u ucha a následně jej něco pošimralo na bříšku. Bill byl jako malé dítě. A to se Tomovi na něm líbilo ze všeho nejvíc. Táta teď nebyl doma, takže mají dneska dům jenom pro sebe.
Tom nedbal na Billovu soutěž a pokojně si vykračoval pomalu ke dveřím. Hned jak uviděl Billa skákat přede dveřmi a mrznout, musel se nad ním zasmát.
„No rychlee,“ pištěl Bill a hned jakmile Tom otevřel, vpálil dovnitř jako raketa.
„Ty seš blázínek,“ zasmál se Tom mile a svlíkl si studenou bundu. Došoural se až ke kuchyni, kde vzal ze skříně dva hrníčky a čaj.
„Když ale mě je pořád z-z-zima,“ drkotal zuby Bill a s úsměvem se blížil až ke své nově objevené lásce. Tom jej s úsměvem vzal do náruče a hladově políbil… To ještě ale nevěděl, co všechno tímhle jediným polibkem způsobí….
Bill se od něj pomalounku odsunul a hluboce se mu zadíval do očí. Pomalu zvedal dlaň k Tomově tváři, aby Toma po chvilce něžně polechtaly na tváři Billovy prstíky. Tom hned poznal, že se z Billa všechna hravost najednou někam vytratila.
„Nechápu…jak jsem k tobě mohl být takovej,“ pípl po chvilce tiše a nepřestával s Tomem udržovat oční kontakt.
„To se stává… už je to pryč, Bille. Teď jsi tady… tady se mnou a to je hlavní,“ pohladil jej po nádherně ebenových vlasech.
Netrvalo ani minutu a jejich rty se opět potkaly v nádherném polibku. Tom rázem zapomněl na celý čaj. Rukama se dopracoval až k zipu Billovy bundičky a v přímém očním kontaktu ji pomalu rozepnul. Po chvilce ležela bunda na stolku a Tomovy ruce hladily Billovy odhalené boky. Ale ani Billovi nebyla Tomova hrubá mikina nějak pohodlná a proto ji jedním šupem rozepnul a položil vedle svojí bundy. Tom se na něj sladce pousmál, a když mu Bill úsměv opětoval, chytil jej za ruku. Tváří naznačil, ať jej následuje a pomalu jej táhl ke svému pokoji.
Bill za ním šťastně cupital a když se za nimi zavřely dveře Tomova pokoje, nastalo mezi nima tíživé ticho. Tom se jako první odhodlal a chvějíc se, Billa políbil.
„Ty máš strach, Tomi?“ sladce se zasmál Bill při pohledu na Tomovy roztřesené ruce. Bill však cítil to samé. Věděl, že dneska už neskončí jenom u líbání. Věděl, že dneska si budou nejblíž, jak je to možné a možná proto se toho tolik bál. Tom byl totiž jeho první. A nejenom první kluk, ale první vůbec. Ale i přesto, že byl zatím panic, nebál se tolik, jako o dost zkušenější Tom. A proto jej jeho zdrženlivost a tréma rozesmávaly.
Tom se tedy zhluboka nadechl a snažil se už neztrapnit více než doteď. Pomalu se k Billovi naklonil a dlouze jej políbil. Bill pootevřením rtů polibek prohloubil a když ucítil na svém bříšku Tomovy dlaně, sladce se do polibku usmál. Rozehrál s Tomem vášnivou hru jazyků, která jaksi nebrala konce. Navzájem si rty jemně skousávali… nemohli se toho druhého nabažit. Tom konečně přestal být křečovitý a pomalu rozepnul první knoflíček na Billově černé košili. Po prvním šel hned druhý, a tak se neradno divit, že za malinkatou chvilinku Bill zvedal ruce do vzduchu, aby Tomovi usnadnil svlékání. Oba se na sebe pořád zamilovaně usmívali a jejich doteky byly čím dále tím častější. Teď se potřebovali navzájem jako vzduch k dýchání.
„Prosím tě, pomoz mi,“ zasmál se Bill sladce, když už dýl nedokázal soupeřit s Tomovým obrovitánským trikem a vzdal to. Tom jej s úsměvem políbil a triko si rychle přetáhl přes hlavu….
Bill se ale zase sladce zasmál.
„Co je?“ nechápal Tom, avšak s úsměvem na rtech.
„Je to tak neuvěřitelný,“ zašeptal Bill a pořád se sladce červenal.
„To tedy je,“ usmál se Tom a přejel Billovi opatrně po hrudníku, až se zastavil na nádherném plochém bříšku. Neodolal a sehnul se, aby jej políbil na krásně černé hvězdě. Bill slastně přivřel oči a zaklonil malinko hlavu, když mu Tom začal bříško hladově líbat. Tomovy polibky postupovaly výš a výš, až se znovu dobojovaly ke krásně nadýchaným polštářkům v podobě Billových rtů. Za stálého líbání se pomalu posouvali na postel, na kterou společně hupsli. Tom se už ani nedivil Billovu zvonivému smíchu, který provázel jejich pád a znovu jej začal vášnivě líbat. Netrvalo dlouho a jeho prsty byly až nebezpečně blízko u spony Billova pásku. Tom to chtěl všechno prožít v romantické atmosféře. S Veronikou se totiž milovat nestihli…Ale teď tady byl Bill a Tom nechtěl vzpomínat, ale žít. A proto se začal pomalu trápit s Billovým páskem.
„Bože, co to je za patent?“ stěžoval si rozhořčeně, čímž Billa dokonale pobavil.
„Ukaž, ty trdlo,“ zazubil se na něj a jedním tahem pásek rozepnul. „Nemám si je sám svlíknout?“ zasmál se.
„To myslím zvládnu,“ špitl mu Tom do ouška a rychle jej znovu políbil.
Pomalu rozepnul Billův zip, zpod kterého hned vykoukly černé boxerky. Jak stahoval Billovy kalhoty pomalu dolů, každý nově odhalený úsek Billovy nádherně vábivé kůže políbil.
Tak rád bych ti řekl, jak moc tě miluju, Bille…jsi to nejnádhernější, co mě potkalo. Jsi pro mě vším, čím byla i Veronika… jenomže ty jsi mnohem víc. Miluju tě…
Když už Billovy kalhoty ležely na chladné dlažbě Tomova pokoje, nesly se pokojem jenom mlaskající zvuky, jak si jejich jazyky razily k sobě cestu. Billova ručka si po chvilce obratně poradila s Tomovým páskem a lehce škubla. Tom se nadzvedl, čímž Billovi ulehčil stahování kalhot. Až teď nastala ta chvíle, kdy si mohli ještě rozmyslet, zdali to ukončí, nebo zruší tu pomyslnou hranici, která je od sebe dělila. Tom se Billa vyptával pohledem.
Avšak v tom Billově našel jenom lásku. A to jej ujistilo v domnění, že dělá správně. Pomalu, nespouštějíc z Billa oči, se posadil vedle něj a prsty lehce zahákl za okraj Billových boxerek. Bill se nádherně usmál a topil se v tom moři čokolády, které se jej ptalo, jestli smí pokračovat. Bill lehce, ale se sladkým úsměvem přitakal a nechal Toma, aby z něj svlékl i poslední kus oblečení, které jej zakrývalo před nahotou. Trvalo několik málo vteřin, aby se na sebe přitiskla jejich nahá těla.
„Miluju tě, Tome,“ zašeptal Bill a rychle vyhledal Tomovy rty, zabraňujíc mu tak v mluvení.
Nechtěl totiž slyšet žádné omlouvání… bylo by sice nádherné to od něj slyšet, ale cítil, jak moc se tomu Tom brání a tak jej nechtěl trápit. Jednou mu to jistě poví. Vše mu poví, avšak teď ne… Teď jsou tady jenom oni dva… konečně spolu tak, jak to mělo vždy být…
Bill se za nekonečného líbání rychle překulil na Toma a z jeho horkých rtů přešel rychle k sladce vábivému krku. Rychle z něj slíbával všechnu tu nádhernou vůni a po chvilce se znovu vrátil k Tomovým rtům. Pokojem se nesly tiché vzdychy, občas přerušované hladovými polibky. Tom posunul svou ruku pomalu do Billova klína a hned ucítil, jak Bill do polibku nádherně zabručel. Chtěl jej uspokojit, ale zastavila jej Billova ruka.
„Tohle nechci… teď ještě ne…“ špitl a když uviděl Tomův vyděšený pohled, pochopil. Věděl, že mu Tom nechce ublížit a že nechce, aby jej to bolelo. Bill však tohle riziko rád podstoupí. Pomalu Tomovi naznačoval, aby si na posteli klekl na paty a hned jak to udělal, si na něj s lišáckým úsměvem obkročmo sednul.
„Chci něco víc, Tome… a vím, že ty to chceš taky… řekni mi, že chceš, abych se s tebou miloval,“ zašeptal a dravě se vrhl po jeho rtech. Tom už nedokázal více uvažovat. Rychle Billovi polibky oplácel, ba právě že byl on teď tím dominantním. Pronikal hluboko mezi Billovy rty.
„Chci to Bille… neskutečně to chci,“ zašeptal a znovu jej hladově políbil…

autor: B-kay
betaread: Janule

3 thoughts on “Autoškola 10.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics