Bill přecházel po svém pokoji. Věděl jistě, že teď Tomovi hodně ublíží. Nechtěl to, ale nemohl jinak. Nechtěl dopustit, aby dál pokračoval jejich vztah, aby si o něm lidi mysleli, že je zvrácený, nechutný. Takový on není. Ne! On je Bill Kaulitz z Tokio Hotel. Rychle na sebe natáhl nějakou mikinu a vyběhl ze dveří svého pokoje. Těsně za nimi se však srazil s Tomem.
,,Kam jdeš?“ zeptal se ho Tom zmateně a snažil se zachytit jeho pohled. Ale to se mu nevedlo. Bill si dával hodně záležet na tom, aby se Tomovu pohledu vyhnul.
,,Pryč… A tobě do toho nic není,“ sykl Bill a prošel kolem bratra. Tom se za ním hned otočil a sledoval ho, jak sbíhá schody a jak si v chodbě nazouvá boty.
,,Jak mi do toho nic není?! Sakra co se s tebou zase děje?!“ křikl na něj Tom a Bill konečně našel odvahu podívat se mu do očí..
,,Mezi námi to skončilo! Zapomeň na všechno, co se mezi námi stalo. Na všechno, co jsem ti včera řekl. Byla to lež!!!“ Bill sklopil pohled. Věděl, že teď Tomovi ublížil asi nejvíc za celou dobu jejich vztahu. Nečekal na bratrovu odpověď. Rychle si zavázal tkaničku, na věšáku vzal bundu a vyběhl z domu. Přesně věděl, kam půjde.
Tom stál ještě několik málo minut nad schody a přemýšlel nad tím, co mu Bill právě řekl. Jak to myslel? Vždyť včera to bylo tak krásné. Cítil, že to Bill myslel vážně. Tak proč teď řekl, že je to jen lež? Chtěl znát příčinu změny bratrova chování. Rychle seběhl schody, nazul si boty a vyběhl z domu. Rozhlédl se do obou stran ulice. Zahlédl Billa mizet za rohem. Rychle se rozběhl za ním. Chtěl vědět, kam jde. Za kým jde…
**************
,,Maxi!“ vykřikl Bill, když dobíhal před chlapcův dům. Max zrovna odemykal dveře od domu. Otočil se po Billově hlase a trpce se zasmál. Přesně už pochopil svou roli v Billově životě.
,,Přišel sis užít??“ zeptal se ho klidným, přesto ironickým hlasem a otevřel dveře. O krok ustoupil, aby mohl Bill vejít.
,,Jo,“ sykl Bill jednoduše a už ho táhl do domu. Ani jeden z chlapců si nevšiml osoby krčící se za malou zídkou na kraji ulice. Tom všechno viděl. A kdyby jen viděl. On to i slyšel. Slyšel přesně Maxova slova. Slyšel i Billovo ,,Jo!“ Do očí se mu nahrnuly slzy. Konečně si uvědomil pravou podstatu jeho a Billova vztahu. Vždycky věděl, že si s ním Bill jen hraje, ale prostě doufal, že… V co vlastně doufal? Že ho změní? Asi ano. Doufal, že jeho láska změní i Billa. A včera v noci si myslel, že se mu to konečně povedlo. Že se konečně Bill změnil. Že i on poznal, jak může být láska krásná. A on to opravdu dokázal, ale nevěděl o tom. Nevěděl, že Bill se do něj opravdu zamiloval, že si konečně dokázal připustit své city. A nevěděl ani o tom, co se stalo dnes ráno.
Smutně nad tím vším zakroutil hlavou a se svěšenými rameny se vydal na cestu domů. Měl v plánu si jen tak lehnout do postele, pustit si nějaký film a jako nějaká bláznivá holka se cpát čokoládou. Chtěl se utápět ve své bolesti a ,,neopětované“ lásce. Ale jeho plány mu zkřížila drobná dívčí postava.
,,Au, sakra!“ sykl Tom, když dosedl na tvrdou zem a mnul si naražený zadek. Doplatil na to, že se nedíval na cestu. Vteřinu na to se vedle něj sesypala malá černovláska.
,,Promiň. Neviděla jsem tě,“ omlouvala se mu s úsměvem. Tom si ji celou pozorně prohlédl. Měla krásné, dlouhé černé vlasy a oči tak temně hnědé, že v určitém úhlu pohledu mohly působit až černě. V obličeji měla jemné dívčí rysy, malý nosík, který zdobila malá perlička, a jemné, malé rty, které měly barvu rudých růží. Tolik mu připomínala Billa. On vypadal tolik podobně.
,,To je dobrý. Měl jsem se dívat na cestu,“ odpověděl Tom a stále si ji fascinovaně prohlížel. Dívka se usmála a vyhoupla se na nohy.
,,Já jsem Jessica,“ podávala mu ruku, kterou pomohla i jemu na nohy. ,,Já Tom.“ Stoupl si naproti ní a Jessica okamžitě nepatrně zaklonila hlavu. Byla menší než Tom. Rozpustile se usmála a trochu od něj poodstoupila.
,,Nezašel bys někam na jídlo? Dneska jsem ještě nic nejedla a… ehm, nevypadáš na to, že by si někam spěchal nebo tak.“ Jessica působila naprosto v pohodě. Dokonce se Tomovi hodně líbila.
,,Eh, noo, proč ne? Stejně… nemám co dělat,“ souhlasil nakonec. Proč taky ne. Věděl, že Bill se domů asi hned tak nevrátí. A i kdyby ano, on ho vidět nechce. Jak mu sám řekl, mezi nimi všechno skončilo a Tom už neměl sílu něco zachraňovat.
,,Tak poď,“ usmála se Jessica a už ho za ruku táhla k nejbližší kavárně. Vůbec jí nevadilo, že Toma skoro nezná, působil na ní milým dojmem. A hlavně, připadal jí smutný, zaražený. Chtěla ho nějak rozveselit..
*************
,,Maxi, víc, víc!“ poroučel si Bill, když se ho snažil chlapec klečící před ním uspokojit. Doufal, že když bude Max trochu hrubší, že snad dostane z hlavy myšlenky na Toma. Na to, jak smutně se tvářil, když mu řekl, že to všechno byla jen lež, že je konec.
,,Sakra, Maxi, pořádně!“ zasyčel Bill a prudce si přitáhl Maxovu hlavu ke svému klínu. Bylo mu jedno, že ho právě málem udusil. Potřeboval nějak vytěsnit z hlavy Toma. A byl naštvaný, že se mu to nedaří. Přeci když si tak dlouho nepřipouštěl lásku k němu, tak nemůže být tak těžké zapomenout.
*************
,,Nechceš zajít na chvíli k nám? Doma stejně asi nikdo nebude.“ Tom stál s Jessicou před jejich domem a snažil se ji přesvědčit, aby šla dál. Doufal sice, že ještě bratr nebude doma, ale pro případ, že už by ukončil své hrátky u Maxe, nechtěl tam být sám. A navíc, s Jessicou si dobře rozuměl. Padli si do oka, skvěle se s ní bavil a během dne si na Billa skoro nevzpomněl.
,,Myslíš, že bych měla?“ zeptala se ho dívka s rošťáckým úsměvem na rtech. ,,Určitě bys měla,“ odpověděl Tom s tím samým úsměvem a už ji táhl ke vchodovým dveřím. Těsně před dveřmi ji pustil a odemkl. Trochu ho zamrazilo, když z obýváku uslyšel hrát televizi. Bill už musel být doma. A také, že ano. Vrátil se už před dobrou hodinou a hrozně zuřil, když tady Toma nenašel. Chtěl mu to nějak vysvětlit. Trochu doufal, že když mu dá nějaké nesmyslné vysvětlení, uleví svému svědomí.
,,Brácha už je doma,“ sykl Tom k Jessice a smutně se usmál. Dívka už během dne pochopila, že pokud je řeč o Tomově bratrovi, hrozně ho to bolí. Chtěla vědět, co se mezi nimi stalo. Proč je Tom z toho tak špatný.
,,Ehm, a nebude mu vadit, že tu jsem?“ zeptala se nejistě a zula si boty. ,,Bude, ale já tě tady chci,“ ujistil ji Tom a vtiskl jí malý polibek na tvář. Tenhle polibek během odpoledne rozhodně nebyl první. Ale právě tenhle polibek viděl Bill. Právě ve chvíli, kdy byl Tom skloněný k černovlasé dívce, vešel do chodby, protože se mu zdálo, že slyšel hlasy.
,,Tome?!“ křikl překvapeně, nevěřícně a naštvaně zároveň. Do hlavy se mu tlačila krev, celým jeho tělem cloumal vztek. Jak si to sakra Tom představuje?! Že přivede domů nějakou holku a ještě jí tu líbá?!
autor: Dádinka
betaread: Helushka
