Bill naštvaně přecházel po svém pokoji a byl vzteky bez sebe. Co si to sakra dovoluje? Kvůli němu se nevyspí s Maxem a on si dovolí ho urazit? ´Pro dobrotu na žebrotu,´ říkal si a dál si to rázoval pokojem. Byl opravdu rozzuřen. Ale stejně se nemohl zbavit dojmu, že nejraději by šel za Tomem…
Ale to mu jeho hrdost nikdy nedovolí. On se prostě omlouvat nebude! To Tom za ním přileze a bude ho prosit na kolenou, aby mu odpustil jeho chování. Se spokojeným úšklebkem na rtech se vydal do kuchyně pro něco k pití.
Přes zavřené dveře slyšel Toma mluvit. Hned zbystřil a pořádně se zaposlouchal. On tam někoho má? Polila ho vlna žárlivosti…
Dál pečlivě poslouchal…
„Dobře, tak večer… Papa.“
Cože? Na jednu stranu se mu ulevilo, protože jen s někým telefonoval, ale na druhou začal žárlit ještě víc. Co si Tom dovoluje říkat ´papa´ někomu jinému, než je on sám? Na tohle má právo jen on! Bylo mu jasné, že to nebyl nikdo z jeho kamarádů… Takže zbývá jen jediná možnost.
Rudý vzteky vrazil do kuchyně…“Kdo to byl?“ Tom se poplašeně otočil „Co-cože?“
„Ptám se tě, s kým jsi mluvil?!“
„Já? No… s nikým…“ vymlouval se a couval před Billem, který k němu systematicky postupoval a tlačil ho na lednici.
„Aha, ty sis asi povídal sám pro sebe? Hm? Nemám pravdu?“ rentgenoval ho pohledem a definitivně ho namáčkl na lednici.
„No jo… teda ne… ale… A vůbec, co já se ti mám co zpovídat? Ptám se tě snad já, kam pořád mizíš?“ Tom se konečně vzpamatoval a začal se bránit. Billa to trošku vykolejilo, ale hned se zase otřepal.
„Ne, neptáš! A děláš dobře, protože to je jen moje věc!!!“
„Jo, přesně tak jako tohle moje!“ začal bojovně. „Nevim, o co ti jde, Bille, neříkal si vždycky, že náš vztah je jen kvůli nedostatku sexu? Že až si někoho najdeme, všechno skončí? Tak laskavě nežárli!“
„Cože? Já nežárlim!“
„Ne? A proč teda vyzvídáš, s kým jsem mluvil?“
„Ha! Takže přiznáváš, že si s někým mluvil!“ vítězoslavně se na něj podíval.
„Prosim tě, Bille! Chvíli se poslouchej, chováš se jak blázen!“
„Já že se chovám jak blázen? A co ty? Co máš co mluvit s někym jinym?“
„A proč ti to tak vadí?“ Tom ho pobaveně pozoroval a velmi potěšeně poslouchal jeho koktavou odpověď. Dělalo mu neuvěřitelně dobře, že Bill žárlí. I když to nechce za žádnou cenu přiznat.
„No… já… teda… ehm… prostě… no… proto!“ vypotil ze sebe Bill a začínal mírně červenat.
„Aha, tak to jo…“ utrousil pobaveně, obešel ho a zamířil pryč.
„Kam si jako myslíš, že jdeš? My jsme ještě neskončili.“
„A já myslel, že jo, když si podal takovou vyčerpávající odpověď.“ Bill by se nejraději propadl do země.
„Haha! Moc vtipný,“ zamumlal a sklopil hlavu.
Zželelo se mu ho a přišel blíž k němu. „No tak, přece by ses nestyděl,“ utahoval si z něj.
Billa se zase zmocnila jeho melancholická nálada, ve které nedokázal ovládat své jednání. „A co když je to pravda? Co kdybych opravdu žárlil?“ zašeptal potichu a s napětím očekával jeho reakci. Tomovi se uličnicky zablýsklo v očích a objal ho kolem boků. „To bych byl moc rád.“ Nestihl se ani nadechnout a už na svých rtech cítil ty Tomovy. Zatočila se mu hlava a tak se na něj doslova pověsil. Tom něžně přejížděl jazykem po jeho rtech a nenápadně se s ním otáčel. Když byl zády ke dveřím, pustil ho a vyšel ven.
Omámeně otevřel oči a dezorientovaně se rozhlížel kolem. Když ve svém zorném poli spatřil bratra, už si oblékal bundu.
„Ty-ty někam jdeš?“ zeptal se a znovu začal pociťoval vztek a žárlivost.
„Jo!“ přiznal stručně a dál nerušeně pokračoval v oblékání.
Bill zrudnul vzteky a nebyl schopen pohybu. Tak on mu tady přizná, že na něj žárlí a Tom snad odejde a nechá ho tady samotného? Připadal si tak ponížený jako nikdy. Vzteky skoro neviděl. Jak to s ním jedná? On není žádná kurva! Jak se to zatraceně chová?
´Tak jako on sám k němu?´ našeptával mu tenký lásek v jeho hlavě…
Myšlenku nestihl dokončit, protože Tom už otevíral dveře. Potutelně se usmíval a gratuloval si k nové taktice. Samozřejmě. Že ho to nenapadalo hned. Když Billovi nesplní vše, co mu na očích vidí, začne se chovat úplně jinak.
Bill ho rozlíceně odstrčil ode dveří a silně bouchl dveřmi.
„Ty nikam nepůjdeš!“ zasyčel a nalepil se na dveře.
„Že ne? A jak mi v tom hodláš zabránit?“ Tom se v téhle roli člověka, který má všechno pod kontrolou, doslova vyžíval. Bavilo ho pozorovat, jak je jeho bratr vzteklý a naprosto vyvedený z míry. Bill neodpovídal, jen stále zatvrzele stál u dveří a znemožňoval mu tak odejít.
„Tak, Bille, uhni, nemám na tebe celý večer!“ Jen se na něj ublíženě zadíval, ale nepohnul se ani o píď.
„Ne!“ prostě odpověděl, a když se ho snažil odstrčit, prudce ho políbil. Tom se v duchu smál a blahopřál si ke svému geniálnímu plánu. Tolik emocí před ním nikdy neprojevil. Chvíli se od něj nechal líbat, ale pak ho odstrčil.
„Bille, tímhle mě tu neudržíš, sexu mám dost a o nic jiného mezi námi nejde, ne?“ Bill myslel, že víc ponížení už nevydrží. Jednal s ním jako s tou poslední děvkou. Cítil se tak strašně méněcenný a nepotřebný. Přesně tak, jako se vždycky cítil Tom…
Ale pak se v něm něco vzchopilo. Bojovně zvednul hlavu, zadíval se na Toma a doslova na něj skočil. To on určuje směr! On je tady šéf! Omotal nohy kolem jeho boků a políbil ho. Zuřivě se dobýval mezi jeho rty a dráždivě se o něj otíral. Tom zavzdychal. Spokojeně se usmál. Přece jen se mu to povedlo.
„Už budeš můj hodnej Tomík?“ smyslně mu zašeptal do ucha a nezapomněl se ho několikrát, jakoby omylem, dotknout jazykem. Tom chtěl něco namítnout, ale nebylo mu to umožněno. Jeho bratr se znovu vrhl na jeho rty a on už nebyl schopen jakkoliv protestovat. Chytil Billa pod zadečkem a přitiskl si ho k sobě.
Bill pokračoval na jeho krku a mezi polibky ho naváděl: „Tak si mě přece odnes do postýlky…“ Neváhal a za chvíli se už váleli v jeho posteli. Bill se na něj posadil a pomalu kroužil boky. Rukama mu hladil bříško a nahlas vzdychal. Toma to doslova dohánělo k šílenství. Něco tak dráždivého s ním ještě nezažil. Přivíral oči a za boky si ho k sobě tiskl ještě mnohem víc. Bill se nad ním skláněl a zahrnoval ho množstvím rajcovních polibků, které ho rozhodně nenechávaly chladným a myšlenky na odchod mu jednou provždy vyhnaly z hlavy.
„Ach Billí!“ zavzdychal a dál s ním na sobě pohupoval. Bill je začal svlékat a nepřestával ho zaplavovat vlhkými polibky po celém těle. Když byli zcela nazí, na nic nečekal a rty se mu přesunul do klína.
Tom nahlas zavzdychal, rukama mu zajel do vlasů a přitiskl si ho pořádně na sebe. Znovu zasténal a začal pohybovat pánví, čímž Billa mírně dusil, ale jeho ruce mu zabraňovaly v jakémkoliv úhybném manévru…
S nádherným pocitem si Billa k sobě přitáhl a hltavě se vpil do jeho úst. Bill se rozhořčeně narovnal a prskal kolem sebe. Byl trošku naštvaný, že na něj nebral ohledy a udělal se, i když on se skoro udusil. „No tak, bráško, nebuď takovej! Teď seš přece na řadě ty!“
autor: Prinzesschen
betaread: Helushka
