All Yours and Blind 7.

Uběhlo několik týdnů. Dalo by se říci, že se vše tak nějak uklidnilo a život Billa, Toma a Alana dostal jakýsi řád, nový řád. Bill o Alanovi věděl jen z doslechu a více ani vědět nechtěl. Byla to minulost, která pro něj skončila, a chtěl se nyní zabývat pouze svým novým životem. Možná to od něj bylo trochu sobecké, ale věděl, že jakmile by se o Alana začal zajímat, snažil by se ho Alan dostat opět k sobě a výčitkami ho donutit k tomu, aby s ním znovu byl, a tohle bylo přesně to, co Bill nechtěl. Mohl mít výčitky leda tak z toho, že ho podváděl, ale rozhodně ne z toho, že se konečně doopravdy zamiloval a je šťastný.

Život dvou mladých mužů se mírně ustálil. Sice byli stále rozvášnění a plní euforie jeden z druhého, ale už si na sebe vzájemně zvykli, a to dosti rychle. Jeden druhého už lépe znal, věděl, co má kdo rád či nerad. K hádce ovšem zatím nedošlo. Spíše vedli sáhodlouhé debaty, při kterých stejně došli ke vzájemně shodě.

Jediné, co jim narušovalo jejich společný život bláznivě zamilovaných kluků, byla jejich práce. U Billa se jednalo o stálou práci. Chodil do práce den co den, měl různé pochůzky, rozhovory, vyhledával nějaké zajímavé události a vytvářel články. Výhodou pro něj bylo, že ho to i bavilo. Tomova práce nebyla nyní příliš stálá. Dělal pořád nějaké rozhovory, musel chodit na různé společenské akce, ačkoli se mu třeba nechtělo, ale pro média to byla nutnost.

Na dnešní odpoledne byl Bill domluvený, že se sejde se svým starým kamarádem. Byl to bohužel zároveň i kamarád Alana, ale na to Bill nedbal. Nemohl přestat komunikovat s každým, kdo by o Alana jen prstem zavadil.

Po práci se tedy vydal na smluvené místo do kavárny Café Aedes. Byl dnes dobře naladěný, hezky oblečený a upravený. Po schůzce s Michaelem měl mít totiž rande s Tomem a chtěl jej Michaelovi představit. Michael byl snad jediný jeho kamarád, se kterým se stále bavil. Znali se už od střední školy a byli to dobří přátelé. Michael byl ovšem trošku typ jako Alan. Vyhledával stereotyp, byl velmi konzervativní a slušný. Bill byl nyní jeho pravým opakem a to jejich přátelství mohlo nenávratně změnit.

Když Bill přispěchal do kavárny, Michael už jej vyhlížel. Posadili se ke stolu, objednali si jejich oblíbenou kávu a dali se do povídání. Michael Billovi horlivě vyprávěl o jeho půlroční stáži v New Yorku a o tom, kolik se tam toho naučil a kolik si vydělal peněz. Měli si dlouho o čem povídat. Neviděli se snad od té doby, co Michael odletěl. Jejich konverzace tedy nijak nevázla.

„A co ty? Jsi takový… jiný, od té doby, co ses s Alanem rozešel, je vše asi jinak, že?“ řekl Michael bez rozmýšlení, aniž by mu došlo, co právě vypustil z pusy.

„Jak o tom víš?“ přimhouřil Bill oči a napil se svého milovaného voňavého latté.

„No, vlastně… Alan se mnou nějak mluvil a řekl mi o tom,“ řekl nakonec Michael.

„Ah tak. Jo, rozešel jsem se s ním a jsem teď spokojený,“ řekl Bill uvolněně a opřel se do pohodlné sedačky s koženým potahem.

„Bille, on tě měl ale rád,“ řekl Michael vážně.

„Jo, já vím a je mi to líto, ale… nemůžu být s člověkem, kterého nemiluju,“ zakroutil Bill hlavou.

„A toho nového miluješ?“ pozvedl Michael obočí, přičemž se narovnal. Byl zaujatý tím, jak je Bill jiný. „Naprosto ses změnil. Podívej na své oblečení, to jak jsi… extravagantní. To všechno dělá ten nový chlápek? Alan pro vás budoval spoustu věcí, chtěl se s tebou nechat registrovat, chtěl vám koupit dům a…“ Bill jej to nenechal dopovědět.

„Stop,“ šeptl a zhluboka se nadechl, přičemž odložil šálek kávy. „Já tohle všechno vím. Vím, že mě miloval, že by pro mě udělal všechno, ale náš vztah nebyl to pravé. Já chci trošku žít. Nejsem tak starý na to, abych musel usedle posedávat doma u televize, nechodit ven, jen pořád dělat večeře a čekat, až se vrátí domů. Chci žít, užívat si, skutečně milovat a ukázat, co ve mně je. Michaeli, on je Alan skvělý muž, vážně je úžasný, ale… já nesnesu ten stereotyp, kterým jsem byl díky němu svázaný. Navíc… všechno už pak bylo ke konci v háji. Náš vztah mě neuspokojoval, jestli chápeš,“ brouknul Bill a olíznul si rty, načež si zapálil cigaretu.

„Rozumím, ale… život není jenom šukání, Bille,“ řekl mu Michael téměř až přísně. „Sice jsem si v Americe taky trochu užíval, ale nezahodil bych pro sex tolika letý vztah,“ zakroutil hlavou.

„Ale mně nejde jen o tohle. Tom je… je dokonalý. Dává mi všechno. Jasně, jsme spolu chvilku, možná jsem zaslepený, ale nemůžu si pomoct, chápeš? Neskutečně se přitahujeme, toužíme po sobě a on mě ochraňuje. Je mi na blízku, pečuje o mě, jako já o něj. Já vím, mluvím jako puberťák, ale tohle je něco neskutečného. Tohle jsem s Alanem nikdy nezažil. Třesou se mi ruce, když vím, že ho už uvidím a obejme mě. Mohu se mu schoulit do náruče a vím, že se mi nic nestane. Je šílené, jak se milujeme. Jsme jako jeden,“ vydechl kouř a přitom přivřel černovlásek oči. Znovu jím projela silná vlna jistého pocitu vzrušení a chvění, jen co si na svého prince vzpomněl. Byl jím neskutečně naplněný.

„Bille, kam tohle povede. Je to jen sex a bláznivý zamilování. Nemáš žádnou jistotu,“ protřel si Michael oči, nevěříc tomu, jak se jeho kamarád změnil. „Víš vůbec, jak je Alan na dně? Znovu začal docela dost pít, kouří jako továrna, nejí…“ upřel ke svému příteli mladík oči.

„Je mi to líto, vážně moc líto, ale… já jsem zamilovaný a rozhodnutý. Nehodlám nic měnit,“ řekl Bill tvrdě. Konečně si uměl stát tvrdě za svým. „Ale koukám, že o Alanovi víš docela dost,“ poznamenal nakonec.

„No my… se teď docela dost vídáme,“ olíznul si Michael rty a sklopil pohled. Tohle vypovídalo o všem. Ti dva se hledali, až se konečně našli.

„Jsi s ním?“ zeptal se narovinu Bill s úsměvem.

„Rád bych, ale nemůže na tebe zapomenout a já se ho snažím nějak z toho dostat. Není to tak, jak si myslíš!“ Začal se bránit, aniž by byla třeba.

„Však já se nezlobím, jsem rád, že tě má. Pomůžeš mu se dostat zpátky na zem a věřím tomu, že ho uděláš šťastným,“ usmál se Bill mile. „Já bych vám oběma přál, abyste byli spokojení alespoň tak, jako jsem nyní já. Zasloužíte si to oba dva,“ povědělo mu to drobné ptáče bez vytáček. Opravdu ho to nijak netížilo. Jen mu bylo jasné, jak si Alan asi stěžoval, co všechno Michaelovi napovídal, a teď ho ještě možná mírně poslal pro informace, ačkoli ví, že Michaela to bolí. Měl v tomhle ohledu Alana přečteného.

„Fajn, díky,“ řekl mu na to Michael stroze. „Co mi ještě povíš o tom svém princi, hm? Máš aspoň fotku?“ usmál se už o poznání mileji než dosud.

„Ne, ale… máme k večeru rande, když to tak řeknu, i když je to bláznivé, když spolu bydlíme,“ zasmál se Bill a hned pokračoval, „…co kdybys šel pak se mnou? Alespoň ho poznáš, můžeme zajít někam na skleničku nebo na večeři,“ navrhl Bill.

„Tak jo, proč ne. Aspoň poznám, kdo tě tak neskutečně okouzlil a změnil. Musí to být pořádný kousek, když jsi z něj takhle v háji,“ rozesmál se Michael.

„Nech toho,“ strčil do něj Bill se smíchem.

Dlouhou dobu si ještě povídali, ale rozhodně odlehčili téma. Nebylo dobré stále řešit vztahy a partnery. Oba dva si stáli za svým. Později odpoledne, když se už schylovalo, k večeru se rozhodli, že pomalu půjdou. Bill chtěl být zcela přesný, pokud jde o schůzku s jeho milovaným Tomem. Proto tedy v kavárně zaplatili a vydali se temnými prochladlými ulicemi vstříc místu, kde se ti dva zamilovaní blázni měli sejít.

Michael kráčel po boku Billa, který byl oproti němu mnohem vyšší. Ruce měl zastrčené v kapsách a drkotal zuby, jako by byl už leden. Bill oproti němu ladně šel s pánskou kabelou na rameni zahalený v černém kabátku. Byl hrozně natěšený na svého milence, se kterým se celý dlouhý den neviděl! Nemohl se dočkat pocitu, až jej obejme a vtiskne do svého náručí.

„Bude tam načas?“ optal se Michael.

„Samozřejmě, že ano, je přesný. O tohle nemusíš mít obavy. Najíš se včas,“ zasmál se Bill.

Bylo to už jen pár kroků od místa, kde se měli sejít. Jednalo se o odlehlou část města, kde byla překrásná kašna a nedaleko ní i příjemná restaurace, kam měl Bill s Tomem v plánu jít. Když se chlapci chystali přejít přes přechod, zaslechl za sebou však Bill hlasité dupání, a proto se ještě pootočil. Tohle se mu nelíbilo. Než se ovšem stihl nadát, nějaký vysoký, silný muž jej srazil k zemi, dal mu několikrát pěstí a ukradl mu tašku, kterou měl černovlásek přes rameno. Ihned se samozřejmě rozeběhl pryč. Michael nestačil ani nijak zareagovat, stál jako přimrzlý a sledoval, jak od kašny vyběhl další vysoký muž, tentokrát již sportovní vypracované postavy, a z plných plic zakřičel Billovo jméno.

„Je v pořádku!“ zavolal na něj Michael, jelikož mu všechno došlo. Vysoký muž sportovní postavy přikývl a rozeběhl se za mužem, který Billa odkradl a ublížil mu.

Rychlost jeho běhu, rozzuření ve tváři a vztek v očích vypovídaly o tom, jak moc Tom Billa miluje a jak jej pomstí.

autor: Turmawenne