autor: Dietřisko & Kentaur
Bill
Za dveřmi stál Georg.
„Co tady děláš?“ vyhrkli jsme s Tomem současně.
„Já… No… To je dlouhá historie. Můžu dovnitř?“ Díval se na nás dost divně. Co se mě týče, bylo mi jasné, co vidí. Rozcuchané vlasy, kruhy pod očima a obvaz na ruce nasáklý krví. Vážně super.
„Jo… Jasně,“ řekl Tom a polknul. Georg vešel dovnitř.
„Přišla vám ta smska?“ zeptal se.
„Jo,“ odpověděl jsem tiše.
„Všechno to je pravda.“
„A jak ses sem dostal?“ zeptal se Tom zamračeně.
„Já nevím,“ přiznal Georg.
„A… A… Ale…“ koktal jsem. Tom mě chytil za ruku.
„Prostě jsem se najednou objevil před vaším domem. Nechápu to,“ pokrčil Georg bezradně rameny.
„My taky,“ odtušil Tom.
„Tak já už půjdu…“
„To chvi vidět,“ řekl Tom tiše. Doprovodili jsme Georga k bráně. Otevřel, vyšel ven a… vrátil se zpátky.
„Dovnitř to jde…“ začal Tom.
„Ale ven už ne,“ dokončil jsem. Bezradně jsme se po sobě podívali. Byli jsme tu zavření.
S Georgem.
Bože, stůj při nás.
Tom
„No tak pojď,“ vyzval jsem Georga a vedl ho dovnitř. Bože, já ho tu nechci, zaúpěl jsem v duchu. Otočil jsem se na Billa, který se tvářil stejně útrpně jako já. Nechali jsme Georga v pokoji pro hosty s tím, ať se tu trochu zabydlí.
„Dochází ti, že když tu teď nejsme sami…“ začal jsem.
„Jo,“ přikývl Bill. „Je to na prd,“ dodal.
„To jo,“ souhlasil jsem.
Najednou se ve dveřích objevil Georg.
„Ehm… do který koupelny můžu jít?“ zeptal se nejistě.
„Do tý nahoře,“ odpověděl Bill. Ušklíbl jsem se. Nečekal jsem, že Bill bude tak škodolibý. Sám se tam bojí chodit a Gea tam pošle.
Georg přikývl a odešel.
„Doufám, že to tam potká,“ prohodil Bill. Začal jsem se smát.
Po chvilce se Georg vrátil. Byl v obličeji celý bledý. Vytáhl z kapsy mobil a ukázal nám fotku. Byl na ni nějaký kluk ve vaně.
„Nevíte, kdo to je?“ zeptal se. Bill polkl.
„Ne, proč?“ nechápal jsem.
„Máte ho nahoře ve vaně.“ Bill se prudce nadechl.
„Kde se tam vzal?“ zeptal se roztřeseně. Dlouze jsem se na něj zadíval. Choval se nějak divně. Připadal mi nervózní.
„Bille, ty ho znáš?“ nedalo mi to.
„Ne,“ řekl rychle. Neznělo to příliš přesvědčivě. Něco tady nehraje, pomyslel jsem si.
„Opravdu?“ zeptal jsem se.
„Ty mi nevěříš?!“ vyštěkl, vyběhl z pokoje a práskl za sebou dveřmi.
„Oh,“ uniklo Georgovi. Povytáhl jsem obočí a nechápavě jsem zíral na zabouchnuté dveře.
Bill
Vběhl jsem do svého pokoje a skočil jsem na postel. Vztekal jsem se jako malé děcko. Prostě mě vyděsilo, když Georg ukázal tu Mathiho fotku. Bál jsem se… Čeho jsem se vlastně bál? Že už Mathi nebude jen můj…? Bylo to čím dál tím horší.
Ucítil jsem, že si vedle mě někdo sednul. Zvedl jsem hlavu. Vzápětí jsem ji zase vložil do dlaní.
„Co chceš?“
„Zvednout ti náladu,“ pokrčil rameny Mathi.
„To se ti nepovede,“ odtušil jsem. „Tobě ne.“
„A jak ti můžu pomoct?“ zeptal se.
„Nemůžeš.“
„Jak to?“
„Nemáš to, co potřebuju.“
„A co potřebuješ?“
„Toma. Aby Georg vypadnul. Pryč z tohohle baráku.“
„Chceš toho hodně,“ řekl Mathi.
„No a co,“ odsekl jsem. Najednou jsem uslyšel zaklepání na dveře. Vzápětí Mathi zmizel.
Dveře se otevřely a vešel Tom.
„Můžu dovnitř?“ zeptal se trochu rozpačitě.
„Samozřejmě.“ Sklopil jsem oči.
„Jsi… Jsi v pořádku?“
„Jo. Já… Neměl jsem tak… Vybuchnout. Promiň,“ zamumlal jsem.
„To je v pohodě.“ Tom si sedl vedle mě. „Je toho na nás moc.“
„Ničí nás to,“ upřesnil jsem. Povzdechl si a objal mě. Přitiskl jsem se k němu… Cítil jsem se v bezpečí.
autor: Dietřisko & Kentaur
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 5
No teeda.. nečakala som, že tá návšteva bude Georg 🙂 A to, že je tam s nimi tiež uväznený.. dvojčatám veru nezávidím 😀 a ten Mathi v kúpeľni.. no comment 😀 No a na záver, aj keď sa mi nepáčilo, ako Bill zatajoval toho Mathiho a vybuchol (a to, že si myslel, či ho nechce len pre seba), tak som zase rada, že v tých svojich požiadavkách uviedol, že Mathi mu pomôcť nemôže, že chce Toma 😀 Toto je fakt čím ďalej tým viac komplikovanejšie, ale aj o to zábavnejšie. Teším sa na ďalšiu časť.
Tak to je v prdeli už aj George?
Som rada, že Bill povedal Mathimu, že chce byť s Tomom 🙂 ale aj tak ma štve, že Tomovi o Mathim nepovie. Som zvedavá na pokračovanie ale hlavne na rozuzlenie. Ďakujem za kapitolu:)
Tak Georg, jo? No tedy, začíná to být čím dál záhadnější… Jestli to teda u týhle povídky ještě víc jde 😀
Jsem ráda, že se aspoň tentokrát Bill Tomovi omluvil…
Doufám, že už se to konečně nějak začne vyjasňovat… Mám ze všech těch záhad hlavu v pejru 😀 Těším se na pokračování 🙂
Fotogenickej Mathi 😀 Uhm, čekala jsem, že z Georga uděláte… eh, blbce, to je přesně váš styl. Nicméně, jsem ráda že zatím ne 😉 Zase absošmoulně boží díl, bla bla bla, však vám to, holky, opakuju dost často :))
Tak to maj po soukromí ale že se Tom nezajima co je to za kluka.
Georg? 😀 😀 Tak to jste mě překvapily, holky. Gea jsem ani v nejmenším nečekala 😀 Byla jsem úplně překvapená, že tam stál. A já ho mám v téhle povídce ráda 😀 Teda on se tady nikdy nijak neobjevil, ale vždycky jsem se na začátku musela děsně smát, jak z něj měl Bill strach 😀 Jsem zvědavá, co tam bude chudák Geo dělat. Se tam zblázní 😀
A Bill mě pořád děsně štve. Vůbec se mi nelíbí, jak je na Toma hnusný a už vůbec ne to, že Tomovi lže. Kdyby mu raději řekl pravdu. Ne, on bude Mathi zapírat. Ach jo 🙁 Tohle prostě nemůže dobře dopadnout!
Děkuji za další díl, holky 🙂
Jáj no to si kluci s Georgem žijou tedy!! :D…to by ho měli do všeho zasvětit..ježiš to to ještě dopadne :D…a fotka Mathiho ve vaně mě dostala :DD..honem sem s dalším dílem 😀
Ta fotka Mathiho v tý vaně XD XD XD
Bože 😀 to čo je toto? Čo tam chce ten Georg? 😀 Čo tam s ním teraz akože budú tí dvaja robiť? Toto bude ešte veľmi zaujímavé :D… Inak, v poslednej dobe mám chuť dať Billovi poriadnu facku za to jeho správanie. Vôbec nechápem o čo mu ide, keď Tomovi o Mathim vôbec nič nepovedal. Je to naozaj divné, aspoň, že ho odpálkoval, keď prišiel a teraz sa túli k Tomovi 🙂 no v každom prípade ho fakt nechápem… Som zvedavá čo si na nich ešte vymyslíte 😀