Ahoj, lidi! 😀
„Promiň,“ omluvil se tiše Bill.
„Už je ti dobře?“ zeptal jsem se, když jsem se vrátil s další sklenicí vody, kýblem a hadrem. „Chceš donýst pytlik?“ Bill se na mě podíval pohledem „are you fucking kidding me?“. „Pozdě,“ řekl s povytaženým obočím. Trochu zahanbeně jsem se podíval do země, a co jsem nespatřil? Jeho blitky. Chuťovka. Podal jsem Billovi sklenici s vodou, aby se napil, a sám jsem se s přítelem hadrem pustil do toho nadělení.
Bill
Bože můj…! Nezažil jsem nic krásnějšího, než Tomova ústa na svých. Nechtěl jsem, aby to skončilo. Pak jsem ho ale s největším sebezapřením od sebe odstrčil.
„Prosím… Prosím, běž už…“ řekl jsem tiše a odvrátil pohled, aby neviděl, že mi do očí vhrkly slzy. Roztřeseně mě pustil a beze slova odešel. Dal jsem hlavu do dlaní a rozvzlykal se. Měl jsem sto chutí utíkat za Tomem a na kolenou ho prosit o odpuštění, aby se vrátil, aby mě políbil znovu… Ne, ne, ne, nešlo to. Toužil jsem po… Po čem vlastně? Po vztahu se svým bratrem?! Ale… O to by mi tak nešlo jako o ty sny, které mě stále děsily, že je to předzvěst něčeho daleko horšího… Po tom posledním jsem se cítil rozlámaný. Nějak mě bolelo břicho, na dotyk. Vyhrnul jsem si tričko a na břiše jsem spatřil modřiny, které vypadaly jako… otisky prstů. Kousl jsem se do tváře a znovu se rozbrečel. Co když se ty sny zhorší? Co když… Co když se mi budou zdát o Tomovi? To by byl konec, to bych neunesl…
Víc než fyzická bolest mě však teď trápila bolest psychická. Asi jsem ho neměl od sebe odhánět… Ale vyděsilo mě to. Všechno jsem zkazil. Potřásl jsem hlavou a trochu se vzpamatoval. Vtom jsem spatřil nápis na zdi.
Tom
Bill mě poslal pryč z jeho pokoje. Beze slova jsem se zvedl a se skloněnou hlavou potichu odešel. Tiše jsem za sebou zavřel dveře od svého pokoje a svezl se po nich k zemi. Cítil jsem, že mám nitro rozervané na tisíc kousíčků. Je konec… Všechno jsem to posral… Jedna blbá pusa a je všechno v tahu. Ani bych se nedivil, kdybych mu teď přišel nechutný, odporný a já nevím co všechno ještě. Možná už se mnou nikdy nepromluví… Zkazil jsem náš bratrský vztah… Zkazil… Achjo, já jsem takovej idiot! Přivřel jsem oči a cítil, jak mi z nich vytékají horké slzy. Slíbili jsme si, že budeme navždy spolu a on mě teď od sebe odhání… Asi jsem opravdu odporný. Přišel jsem o něj, a to jsem ho ještě ani neměl… Moje srdce krvácí… Uvnitř umírám…
Po několika nekonečných minutách jsem se zvedl, otřel si slzy, i když je hned vzápětí nahradily další, a rozhodl se, že půjdu ven, trochu si pročistit hlavu. Když jsem šel po chodbě kolem Billova pokoje, opatrně jsem nakoukl dovnitř. Spal. Povzdechl jsem si a otočil se, že odejdu, když v tom jsem ucítil něčí pohled v zádech. Jenže za mnou nikdo nebyl. Trochu mě zamrazilo, ale v tuto chvíli mi to bylo úplně jedno. Myslel jsem hlavně na Billa. I přes to, že jsem toužil jít k němu a pohladit ho, donutil jsem se zavřít dveře a odejít.
Zastavil jsem se v kuchyni a někde splašil kus papíru a tužku. Rychle jsem načmáral Billovi vzkaz: „Neboj se, jen jsem potřeboval na vzduch.“ Nechal jsem to na stole a odešel pryč.
autor: Dietřisko & Kentaur
Ten začiatok a bozk bol krásny 🙂 ale potom, keď začal Bill zase "rozmýšľať", tak to už také pekné nebolo. Mrzí ma, že si takto nevedomky ubližuje nielen sebe, ale aj Tomovi.
A vyzerá to tak, že už aj na Toma začína dom účinkovať 😀
Som strašne zvedavá, čo sa bude ďalej diať a ďakujem za kapitolku.
Za ten polibek jsem strašně moc ráda 🙂 A to potom… Věřím, že se to nějak vyřeší, že Bill to Tomovi vysvětlí a společně budou čelit tomu hroznýmu baráku 😀 I když to třeba nebude hned, ale doufam, že všechno dobře dopadne 🙂
Těším se na další díl 🙂
Ten polibek 🙂 Ani jsem nedoufala, že by se konečně mohli políbit, a přece! I když je škoda, že se Bill nakonec odtáhl, ale to nevadí 🙂 Věřím, že tohle je začátek všeho :))
A vidím, že už i Tom se začíná cítit v domě nepříjemně 😀 Tak jsem zvědavá, jestli si zažije všechno, co Bill nebo ne 😀
A beztak se nejvíc těším na to, až se celá ta záhada vyřeší 🙂
Děkuji za další díl :))
Aaaaa, pusa! 😀 Konečne! Som taká rada, škoda, že sa Bill nakoniec odtiahol. Inak nemohla som z toho ako Bill odpálkoval tú stenu "Dej mi pokoj." 😀 jeho tá stena už skôr otravuje ako desí xD… Zaujímavé, že tie divné pocity, že ho niekto sleduje začína mať už aj Tom, som fakt zvedavá či sa aj Tomovi budú diať ďalšie divné veci… Dúfam, že to medzi Billom a Tomom bude po tej puse v pohode, nebolo by dobré keby boli teraz proti sebe 🙂 musia držať spolu a zistiť čo sa to v tom ich strašidelnom dome deje :D… Som natešená na pokračovanie 😀 😉
Škoda,že Bill nenechal Toma u seba, že sa vyplašil a odohnal ho:( snáď sa k sebe nebudú správať ako blbci. Páči sa mi, že teraz Tom neodišiel bez toho aby napísal odkaz.
Toto bola nádherná kapitola. ďakujem za ňu.
Tentokrát konečně trochu pocitově zaměřený díl 🙂 Mám ale takový pocit, že příště to bude zase vtipné, šílené a doufám, že si to konečně navzájem vysvětlí 😉
Aww ten začátek úplně zlatý :3..ale zase se to muselo poto…:D mám starosti o Billa ://..aby ho ty sny a nápisy na stěnách nepřipravily o rozum..ale jak vidno Tom už taky začíná něco tušit tak se to snad všechno zlepší :))
Bill proste vi, jak zkazit romantickou chvilku 😀 Vzdycky me rozesmeje, jak Bill ten dum odbyje 😀
Proč se od sebe odtrhli? sviňáci -__-. Stejně mě dostává jak Bill komunikuje s tim duchem XD Fakt boží 😀
No tak já myslela že už to bude v pohodě a Bill to takhle pokazil.