Paranormal Perversity 10.

autor: Dietřisko & Kentaur



Bill

Někdy v osm hodin jsem vstal. Únava z nedostatku spánku se na mně začala projevovat, ale bylo mi to jedno. Hlavně, že se mi nezdály ty sny. Pomalu jsem šel k Tomovi do pokoje. Zaklepal jsem. Když se ozvalo „ano“, vešel jsem, ale zůstal jen na kraji dveří.

„Tome?“

„Jo?“ rychle se posadil na posteli.
„Co… Co děláš, když máš… nějaký vnitřní problém, který nedokážeš vyřešit?“ Pokrčil rameny. „Jdu se opít.“
„Aha… Dobře. Tak… Já jdu ven. Tak ahoj.“ Začal něco říkat, ale já zavřel dveře. Jde se opít. Dobře. Samozřejmě jsem neměl v úmyslu zrušit se jako on. Naštěstí piju málo.

Vyrazil jsem do města a zapadl do první hospody, kterou jsem potkal. Tam mě milá obsluha nosila jednu whisky za druhou… Překvapivě rychle jsem pil. Pak jsem usnul.


Tom

Po tom, co Bill odešel, jsem si sednul k televizi a s naprostým nezájmem sledoval nějaký pořad o vaření. Zrovna vařili špagety. Bylo to opravdu úmorně nudné. Se slovy: „stejně to umím líp,“ jsem telku vypnul a očima hypnotizoval protější zeď. Po chvíli jsem se zvedl a šel si ulovit něco k jídlu do naší už značně vyžrané ledničce. Asi už bych měl Billa poslat na nákup, ušklíbnul jsem si a při vzpomínce na mého bratra mi začalo být divné, kde je tak dlouho. Říkal, že jde ven, ale už je to moc dlouho, sakra, Bille! nadával jsem v duchu a cítil, jak ve mně narůstá strach. Natáhl jsem se po iPhonu ležícím na stole a chystal se mu zavolat. Ne, Tome, nebuď jako stíhačka! Vždyť je dospělej, pomyslel jsem si, a s tím jsem iPhone zase odložil.

Bill
Otevřel jsem oči. Přicházela ke mně servírka. Mile se usmívala a nesla další skleničku whisky. Zdála se mi sympatická, tak jsem jí řekl, ať si sedne ke mně. S úsměvem přikývla a přisedla si. Chvíli jsme si povídali. Pak na mě koketně zamrkala a já se naklonil přes stůl. Najednou se proměnila v Andrease se strašlivýma rudýma očima a vrhla se na mě.


„ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!“ prudce jsem oddechoval a vyděšeně se rozhlížel, kde to jsem. Byla to ta hospoda, ale už bylo. Šero. To jsem spal tak dlouho? Očividně mě nechali spát na stole. Jo, být slavný má své výhody. Lidé se po mně udiveně otáčeli. To mi bylo jedno, myslel jsem jen na ten sen, na ten hrozný sen. Vrátilo se to, je to zpátky! Přišla servírka.

Ne, ne, ne, běžte pryč! chtělo se mi křičet, ale nevydal jsem ani hlásku.

„Jste v pořádku?“ zeptala se. Jenom jsem zavrtěl hlavou.
„Donesu vám něco k pití,“ nabídla se mile. Vrátila se s jakousi lahví.
„Co je to?“ zeptal jsem se. Konečně jsem našel hlas.
„Vodka,“ řekla servírka mile. „Udělá vám líp.“ Nedůvěřivě jsem si vzal flašku z její ruky. „Nechte si ji celou,“ řekla servírka. Přikývl jsem a ona odešla.

Nikdy jsem ještě vodku nepil. No co, všechno je jednou poprvé. Exnul jsem půlku flašky. Zbytek jsem nechal, ze slušnosti. Pak jsem vstal a vrávoravě vyrazil domů. Cestou jsem vrazil do zdi. „Už je tma, co?“ škytl jsem. Jazyk se mi pletl. „Ještě že moc nepiju. Aspoň se mi dobře jde.“ Znovu jsem škytl. „Půjdeš se mnou?“ zeptal jsem se zdi. Na ní se objevila písmena, která jsem luštil jen s obtížemi.

„GO HOME, BILL, YOU ARE DRUNK.“
„Vážně?“ škytl jsem udiveně. „No dobře, když to říkáš…“

Při prvním kroku jsem spadl obličejem přímo na zem. Usoudil jsem, že nemá cenu vstávat, a tak jsem se plazil. Občas i po kolenou. Při tom jsem si zpíval. „She can’t sing, she can’t dance…“, škyt, „but who cares, she walks like Rihannááááá…“ Pak jsem se na chvíli zastavil a zamyslel. Nedokázal jsem totiž plazení a myšlení kombinovat. „Kdyby tam nebylo to walks like Rihanna… Tak by to byla písnička o Tomovi. Kdo souhlasí, like!“ Pochválil jsem svůj geniální mozek a zjistil, že už jsem doma. Zabušil jsem na dveře. „Héééééééééj!“ zakřičel jsem. „Už jsem domááááááááááááááá!“

autor: Dietřisko & Kentaur

betaread: J. :o)

12 thoughts on “Paranormal Perversity 10.

  1. Prečo sa s ním tie steny rozprávajú anglicky?
    Tom ma zase naštval. On Billa úplne ignoruje. Čo je to za dvojča? Nemal by cítiť ako sa jeho brat trápi? Prečo je taký odporný:(

  2. OMG, tí dvaja sú fakt magori 😀 najskôr sa ožere jeden a teraz druhý :D… A zase tá stena 😀 nemohla som z Billa ako jej odpovedal "No dobře, když to říkáš…" xD nakoniec z nich budú dobrý kamoši :D… Inak páči sa mi ako sa Tom o Billa bojí, je to presne ako keď bol chlastať on a Bill sa oňho doma bál :)… Inak chudák Bill má zase hrozné sny, ja som taká zvedavá, že čo všetky tie divné veci spôsobuje. Teším sa na ďalší diel 🙂

  3. Já z nich fakt nemůžu 😀 Oba to jsou pěkná paka 😀 Teď se opije Bill a mluví se stěnou 😀 Tom bude mít radost, jak se domů Bill doslova doplazil a ještě ječí 😀 😀 Tak snad se o svého opilého brášku aspoň hezky postará 😉
    Jinak jsem se musela strašně smát, když si Bill zpíval tu písničku 😀 Já ji mám moc ráda a musela jsem se smát, když si Bill uvědomil, že vlastně sedí na Toma 😀 😀
    Těším se na další díl ;))

  4. chachá, pěkně se Bill zrušil 😀 nejsou s Tomem náhodou dvojčata? 😀
    Jse zvědavá na pokračování 🙂

  5. To sú blbci 😀 Najskôr a opije jeden a rozpráva sa s lampou, potom druhý a hovorí so stenou (aj keď tá mu odpovedá :D). Fakt dvojčatá 😀 No som zvedavá na Tomovu reakciu, snáď sa o neho pekne postará 😀

  6. Prvni se zridi Tom a Bill se o nej stara a ted to bude opacne 😀 To jsou idioti 😀 Tesim se na dalsi dil 🙂

  7. Oh, jak já se na tuhle kapitolu těšila 😀 Už jsem vám holky – Dietřisko, Kentaurko 😛 – říkala, jak moc se mi to líbí? 😀

  8. Bože bože 😀 ten Bill se ale zřídil :D..Tom bude mít obrovskou radost až ho takhle uvidí :D..jen mám obavy aby Bill nestál třeba u špatného domu nebo tak 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics