autor: elvisfan
Tom otevřel přední dveře a spatřil opálenou a usmívající se Amandu.
„Vítej doma,“ usmál se, když se mu vrhla do náručí.
„Bože Tome, tolik jsi mi chyběl. Bavila jsem se, ale jsem opravdu ráda doma.“ Políbila ho hluboce, když zavřel dveře, pak se odtáhla, pořádně se na něj podívala. „Jak je ti? Opravdu.“
„Jsem v pořádku.“
„Opravdu? Vážně jsem tu měla být…“
„Chtěl jsem, abys jela, je to v pořádku.“ Vzal ji za ruku a odvedl ji ke gauči v obýváku. „Musím ti toho ale tolik říct.“
„Oh ano?“ posadila se do tureckého sedu na gauč, byl to její zvyk, dívala se na svého přítele. „O co jde?“
„V pondělí jsem šel za právníkem táty a mámy ohledně jejich závětí a tak, víš.“
„A jak to šlo?“
„Bylo to naprosto život měnící, myslím to vážně. Um… dobře, asi to prostě řeknu. Mám dvojče.“
„Od kdy?“
„Prakticky od porodu. Zdá se, že když mě mamka čekala, čekala dvojčata. Nemohli si vzít dvě děti najednou, tak si nechali mě, jelikož jsem se narodil první, a Billa dali k adopci, ale nikdo ho nikdy úplně neadoptoval.“
„Jmenuje se Bill?“
„Jo. Je moje jednovaječné dvojče. Nic jsem o něm nevěděl, dokud jsem ho neuviděl v té kanceláři. Nebudu to prodlužovat, musíme spolu žít šest měsíců, a pak si můžeme rozdělit dědictví.“
„On tu žije? Kde je? Skočí na mě a vyděsí mě k smrti?“
„Ne,“ zasmál se Tom. „Je v práci. Pracuje jako číšník v centru, jen dodělá tenhle víkend a pak ho nahradí.“
„Oh můj… páni. Vážně máš bratra?“
„Zřejmě.“
„No, jaké to je, mít ho tady a tak?“
„Není to lehké,“ vydechl Tom a promnul si hlavu. „Někdy spolu vycházíme, pak… ani moc ne. Teď je na mě vlastně tak nějak naštvaný. Pohádali jsme se. Bill se snaží… být mi bratrem, řekl bych. A já mu to zrovna neulehčoval.“
„No, určitě se to nestane přes noc, ale určitě spolu budete mít časem dobrý vztah.“
„Možná.“
„A opravdu jste dvojčata?“
„Jo. Vypadáme naprosto stejně, když nemá žádné šminky, ale je to vidět, i když je má.“
„Nosí šminky?“ obočí jí vystřelilo někam doprostřed čela.
„Jo, ale ne jako klaun nebo tak. Vypadá docela normálně.“
„No Tome, jsem za tebe šťastná.“ Přesunula se do Tomova klína a objala ho. „Čekala jsem, že přijdu domů k uzlíčku nervů. Jsem ráda, že jsem se mýlila. Hej, co kdybych vám dneska udělala večeři? Odpoledne mám schůzku s holkama, ale můžu se vrátit tak na sedmou. To už tu bude?“
„Jo, myslím, že končí kolem čtvrtý. Taky na odpoledne něco mám, takže sedmá je v pohodě.“
„Fajn.“ Trochu se zavrtěla v Tomově klíně. „Ale nemusíš jít hned, že ne?“
„Ne, mám chvíli,“ ušklíbl se Tom a políbil ji na krk. „Co máš přesně na mysli?“
***
Bill se opřel o hlavní dveře a vydechl úlevou.
Za ten týden volna zapomněl, jak bláznivé to v bistru dokáže být, obzvláště ranní směna.
Zazíval a šel nahoru, přemýšlel nad horkou sprchou a trochou spánku.
Vešel k sobě do pokoje a viděl na posteli tři zabalené balíčky, i s mašlemi. Zvedl kartičku, která byla na jednom z nich připevněná.
„Vítej v Tomově světě,“ přečetl nahlas. „Dobře, takže teď mi kupuje dárky.“
„Neotevřeš je?“
Bill zalapal po dechu a otočil se, oči vykulené. „Tome, tohle nedělej!“
„No, sorry.“ Tom měl oči stejně vykulené jako on. „Myslel jsem, že tě překvapím.“
„Já jen… nejsem fanoušek toho, když na mě někdo vybafne zezadu. Příště dělej víc ruchu nebo tak.“
„Dobře, jasně.“
Bill se podíval zpátky na balíčky na posteli.
„Tome, proč jsi mi koupil dárky?“
„Protože jsem byl kretén a omlouvám se.“
„To, že mi koupíš věci, nic nevylepší, Tome. To, cos mi řekl, opravdu bolelo.“
„Já vím. Neměl jsem říkat, že tě nechtěli. To bylo fakt hnusný a omlouvám se.“
„Víš, opravdu chci, abychom byli jako bratři. Ale… občas se chováš, jako kdybys mě tu nechtěl.“
„Ne, chci. Opravdu. Ale měls pravdu, choval jsem se jako rozmazlený spratek, když jsem se choval takhle jen proto, žes mi vzal moje hračky. Jen ses mi snažil něco dokázat… a řekl bych, žes to dokázal,“ usmál se. „Tak jsem ti to chtěl vynahradit. Já vím… žes neměl moc šancí, jak se rozmazlit. Tak jsem to udělal za tebe, protože ti to chci vynahradit. A chci, abychom byli jako bratři.“
„Omlouvám se, že jsem šel do jejich pokoje i přes tvůj zákaz, a že jsem ti schoval ty věci, jen abych ti něco dokázal.“
„Je to v pohodě, já to přehnal.“
Bill se podíval zpátky na postel a pak se usmál na Toma. „Ty jsou všechny pro mě?“
„Jo, všechno tvoje.“
Bill skočil bratrovi kolem krku tak silně, že Tom musel couvnout. „Děkuju ti tak strašně moc!“
„Nemáš zač,“ zasmál se Tom. „Ale ještě sis je ani neotevřel.“
„To mi je jedno,“ vydechl Bill do jeho krku. „Jsi sladký už jen proto, žes mi něco koupil.“
Se silným podezřením, že si bude muset zvyknout na objetí, když tu teď Bill bydlí, ho Tom také objal. A po těch pár dnech mu tak strašně moc chyběl fyzický kontakt s jinou osobou, že si toho pocitu cenil, a tak ho držel trochu déle, než by ho obvykle držel.
„Už je to mezi námi dobrý?“ zeptal se Tom, když se odtáhli.
„Jo, už je to dobrý,“ zaradoval se Bill. „Okay, teď je chci otevřít.“
Skočil na postel a brzy proměnil pečlivě zabalené dárky do hromady zmačkaného barevného papíru, našel Blackberry, iPod a laptop.
„Tome! Oh můj bože! To muselo být až moc drahé!“ Bill se snažil znít přísně.
„Nedělej si starosti,“ pokrčil Tom rameny a posadil se na postel. „Musel jsem ti nechat udělat nové telefonní číslo, protože jsem tvoje nevěděl. A dal jsem ti tam číslo na sebe. A udělal jsem ti mailovou adresu, doufám, že to nevadí.“
„V pohodě.“
„A, um…“ Tom se natáhl do kapsy a podal Billovi klíčky od auta. „Jestli chceš, můžeš si vzít mamky Lexus. Vím, že tvoje auto je…“
„Velká hromada šrotu, co z ní teče olej?“ odpověděl Bill nápomocně.
„No, víš, Lexus je jen pár let starý, takže to bude asi rozumnější…“
„Děkuju.“
„Nemáš zač.“
„Takže, um, mohl bys mi ukázat, jak se to všechno používá?“ usmál se Bill nejistě.
„Jasně.“
Přes hodinu seděli bok po boku na Billově posteli, stahovali mu do iPodu písničku za písničkou a dali mu několik kontaktů do Blackberry.
„Nechám si Andyho a Bridget,“ přemýšlel Bill nahlas. „Už asi nepotřebuju číslo do bistra, co? No, nechám si ho jen pro jistotu.“
„Oh hej,“ Tom si najednou vzpomněl na svou předešlou konverzaci s přítelkyní. „Jestli nemusíš večer nikam chodit, Amanda se nabídla, že by přišla a udělala nám večeři.“
„To by bylo hezké. Rád se s ní seznámím. V kolik přijde?“
„V sedm.“
„V sedm?“ podíval se Bill na hodinky. „Tome, vždyť už je šest! Musím se osprchovat a převlíknout a připravit se! Smrdím jako staré jídlo!“
„Uklidni se. Je to jen moje přítelkyně.“
„Je to někdo nový. Musím udělat dobrý dojem.“
„Okay, dobře.“ Zavrtěl Tom pobaveně hlavou. „Jdi se zkrášlit.“
Bill se k němu naklonil a políbil bratra na tvář. „Ještě jednou díky za dárky.“
„Takže to znamená, že mě máš zase rád?“
„Ano. Mám tě moc rád.“
***
Amanda zírala na Billa. Jen zírala. Ani se to nesnažila skrývat.
„Jste dvojčata!“
„No jo,“ zasmál se Tom. „Říkal jsem ti to.“
„Ale… Tome, on vypadá úplně jako ty. Na zemi je další člověk, co vypadá stejně jako ty.“
„Tak to u dvojčat chodí.“
„Oh, zmlkni!“ praštila svého přítele do ruky. „No Bille, ráda tě poznávám. Musím přiznat, že když jsem se vrátila domů, opravdu jsem si nemyslela, že potkám bratra svého přítele.“
„Oh jo, Tom říkal, žes byla na dovolené s rodinou.“
„Jo, cesta na Bahamy. Byla to taková zábava, ale opravdu jsem se těšila domů.“
Po tom, co snědli salát a výtečné kuře na parmezánu, Bill řekl Amandě ve zkratce o svém životě.
„…a teď mám bratra a bydlím tady,“ usmál se a polkl sousto kuřete. „To jsem já v několika bodech.“
„A co si o bratrovi myslíš?“ zeptala se ho s potutelným pousmáním.
„Je v pohodě, řekl bych. Když mě zrovna nesere.“ Mrknul Bill na svého bratra.
„Oh super, teď se proti mně spolčujete.“ Protočil Tom oči. „Super.“
„Bille? Chceš ještě kuře?“
„Ne, jsem přecpaný. Už ne.“
„No, jděte si zakouřit,“ usmála se na ně. „Já to tu uklidím.“
Dvojčata šla ven na verandu a Bill se zazubil hned, jak Tom zavřel dveře.
„Líbí se mi, Tome. Je opravdu milá. Jak jste se potkali?“
„Je to kamarádka Georgovy přítelkyně. Poslali nás na rande naslepo po tom, co se Amanda rozešla s klukem, kterého měla, a dali jsme se dohromady.“
„No, líbí se mi. Měl by sis ji nechat.“
Potom se všichni sešli v obývacím pokoji, aby se dívali na film; Tom a Amanda byli na gauči a Bill se choulil v křesle. Uprostřed filmu si Bill připadal jako páté kolo u vozu. Znovu se podíval na pár na gauči, seděli u sebe blízko, šeptali si něco, co určitě nemělo nic společného s filmem. Líbali se už asi po sté, a pak se Bill postavil.
„Tak dobrou noc, lidi.“
„Pracuješ brzo ráno?“ zeptal se Tom.
„Jo, radši půjdu spát. Rád jsem tě poznal, Amando.“
„Já tebe taky, zlatíčko. Dobrou noc.“
„Dobrou noc.“
autor: elvisfan
překlad: LilKatie
betaread: J. :o)
Moc krásný dílek, jsem ráda, že Tom uznal svou chybu a s Billem vše urovnal. Jinak jsem moc zvědavá, jak se mezi nimi bude vyvíjet twincest. 😀
áááá bože sice je Amanda hrozně milá ale já jí tam už nechci ..:D už aŤ jsou spolu…:D
Krásny diel. Bill mi prišiel zlatý, celkovo mi celý tento diel prišiel sladký. Dúfam, že všetko pôjde už len lepšie.
Podle me Bill trosku zacina zarlit, ale urcite bude zarlit potom hodne 😀 ale jsem rada, ze ho Tom uznal jko sveho bratr .. preci jen mit dvojce .. to stesti nema kazdy 🙂
První objetí 🙂
A jsem moc ráda, že se Tom omluvil..
jen tak dál :)!
Jůůů, konečně jsem se dočkala dílu, který nebyl smutný a tak moc bolestný! 🙂 Opravdu jsem strašně ráda, že to kluci mezi sebou urovnali. Věřím, že Billa Tomovy dárečky opravdu potěšily a mě zase potěšilo Tomovo chování a hlavně to, že si uvědomil, že tamto Billovi říkat prostě neměl! 🙂
jejich první objetí bylo jednoduše dokonalé! ♥ A pak když dal ještě Bill Tomovi pusu, tak jsem se jenok šťastně usmívala 🙂 Tak pevně doufám, že už to bude jenom lepší a kluci se nebudou trápit 🙂
Amanda vypadá opravdu jako fajn a milá dívka, ale prostě už chci, aby se s ní Tom rozešel 😀 Já žárlím za Billa! 😀 Vůbec se mi nelíbí, že se tam někde mucká s ní a ne se Billem 😀
A taky se těším na moment, kdy si kluci uvědomí, že se vlastně přitahují 🙂
Moc děkuji za další díl!! ♥♥
No, Amanda je strašne fajn. Bude mi jej ľúto keď ju Tom pošle preč 😀 ale nie veľmi, už by mohla ísť.
Táto kapitola bola strašne pekná 🙂 trochu som sa bála, že sa bude Bill ofukovať za tie darčeky, ale on sa z nich krásne tešil.
Ďakujem za kapitolu 🙂
Boží blog!
Uzasne. Musela jsem se smat, jak Tom rekl Amande, ze ma dvojce a jeji reakce byla "Od kdy?" 😀 To me fakt pobavilo 😀 Jinak, Amanda se zda byt v pohode, je mila a sympaticka, skoda, ze bude muset z kola ven 😀
Hrozne se mi libilo, jak se ti dva objimali a Bill dal Tomovi pusu, to bylo fakt roztomily ^^ Bude super, az se city mezi nimi prohloubi, ale netusim, jak to ti dva vezmou. Myslim, ze Bill to ale vezme lip nez Tom.
Dekuju za preklad, uz se tesim na dalsi 🙂